Kosmické agentury ESA a NASA společně s firmou Arianespace oznámily, že termínem pro start rakety Ariane 5 na misi VA256 bude 18. prosinec. Nepůjde o nic menšího, než o vlajkovou loď astronomie příštích let, tedy Dalekohled Jamese Webba. Třetí start rakety Ariane 5 v letošním roce vyrazí ze stejného místa jako všechny předchozí – z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Důležité milníky v rámci přípravy na start buďto již byly splněny, nebo se nezadržitelně blíží. Jde třeba o závěrečný analytický přezkum startu mise, převoz částí nosné rakety Ariane 5 z kontinentální Evropy na kosmodrom nebo naplánovaný převoz Webbova teleskopu do Francouzské Guyany, ke kterému by mělo dojít koncem září.

JWST je mezinárodním projektem, na kterém se podílí evropská agentura ESA, americká NASA a kanadská CSA. Součástí mezinárodní dohody je také to, že ESA poskytne služby spojené se startem, k čemuž poslouží raketa Ariane 5. Ve spolupráci s partnery se ESA postavila čelem k vývoji a aplikaci vývojových vylepšení tohoto nosiče pro potřeby speciálního teleskopu. Kromě toho se ESA podílí na projektu JWST tím, že má poloviční podíl na palubním přístroji MIRI a pracovníci ESA se také podílí na podpoře operačních činností.

„ESA je hrdá, že JWST poletí z evropského kosmodromu na Ariane 5 speciálně upravené pro tuto misi. Jsme na správné cestě, kosmodrom se pilně chystá na doručení tohoto mimořádného nákladu a pomalu se nám tu schází také části Ariane 5 pro tento start. Společně se všemi partnery jsme plně odhodláni přispět k úspěchu této mise, která se uskuteční pouze jednou za generaci,“ uvedl  Daniel Neuenschwander, ředitel kosmické dopravy v ESA. „Nyní známe den, o který po mnoho let usilovaly tisíce lidí a na který se těší miliony lidí na celém světě. Dalekohled Jamese Webba a jeho nosná raketa Ariane 5 jsou připraveny díky vynikající práci všech partnerů této mise. Těšíme se na finální přípravy ke startu na kosmodromu CSG,“ uvedl Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení ESA.

Ariane 5 doručí teleskop přímo na přesnou dráhu, která povede vstříc jeho cíli, druhému libračnímu centru (L2) soustavy Slunce-Země. Po oddělení od Ariane 5 bude na Webbův teleskop čekat čtyři týdny dlouhá cesta do bodu L2, který se nachází 4× dál od Země než Měsíc. Našli bychom jej 1,5 milionu kilometrů od Země směrem dál od Slunce. Webbův teleskop bude pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které jsou delší než ty, které zachytávají naše oči – konkrétně půjde o infračervenou a blízkou infračervenou oblast spektra. Aby toho mohl teleskop dosáhnout, je vybaven špičkovými kamerami, spektrografy a koronografy. Webbův teleskop se zaměří na delší vlnové délky než Hubbleův teleskop, oproti kterému má také stokrát vyšší citlivost, což otevírá doslova nové okno do vesmíru.

Práce s delšími vlnami umožní JWST odhalit skryté části Sluneční soustavy, nahlédnout do prachových mračen, kde vznikají hvězdy a planetární systémy. Kromě toho bude možné ve větším detailu odhalit složení atmosfér exoplanet a nahlédnout zpět do historie, abychom mohli spatřit první galaxie, které se zformovaly v mladém vesmíru. Díky svým unikátním schopnostem se Webbův teleskop stane klíčovou misí mezi kosmickými vědeckými projekty. Jeho objevy doplní pozorování již existujících, nebo chystaných evropských exoplanetárních misí – Cheops, Plato a Ariel. Webbův teleskop navíc naváže na detekce z chystaného teleskopu Euclid, který má pomoci porozumět základní struktuře vesmíru. V delším časovém horizontu pak objevy JWST pomohou připravit půdu pro chystaný evropský rentgenový teleskop Athena a detektor gravitačních vln LISA.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Artist_s_view_of_Webb_on_an_Ariane_5_rocket.jpg
https://www.esa.int/…/23314035-1-eng-GB/Webb_and_Ariane_5_a_fit_made_perfect.jpg
https://www.esa.int/…/webb_s_journey_to_l2/23314159-1-eng-GB/Webb_s_journey_to_L2.jpg
https://www.esa.int/…/webb_science/23313991-1-eng-GB/Webb_science.jpg
https://cdn.spacetelescope.org/archives/images/large/L2_rendering.jpg