Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
ESA definovala vědecký výhled kosmických misí do roku 2050
Evropský výbor stanovil výhled s názvem Voyage 2050, který určil tři hlavní vědecké směry budoucích misí Evropské kosmické agentury. Je to dlouhodobější výhled, který umožňuje, aby si agentura definovala, co bude hlavním cílem připravovaných projektů pro nadcházející desetiletí. Do programu se vybíral program pro středně náročné mise (jak finančně tak provedením) i hlavní velké vědecké mise. Právě středně nákladné mise jsou skvělou ukázkou toho, že i v této kategorii lze dosáhnout zásadních vědeckých průlomů. Ostatně dobrou ukázkou perspektivy této kategorie misí jsou například Venus Express, Mars Express a nadcházející mise Euclid, Plato a Ariel. Výbor Voyage 2050 neměl za úkol vybrat jednotlivé konkrétní mise, ale určit témata napříč aktuálními vědeckými směry pro kosmický výzkum, které se stanou prioritami pro výběr budoucích reálných kosmických misí.
Program začal v březnu 2019, kdy byla vydána výzva k předkládání návrhů pro Voyage 2050, která vygenerovala téměř 100 různorodých a ambiciózních nápadů, které byly následně rozřazeny do řady vědeckých témat. Cílem bylo vybrat hlavní témata pro budoucí velké a středně náročné kosmické mise. Týmy rozdělené dle vědeckého zaměření pak analyzovaly jednotlivé návrhy a provedly počáteční zhodnocení, které pak postoupily vyššímu vědeckému výboru. Na zasedání výboru pro vědecká témata ESA byly 10. června 2021 vybrány tři důležité tematické oblasti, kterým se budou vědecké mise ESA v daném období zabývat. „Plán Voyage 2050 je výsledkem významného úsilí vědecké komunity, aktuálních týmů a hlavního vědeckého výboru, který přispěl k živé a produktivní debatě, aby následně dospěl k tomuto vynikajícímu návrhu,“ říká Fabio Favata, vedoucí Úřadu pro strategii, plánování a koordinaci. „Voyage 2050 vypluje a udrží Evropu v popředí kosmické vědy po další desetiletí.“
Pro budoucí velké mise nejvyšší třídy a třídy střední byla vybrána tato tři témata:
Průzkum měsíců velkých planet:
V návaznosti na dědictví mezinárodní mise Cassini-Huygens u Saturnu a připravované evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), by se budoucí mise měly zaměřit na průzkum nitra velkých ledových měsíců, jejich oceánů a podrobnější průzkum prostředí na jejich povrchu. Cílem je také zkoumat potenciální obyvatelnost, či existenci života na těchto tělesech. Mise mohou krom samotných sond obsahovat také lander, nebo dron.
Od exoplanet po galaxie:
Naše galaxie obsahuje stovky miliard hvězd a planet a také temnou hmotu a mezihvězdnou hmotu. Nicméně naše chápání tohoto propojeného ekosystému je nedostatečné. Pochopení je však odrazovým můstkem pro poznání fungování galaxií obecně. Vědecké cíle se tedy zaměří na poznávání historie naší Galaxie, jejího vzniku a proměnám, které během svého života prodělala. Pro komplexní pochopení celku, se mají tyto mise zaměřit i na „skryté“ dosud nepříliš prozkoumané oblasti. Zároveň by se výzkum zaměřil na průzkum exoplanet ve střední infračervené oblasti prostřednictvím vůbec prvního zkoumání přímé tepelné emise z atmosféry exoplanet, což by mohlo pomoct pochopit, zda mají tyto exoplanety obyvatelné podmínky na svém povrchu.
Poznání raného vesmíru:
Jak vznikl vesmír? Jak vznikly a vyvinuly se první kosmické struktury a černé díry? Jedná se o vynikající otázky základní fyziky a astrofyziky, které by mohly být řešeny misemi využívajícími nové typy výzkumných sond postavené na pokročilých znalostech fyziky. Mezi ty patří například studium gravitačních vln (LISA) s velmi přesnou rozlišovací schopností, anebo studium pomocí vysoce přesné spektroskopie kosmického mikrovlnného pozadí – takzvaného reliktního záření.
Středně náročné mise se na plnění těchto vytyčených cílů budou také podílet, a jak se už mnohokrát ukázalo, i ty mají potenciál přispět k zásadním otázkám vědy. Velkou výhodou takových misí pak je, že se mohou přetransformovat do příspěvku v rámci připravované mezinárodní spolupráce. K ukázkovým příkladům takové spolupráce patří třeba evropský příspěvek pro Dalekohled Jamese Webba, anebo připravovaná spolupráce na nové generace velkých kosmických observatoří s NASA.
A proč se plánuje tak dlouho dopředu? U vědeckého výzkumu je dlouhodobé plánování naprosto zásadní pro vytyčení cílů, které bude věda v kosmickém průzkumu sledovat. Aktuálně například běží program Cosmic Vision pro roky 2015-2025, který byl vytvořen v roce 2005 a předchází mu plán Horizon 2000 připravený v roce 1984 a Horizon 2000 Plus, který byl vypracován v letech 1994–95. V rámci programu Horizon 2000 například vznikly plány na misi ke kometě, která byla přetavena v úspěšný projekt Rosetta Philae. Mezi další programy pak patří Herschel, Gaia a další. Program Horizon Plus zase přinesl Lisa Pathfinder a BepiColombo – všechno jsou to známé a úspěšné mise. Mise programu Cosmic Vision se realizují v těchto letech a jedná se například o hledače exoplanet Cheops, mise pro průzkum Slunce Solar Orbiter, LISA a další. Zejména velké mise vyžadují rozsáhlý technologický vývoj, který často trvá mnoho let. Proto je důležité začít s definováním nezbytné technologie v dostatečném předstihu, aby bylo zajištěno, že vědecký program ESA může pro budoucí generace zajistit špičkovou sérii kosmických misí světové úrovně. V rámci tohoto výběru se dokonce definovaly z došlých návrhů ty, které budou potřebovat ještě značný technologický výzkum a počítá se s nimi ve výhledu na druhou polovinu tohoto století. Pro některé projekty je nezbytné, aby se na jejich vývoji začalo pracovat již nyní, ačkoli budou realizovány třeba až v sedmdesátých letech.
Proto nyní vzniká program Voyage, který se snaží definovat dlouhodobé cíle vědeckého výzkumu na roky 2035 – 2050 a dokonce ještě s delším výhledem do období po roce 2050.
Kosmický přehled týdne:
V hale VAB na Kennedyho kosmodromu na Floridě tento týden probíhala jedna důležitá událost. Došlo k zavěšení prvního letového exempláře centrálního stupně superrakety SLS na jeřáb a následně k jeho překlopení do vertikální polohy. Jde samozřejmě o přípravu ke zkompletování celé sestavy, která proběhla v sobotu. V montážní budově byly již připraveny dva urychlovací motory na tuhé pohonné látky, mezi které byl centrální stupeň umístěn. K sestavě se pak připojí již jen mezistupeň a druhý stupeň s lodí Orion a záchranou věžičkou. Termín startu mise Artemis I je stále plánován na konec letošního roku. Vy si zatím můžete prohlédnout parádní snímky ze zvednutí stupně do vertikální polohy a jeho přesun na mobilní odpalovací plošinu.
Vrtulníček Ingenuity úspěšně provedl na Marsu svůj sedmý let. Tentokrát bez jediné anomálie, trval 62,8 s a byl 106 m dlouhý. Tým JPL také oznámil, že zatím na stroji zaznamenal velmi malé opotřebení motorků a celkově dobrý stav zařízení, který dává naději, že se dočkáme ještě zajímavého počtu letů. Dodejme, že se původně plánovalo, že se na tomto technologickém demonstrátoru uskuteční jen pět letů, ale celkově dobré výsledky i stav zařízení mu dávají prodlouženou misi.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali v našich článcích. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme pohledem do haly VAB na Kennedyho kosmodromu na Floridě, kde začala velká integrace rakety SLS. Dále jsme se věnovali nově připravované laserové komunikaci mezi Měsícem a Zemí, která má umožňovat například přenášet i 4K video. Tento týden jsme se také bohužel rozloučili s naším ctěným kolegou, Drahoslavem Trnkou. V úterý vyšel čtrnáctý díl seriálu, který mapuje nerealizovaný projekt americké vojenské stanice MOL. Díky přístroji OCO-3 na Mezinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map oxidu uhličitého všech dob. Společnost Relativity Space představila koncept kompletně 3D tištěné a zároveň plně znovupoužitelné rakety s označením Terran R. Americká sonda JUNO uskutečnila svůj dosavadní nejbližší průlet kolem měsíce Ganymédu, při kterém pořídila snímky, které v tomto týdnu dorazily na Zemi. Vyšla také další várka snímků, které na Mezinárodní kosmické stanici pořídil evropský astronaut Thomas Pesquet. Až odstartuje první raketa SLS, má vyslat loď Orion na oblet Měsíce, ale společně s tímto hlavním úkolem mise poletí i řada menších, ale velmi zajímavých cestujících. Další mise, která v následujících letech zamíří k Venuši, bude evropská sonda EnVision. Čína se pochlubila nečekaným snímkem svého roveru a přistávací platformy na Marsu. Oba stroje byly vyfoceny společně pomocí kamery, kterou vozítko odložilo na povrch planety. Tým expertů z NASA zodpovědný za Teleskop Nancy Grace Roman nedávno certifikoval k letu 24 detektorů, které bude mise potřebovat. A v sobotní podvečer jsme pro vás připravili další díl seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Čína si vysloužila nejen snímek týdne, ale pro ni samotnou je to možná i snímek roku. V rámci mise Tianwen-1 přistála na Marsu nejen přistávací platforma, ale také vozítko Zhurong. Jelikož má Čína z Marsu k dispozici jen menší přenosové kapacity a obecně není moc sdílná, zatím jsme neviděli příliš mnoho snímků z této mise. Ty, které se objevily tento týden, to však značně vynahrazují. Robotické vozítko totiž vyložilo na povrch malou statickou kameru, která pak vozítko a také přistávací platformu zvěčnila na jednom snímku. Nečekané mediální překvapení je pastvou pro oči.
Video týdne:
CEO společnosti Blue Origin, miliardář Jeff Bezos se stane prvním cestujícím malého raketového turistického stoje New Shepard, který jej během jedenáctiminutového letu doveze až na hranici kosmického prostoru do výšky kolem 100 kilometrů. Oznámil to ve videu, kde zároveň prozradil, že společně s ním, poletí i jeho bratr Mark Bezos. Další volné křeslo se dražilo z řad zájemců, kteří o něj měsíc soutěžili. Výsledek dražby byl oznámen včera a za první let a křeslo si jeden ze zájemců zaplatí 28 milionů dolarů, které budou předány nadaci společnosti Blue Origin – Club for Future.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/New_physical_probes_of_the_early_Universe_pillars.jpg
https://www.esa.int/…/From_temperate_exoplanets_to_the_Milky_Way_pillars.jpg
https://www.esa.int/v../23344780-1-eng-GB/Moons_of_the_giant_planets_pillars.jpg
https://www.esa.int/…/23346253-1-eng-GB/Voyage_2050_themes_pillars.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E3lBmAjXMAA3a45?format=jpg&name=large
https://www.flickr.com/photos/nasakennedy/with/51240688878/
Tak jistě je spoustu lidí, pro které je 28 milionů dolarů pakatel. Ale za let „dlouhý“ 11 minut?
PS nastal čas znova definovat hranici vesmíru. Ne podle limitů letecké techniky, ale té kosmické, ne kde končí aerodynamický vztlak, ale kde je družice schopná vykonat oběh Země
Ale tak to vždy přeci dle mezinárodních kritérií bylo, pokud se nemýlím. Za kosmický let byl přeci odjakživa označován let, kdy těleso dosáhlo první kosmické rychlosti a tím i oběžně dráhy. Jinak by počátkem kosmickéh věku lidstva ani nebyl Sputnik nýbrž německá raketa V2.
Ano 26 milionů, které půjdou na dobrou věc. Zejména na projekty dětí a to je vůbec ta nejlepší investice. Nemyslíte? Nechápu, jak od té doby neustále čtu, jak je to neadekvátní a podobně. To pro Vás hodnota peněz znamená víc, než to jak jsou použity? Nebo je to závist, že někdo může a Vy ne? Neberte to špatně, já se to skutečně jen snažím pochopit, proč se neustále naráží na tu částku. Jusaku Maezawa zaplatil SpaceX neznámou částku, a prý byla hodně veliká, aby pomohl s vývojem lodi Starship. Odměnou mu má být let okolo Měsíce. To Vám tedy také vadí, nebo jaký v tom vidíte rozdíl? A poznámku o definování hranice vesmíru nechápu už vůbec. Pokud bych měl být důsledný, tak vesmír žádné hranice nemá. Velmi těžko se přesně určuje kde začíná kosmický prostor, ale to nás nemusí trápit protože na to je zcela přesná definice, a ta je platná již desítky let.
https://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1rm%C3%A1n_line
Pokud jde o ty dlouhodobé výhledy, tak samozřejmě od schválení k realizaci je dlouhá cesta, viz aktuálně těch cca 10 let u VERITAS, DAVINCI+ nebo EnVision. Ale je dobré si uvědomit, že mise realizované třeba loni nebo letos jsme také před dlouhou dobou sledovali v plenkách s pocitem, že „toho se snad nedožiju“. A je to tu. Každý rok se něco dokončuje a startuje a začátek přípravy je kdesi v hlubinách času. Tolik tedy optimistické okénko, ale je fakt, že by nějakou zkratku najit mohli!! 🙂
Zatím jsme kolem Tianwen zažili dvě krásná překvápka. Tak mě napadá – jestlipak má nebo měla připraveno ještě něco. Co se třeba nevydařilo. V tom případě bychom se o tom zřejmě ani nedověděli.