Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.
Na úvodním snímku je pohled na oceán a část stanice. Vidíme kousek velkých solárních panelů červené barvy a radiátor trčící směrem k Zemi. Thomas dodává: „Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta.“ Zdroj: flickr.com.
Aki se v evropském modulu Columbus věnuje vědeckému experimentu. Proto jej vidíme hlavou dolů. Tedy ono na stanici je v mikrogravitaci jedno, jestli jste hlavou nahoru nebo dolů. Ale pro naši lepší orientaci máme po stranách světla a nápisy všechny ve stejném směru, aby nám pomohly dostat se snadněji tam, kam potřebujeme. V době pořízení snímku Aki zahajoval kanadský experiment Vection, který je obdobou evropského Grasp. Studuje, jak náš mozek interpretuje to, co vnímají naše smysly ve stavu beztíže. V experimentu Vection se vědci zvláště zajímají o šálení smyslů, jako když člověk sedí ve vlaku, který stojí a vedlejší vlak se rozjíždí a my nevíme, kdo se právě rozjel, než to pocítíme. Jedná se o vizuální iluzi, která je na Zemi již dobře známá, ale zbývá zjistit, do jaké míry platí v mikrogravitaci. Konkrétně Aki musel odhadnout vzdálenost a rozměry objektu, který se objevil v jeho náhlavní soupravě pro virtuální realitu, a také jeho orientaci v prostoru současně. Vědci budou porovnávat údaje shromážděné před misí, během ní a po ní, aby mohli vyvodit své závěry. Zdroj: flickr.com
Vy, kteří někde čtete tento text, přemýšlejte o tom, jaké to je, když si nemůžete 6 měsíců sednout ani jednou… dokud se nevrátíme na Zemi. Není třeba sedět, když se vznášíte! Mark pravděpodobně zatoužil po křesle a dobré knize. A našel něco, co se tomu relativně přiblížilo 🙂 Zdroj: flickr.com
I když na Mezinárodní vesmírné stanici jsme daleko od domova a nad Zemí samotnou, snažíme se zachovávat chvilky normálního pozemského života. V pátek jsme proto udělali druhou narozeninovou párty. Během noci naši ruští kolegové vyzdobili modul Node 1 (což je obvykle naše jídelna) balónky a my jsme připravili několik překvapení a dárků, než se Shane probudil. Naštěstí jsme toho neměli tento pátek tolik. Čeká nás totiž náročný víkend s příletem zásobovací nákladní lodi (Cargo Dragon). Zkrátka jsme si ze Shanových narozenin udělali opravdový prázdninový den: „Shane’s day“ 🙂 Zdroj: flickr.com
Víkendová událost číslo 1: přílet Dragona! Ten nyní létá ve dvou verzích – pro posádku a nákladní. A teď je na řadě Cargo verze. Loď umí sama zakotvit u stanice, takže s ní máme o to méně práce. To však neznamená, že setkání ISS s kosmickou lodí je rutinní záležitost. Je to velmi zvláštní pocit to sledovat. Malá tečka vás pronásleduje, zvětšuje se a zvětšuje. Pak začne manévrovat kolem, zastaví se a konečně vykoná závěrečný spojovací manévr. V posledních 20 metrech jsem měl pocit, že se ho mohu téměř dotknout, jak živě to působilo. Zdroj: flickr.com
Všimli jste si té kombinace černé a bílé? Světla a stínu? Hry proužků na této fotografii? Dokonce i ta zdánlivě šedá plocha na pozadí je celá vlnkovitě pruhovaná. Zdroj: flickr.com
Megan a Shane sledovali přílet Dragonu z modulu Cupola. Zajímavý účes, co říkáte? 🙂 Zdroj: flickr.com
Naši ruští kolegové Pjotr a Oleg se chystají na výstup do volného kosmu. Tady je jejich brnění v klidu před bitvou. A vy jste na čí straně? Červené nebo modré? Zdroj: flickr.com
Pjotr s Olegem jsou už mimo stanici v rámci příprav na přílet vědeckého modulu Nauka. Mark jim pomáhá zevnitř a zbytek posádky se soustředí na jejich úkoly. Největší zážitek je ale vidět je za okny stanice. Tady na snímku Pjotr balancuje na konci speciální teleskopické paže Strela, kterou ovládá Oleg. V popředí je k modulu Pirs připojen Progress – ten se postará na závěr své mise o to, že Pirs bude odnesen do atmosféry, kde spolu s Progressem shoří a na jeho místě se připojí Nauka. Zdroj: flickr.com
Kosmická vycházka není žádná procházka růžovým sadem. Pjotr s Olegem vstávali brzo ráno a vrátí se až pozdě odpoledne. Při pohledu na Pjotra vysoko nad Zemí se až tají dech. Zdroj: flickr.com
Pohled na Progress během kosmické vycházky. Najdete Pjotra? Zdroj: flickr.com
Ostré světlo dává snímku prostor. Zde vidíte stín modulu Cupola na fotovoltaice modulu Zvezda. Zajímavá hra všech odstínů modré a fialové. Zdroj: flickr.com
Neapol v Itálii leží ve stínu Vesuvu. Až jednou zase vybuchne, nebude to asi tak hezká podívaná, jak tady shora v noci. Sopka je ta velká tmavá kulatá skvrna v levé části snímku. Dobře je patrný také Neapolský záliv. Zdroj: flickr.com
Díváte se na ústí řeky Kisigo v Tanzanii. Vlévá se do jezera Mtera a její voda plná sedimentů ji zviditelňuje zejména vůči okolní zeleni. Vodní nádrž Mtera je poměrně malá ve srovnání s obřími jezery Ukereve, Malawi a Tanganika na hranicích Tanzanie. Přesto je nejméně dvakrát větší než Lipno. Zdroj: flickr.com
Jezero Balchaš leží v Kazachstánu a na mapách můžeme najít, že jedna jeho část je slanější a druhá má sladší vodu. Nevím, nikdy jsem tam nebyl, ale je to možné. Hlavní přítok (na snímku ten vzdálenější vpravo), řeka Ili, by to mohla způsobovat. Zdroj: flickr.com
Opravdu neuvěřitelný pohled se mi naskytl, když jsme letěli nad Austrálií. Zdroj: flickr.com
Tyhle nádherné červené žíly, to je přátelé Madagaskar. Jedna z nejkrásnějších zemí světa. Na snímku je ústí řeky Betsiboka. Stejnou fotografii jsem pořídil během své první mise, aniž bych věděl, kde se tahle nádhera bere. Uživatelé internetu mi řekli, že to bylo bohužel způsobeno velmi silnou erozí kvůli masivnímu odlesňování. Bez kořenů stromů, které by ukotvily půdu, proudí s každým deštěm záplavy sedimentu do řeky a do oceánu. Uvádí se, že každé tři sekundy zmizí z povrchu Země plocha lesa o rozloze naší vesmírné stanice. Zdroj: flickr.com
Belle-Île! Opravdu příhodné jméno. Ve francouzštině to totiž znamená „krásný ostrov“. Nachází se v severozápadní části Francie pod Bretaňským poloostrovem. Dostanete se na něj jen lodí, možná takovou, jako je ta maličká, která tam zrovna pluje. Zdroj: flickr.com
Náš dnešní výlet je u konce. Díky Thomasovi za snímky a vám za přečtení. Pokud chcete opět vybírat podle vás nejzajímavější, nebo nejhezčí snímek, zde je anketa. Nezapomeňte, že anketa je i pod každým dalším dílem zpět až do května. Hledáme top fotky od Thomase a na konci jeho mise se na ně podíváme.
On ten popisek – „najdete Pjotra“ byl i pod fotkou, kde je na konci Strely, ale pochopil jsem, že ve skutečnosti mířil k onomu snímku, kde splývá pod modulem Pirs 🙂
Děkuji oběma. Doufám, že komentáře pod snímky také nejsou zbytečné 😉 Jak jsem uváděl v úvodu článku Fotokoutek je zpět, občas tomu vkládám něco z vlastní invence. Většinou jde o překlad, někdy volnější, někdy doplněný o vlastní postřehy. Zcela výjimečně vlastní text, viz jezero Balchaš, které Thomas původně považoval za Bajkal, takže k němu nebyl žádný text.
Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními. 28. března 10:20
Robotická mise 2025
V rámci mise zacílené na rok 2025 se robotická družice umístěná na geostacionární oběžné dráze setká s vojenskou družicí a pokusí se připevnit na družici nový zobrazovací senzor. 28. března 10:00
Další pokrok v problému Voyageru 1
NASA oznámila 13. března pokrok v opravě FDS sondy Voyager 1, kdy po příkazu „poke“ Voyager reagoval. Nyní se zdá, že problém je s poškozenou paměťovou jednotkou. Dojde tak k přesunu softwaru do jiné části paměti FDS. 28. března 8:00
Nová posila pro Astrobotic
Společnost Astrobotic oznámila 21. března, že najala Steva Clarkea jako nového viceprezidenta pro přistávací moduly a Franka Periho jako ředitele inženýrství. Nábory se uskutečnily v rámci přípravy na novou lunární misi. 27. března 13:00
In Orbit Aerospace
Startup In Orbit Aerospace získal kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na vývoj nové metody připojování kosmických lodí ve spolupráci s University of Colorado. Má se jednat o technologii elektrostatické adheze. 27. března 10:00
Tato stránka využívá ke svému správnému chodu cookies. Z hlediska zákonů Vás o tom musíme informovat i když se Vás to žádným způsobem nedotkne.OK, beru na vědomí.Více info
Více info
Privacy Overview
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these cookies, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may have an effect on your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. This category only includes cookies that ensures basic functionalities and security features of the website. These cookies do not store any personal information.
Any cookies that may not be particularly necessary for the website to function and is used specifically to collect user personal data via analytics, ads, other embedded contents are termed as non-necessary cookies. It is mandatory to procure user consent prior to running these cookies on your website.
Na to, abych Pjotra našel jsem se musel vyspat. Dobrá schovka, dobrý celý fotokoutek.
On ten popisek – „najdete Pjotra“ byl i pod fotkou, kde je na konci Strely, ale pochopil jsem, že ve skutečnosti mířil k onomu snímku, kde splývá pod modulem Pirs 🙂
Děkuji oběma. Doufám, že komentáře pod snímky také nejsou zbytečné 😉 Jak jsem uváděl v úvodu článku Fotokoutek je zpět, občas tomu vkládám něco z vlastní invence. Většinou jde o překlad, někdy volnější, někdy doplněný o vlastní postřehy. Zcela výjimečně vlastní text, viz jezero Balchaš, které Thomas původně považoval za Bajkal, takže k němu nebyl žádný text.
Je to tak 🙂
Někdy je lepší nechat „mluvit“ obraz. Skvělý článek 🙂