Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mezinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.

Na přiložené animaci je vidět pět sousedících pruhů, ve kterých OCO-3 sbírala data pro mapu celé metropolitní oblasti. Vzniklá mapa pokrývá oblast s rozlohou 80 kilometrů čtverečních. Každý pixel má hranu 2,2 kilometru a barvy odpovídají tomu, o kolik je na daném místě koncentrace oxidu uhličitého vyšší než v čisté poušti na sever od města (měřeno na Armstrong Research Center vpravo nahoře).

Stavba OCO-3
Zdroj: https://www.nasa.gov

Většina nově přibývajícího oxidu uhličitého v zemské atmosféře pochází ze spalování fosilních paliv a 70 % produkují lidé ve městech. Město Los Angeles již přijalo plán na snížení uhlíkových emisí. Aktuální mapa ukazuje drobné variace koncentrací oxidu uhličitého tak přesně, že by s její pomocí mohly příslušné úřady vybírat efektivní metody snižování uhlíkových emisí. Bude možné dosáhnout plánovaných cílů a změřit účinnost nových regulací. Data z pozemních měření poskytují důležité lokální výstupy, ale družicová data jsou stejně nezbytná, protože pokrývají větší oblast a také sledují koncentraci oxidu uhličitého v celém sloupci atmosféry.

Mezinárodní kosmická stanice, která hostí přístroj OCO-3 obíhá Zemi mezi 52. stupněm severní a jižní šířky, což +/- odpovídá Londýnu a Patagonii. Téměř všechna města na Zemi se tak dostanou do jejího zorného pole průměrně jednou za tři dny. Tým OCO-3 z kalifornské JPL na každý den naplánuje sledování až 40 lokalit – ve většině případů se jedná o města s vysokou produkcí oxidu uhličitého.

Samotný přístroj OCO-3 je tvořen teleskopem a trojicí spektrometrů. Tyto detektory analyzují vlnové délky elektromagnetického spektra slunečního záření a hledají v nich spektrální „otisky prstů“ oxidu uhličitého. Teleskop se dokáže rychle naklánět, aby nad cílovou oblastí pořídil co nejvíce sousedících pruhů a mohl tak během dvou minut ideálně pokrýt sledovanou oblast. OCO-3 většinou pořizuje měření v jednom pruhu během oběhu kolem Země – podobně to dělá i jeho předchůdce, družice OCO-2, která je stále v provozu. OCO-3 ale dokáže vytvářet podobné přehledové mapy, které vědcům umožní získat lepší přehled o emisích z měst a dalších oblastí.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/01/0129_OCO-3_on_ISS_Concept.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23211-nasa.jpg