ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasnou plynnou komu ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.
Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračerveného záření ukazuje mezihvězdnou kometu ve třech vlnových délkách a ilustruje tak, kde se během pozorování nacházely které plyny. Vodní pára se šíří daleko za jádro, protože většina se jí uvolňuje z jedových zrnek v okolní komě, zatímco oxid uhličitý a metan se koncentrují blízko jádra komety. JWST provedl pozorování ve dvou oddělených termínech, když kometa pro průletu kolem Slunce mířila opět pryč z naší soustavy. První pozorování proběhlo mezi 15. a 16. prosincem, když se kometa nacházela zhruba 330 milionů kilometrů od Slunce. Poté následovalo druhé pozorování 27. prosince, kdy byla kometa 380 milionů kilometrů od Slunce. Vůbec poprvé u mezihvězdného návštěvníka tak Webbův teleskop přímo detekoval metan. Ten nebyl u 3I/ATLAS dříve detekován, což naznačuje, že mohl být skryt pod povrchem komety. Tím by byl chráněn před vypařením (či sublimací), dokud teplo z průletu blíže ke Slunci neproniklo do hlubších vrstev ledové
„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.
Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát se v hlavním tématu věnuje uzemnění (částečnému) rakety Vulcan, která při svém čtvrtém startu zaznamenala anomálii. Budeme se věnovat také fotkám komety 3I/Atlas, které na Zemi doručila evropská sonda Juice. V dalších tématech nás samozřejmě čeká zmínka o programu Artemis a změnách, které jej potkají. Nevynecháme ani přípravy na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmická observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) od agentury NASA obrátila v prosinci 2025 svůj infračervený zrak na mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, aby svou troškou přispěla k souboru dat od ostatních kosmických sond, které sledovaly teprve třetí objevený objekt svého druhu při jeho průchodu Sluneční soustavou. V nové výzkumné zprávě vědci popsali detekci organických molekul, jako je metanol, kyanid, či metan. Na Zemi jsou organické látky základem biologických procesů, ale mohou vznikat i bez přispění života. O tomto objevu si ale napíšeme někdy později. Dnes se budeme věnovat tomu, že výzkumníci také upozornili na dramatické zjasnění mezihvězdné komety přibližně dva měsíce poté, co toto ledové těleso prošlo nejbližším bodem své dráhy od Slunce. Tento jev se někdy objevuje i u klasických komet a je spojován s uvolňováním vody, oxidu uhličitého a uhelnatého do okolí.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, v poslední době přitahuje značnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Není se co divit, vždyť jde teprve o třetí potvrzený objekt, který do Sluneční soustavy přiletěl z mezihvězdného prostoru. Po internetu se sice šíří i fantastické a šokující, avšak nepodložené animace a prohlášení, ale je potřeba si zachovat zdravý úsudek. I když jsme se tomuto tělesu věnovali před pár dny v článku o jeho pozorování evropskou sondou TGO u Marsu, dnes se k 3I/ATLAS opět vracíme. Se svou porcí nových snímků se totiž pochlubila také agentura NASA. Fotky byly prezentovány na tiskové konferenci, která proběhla 19. listopadu pozdě večer našeho času. Snímky mezihvězdné komety pořídilo celkem 12 sond NASA, což je velmi užitečné. Pozorováním stejného objektu z tolika míst mají vědci možnost prostudovat všemožné způsoby, kterými se 3I/ATLAS liší od klasických komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Vědci tak získávají nový pohled na to, jak se složení jiných hvězdných systémů liší od toho našeho.
Jelikož je 3I/ATLAS třetím známým mezihvězdným objektem, snaží se astronomové z celého světa u tohoto objektu, který byl objevem 1. července letošního roku, zpřesnit znalosti o jeho trajektorii. ESA nyní desetinásobně zlepšila predikci pozice komety. Využila k tomu inovativní pozorování ze své sondy ExoMars TGO, která obíhá kolem Marsu. Možností využít data od Marsu pro neobvyklá pozorování, se vědci mohli naučit mnoho informací i dráze mezihvězdné komety ve Sluneční soustavě. Šlo také svým způsobem o cenný příklad pro planetární obranu, ačkoliv 3I/ATLAS nepředstavuje žádné nebezpečí. Až do září bylo určování pozice a trajektorie této mezihvězdné komety založeno na pozemských teleskopech. Následně mezi 1. a 7. říjnem otočila sonda TGO obíhající kolem Marsu své elektronické oči k mezihvězdnému objektu. Kometa tehdy prolétávala relativně blízko k rudé planetě – v maximálním přiblížení, ke kterému došlo 3. října, obě tělesa dělilo jen 29 milionů kilometrů.
Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce. Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro
Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je „realizovatelná a dostupná“, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), kteří studii vedli. „Trajektorie 3I/ATLAS je v pronásledovatelném dosahu misí, které jsme navrhli,“ shrnuje Matthew Freeman, projektový manažer studie a ředitel oddělení kosmické přístrojové techniky na SWRI.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.