Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme za aktuální prací velmi úspěšného lunárního landeru Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, který umožnil uskutečnit měření již osmi z deseti vědeckých přístrojů na palubě. V dalších tématech se podíváme na zprávu o poškozené lodi Cygnus, přípravy na misi Artemis II i na bohužel z větší části neúspěšný lunární lander z mise IM-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Blue Ghost odvádí skvělou práci

Druhého března na Měsíci úspěšně přistál první exemplář nového lunárního landeru Blue Ghost firmy Firefly Aerospace, který přivezl deset vědeckých přístrojů a technologických demonstrátorů o celkové hmotnosti 94 kilogramů. Všechny přístroje se podařilo aktivovat a některé mají za sebou už zásadní měření. Pojďme si shrnout, jak v posledním týdnu jeden a půl tunový lander pracoval. Mnoho z experimentů je velmi zajímavých, některé už mají všechna potřebná data, jiné ještě čekají.

Například elektrodynamický prachový štít (EDS), generující elektrické pole k odstranění měsíčního prachu z kritických součástí vybavení landeru a povrchů, jako je sklo a povrchy tepelných chladičů, již splnil většinu svých cílů po pouhých třech dnech na měsíčním povrchu. Lunar GNSS Receiver Experiment (LuGRE) zase zachytil a sledoval signály globálního navigačního satelitního systému (GNSS) na měsíčním povrchu vůbec poprvé, přičemž zachytil signály přibližně 362 102 km od Země. Navigační systémy se tak dají použít k zpřesnění navigace přístrojů pracujících na povrchu Měsíce i v jeho blízkosti. Také stereo kamery experimentu Lunar Plume-Surface Studies (SCALPSS) pořídily snímky během sestupu a přistání modulu na povrchu. Snímky jsou nyní podrobně analyzovány. Stejně jako všechny ostatní přístroje čekají na vyhodnocení vědeckých dat. To bude trvat o mnoho déle, než aktivní pobyt landeru na povrchu Měsíce.

Experiment Lunar PlanetVac (LPV) byl na povrch umístěn pomocí ramena Blue Ghost’s Surface Access Arm a začal odebírat materiál lunárního regolitu. LPV je navržen tak, aby odebíral a přenášel měsíční půdu bez spoléhání se na gravitaci. Tento systém se má stát základem pro úspěšný odběr vzorků během misí Artemis. Má sloužit jak pro práce prováděné přímo astronauty, tak i pro automatické přístroje. Funguje podobně jako vysavač, odběrná hlava LPV, která je připevněna k lunárnímu přistávacímu modulu Blue Ghost, použila stlačený plyn k rozvíření měsíčního regolitu. Dále došlo k nasměrování zvířeného prachu do přenosové trubice prostřednictvím sekundárních pneumatických trysek a jejich shromáždění v nádobě na vzorky. Celý proces trval jen několik sekund. Sesbíraný regolit (včetně částic o velikosti až 1 cm) bude proset a vyfotografován uvnitř nádoby na vzorky a snímky budou poslány na Zemi k analýze. Takový odběr vzorků je jednodušší v tom, že nejsou potřeba žádná složitá pohyblivá ramena.

#BGM1 science operations have begun!@Firefly_Space and @NASA teams have kicked off surface operations – which included deploying the Lunar PlanetVac (LPV), managed by #NASAMarshall. Seen here, LPV spreads lunar soil and rocks as the system initiates.

🔗 https://t.co/20ibxdBybK pic.twitter.com/zYCuXK4gvg

— NASA Marshall (@NASA_Marshall) March 6, 2025

Šestého března také proběhla úspěšná práce experimentu LISTER. Přístroj vyvinutý společně Texaskou technickou univerzitou v Lubbocku a Honeybee Robotics z Altadeny v Kalifornii, má za úkol měřit tok tepla z nitra Měsíce. Jeho sofistikovaná pneumatická vrtačka dokázala proniknout do hloubky takřka tří metrů do lunárního regolitu. Každých půl metru se vrtný systém zastavil a aktivoval tepelnou sondu měřící vlastnosti lunárního regolitu. LISTER měří dva různé aspekty tepelného toku: tepelný gradient neboli změny teploty v různých hloubkách a tepelnou vodivost neboli schopnost podpovrchového materiálu propouštět teplo. „Provedením podobných měření na více místech na měsíčním povrchu můžeme rekonstruovat tepelný vývoj Měsíce,“ řekl Dr. Seiichi Nagihara, hlavní řešitel mise a profesor geofyziky na Texas Tech. „To vědcům umožní vysledovat geologické procesy, které formovaly Měsíc od jeho horkého počátku, kdy připomínal kouli roztavené horniny, která se postupně ochlazovala uvolňováním vnitřního tepla do kosmického prostředí.“

Do you know the temp of the Moon? 🌡️ NASA’s LISTER is ready to drill into the mystery!

Following @Firefly_Space‚s #BGM1 Moon landing on March 2, LISTER began operations. Learn how this drill is determining the heat flow from the interior of the Moon >> https://t.co/1SMEWVgxSI pic.twitter.com/hmSe21YYLU

— NASA Marshall (@NASA_Marshall) March 7, 2025

Demonstrace účinnosti tohoto způsobu vrtání by mohla vést k inovativnějším možnostem hloubkových měření a odběrů, které by umožnily budoucí průzkum Měsíce, Marsu a dalších kosmických těles. Věda shromážděná LISTEREM si klade za cíl přispět k našim znalostem lunární geologie. Připomeňme ještě, že podobný experiment provedla indická mise Chandrayaan 2.

Zatímco EDS, LuGRE, LISTER, SCALPSS a LPV si získaly značnou pozornost, na Blue Ghostu pracují i další experimenty. Například heliosférický rentgenový snímač Lunar Environment (LEXI) je určen ke studiu interakce slunečního větru a magnetického pole Země a LEXI byl testován už na oběžné dráze Měsíce spolu s LuGRE.

NGLR je pasivní experiment, který bude sloužit k měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem se submilimetrovou přesností. Experiment RAC zase vystavil různé materiály a povlaky měsíčnímu prachu, aby změřil jejich schopnost navázat nebo odpuzovat lunární prach ostrý jako břitva, což může s kosmickým zařízením na Měsíci způsobit vážné problémy. A nezapomínejme ani na RadPC, který měří schopnost počítače zotavit se z poruch způsobených kosmickým zářením.

Do pátku 7. března osm z 10 nákladu na palubě – EDS, LuGRE, SCALPSS, LPV, LISTER, NGLR, RAC a RadPC – splnilo své vědecké cíle. Vědecké přístroje však stále mají další příležitosti ke shromažďování dat během příštích 8 dnů, kdy bude lander schopen dodávat data. Poté přijde lunární noc, lander přijde o dodávky energie a je otázkou, zda zvládne 14 dní hlubokého chladu. K přečkání lunární noci není ostatně navržen. Aktuálně navíc na Měsíci panuje lunární poledne a teploty stoupají přes 120 stupňů Celsia. To by mohlo vést k přehřívání modulu a tak jsou některé systémy a experimenty vypínány. Například osm již proběhlých experimentů nemá nyní tak velkou prioritu jako ty, co ještě neproběhly. Až přijde lunární odpoledne, vrátí se modul do plného provozu.

Díky fotografiím z modulu Blue Ghost jsme již viděli měsíční východ slunce v Mare Crisium. 14. března Země zcela zakryje Slunce z místa, kde stojí lander a Blue Ghost bude připraven, aby mohl zatmění pozorovat – pokud ovšem bude stále funkční. Blue Ghost má také v plánu pořídit snímek západu Slunce z Měsíce, který by měl proběhnout 16. března.

Kosmický přehled týdne:

Další let nákladní automatické lodi Cygnus se zpozdí. NASA vydala tiskovou zprávu, ve které stojí: „Northrop Grumman informoval NASA, že během přepravy lodi Cygnus na místo startu došlo k poškození přepravního kontejneru. Týmy mise během nadcházejících dnů modul zkontrolují, aby posoudily, zda nedošlo k nějakému poškození a naplánují další aktivity dle těchto zjištění.“ Změny se tak dotknou i nadcházející mise nákladní lodi Dragon, jejíž náklad byl upraven tak, aby se na palubu vešlo více zásob a potravin v případě, že by odklad startu Cygnusu byl delší.

Na Evropský servisní modul, který je v této chvíli již připojen k lodi Orion, byl v tomto týdnu nainstalován poslední ze čtyř solárních panelů, které budou lodi během letu k Měsíci dodávat elektrickou energii. Instalace posledního panelu proběhla 3. března. Instalace všech čtyř tak trvala jen čtyři dny. Dále loď čeká uzavření do krycích panelů. Loď je připravována na misi Artemis II, která bude první pilotovanou výpravou programu Artemis a vezme čtyřčlennou posádku na komplexní testovací misi u Země a následně na oblet kolem Měsíce.

Přehled z Kosmoanutixu:

V této rubrice se můžete těšit na přehled všech témat, kterým jsme se v průběhu týdne věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zprávou, že společnost Rocket Lab National Security 25. února oznámila úspěšné dokončení kritického zhodnocení návrhu mise VICTUS HAZE pro Kosmické síly. Na začátku týdne jsme také zhodnotili aktuální aktivity na základně Starbase, kde probíhaly poslední přípravy před osmým integrovaným letem sestavy Super Heavy Starship. Tento týden také proběhl druhý let nové evropské rakety Ariane 6, která se sice nejdříve potýkala s odkladem, ale nakonec úspěšně vzlétla a splnila svoji misi. S odkladem prvního pokusu se setkala také sestava Super Heavy Starship, která se chystala na osmý integrovaný let. Další článek se zabýval šesti věcmi, které potřebujete vědět o zajímavé misi lunární sondy Lunar Trailblazer. Společnost Rocket Lab chystá první komerční misi k Venuši a z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley přišla zpráva, že sonda dostala svůj tepelný štít. Nová česká družice BRNOsat nabírá spolucestující, kteří na její palubě vyrazí na oběžnou dráhu. V tomto týdnu byly oznámeny první vědecké přístroje, které poletí. Věnovali jsme se také průzkumu, který přinesl zprávu o tom, že čtyři z pěti obyvatel České republiky podporují misi Aleše Svobody na ISS. Lunární lander Blue Ghost, který úspěšně přistál na Měsíci, ohlásil úspěch svého prvního experimentu – lunární příjem GPS funguje. Osmý integrovaný let proběhl sedmého března a znamenal spíše neúspěch. Super Heavy úspěšně přistála za asistence rampy, ale loď Starship se před koncem prvního zážehu rozpadla a explodovala. Pomocí psaného přenosu jsme sledovali další pokus o přistání na Měsíci. V hlavní roli mise IM-2 byl tentokrát modul Nova-C Athena společnosti Intuitive Machines, který sice na Měsíci přistál v jednom kuse, ale bohužel na boku a bez možnosti dobíjet své akumulátory. Agentura NASA vybrala společnost Firefly Aerospace z texaského Cedar Parku, aby poskytla služby spojené s vynesením mise INCUS. Použit tak bude nosič Firefly Alpha. Na závěr týdne vyšel také osmý díl seriálu Kosmické Brno, kde jsme se podívali do studentského spolku, který se zabývá výrobou pro kosmický průmysl.

Snímek týdne:

Ne vždy se daří. Své o tom ví firma Intuitive Machines, která se šestého března pokusila v rámci mise IM-2 přistát se svým lunárním modulem Nova-C Athena taktéž na Měsíci. Přistání sice proběhlo, ale modul skončil v nestandardní poloze zřejmě na boku. Kvůli tomu nebylo možné dobíjet palubní akumulátory a po spotřebování veškeré energie se modul odmlčel. Je to velká škoda. Jednak bylo na palubě mnoho velmi zajímavých experimentů a jednak je to pro firmu druhý neúspěšný pokus o přistání ze dvou. V obou případech byl na vině velmi pravděpodobně laserový dálkoměr.

Přesto se firmě podařilo nasbírat data z některých vědeckých přístrojů a odeslat je na Zemi. Zároveň došlo k částečně úspěšnému přistání nejblíže k jižnímu pólu.

Video týdne:

Šestého ledna úspěšně odstartovala evropská raketa Ariane 6, která vynášela francouzskou vojenskou snímkovací družici CSO-3. Jednalo se o druhý let tohoto nového nosiče. Průběh letu byl tentokrát zcela ukázkový a na závěr došlo také k úspěšné deorbitaci druhého stupně. Raketa, jejíž části se vyrábí také v České republice, je důležitým nosičem pro Evropu.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/IMG_8914.webp
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/IMG_8910.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/Glc2RFgXwAAo_dy?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GlcbhlcX0AAHDl9?format=jpg&name=4096×4096