Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Britský kosmodrom očekává první starty

V prosinci minulého roku udělilo Spojené království první licenci na starty z jejich území a tak se pomalu blíží okamžik, kdy i z Evropy budou probíhat orbitální starty. Společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) je tou, která získala licenci ke startu a už letos plánuje uskutečnit svůj první orbitální start z území Spojeného království. Tím to však nekončí. Další společnosti v současné době čekají na projednání svých licencí, aby i ony mohly startovat z nového kosmodromu.

Vláda Spojeného království mezitím finančně podpořila britskou společnost Orbex, která má postavit a vypustit svou raketu Prime ze skotských břehů. Připravovaný kosmodrom SaxaVord se nachází na ostrově Unst, nejsevernějším ze Shetlandských ostrovů, 80 km severovýchodně od skotské pevniny. Název kosmodromu, který byl vybudován v drsné a skalnaté krajině poloostrova SaxaVord, má severský původ a v překladu znamená „skalnatý kopec“. Britský Úřad pro civilní letectví (CAA) udělil kosmodromu v dubnu 2024 licenci na správu budoucích dopadových oblastí a možnost žádat o uzavření těchto vyhrazených oblastí. Od té doby úřad CAA vede jednání s několika poskytovateli startů.

Významné je, že CAA v prosinci 2024 vydal vůbec první britskou licenci na orbitální starty výše zmíněné německé společnosti Rocket Factory Augsburg (RFA). Ta opravňuje společnost RFA k provádění startů z kosmodromu. Společnost plánuje první start své rakety RFA One ještě letos a doufá, že s ní dosáhne prvního úspěšného orbitálního startu z Velké Británie (britská raketa Black Arrow startovala z australské základny Woomera). Dodejme, že již v roce 2023 získala licenci na let na oběžnou dráhu společnost Virgin Orbit, kdy plánovala vypustit raketu z Boeingu 747 Cosmic Girl nad britským územím, ale při tomto jediném pokusu nebylo oběžné dráhy dosaženo.

„Jsme velmi hrdí a velmi šťastní, že jsme obdrželi povolení ke startu,“ řekl 5. února spoluzakladatel RFA Jörn Spurmann výboru pro skotské záležitosti britské vlády. „Jsme velmi pozadu za ostatními kosmickými zeměmi, a pokud je chceme dohnat, potřebujeme rychlost a efektivitu“. Poznamenal, že ve Spojeném království existuje „poměrně jasné schéma“, pokud jde o předpisy a licence, a jasné rozdělení odpovědnosti. Přestože se jedná o nový a poměrně zdlouhavý proces, označil udělení licence za „průlomový okamžik pro RFA a pro evropský kosmický průmysl“.

V květnu loňského roku společnost RFA provedla úspěšný dvacetisekundový statický zážeh čtyř motorů Helix, při němž všechny motory pracovaly po dobu osmi sekund. Tyto motory spalují letecký petrolej (RP1) a kapalný kyslík. Při následném statickém testu v srpnu došlo k anomálii, která zničila celý první stupeň, který společnost RFA popsala jako raný technický model. Během následného požáru došlo i k poškození testovacího zařízení na kosmodromu. Společnost od té doby provedla více než 100 vylepšení na druhém zkonstruovaném prvním stupni, který bude nyní použit pro první let.

Tyto modernizace zahrnují vylepšení systému distribuce pohonných látek a řízení tlaku. Ty by měly zmírnit možnosti ztráty celého stupně, i kdyby došlo k vážnému poškození jednoho motoru za letu nebo na rampě. Devět motorů Helix bude pohánět první stupeň rakety RFA One, která je vysoká 30 m a má průměr 2 m. Bude schopna vynést až 1 600 kg na LEO nebo 1 300 kg na sun-synchronní dráhu ve výšce 500 km. To je cílová dráha pro lety ze skotského kosmodromu.

Zástupce generálního ředitele kosmodromu SaxaVord, Scott Hammond, byl jedním z několika přednášejících, kteří únorovou komisi informovali o novinkách. Poznamenal, že v poslední době se věnuje pozornost integračnímu hangáru kosmodromu, který by měl být dokončen začátkem července. Toto zařízení bude zahrnovat dvě montážní haly s mostovými jeřáby a dvě čisté místnosti pro integraci užitečného nákladu. Letos v létě by měla být dokončena druhá rampa a „brzy“ se plánuje výstavba třetí rampy a dalších dvou integračních hangárů. „Nemohu zdůraznit, jak vzácné a složité jsou kosmodromy,“ upozorňuje Hammond. „Amerika má 40 kosmodromů, z nichž 14 má licenci a z nich pouze čtyři skutečně obsluhují orbitální starty, protože jsou to jediná komerčně výhodná místa pro start.“ Hammond dodává, že nový kosmodrom považuje za Mys Canaveral pro Velkou Británii, Skotsko a Evropu.

SaxaVord již má nasmlouváno několik potenciálních společností, včetně britských společností Skyrora a Orbex, které odtud chtějí létat. Kromě zmíněné německé RFA, je to také německá společnost HyImpulse, která má rovněž základnu v Glasgow. Orbex v prosinci 2024 oznámila rozhodnutí přejít od výstavby kosmodromu v Sutherlandu k využití kosmodromu SaxaWord a označila to za oboustranně výhodné pro britský a skotský kosmický průmysl.

Generální ředitel společnosti Orbex Phil Chambers poznamenal, že přesun na SaxaVord byl „čistě komerčně motivovaným rozhodnutím, založeným na množství kapitálu, které by bylo zapotřebí k dokončení kosmodromu, oproti tomu, kolik kapitálu by bylo zapotřebí k dokončení rakety“. Orbex v současné době nemá příjmy a předpokládá, že na dokončení kosmodromu bude potřebovat dalších 15 milionů liber, což je největší výdaj společnosti. „Rozhodl jsem se, že z finančního hlediska bude nejrozumnější stavbu v Sutherlandu prozatím pozastavit,“ dodal.

Britská vláda investovala do společnosti Orbex 20 milionů liber v rámci iniciativy, jejímž cílem je vytvořit ze Spojeného království přední destinaci pro starty malých družic v Evropě a přilákat sem investice do kosmického průmyslu. Financování poskytnuté prostřednictvím britské kosmické agentury bylo oznámeno koncem ledna 2025 a zajistilo ve Skotsku více než 150 pracovních míst v oblasti špičkových technologií. Společnost Orbex vyvíjí vlastní dvoustupňovou nosnou raketu vyráběnou ve Spojeném království s názvem Prime. Společnost plánuje startovat až 24krát ročně, počínaje posledním čtvrtletím letošního roku. Raketa je o trošku větší než Electron společnosti Rocket Lab – na výšku měří 19 m a její průměr je 1,45 m (Electron má výšku 17 metrů a průměr 1,2 metrů)

Předpokládá se, že evropská poptávka po družicích do roku 2033 dosáhne hodnoty 50 miliard dolarů, takže i nejnižší odhady využití zdejšího kosmodromu, které jsou 2 % z této hodnoty, by britské ekonomice přinesly příjmy ve výši přibližně 1 miliardy dolarů, uvedlo tento měsíc britské ministerstvo pro vědu, inovace a technologie. „Podpora startu společnosti Orbex rovněž posílí pozici země v kosmickém sektoru a inspiruje naši další generaci odborníků, kteří budou moci navrhovat, testovat, stavět a vypouštět britské rakety s britskými družicemi z britské půdy,“ uvedl ministr pro technologie Peter Kyle.

Na otázku, zda může Orbex konkurovat takovým společnostem, jako je SpaceX, Chambers odpověděl: „Vzhledem k fyzikálním zákonům nebude malá nosná raketa schopna dosáhnout stejných nákladů na kilogram jako Starship. Abyste byli cenově konkurenceschopní se SpaceX, musíte vyrábět větší rakety, a právě v tom spočívá náš produktový plán.“ Společnost má v plánu navrhnout nosnou raketu se střední nosností, která by byla schopna vynést na LEO přibližně 8 000 kg a také provádět mise na střední a geostacionární dráhy Země, stejně jako lunární a meziplanetární mise. Tato nová raketa, kterou by podle něj bylo možné považovat za náhradu Sojuzu, by díky novým technologiím a inovativní výrobě pomohla snížit náklady na kilogram vyneseného nákladu. Návrh byl předložen v reakci na evropskou výzvu, kterou vyhlásila ESA. O přesných parametrech a financování rozhodnou členské státy ESA na letošním listopadovém zasedání Rady ministrů ESA.

„Účast Spojeného království na Evropské výzvě pro nové nosiče bude klíčová pro zajištění budoucnosti britského kosmického průmyslu,“ dodává Ruari Brooker, manažer pro rozvoj podnikání ve Spojeném království ze společnosti HyImpulse. Jejich připravovaná nosná raketa pro malé družice bude poháněna inovativním hybridním motorem na parafínové palivo. Společnost HyImpulse nepředpokládá, že by letos provedla start, ale tvrdí, že SaxaVord je jejím hlavním startovacím místem a že se jinde neohlíží. „Máme podporu britské kosmické agentury a dalších. Na světě neexistuje žádná společnost, která by se stala úspěšnou bez určitého zásahu vlády.“

S tím souhlasil i Nik Smith, regionální ředitel společnosti Lockheed Martin pro Spojené království a Evropu, který rovněž označil investici 20 milionů liber do společnosti Orbex z minulého týdne za „opravdu pozitivní znamení“. Poznamenal, že na celém světě neexistuje čistě komerční kosmický průmysl, který by se v nějaké míře nedočkal vládní podpory. Poznamenal, že vlády považují kosmický trh za strategické odvětví, a to jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska bezpečnosti a prosperity.

Také britská společnost Skyrora má rovněž v úmyslu startovat ze SaxaVord, ačkoli její licence byla od zahájení procesu v roce 2019 několikrát odložena. Alan Thompson, vedoucí oddělení pro vládní záležitosti společnosti Skyrora, poznamenal, že získání licence bude „obrovským úspěchem“ a uznává, že CAA tak činí poprvé. Původně doufala, že zahájí provoz loni na jaře a poté na podzim, ale časový plán společnosti se opakovaně posouval a licenční proces se prodlužoval. Stále doufají, že se jim podaří zasednout s regulačními orgány a licenci dokončit, ale „do této chvíle se nám to opravdu nepodařilo“. Jak si vyzkoušeli během předchozí startovací kampaně na Islandu, díky severní poloze je zde velký vítr. „Jediným faktorem, který komplikuje všechny regulační problémy, je vítr,“ dodává. „Když nemůžete zvládnout vítr, nemůžete startovat, kdy chcete.“  Poloha SaxaVordu umožňuje starty s polárními sklony drah, které se vyhýbají přeletům nad obydlenými oblastmi. „V současné době nikdo jiný nemíří na dráhy nad Arktidou,“ říká Thompson a poznamenává, že výrobci družic v Glasgow a okolí se snaží zaměřit na sun-synchronní dráhy a další polární dráhy.

Společnost Skyrora se rozhodla provést suborbitální start své rakety Skylark L z Islandu v říjnu 2022, zatímco společnost nadále čekala na licenci od Úřadu pro civilní letectví. U 11 metrů vysoké rakety došlo po startu k anomálii a dopadla do Norského moře přibližně 500 metrů od místa startu v Langanes. Podle společnosti Skyrora je nosná raketa schopna dosáhnout výšky 125 km a čtyřnásobku rychlosti zvuku. Společnost plánuje opakování svého startu na Islandu, až v létě poprvé vzlétne ze SaxaVordu, pokud to dovolí licence. Jednalo by se o poslední suborbitální start společnosti předtím, než přejde na orbitální mise se svou třístupňovou raketou Skyrora XL. Raketa, která je vysoká téměř 23 m a má průměr 2,2 m, bude schopna kromě polárních oběžných drah vynášet užitečný náklad na sun-synchronní dráhy ve výšce 500 až 1 000 km.

Společnost se rovněž velmi angažuje v rozvoji svého výrobního a produkčního závodu v Cumbernauldu v hrabství North Lanarkshire. Zde se vyrábějí, testují a montují rakety Skyrora přímo ve firmě, včetně motorů SkyForce, které jsou vybaveny součástkami vytištěnými na 3D tiskárně. Společnost zvažuje, že letos v létě provede ověření konceptu, který by nahradil příjem telemetrie raket prostřednictvím pozemních stanic prostředky umístěnými v kosmickém prostoru.

Také společnost ABL si vybrala skotský kosmodrom jako potenciální místo startu jejich rakety, přičemž každý stupeň jejího nosiče RS1 byl navržen tak, aby se vešel do standardních přepravních kontejnerů. „Zůstáváme otevřeni požadavkům zákazníků a tomu, jak jsme schopni na ně reagovat,“ řekl Thompson, podle něhož má Velká Británie velkou příležitost díky programu NATO Starlift. „Jsme zastánci tohoto konceptu vyhrazených startů s citlivým nákladem a věříme, že je to něco neuvěřitelně cenného, co zde můžeme demonstrovat a reprezentovat.“

Kosmický přehled týdne:

Lunární nákladní modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace dále úspěšně pokračuje na své cestě k Měsíci. Poté, co 9. února úspěšně provedl zážeh, který jej poslal na přeletovou dráhu k Měsíci, nyní úspěšně pokračuje v letu. Jednotlivé korekce dráhy jsou tak přesné, že bylo možné některé vynechat. Vědecké přístroje na palubě zatím posílají naměřená data. Na lunární dráhu modul vstoupil už 14. února. Nyní stráví přibližně 16 dní na oběžné dráze Měsíce, kde bude postupně upravovat svoji dráhu před závěrečným manévrem, který jej navede na přistání. Cílem je oblast Mare Crisium.

Patnáctého února v 7:14 SEČ proběhl další start rakety Falcon 9, která z rampy SLC-40 na Floridě vynášela další várku družic konstelace Starlink. To by skutečně nebylo nikterak výjimečné, kdyby neletěl první stupeň B1067, který tak uskutečnil již 26. start a následně i přistání. Jedná se opět o posunutí rekordu počtu použití jednoho stupně.

Congratulations @SpaceX Another new record!
Falcon 9 B1067 launches the Starlink Group 12-8 mission from SLC-40 at Cape Canaveral, returning to drone ship ASOG. This marks a record breaking 26th successful launch and landing. pic.twitter.com/s5Wjt0aJxV

— LabPadre Space (@LabPadre) February 15, 2025

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice si uvedeme všechny články, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmoanutix. Pomůže vám to si ucelit přehled kosmonautických témat, která hýbala posledními sedmi dny. Začali jsme tím, že na Starbase probíhala příprava a následně i statický zážeh Super Heavy B15. I v další zprávě jsme zůstali na Starbase, kde se dokončuje druhá startovní rampa pro systém Super Heavy Starship. Podívali jsme se na aktuální stav její výstavby. Na Mezinárodní kosmické stanici byl 4. února proveden velmi zajímavý experiment, kdy robot Astrobee vybavený robotickými chapadly chytal objekt ve tvaru kostky. CubeSat CIRBE během své práce mohl pozorovat zvýšenou solární aktivitu a její vliv na okolí Země. Při tom objevil dva nové radiační pásy kolem naší planety. V Číně proběhla úspěšná premiéra vylepšeného nového nosiče s označením CZ-8A. Připravovaný teleskop Pandora, který bude sledovat vybrané exoplanety a proměny jejich atmosfér, bude vynesen společností SpaceX. Tak rozhodla v týdnu NASA. V JPL byla vyvinuta a připravena tři malá lunární vozítka, která se vydají zkoumat jižní pól Měsíce. Nyní byla vozítka úspěšně předána k přepravě, jsou tedy dokončena. Po letech pečlivého vývoje je nová družice Biomass z evropského programu Earth Explorer, připravena k zabalení pro odeslání na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má letos na jaře odstartovat na raketě Vega-C. V průběhu své mise se dalekohled Jamese Webba již několikrát zaměřil na takzvaná transneptunická tělesa, jako jsou Pluto či Eris a zkoumal jejich prastarý povrch. Projekt Zero-G, který je součástí České cesty do vesmíru, zajistí zážitek stavu snížené gravitace během parabolického letu pro výherce nedávné výzvy. Součástí tohoto letu bude i Aleš Svoboda. Raketa SLS má během svých budoucích letů projít postupným vývojem a řadou inovací. Počínaje misí Artemis IV by měla během svého vzletu být schopná k lodi Orion přibrat i další náklad. V sobotu odpoledne jsme pak opět nahlédli do kuchyně českých kosmických projektů v dalším dílu seriálu Kosmické Brno.

Snímek týdne:

Nový čínský nosič úspěšně odstartoval 11. února v 10:30 SEČ z kosmodromu Wenchang a vynesl druhou várku připravované čínské megakonstelace pro šíření přístupu k internetu. Raketa CZ-8A má oproti variantě CZ-8 zvětšený druhý stupeň poháněný novými motory a nosnost až 6,8 tuny na SSO.

Video týdne:

Čína v týdnu představila jména svého lunárního skafandru a lunárního vozítka. Skafandr byl znám už delší dobu, ale pojmenován byl až nyní a nese jméno Wangyu (něco jako Pohled do vesmíru). Vozítko nese jméno Tansuo, což znamená Průzkum.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.elonx.cz/
https://saxavord.com

Zdroje obrázků:
https://www.satellitetoday.com/wp-content/uploads/2023/01/RFA_LaunchPad_1-scaled-1.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/GjgcVzkaAAAJFIY?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/08/factory.jpg
https://www.rfa.space/wp-content/uploads/RFA_IST_280s-scaled.jpg
https://www.ohb.de/fileadmin/_processed_/0/0/csm_rocket-factory-augsburg-rfa-one-space-1000x1000_8f20c347d9.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/424685805_885928446659014_6432230028206413000_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=cc71e4&_nc_ohc=gdBiJ2im2C4Q7kNvgG_icCu&_nc_oc=AdigWL5wND5fl8Wl0lZ3OkXfaWN20EzcRZRsRCg7h2ctqWkdUE9gF087BnQ4ltYE6ibu6MsZW8BIoiDKS1Og8w4r&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=Ao6D5t2v9idyzgfJBy7VHpD&oh=00_AYD_plb0MZY40TMK6ja1c38MlAbBxVAoR5DieWjT3Pq4oA&oe=67B75B9E
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/469076520_1077406047511252_5151528315056942159_n.jpg?stp=cp6_dst-jpg_tt6&_nc_cat=107&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=xwIhYTm-DvUQ7kNvgHZHu-b&_nc_oc=Adg2FrMxTsIuHV6l78_04RkKfzae6J6yuX6kvGC00njQXVAdZ1lRgJpLMmEvuNZOo-j_9XIRrZavkTc1O3osYo5p&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=A4TWSQw_p8FWNsgdTWUToWx&oh=00_AYA5FBYkRAz6E3hiASAgPzpGa2bibMikVkaVj7lGZWuRaw&oe=67B76303