Zástupci agentury NASA včera na tiskové telekonferenci představili novinky v programu MSR, který má na Zemi dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu pro další výzkum. Novinky jsme shrnuli v dnešním hlavním článku. Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se již několik let aktivně účastní jednání v tomto programu, však představené novinky nepotěšily. V tomto článku se dočtete o jeho osobním pohledu na celou situaci.
„(NASA – pozn. aut.) bohužel nedodržela dříve slíbené, tedy že bude vybráno pouze jedno konečné řešení a okamžitě se přistoupí k vývoji a stavbě. Naopak se šlo podbízivě na ruku průmyslu a minimálně 1,5 roku drahocenného času se bude pracovat na dvou paralelních přístupech k naplnění amerického podílu na misi MSR,“ uvedl Michal Václavík na svém profilu na síti X a dodal: „I když je již nyní zřejmé, který z přístupu je spíše životaschopný a již nyní realizovatelný.“ NASA představila dvě verze – první bude metoda sky-crane, která dopravila na Mars vozítka Curiosity a Perseverance, druhou variantou je pak využití velkého komerčního landeru.
„Celkem logicky a v souladu s doporučeními z dubna loňského roku dojde ke zrobustnění SRL a prodloužení jeho životnosti na povrchu Marsu. Namísto panelů fotovoltaických článků bude využit RTG, i když to může negativně ovlivnit jiné kosmické mise NASA. U MAV by mělo dojít k přepracování z důvodu ušetření hmotnosti a s tím souvisejícího snížení nosnosti,“ uvádí Michal Václavík a dodává: „Bude ale záležet jak nakonec bude vypadat pouzdro na vzorky. To ovlivní i konečný design předávacího a ukládacího mechanizmu CCRS. To se mimochodem propíše i do podoby návratové sondy ERO. Tu do mise MSR dodá ESA a nyní musí opět čekat, resp. přešlapovat na místě. Pokračovat se dá na stavbě některých generických systémů a částí ERO, ale to je nedostatečné.“
Právě skutečnost, že MSR není jen americkým projektem, ale podílí se na něm také Evropská kosmická agentura, je v současné situaci hodně citlivá. „Stejně tak je pro ESA mrzuté, že není rozhodnuto o podobě landeru SRL a způsobu jeho dopravy na povrch Marsu. Není tak možné dokončit návrh evropského robotického manipulátoru STA. A celkově chybí definitivní rozhodnutí o způsobu návratu vzorků na Zemi. A i to má vliv na návrh sondy ERO. Zda bude potřeba zajistit její dlouhodobý pobyt v cislunárním prostoru. Nebo také zda by neměla ESA převzít část realizace návratového pouzdra a mechanismu. To by stálo hodně financí, ale bylo by to řešitelné pokud by se rozhodlo včas,“ zmínil Michal Václavík a dodal: „V příštích týdnech proběhnou intenzivní jednání mezi zástupci ESA a NASA, aby se situace co nejvíce vyjasnila, Jak jsem již psal, aktuální rozhodnutí NASA je nedostačující. Potěšující je, že by se náklady na misi MSR měly snížit. Původně mely náklady na americkou část mise přesáhnout 10 miliard USD. Nové návrhy počítají s jejich snížením přibližně o třetinu. Na to, jak bude nová architektura mise MSR vypadat, si budeme muset počkat do druhé poloviny příštího roku.“
Zdroje informací:
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GgxXO2BWkAEURyr?format=jpg&name=large
Už více let mám dojem, že největší problém NASA je schopnost přijmout jakékoli rozhodnutí. V jakékoli oblasti lidské činnosti je často lepší blbé rozhodnutí než žádné.
Velmi pravděpodobně je to důsledek skrytých i otevřených „politických tlaků“ uvnitř i vně NASA. Jsem velmi zvědav, jak se rozhodovací procesy v NASA změní s příchodem nového administrátora Jareda Isaacmana (pokud bude potvrzen do funkce).