křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Solární energie

Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.

FCC

Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.

ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Blue Origin

Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Smile vstupuje do vědecké fáze

23. září byla evropsko-čínská mise Smile vyhodnocena jako připravená zahájit výzkum toho, jak Země reaguje na proud nabitých částic ze Slunce. Tomuto kroku předcházelo intenzivní období uvádění palubních systémů do provozu. Sonda vypuštěná 19. května se také musela přesunout na konečnou oběžnou dráhu, což se jí podařilo 20. června. Sondy se v kosmickém prostředí prakticky nikdy nechovají zcela stejně jako při pozemních zkouškách. Týmy odborníků z Číny i Evropy se proto od 20. června věnovaly přípravě systémů sondy. Do této fáze patří vyklápění nejrůznějších mechanismů, zapínání elektroniky, kontrola veškeré komunikace mezi sondou a Zemí či opravy případných závad.

První ultrafialový záznam mise Smile ukazuje bouři v polární záři.
První ultrafialový záznam mise Smile ukazuje bouři v polární záři.
Zdroj: https://www.esa.int/

„Mise Smile je dokladem důvěry, která mezi našimi týmy vznikla, jejich odhodlání dosahovat špičkových výsledků a nacházet řešení bez ohledu na to, jaká výzva před nimi stojí,“ uvedla profesorka Carole Mundell, vědecká ředitelka ESA, a dodala: „Mise Smile je nyní schválena k zahájení vědeckých činností. Je radost oznámit dosažení tohoto velmi důležitého milníku a jsem si jistá, že naše výborná spolupráce přinese přelomová data pro vědce po celém světě.“

Velká část fáze uvádění do provozu se týkala zkoušek čtyř vědeckých přístrojů: snímkovače měkkého rentgenového záření SXI (soft X-ray imager), ultrafialového snímkovače polárních září UVI (ultraviolet aurora imager), magnetometru MAG a analyzátoru lehkých iontů LIA. Každý z přístrojů bude sbírat cenné informace, které nám umožní lépe porozumět slunečním bouřím, geomagnetickým bouřím a kosmickému počasí obecně. Smile poskytne vědcům data o tom, jak sluneční aktivita ovlivňuje zemské magnetické pole. Tyto jevy vedou ke vzniku polárních září, ale mohou také ovlivnit elektronickou infrastrukturu na Zemi i v jejím okolí.

Přiložené video představuje první zveřejněný záznam z přístroje UVI. Jde o první kameru od roku 2008, která dokáže zachytit celý prstenec severních polárních září v ultrafialovém záření. UVI nyní zaznamenává polární záře nepřetržitě po rekordní dobu 45 hodin. Přiložený záznam byl pořízen 24. července 2026, tedy pouhé dva týdny poté, co byl přístroj UVI aktivován. Záznam ukazuje aktivitu v prstenci polárních září vyvolanou narušením zemského magnetického pole, které způsobil příval částic slunečního větru.

Rentgenová kamera SXI sondy Smile byla také úspěšně aktivována a už pořídila své první snímky. SXI je klíčovým příspěvkem Evropy k této misi. Dva snímky vložené do článku ukazují následky výbuchu vzdálené hvězdy. Byly pořízeny s cílem ověřit, zda kamera funguje podle očekávání. Ačkoliv kamera sama o sobě funguje velmi dobře, při natočení směrem k Zemi do ní v současnosti proniká příliš mnoho nežádoucího světla. Aby se jeho množství co nejvíce omezilo, provádějí se nyní cílené úpravy nastavení a do palubních systémů se nahrávají aktualizace softwaru. ESA, konsorcium univerzit a firem zapojených do vývoje přístroje a čínský tým, který řídí provoz sondy, intenzivně spolupracují na splnění tohoto cíle. Výhodou je, že přístroj je navržen tak, aby jej bylo možné na dálku přizpůsobovat.

Složenina dvou prvních rentgenových snímků ze sondy Smile. Nalevo vidíme snímek objektu Cassiopeia A, na pravém pak pohled na pozůstatek po výbuchu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu.
Složenina dvou prvních rentgenových snímků ze sondy Smile. Nalevo vidíme snímek objektu Cassiopeia A, na pravém pak pohled na pozůstatek po výbuchu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu.
Zdroj: https://www.esa.int/

Sonda Smile se postupně odklání od Země a s blížící se zimou na severní polokouli množství nežádoucího světla přirozeně klesá. V polovině října by mělo dosáhnout minima. V tu chvíli by měla kamera SXI pořídit své první kvalitní snímky magnetopauzy (místa, kde se sluneční vítr setkává se zemským magnetickým polem) či severního polárního hrotu (otvoru v magnetosféře u severního pólu, kde jsou nabité částice slunečního větru směrovány k zemskému povrchu).

Smile během pouhých dvou let urazila cestu od několika samostatných kusů hardwaru ke sběru vědeckých dat. Nový dokumentární film mapuje fascinující období vývoje mise mezi červnem 2024 a květnem 2026. Obsahuje záběry ze zákulisí, které zachycují příjezd jednotlivých částí kosmické sondy do technického centra agentury ESA v Nizozemsku, jejich sestavování, testování a nakonec i odeslání hotové sondy na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně k vypuštění. Tento díl, který obsahuje exkluzivní rozhovory s vědci a inženýry z celé Evropy, je závěrečnou částí série „Let’s Smile“ a navazuje na čtyři dosud zveřejněné kratší epizody a doplňuje je.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/labelled_smile_spacecraft_artist_impression/25358137-5-eng-GB/Labelled_Smile_spacecraft_artist_impression.jpg
https://www.esa.int/…/27545376-1-eng-GB/Smile_s_first_ultraviolet_footage_shows_auroral_substorm.gif
https://www.esa.int/…/27545470-1-eng-GB/Smile_s_first_test_X-ray_image_shows_Cassiopeia_A.png
https://www.esa.int/…/Smile_s_first_test_X-ray_image_shows_supernova_remnant_in_Large_Magellanic_Cloud.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.