Kosmotýdeník 618 (15. 7. – 21. 7.)

Curiosity

Kosmotýdeník tradičně přináší přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní na poli kosmonautiky. I tentokrát bylo o čem psát. Hlavní téma tentokrát obstaral neúnavný rover Curiosity, který při svém brázdění Marsu nechtěně svými koly rozbil kámen a objevil čistou síru! Nečekaný objev zaujal vědce, na Marsu nebylo doposud nic takového k vidění. V dalších tématech si shrneme aktuální stav připravenosti lodi Starliner k návratu zpět na Zemi a podíváme se i na plány na deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice, či test přistávacích nohou pro raketu New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Curiosity rozbilo kámen a nalezlo síru

Vozítko Curiosity dále neohroženě brázdí povrch Marsu a to už od roku 2012. A rozhodně se nechystá přestat v nečekaných objevech a podrobném průzkumu velmi zajímavé oblasti středové hory kráteru Gale. Řada objevů se děje náhodou, tak jako tomu bylo v tomto případě. Vozítko Curiosity totiž v aktuálně zkoumané oblasti přejelo kámen, který se pod jeho hmotností rozdrtil. Vědci se pomocí kamer na vozítku podívali na to dílo a nestačili žasnout! Na snímcích byla síra! Prakticky čistá síra, což je objev, který na Marsu ještě nikdy nebyl učiněn. A jakmile je někde síra v takovémto množství, indikuje to, že se tu dělo něco geologicky velmi zajímavého. Jen zatím nevíme, co přesně.

Detailní snímek na rozdrcený kámen s krystalickou sírou

Detailní snímek na rozdrcený kámen s krystalickou sírou
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Pojďme si to s tou sírou nejdříve trochu vyjasnit. Curiosity již od října 2023 zkoumá oblast Marsu, která je docela bohatá na sírany, což je druh solí, které obsahují síru a vznikají odpařováním vody (velmi zjednodušeně řečeno). Takové oblasti byly již v minulosti objeveny a byly tam zjištěny minerály na bázi síry – jinými slovy sloučeniny síry a dalších prvků. Nyní ale Curiosity rozdrtilo svými koly horninu, která je tvořena prakticky čistou sírou. Kde se tam vzala a za jakých podmínek zde vznikla, není jasné. Vědci si zatím nejsou ani jistí tím, zda má nalezená hrouda krystalické síry souvislost s výše popsanými sírany, které se v této oblasti také nachází. Časově totiž mohou vznik síranů a síry od sebe dělit miliony let.

Zatímco lidé si nejčastěji síru spojují se zápachem po zkažených vejcích (vzniká z plynného sirovodíku), krystalická síra je prakticky bez zápachu. Tvoří se pouze v úzkém rozmezí podmínek, které zatím vědci nedokázali spojit s historií této lokality. A přitom síry zde Curiosity našlo hodně – celé pole světlých hornin, které vypadají podobně jako ta, kterou rover rozdrtil. „Najít pole kamenů tvořených krystalickou sírou je jako najít oázu v poušti,“ řekl vědec projektu Curiosity Ashwin Vasavada z JPL. „Dle našeho aktuálního poznání by to tam nemělo být, takže se teď pokusíme to celé vysvětlit. Objevování zvláštních a nečekaných věcí je to, co dělá průzkum planety tak vzrušujícím.“ Na Zemi je možné najít krystalickou síru například kolem hydrotermálních pramenů.

Je to jeden z několika objevů, které Curiosity učinilo při průzkumu, který nyní provádí ve velmi zajímavé rokli nazvané Gediz Vallis, což je výrazná rýha, která se táhne částí 5 kilometrů vysoké hory Mount Sharp, na jejíž úpatí rover stoupá od roku 2014. Jedná se o středovou horu kráteru Gale. A je velmi zajímavá, protože každá vrstva hory představuje jiné období marťanské historie. Úkolem Curiosity je studovat, kde a kdy mohl dávný terén planety poskytovat živiny potřebné pro mikrobiální život, pokud se tedy na Marsu vůbec nějaký vytvořil. Kráter Gale býval jezerem a to zanechalo stopy právě na vrstvách této hory.

Velmi zajímavé údolí či rokle Gediz Vallis, bylo spatřeno již z oběžné dráhy několik let před startem Curiosity a je jedním z hlavních důvodů, proč vědecký tým chtěl tuto část Marsu navštívit. Vědci se domnívají, že údolí bylo vyhloubeno proudy tekuté vody. Rokli však formovaly i přívaly suti, které po sobě zanechaly hřeben balvanů a sedimentů táhnoucí se 2 kilometry po úbočí hory pod tímto útvarem. Cílem výzkumu bylo lépe porozumět tomu, jak se tato krajina před miliardami let změnila, a přestože nedávné poznatky pomohly zjistit některé podrobnosti, tak i tento objev dokazuje, že je v tomto místě stále mnoho zajímavého.

Od příjezdu Curiosity k rokli na začátku tohoto roku vědci zkoumají, zda dávné záplavy nebo sesuvy půdy vytvořily velké hromady suti, které zde vystupují ze dna kanálu. Nejnovější poznatky naznačují, že obojí hrálo svou roli: některé hromady pravděpodobně zanechaly prudké proudy vody doprovázené velkými záplavami, zatímco jiné jsou zřejmě výsledkem lokálnějších sesuvů půdy. Kameny unášené vodními toky jsou na první pohled zaoblené od vodní eroze a připomínají říční valouny. Některé suťové hromady jsou ale posety hranatějšími horninami, které mohly být uloženy suchými lavinami – sesuvy půdy.

Kameny v této oblasti se vyznačují světlými okraji, které vyniknou, když dojde k rozpadu kamenu - jako v tomto případě. Světlý okraj vznikal působením vody na horninu

Kameny v této oblasti se vyznačují světlými okraji, které vyniknou, když dojde k rozpadu kamenu – jako v tomto případě. Světlý okraj vznikal působením vody na horninu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zajímavé jsou také současné poznatky o jednom detailu, který se vyskytuje na zdejších zkoumaných horninách. Jedná se o světlé okraje kamenů. Ty byly zřejmě vytvořeny působením vody, která okraje odhalených hornin částečně přeměnila. Tyto závěry jsou založeny na horninách nalezených v haldách vzniklých zmíněnými sesuvy a vodními záplavami. Oba typy přesunutých hornin však očividně prošly obdobími, kdy byly ponořeny pod vodu. Chemické reakce způsobené vodou proměnily stykové oblasti těchto kamenů. Eroze způsobená větrem a pískem časem odhalila tyto detaily a Curiosity je nyní zkoumá. Tak či tak to svědčí o dramatické minulosti této oblasti, která byla po dlouhou dobu ve styku s tekutou vodou. „Toto nebylo na Marsu zrovna klidné období,“ řekla Becky Williams, vědkyně z Planetary Science Institute v arizonském Tucsonu a zástupkyně hlavního výzkumníka kamery Mastcam. „Probíhala zde vzrušující aktivita. V rokli pozorujeme několik proudů, včetně energetických záplav a proudů bohatých na balvany.“ To, že voda dokázala přesouvat rozměrné kusy hornin svědčí o tom, že tu jsou pozůstatky dávných katastrofálních povodní.

Všechny tyto důkazy o přítomnosti vody nadále vyprávějí složitější příběh, než jaká byla počáteční očekávání týmu. A protože s jídlem roste chuť, vědecký tým se už velmi těší, až odebere další vzorek zdejších hornin k analýze. Bohužel to s krystalickou sírou nebude jednoduché. Tento materiál je natolik křehký, že vrták Curiosity by nedokázal vzorek odebrat. Naštěstí však tým nedaleko spatřili velkou skálu přezdívanou Mamutí jezera. Inženýři dlouho hledali místo na tomto skalním útvaru, které by umožnilo bezpečný odběr pomocí vrtáku a zároveň kolem bylo dost místa na bezpečné zaparkování roveru. Nakonec se však odběr povedl. Jeho analýza bude probíhat v následujících týdnech. Poté, co Curiosity odvrtalo svůj 41. vzorek, byla práškovitá hornina úspěšně předána do přístrojů uvnitř vozítka k další analýze. Curiosity pak odjela od Mamutích jezer a nyní se vydává zjistit, jaká další překvapení čekají na objevení v Gediz Vallis.

Kosmický přehled týdne:

Jak to vypadá se Starlinerem? Inženýři NASA a Boeingu nyní vyhodnocují výsledky testů motorů, které proběhly minulý týden v testovacím středisku NASA ve White Sands v Novém Mexiku, a zároveň pracují na plánech, které mají v příštích týdnech vyústit v návrat lodi s dvojčlennou posádkou zpět na Zemi. Konkrétní datum tedy stále nezaznělo, ale podstatné je, že testy problematických motorů už proběhly a probíhá analýza jejich výsledků. Pozemní testy zahrnovaly zátěžové testy a replikovaly podmínky, které budou motory Starlineru zažívat po odpojení od stanice až po deorbitační zážeh. Agentura nyní pracuje na hloubkovém přezkoumání celkové připravenosti lodi k bezpečnému návratu na Zemi. V příštím týdnu by měla proběhnout tisková konference, kde budou zástupci NASA i Boeingu podrobně informovat o aktuálních závěrech testů. Hojně diskutovaný byl tento týden fakt, že NASA zadala SpaceX studii na případnou záchrannou misi. Agentura však vysvětlila, že se jedná spíše o pojistku i pro budoucí případy a primárním cílem je dostat oba členy posádky bezpečně zpět na Zemi pomocí lodě Starliner.

Sunita Williams a Butch Wilmore se zatím zapojují do vědeckého i provozního programu probíhající expedice 71. Butch se například v minulých dnech podílel na výzkumu žil pomocí přístroje Ultrasound 2. Lékaři na Zemi v reálném čase sledovali, jak si střídavě snímá žíly na krku, ramenou a nohou. Wilmore ale třeba také pracoval na inventarizaci stavu potravin na stanici. Williams zase pracovala na dvojici studií, z nichž první zkoumala využití mikrogravitace k výrobě optických vláken vyšší kvality než na Zemi. Také probíhal výzkum využití fyziky kapalin, například povrchového napětí, k zajištění zavlažování rostlin pěstovaných ve stavu mikrogravitace.

Starliner je stále připojen k Mezinárodní kosmické stanici

Starliner je stále připojen k Mezinárodní kosmické stanici
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/c

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech článků, které vyšly na Kosmonautixu v uplynulém týdnu. Pojďme si připomenout, co se dělo. Začali jsme pohledem na další z projektů, které možná dojdou realizace až za dlouhou dobu, ale už nyní je podporuje NASA. Porucha na druhém stupni rakety Falcon 9 přišla v opravdu nevhodný okamžik. Podívali jsme se na to, co znamená uzemnění rakety Falcon 9 pro kosmonautiku. Živě jste s námi mohli sledovat statický zážeh 33 motorů Raptor na stupni Super Heavy B12. Jde samozřejmě o součást příprav na pátý zkušební let Super Heavy Starship. Ariane 6 už odstartovala, ale my se i přesto věnujeme všem položkám, které tato raketa dokázala dostat na oběžnou dráhu. Po delší době jsme se věnovali marsovskému roveru Curiosity. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Vyšlo také již devatenácté shrnutí aktuálních aktivit kolem projektu Super Heavy Starship. Druhý vyrobený centrální stupeň rakety SLS zamířil na člun Pegasus. Tento exemplář obslouží první pilotovanou výpravu programu Artemis. Velmi smutná zpráva dorazila z NASA. Již prakticky dokončený lunární automatický rover VIPER bohužel nakonec na Měsíc nepoletí. Zvyšující se náklady i nejistota úspěšného přistání se roveru staly osudnými. Budova Hertz 2.0 je nejnovější přídavek pro technologické středisko ESTEC. Stavba měří na výšku 22 metrů a my jsme se podívali do jejích útrob. I další díl letního seriálu TOP5 byl astrofyzikální, tentokrát jsme se věnovali pěti objevům Spitzerova teleskopu. Chvilku to vypadalo, že uzemnění Falconů 9 nebude až tak dlouhé a dokonce se zvažoval návrat do služby již tento víkend. ESA schválila misi RAMSES, která bude testem planetární obrany. Nová sonda doprovodí planetku Apophis kolem Země. Podívali jsme se také na nové poznatky o lunárních jeskyních.

Snímek týdne:

Na společné tiskové konferenci NASA a SpaceX byla ukázána vizualizace lodi, která se postará o deorbitaci a bezpečný zánik Mezinárodní kosmické stanice na konci její životnosti. Zařízení využije již použitou kabinu nákladní varianty lodi Dragon 2. Nový však bude značně prodloužený trunk, který bude obsahovat nádrže a také 36 motorů Draco, které poskytnou potřebný tah k deorbitaci stanice.

Vizualizace lodě, která provede deorbitační zážeh Mezinárodní kosmické stanice

Vizualizace lodě, která provede deorbitační zážeh Mezinárodní kosmické stanice
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Společnost Blue Origin se pochlubila videem z testů vyklápěný přistávacích nohou nosiče New Glenn, který by měl vzlétnout na první let už v září tohoto roku. Těžký nosič bude mít znovupoužitelný první stupeň. Nohy mají odlišnou konstrukci od té, kterou známe z Falconů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/e3-pia26366-curiosity-views-rocks-with-halos-inside-figure-c.png
https://www.nasa.gov/…/e2-pia26310-curiosity-views-fascination-2500px.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GS9WuonXkAE2Ejq?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GSyouRHbEAAvx6V?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/…/230/2024/07/iss071e265124large.jpg?resize=1024,683
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…66A1E442

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 618 (15. 7. – 21. 7.)”

  1. zUT napsal:

    Nohy nosiče New Glenn – oproti Falconu mi to přijde moc složité a pomalé. Proč jich mají tolik? Že by redundnce?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Vyšší počet nohou (a jejich jiná konstrukce) oproti Falconu podle mého názoru budou souviset s většími rozměry (a také hmotností) prvního stupně New Glenn. Zatímco první stupeň Falconu měří na výšku okolo 40 metrů při průměru cca 3,7 metru, tak první stupeň New Glenn bude měřit na výšku 57,5 metru a jeho průměr bude celých 7 metrů!

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.