Mezinárodní vědecký tým využil data ze sondy LRO a objevil v nich důkazy o přítomnosti jeskyní pod povrchem Měsíce. V rámci opakované analýzy dat nasbíraných v roce 2010 přístrojem Mini-RF (Miniature Radio-Frequency), se týmu expertů podařilo objevit čtyři důkazy o tom, že se jeskyně táhnou ze spodní části vertikálního otvoru v terénu do vzdálenosti více než 60 metrů. Zmíněná díra se nachází cca 370 kilometrů severovýchodně od Mare Tranquillitatis, kde před 55 lety proběhlo první pilotované přistání na Měsíci. Celkový rozsah jeskyní neznáme, ale podle vědců se mohou táhnout i kilometry daleko.
Zdroj: https://science.nasa.gov/
Vědci už desítky let předpokládali, že se pod povrchem Měsíce nacházejí jeskyně podobné těm pozemským. Svislé díry, které mohou vést do jeskyní, byly naznačeny na snímcích ze sond, které mapovaly povrch Měsíce před pilotovaným přistáním programu Apollo. V roce 2009 byla první taková díra potvrzena na snímcích z japonské sondy Kaguya. Mnoho dalších srovnatelných útvarů bylo nalezeno na různých místech Měsíce díky snímkování a tepelným měřením povrchu ze sondy LRO.
Zdroj: https://www.jhuapl.edu/
„Nyní nám analýza radarových dat z přístroje Mini-RF říkají, jak daleko mohou tyto jeskyně sahat,“ říká Noah Petro, projektový vědec z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu. Stejně jako v případě lávových tunelů na Zemi se vědci domnívají, že lunární jeskyně vznikaly, když roztavené magma proudilo pod polem ztuhlé lávy, které na povrchu vytvořila pevnou krustu. Magma pod ní teklo jako podpovrchová řeka, která po sobě zanechala dlouhé a duté tunely. Pokud se někde strop tunelu ze ztuhlé lávy propadne, vznikne díra, kterou do tunelu může svítit Slunce. Právě přes tuto díru je pak možné do tunelu vstoupit.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/obrazky/2014/06/lro_probe.jpg
https://science.nasa.gov/…at-network-of-caves-on-moon/
https://www.jhuapl.edu/sites/default/files/inline-images/MINI_RF_3.png
