Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt klubový!
Zdroj: https://www.esa.int/
Cíl projektu PariSat je jednoduchý: Snaží se zodpovědět otázku, jaké materiály se v kosmickém prostředí nejlépe zbavují tepla. Zbavování se tepla je v prostředí kosmického vakua extrémně náročné a zdlouhavé. Pro tento projekt letící na nové evropské raketě Ariane 6 však není nalezení odpovědi tak důležité jako samotná cesta.
Iniciátorem a výrobcem PariSatu je dost překvapivý aktér: Amatérský kosmický klub GAREF AEROSPATIAL, který sídlí v jednopatrové budově nedaleko stadionu Georgese Carpentiera ve 13. pařížském obvodu. Nadšenci tohoto klubu se pravidelně scházejí po škole, aby si povídali, pracovali a inspirovali se vesmírem – a mimo jiné také navrhovali družice a vědecké přístroje. Tito mladí lidé ve věku od 15 do 25 let ve svém volném čase sami navrhli a posléze i sestrojili experiment PariSat, který vzlétl na palubě rakety Ariane 6. Prakticky všichni členové týmu se podíleli jak na vývoji tak pak i na samotné výrobě. A museli si pospíšit. Výzvu s návrhem experimentu zaslali ESA v roce 2021 a vybráni byli v roce 2022. Poté měli jen něco přes rok experiment dokončit, vyrobit, otestovat a poslat na integraci.
Zdroj: https://www.esa.int/
Osm čtvercových desek o šířce pouhých 4 cm slouží k testování toho, jak dobře dokáží vyzářit odpadní teplo v kosmickém prostoru. Materiály byly vybrány tak, aby se otestovala celá řada vlastností. Zkoumá se jak samotný materiál, tak i jeho barva a reakce na zahřívání a ochlazování při letu kosmickým prostorem na horním stupni Ariane 6. Na tyto testy měl přístroj jen 3 hodiny letu. Po zmíněné závadě se totiž stupeň sám zpasivoval a experiment přišel o energii. I kdyby k závadě nedošlo, byl třetí zážeh hraničním bodem, po kterém se měl stupeň vydat do výhně průletu atmosférou, kde by zanikl. Údaje z teplotních čidel připevněných ke každé desce byly přenášeny zpět do pozemní stanice, kde budou následně analyzovány, aby bylo možné vyvodit nějaké závěry. Experiment umožňuje klubu otestovat a ověřit Stefanův-Boltzmannův zákon tepelného záření, který byl objeven v roce 1884 a modeluje, jak objekt absorbuje a vyzařuje teplo.
Zdroj: https://garef.com/
Dalším úkolem, na který byl PariSat připraven, byl přenos snímků, které pořídila opět tímto klubem navržená a vyrobená telemetrická soustava opatřená i kamerkou. Ta měla každých 30 sekund zaznamenávat snímky a při vhodných přenosových oknech je posílat na Zemi. Tým však bojoval s kapacitami přenosových míst a během letu nakonec pracoval jen se švédským komunikačním centrem. Přesto se podařilo pořídit několik velmi povedených a kvalitních snímků Země.
PariSat však není prvním projektem společnosti GAREF AEROSPATIAL, který opustil spáry zemské gravitace. Od založení klubu v roce 1964 již do kosmu vyslal osm experimentů a toto byl jejich pátý start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento experiment je prvním, který byl kompletně vyvinut a postaven v prostorách jejich klubu v Paříži. Od počátečního návrhu přes výrobu mechanických částí, elektroniky a software až po konečnou montáž, vše vyrobili členové GAREF AEROSPATIAL po skončení školy ve chvílích volna. Dalším zajímavým odvětvím, kterému se členové klubu věnují, je stavba a vypouštění sondážních raket.
Data, která PariSat vysílal na Zemi, přijímala telemetrická stanice Swedish Space Corporation v Kiruně ve Švédsku.
Zdroj: https://instagram.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Zdroj: https://instagram.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://garef.com
https://www.instagram.com/
https://garef.com/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2024/05/GAREF_AEROSPATIAL_club_members_at_Kiruna_station
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2024/05/PariSat_during_electromagnetic_testing
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2024/05/GAREF_AEROSPATIAL_club_members_working_on_satellite_testing
https://garef.com/storage/app/media/images/home/caroussel/arriere-plan-3.jpg
https://instagram.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…vf0dlg&oe=669B37EF&_nc_sid=5a0a6d
https://instagram.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…669B45A4&_nc_sid=5a0a6d
https://garef.com/storage/app/media/uploaded-files/IMG_20230615_140524.jpg
