Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas na nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl tento týden. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na velmi zajímavý CubeSat BurstCube, který je sice malý, ale bude provádět zásadní astrofyzikální měření. Do kosmu se dostal na palubě nákladní lodi Dragon 2. V dalších tématech se zaměříme například na odložený start pilotovaného Sojuzu, dobrou zprávu ohledně teleskopu Euclid anebo na demonstrační přistání nového indického nepilotovaného raketoplánu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Malý průzkumník, co přiletěl v útrobách draka
V sobotu krátce po dvanácté hodině středoevropského času, doletěla k Mezinárodní kosmické stanici nákladní loď Dragon 2 společnosti SpaceX, která doručila zhruba 2,8 tuny nákladu tvořeného běžnými položkami denní spotřeby, experimenty a také čtyřmi zajímavými CubeSaty, přičemž jednomu z nich se budeme věnovat v tomto článku. Jmenuje se BurstCube a je sice malý rozměry, ale bude provádět plnohodnotné a náročné pozorování.
BurstCube je 6U CubeSat (je tvořený šesti standardizovanými krychlemi o hraně 10 cm), který se bude věnovat detekcí gama záblesků a cílem je hledat takové záblesky, které budeme schopni spojit s gravitačními vlnami. Na tak malé zařízení se tedy kladou ty nejvyšší astrofyzikální cíle. „BurstCube je sice malý, ale velmi šikovný. Kromě zkoumání těchto extrémních událostí testuje také nové technologie a jeho stavba poskytla důležité zkušenosti začínajícím astronomům a leteckým inženýrům,“ řekl Jeremy Perkins, hlavní výzkumník BurstCube z Goddardova střediska kosmických letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland.
Krátké gama záblesky obvykle vznikají při srážkách neutronových hvězd – superhustých pozůstatků masivních hvězd, které explodovaly jako supernovy. Neutronové hvězdy mohou také produkovat gravitační vlny, tedy vlnění ve struktuře časoprostoru. Ty vznikají při extrémních událostech, kdy se třeba spojí dvě neutronové hvězdy. Astronomové se zajímají o studium gama záblesků pomocí světla i gravitačních vln, protože každá z těchto metod může přinést jiné informace o dané události a rozšířit tak naše spektrum znalostí. Tento přístup je součástí nového způsobu poznávání vesmíru, který se nazývá multimessengerová astronomie. Při srážkách, při nichž vznikají krátké záblesky gama, vznikají také těžké prvky, jako je zlato a jód, které jsou nezbytnou složkou pro vznik života, tak jak ho známe.
V současnosti známe jediné společné pozorování gravitačních vln a světelného záblesku ze stejné události – označované jako GW170817. To bylo pozorováno v roce 2017 a jednalo se o přelomový okamžik v multimessengerové astronomii. Od té doby vědecká komunita doufá v další takové měření, a proto se připravuje na další takovou vzácnou událost. Promluvit by do toho mohl i nový CubeSat. „Detektory na BurstCube jsou navrženy tak, aby nám umožnily detekovat a lokalizovat události na široké části oblohy,“ řekl Israel Martinez, vědecký pracovník a člen týmu BurstCube na univerzitě Maryland, College Park a pracovník Goddardova střediska. „Naše současné mise zaměřené na gama záření vidí v každém okamžiku jen asi 70 % oblohy, protože jim ve výhledu brání Země. Zvětšení pokrytí pomocí družic, jako je právě BurstCube, zvyšuje šanci, že zachytíme více záblesků, které se budou shodovat s detekcí gravitačních vln.“
Hlavní přístroj BurstCube detekuje záření gama s energiemi od 50 000 do 1 milionu elektronvoltů. (Pro srovnání, viditelné světlo má rozsah 2 až 3 elektronvolty.) Když gama záření vstoupí do jednoho ze čtyř detektorů na BurstCube, narazí na vrstvu jodidu cesného zvanou scintilátor, která ho přemění na viditelné světlo. Světlo pak vstoupí do další vrstvy, kterou tvoří soustava 116 křemíkových fotonásobičů, které ho přemění na elektronové pulsy, což je to, co BurstCube měří. Tým tohoto přístroje pak na displeji vidí každý jeden impuls, který je zaznamenán i s přesným časem zachycení a energií, kterou měl. Úhlové detektory navíc informují tým o obecném směru, ze kterého záblesk dolétl.
Jak již bylo řečeno, BurstCube je CubeSat. Tato specifická rodina družic poskytuje cenově výhodnou možnost dostat se na oběžnou dráhu. To výrazně usnadňuje výzkum různých extrémních vědeckých úkolů, nových přístupů, testování nových technologií a pomáhá vzdělávat novou generaci vědců a inženýrů v oblasti vývoje a konstrukce. „Mohli jsme si již dopředu objednat mnoho součástí BurstCube, jako jsou solární panely a další hotové komponenty, které se pro CubeSaty staly standardizovanými,“ řekla Julie Cox, mechanická inženýrka BurstCube na Goddardově středisku a dodává: „To nám umožnilo soustředit se na zásadní aspekty mise, jako jsou vlastní komponenty a přístroj, který bude demonstrovat, jak nová generace miniaturizovaných detektorů gama záření funguje v kosmickém prostoru.“
Kosmický přehled týdne:
V sobotu v 13:36 SEČ odstartovala na druhý pokus ruská raketa Sojuz 2-1a, která vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz na misi MS-25. Na palubě se nachází tříčlenná posádka. Raketa startovala s dvoudenním zpožděním poté, co byl původní start plánovaný na 21. března 2024 zrušen asi 20 sekund před plánovaným časem startu. Na vině byl pokles napětí v jedné z chemických baterií. Na palubě kosmické lodě Sojuz jsou vůbec poprvé v historii dvě ženy. Velitelem mise je Rus Oleg Novickij, doprovází jej účastnice letu, běloruská letuška Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dyson, která se jako jediná připojí k dlouhodobé expedici 71 a stráví na palubě stanice zhruba 6 měsíců. Zbylí dva členové se vrátí po zhruba dvou týdnech na palubě Sojuzu MS-24, ve kterém bude také Američanka Loral O’Hara. Níže naleznete fotografie z přípravy na start Sojuzu MS-25 a následného startu.
Tým odborníků kosmického dalekohledu Euclid slaví úspěch v jejich snaze zbavit se nechtěné námrazy, která se během mise vytvořila v zorném poli tohoto nového dalekohledu. Potvrzuje se tak správnost zvoleného postupu, o kterém jsme již v týdnu podrobně psali.
Společnost Intuitive Machines na svém profilu na síti X oznámila, že se jí již nepovedlo znovu navázat spojení se svým lunárním landerem Nova-C, který jako první komerční lander dokázal přistán na Měsíci (byť to bylo přistání dost drsné). Lander byl naprogramován tak, aby v případě, že během druhého lunárního dne poskytne Slunce dost energie k nabití jeho akumulátorů, ozve se zpět na Zemi. Mrazivé podmínky na povrchu Měsíce během čtrnáctidenní lunární noci si však zřejmě vybraly svou daň. Přežití lunární noci ostatně ani nebylo plánováno – lander na to nebyl techniky připraven.
Přehled z Kosmonautixu:
Zde již tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Hned na začátek jsme se podívali na vylepšení magnetohydrodynamických elektrolytických článků, jakožto jednoho z projektů, které podpořila NASA v rámci programu NIAC. Tajemný a nečekaný čínský start zřejmě přinesl dvojici družic, které měly zamířit k Měsíci. To se jim však nezdařilo. Dále jsme se věnovali tomu, že nová evropská družice Arctic Weather Satellite prošla environmentální testovací kampaní naprosto hladce. Americká vojenská základna na Měsíci? To byl neuskutečněný projekt LUNEX. Další chystaný čínský start k Měsíci se připravoval na vynesení retranslační družice pro nadcházející povrchové lunární mise. Už v týdnu jsme se věnovali tomu, že se pracuje na odmražení teleskopu Euclid. Připravovali jsme pro vás Živě a česky komentovaný přenos ze startu ruské rakety Sojuz 2-1a, která měla vynášet pilotovanou loď Sojuz MS-25. Nečekaně však došlo těsně před startem k přerušení odpočtu a tedy i odkladu celého startu. ESA vyhlásila kontrakt na nové atomové hodiny pro další exempláře družic evropského navigačního systému Galileo. Z floridské rampy SLC-40 vůbec poprvé odstartovala na svoji misi loď Dragon druhé generace. Nákladní mise jako první využila výrazně upravenou rampu, která umožní odbavovat více misí lodí Dragon. Věnovali jsme se také tomu, že vědci nyní zjistili, že náraz americké sondy DART do měsíčku Dimorphos výrazně pozměnilo jeho tvář. Na sobotu jsme si pro vás připravili hned dva Živě a česky komentované přenosy. Nejdříve se připojovala loď Dragon 2 k Mezinárodní kosmické stanici, načež proběhl druhý pokus o start pilotovaného Sojuzu MS-25. V sobotu jsme se v tradičním astrofyzikálním článku zaměřili na spirální galaxie pozorované dalekohledem Jamese Webba. Závěr týdne jsme věnovali pohledu na zkoušky adaptéru pro raketu SLS.
Snímek týdne:
Kosmická loď Starliner se nyní připravuje na proces plnění palivem. Tato procedura bude trvat asi 14 dní, pak by už loď měla zamířit na kosmodrom k integraci s raketou a závěrečným přípravám. Starliner se chystá na první pilotovaný testovací let (CFT-1). Start je nyní plánován na květen. První misi obstarají astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams.
Video týdne:
Indická agentura ISRO provedla 22. března úspěšný test autonomního přistání demonstrátoru RLV-LEX-02. Ten představuje vztlakové vícenásobně použitelné těleso, které by mělo být vynášeno jako náklad na raketě a po misi na oběžné dráze by se mělo vracet do atmosféry a přistávat jako letadlo/raketoplán. Při tomto testu byl stroj vynesen vrtulníkem do výšky 4,5 kilometru, odtud shozen a zařízení pak autonomně přistálo na letišti.
RLV-LEX-02:
The approach and the landing. pic.twitter.com/hI9k86KiBv— ISRO (@isro) March 22, 2024
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://science.nasa.gov/
https://space.skyrocket.de/
Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/…/burstcube-s01-946.png?w=2048&format=webp
https://science.nasa.gov/…/bustcube-solarpanels-02.jpg?w=2048&format=webp
https://science.nasa.gov/…/burstcube-thermalvacuumtest-07.jpg?w=2048&format=webp
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…ZwH8bqig&oe=66046964
https://science.nasa.gov/mission/burstcube/
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/53600353995