Tým kolem amerického teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) byl oceněn nejprestižnějším uznáním v oboru astronomie vysokých energií. Oddělení fyziky vysokých energií spadající pod Americkou astronomickou společnost AAS předala cenu Bruna Rossiho za rok 2024 astrofyzikovi Martinu Weisskopfovi z NASA, hlavnímu řešiteli z italské kosmické agentury ASI, Paolo Soffittaovi a jejich týmu za vývoj teleskopu IXPE, „jehož inovativní měření posunují naše chápání urychlování a emisí částic z astrofyzikálních procesů, černých děr a neutronových hvězd,“ uvádí se v oznámení AAS.

„IXPE je zhmotněním desítek let práce a víry v důležitost měření polarizace rentgenového záření pro celý obor rentgenové astronomie,“ uvedl Weisskopf z Marshallova střediska vesmírných letů NASA v Huntsville v Alabamě, který byl během vývoje IXPE jeho hlavním řešitelem, než v roce 2022 odešel z agentury do penze a dodal: „Jsem poctěn a nadšen, že se mohu o tuto cenu podělit s Paolem Soffittou a celým týmem IXPE.“ Jeho italský kolega, Paolo Soffita tato slova jen potvrdil: „IXPE je ukázkou, jak se 30 let prosazovaný nápad proměnil v úspěšnou misi díky spolupráci mezi USA a Itálií. Je neuvěřitelné přebírat toto ocenění s Martinem Weisskopfem a zastupovat přitom tolik lidí, jejichž odborné znalosti a nadšení pomohly uskutečnit tento průlom v astrofyzice.“

9. prosince 2021 byl na oběžnou dráhu dopraven teleskop IXPE, na jehož vývoji se podílela NASA, italská ASI a partneři ze zhruba deset států po celém světě. IXPE obíhá Zemi ve výšce zhruba 550 kilometrů a zachytává emise rentgenového záření z intenzivních zdrojů vzdálených stovky i tisíce světelných let od Země. Jen za rok 2023 bychom mezi objekty jeho zájmu mohli najít třeba blazary jako Markarian 501 a Markarian 421, pozůstatky po supernovách včetně Tycho a SN 1006, nebo supermasivní černou díru ve středu naší Galaxie. IXPE studuje i nečekané kosmické události – třeba nejjasnější záblesk vysoké energie, jaký kdy byl zaznamenán, který se koncem roku 2022 prohnal Sluneční soustavou. Úspěch IXPE vedl NASA k formálnímu prodloužení mise o dalších 20 měsíců, tedy nejméně do září 2025.

„My v NASA jsme na doktora Weisskopfa a tým kolem IXPE z celého světa mimořádně hrdí,“ přiznává Joseph Pelfrey výkonný ředitel Marshallova střediska a dodává: „IXPE nám umožnil pohled na vesmír z dosud neznámé perspektivy. Je obzvláště potěšující pokračovat v dlouholeté spolupráci Marshallova střediska s Rossiho cenou, která oceňuje výjimečné objevy a bezprecedentní inovace v oblasti astrofyziky vysokých energií, v níž naši výzkumníci vynikají.“ Weisskopf (společně s astrofyzikem Harvey Tananbaumem z Harvardu) už Rossiho cenu dostal v roce 2004 za práci na vývoji rentgenové observatoře Chandra. Výzkumníci Gerald Fishman a Colleen Wilson-Hodge z Marshallova střediska získali Rossiho cenu v letech 1994 a 2018. Fishman byl oceněn za svůj podíl na přístroj BATSE (Burst and Transient Source Experiment) na Comptonově gama observatoři. Wilson-Hodge byl oceněn za svou práci na přístroji GBM (Gamma-ray Burst Monitor) teleskopu FERMI. Rossiho cena se uděluje každoročně za významný nedávný přínos fyzice vysokých energií. Ocenění obnáší vyřezávaný certifikát a odměnu 1 500 amerických dolarů.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/07/ixpe_spcrft_16x9.jpg
https://static01.nyt.com/…/09sci-ixpe1/09sci-ixpe1-mediumSquareAt3X.jpg
https://www.spacefoundation.org/…Polarimeter%20Explorer%20IXPE%20Mission.pdf