sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Starší snímek měsíce Io

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!

Juno proletěla kolem vulkanického měsíce

Starší snímek měsíce Io
Starší snímek měsíce Io
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Americká sonda Juno, která už tři roky pracuje v nadstavbové misi u planety Jupiter, provedla včera (30. prosince) očekávaný blízký průlet kolem vulkanického měsíce Io. Manévr má pomoci lépe pochopit změny, které se odehrávají na povrchu tohoto dynamicky se měnícího tělesa, ale mohou ukázat i širší vztahy mezi měsícem a planetou. Samotný blízký průlet je také nejbližším průletem lidského stroje kolem tohoto měsíce v uplynulých dvaceti letech. Kamera JunoCam nakonec pořídila 6 snímků a první už dorazily na Zemi.

Zmíněný průlet proběhl dle plánu s maximálním přiblížením 1 500 kilometrů nad povrchem tělesa. Je to sice blízko, ale průlet není co do vzdálenosti rekordní: ten si doposud drží sonda Galileo, která v roce 2001 přeletěla pouhých 181 kilometrů nad jižním pólem Io. Přesto je to významný okamžik, protože Juno je přeci jen vybavena pokročilejšími vědeckými přístroji a zmíněnou kamerou JunoCam (která vlastně původně ani nebyla součástí mise). Sonda odstartovala 5. srpna 2011 a 4. července 2016 dosáhla Jupiteru. Od té doby sonda kolem Jupiteru provedla 56 oběhů a shromáždila data nejen o planetě samotné, ale i jejích měsících. Včerejší průlet kolem Io byl navíc první z řady, které nás nyní čekají.

„Kombinací dat z tohoto průletu s našimi předchozími pozorováními vědecký tým Juno zkoumá, jak se sopky na Io mění v průběhu času,“ řekl hlavní výzkumník Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute v San Antoniu v Texasu. „Snažíme se zjistit, jak často vybuchují, jak se mění jejich světelnost a teplota, jak se mění tvar lávových proudů. Zkoumáme také, jak tato aktivita souvisí s tokem nabitých částic v Jupiterově magnetosféře.“ Druhý velmi blízký průlet kolem Io je pak naplánován na 3. února 2024, kdy se Juno opět přiblíží k povrchu na vzdálenost přibližně 1 500 km. „Při dvojici blízkých průletů v prosinci a únoru bude Juno zkoumat zdroj mohutné vulkanické aktivity Io, tady zda pod jeho kůrou existuje magmatický oceán a jaký význam mají slapové síly Jupiteru, které neúprosně stlačují tento zmučený měsíc,“ řekl Bolton. Právě slapové síly a související blízkost Io k Jupiteru jsou považovány za hlavní zdroj energie pro mohutnou sopečnou aktivitu viditelnou na povrchu Měsíce.

Během tohoto průletu byly aktivní všechny tři hlavní kamery sondy. Jovian Infrared Auroral Mapper (JIRAM) shromažďovala informace o tepelných projevech na povrchu měsíce. Díky jejím datům bude možné přesně lokalizovat sopky na povrchu. Pozorování prováděla i kamera Stellar Reference Unit, která měla za úkol získat zatím nejpodrobnější snímky povrchu měsíce. V neposlední řadě pak pracovala i JunoCam, která měla zachytit povrch měsíce ve viditelném spektru. A právě JunoCam je nyní v centru zájmu.

První náznak úspěšného průletu - síť DSN začala včera úspěšně zachytávat signál ze sondy Juno
První náznak úspěšného průletu – síť DSN začala včera úspěšně zachytávat signál ze sondy Juno
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kamera byla původně navržena tak, aby vydržela osm průletů kolem Jupiteru, takže snímky Io, které pořídila během tohoto 57. průletu, jsou rozsáhlou nástavbou. Všechny tři kamery a samotná sonda se musely postavit, aby odolaly hrozivému radiačnímu prostředí kolem Jupiteru – pravděpodobně nejdrsnějšímu ve Sluneční soustavě (pokud nepočítáme samo Slunce). „Na JunoCam se během posledních několika obletů začaly projevovat kumulativní účinky neúprosné radiace,“ řekl projektový manažer Juno Ed Hirst. „Snímky z posledního průletu ukázaly snížení dynamického rozsahu snímače a výskyt ‚proužkového‘ šumu. Náš technický tým pracoval na řešeních, která měla zmírnit poškození zářením a udržela snímač v chodu.“

Snímek Io pořízený 30. prosince 2023 kamerou JunoCam ze vzdálenosti 2 500 km od povrchu.
Snímek Io pořízený 30. prosince 2023 kamerou JunoCam ze vzdálenosti 2 500 km od povrchu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Tímto výzkum Io nekončí. Po několika měsících studia a vyhodnocování tým Juno upravil plánovanou budoucí trajektorii sondy a do rozšířeného plánu mise přidal sedm nových vzdálených průletů kolem Io. Po blízkém průletu 3. února bude sonda prolétat kolem Io každý druhý oblet, přičemž každý oblet bude postupně ve větší vzdálenosti: první oblet bude ve výšce asi 16 500 km a poslední bude ve výšce asi 115 000 km.

Gravitační působení měsíce na sondu během průletu 30. prosince zkrátilo oběžnou dobu sondy kolem Jupiteru z 38 na 35 dní. Po průletu 3. února se dráha Juno dále sníží na 33 dní. Poté bude nová dráha sondy Juno taková, že Jupiter bude pravidelně na dobu asi pěti minut blokovat Slunce. Tyto zákrytové průlety nebudou mít žádný negativní vliv na sondu, ale umožní další zkoumání atmosféry Jupiteru. Počínaje dubnem 2024 tak bude sonda provádět sérii zákrytových experimentů, při nichž bude pomocí přístroje Juno Gravity Science zkoumat složení horních vrstev atmosféry planety, což poskytuje klíčové informace o tvaru a vnitřní struktuře horních vrstev atmosféry plynného obra.

Tato rozšířená mise sondy zkoumající systém Joviánských měsíců potrvá do září 2025, kdy NASA očekává, že sonda dosáhne pravděpodobně konce své životnosti a bude následně úmyslně nasměrována do atmosféry plynného obra.

Kosmický přehled týdne:

Ambiciózní japonská mise MMX byla o dva roky odložena. Start původně plánovaný na rok 2024, byl přesunut na rok 2026. Důvody jsou technické a odklad pomůže týmu mise se lépe připravit na tuto komplexní misi. Hlavním cílem mise MMX je studium dvou měsíců Marsu, Phobosu a Deimosu. Sonda JAXA bude oba měsíce zkoumat a navíc se pokusí odebrat vzorky z Phobosu a dopravit je zpět na Zemi k analýze. Odklad startu poskytuje agentuře JAXA další čas na vyřešení technických překážek a upřesnění vědeckých cílů mise. Cílem agentury je optimalizovat přístroje a systémy sondy a zajistit jejich spolehlivou funkci v drsném marťanském prostředí. JAXA doufá, že díky času potřebnému na důkladné přípravě se zvýší šance mise na úspěch a maximalizuje vědecká hodnota získaných vzorků.

Zajímavá česká stopa byla zachycena na Boca Chica (Starbase), kde SpaceX testuje prototypy lodí Starship a nosičů Super Heavy. Na fotografii vidíte štítek na boku kryogenní nádrže, kterou vyrobila česká firma Chart Ferox a.s. z Děčína. Nádrž dorazila tento týden na Starbase. Rozměry jsou opravdu úctyhodné 48,54 × 5,8 × 6,01 m.

Detail štítku nádrže, která dorazila na Starbase
Detail štítku nádrže, která dorazila na Starbase
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmoanutixu:

V této rubrice se již tradičně podíváme na přehled všech článků, které tento týden vyšly na webu Kosmonautix. O čem jsme poslední týden roku psali? Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Před týdnem byly Vánoce a tak jsme se podívali na Vánoční přání, které z paluby Mezinárodní kosmické stanice zaslala její posádka. Bude se vodík pro novou evropskou raketu Ariane 6 vyrábět ekologičtější metodou? Seriál Vesmírná technika se již několikátý díl zabývá jednotlivými komponenty Hubbleova kosmického dalekohledu. Tentokrát jsme si pro vás připravili díl o kameře slabých objektů FOC. Čína se chystá na vyslání vědecky velmi zajímavé kosmické rentgenové observatoře Einstein Probe. Lunární lander SLIM japonské kosmické agentury po dlouhé cestě zakotvil na měsíční orbitální dráze – přistání se blíží. Závěr roku byl ve znamení výhledu na to, na co se můžeme těšit v roce 2024. Nejdříve jsme se podívali na očekávané nepilotované kosmické mise a posléze i na to, co by měla přinést pilotovaná kosmonautika. Už se dlouho nestalo, abychom viděli trosky nějakého prvního stupně Falconu 9. Stupeň s označením B1058 sice úspěšně přistál na plovoucí plošině, ale nakonec doplatil na velké vlny, které je povalily, a zůstala z něj jen spodní část. Tato ztráta zamrzí i proto, že stupeň měl za sebou rekordních 19 úspěšných misí. Nový díl seriálu X-Planes se věnoval projektu X-33 VentureStar. Po řadě odkladů jsme se dočkali posledního letošního startu rakety Falcon Heavy. Nosič tentokrát poprvé vynášel americký vojenský nepilotovaný raketoplán X-37B. Start jsme sledovali Živě a česky. Poslední pátek v měsíci i poslední pátek v roce byl ve znamená posledního letošního vydání Pokecu s Kosmonautixem, kde jste do chatu pokládali otázky týkající se kosmonautiky a my jsme vám živě odpovídali. V sobotu vyšel článek o nejvzdálenější potvrzené galaxii, kterou pozoroval dalekohled Jamese Webba. V seriálu Vemsírná technika jsme se podívali na pokročilou kameru ACS na Hubbleově teleskopu.

Snímek týdne:

Poslední start v podání SpaceX v roce 2023 obstaral mohutný Falcon Heavy, který z rampy 39A na Floridě vzlétl 29. prosince v 02:07 SEČ a úspěšně vynesl tajný vojenský nepilotovaný raketoplán X-37B. Během startu vznikly krásné snímky a obzvláště povedený obstaral John Kraus, když raketu zachytil před Měsícem (samozřejmě, byla v atmosféře Země a podivná kompozice vznikla užitím objektivu s výrazným přiblížením Měsíce).

Falcon Heavy vynáší X-37B
Falcon Heavy vynáší X-37B
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Čínská raketa CZ-3B 26. prosince úspěšně odstartovala s dvojicí družic globálního navigačního systému Beidou. Nepříjemnou dohru však měl její spodní stupeň, který dopadl do obydlené oblasti Kuang-si. Jelikož Čína stále využívá starší vnitrozemské kosmodromy, dochází občas k podobným situacím, kdy vyhořelé stupně dopadají do obydlených oblastí. Na videu je vidět i oranžová látka, což je oxid dusičitý. V nádržích asi zbyla i trocha nesymetrického dimetylhydrazinu, což také není zrovna neškodná sloučenina. Toto video berte také jako upozornění, abyste při silvestrovské noci dbali na bezpečnost svou i svého okolí.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.nasa.gov/
https://metroamericas.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/johnkrausphotos/status/1740541251454460360
https://helios-i.mashable.com/…1200×900.v1691115663.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/12/e1-pia26235-fig-a-io-plume-anotated.jpg
https://www.nasa.gov/…/1-pia26234-io-flyby-image2.jpg?resize=1929,2000
https://pbs.twimg.com/media/GCelCupXQAA1Axu?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…Uk0H6lIYadDCiMfTUj6pmKQ&oe=6595D833
https://pbs.twimg.com/media/GCnBWLZb0AAunms?format=jpg&name=4096×4096

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
https://kosmonautix.cz/2023/12/31/kosmotydenik-589-25-12-31-12/