Další týden je za námi a k vašemu nedělnímu obědu je již tradičně připraven přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na závěr vyšetřování Federálního úřadu pro letectví ohledně prvního letu Super Heavy Starship. Jaké nedostatky bude muset SpaceX napravit a kdy se dočkáme dalšího letu? V dalších tématech se můžete těšit na poskočení indického landeru Vikram, nové rendery čínského lunárního pilotovaného landeru či další suborbitální let Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

FAA ukončila vyšetřování nehody prvního letu Starship

Snímek z prvního letu sestavy Super Heavy Starship
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

V posledních dnech na sociálních sítích i mezi fanoušky kosmonautiky probíhá živá diskuze ohledně dalšího letu sestavy Super Heavy Starship, kterou vyvíjí společnost SpaceX a testuje v Boca Chica. Tato debata má většinou dvě polarizované strany, kde je na jedné straně SpaceX, která chce testovat a létat a na druhé Federální letecký úřad (FAA), který jen všechno brzdí. Ve skutečnosti to však funguje jinak. Především FAA posuzuje změny, které jí dodá SpaceX a které vzešly z vlastního interního šetření nehody prvního letu sestavy. FAA tyto navržené změny prošetří a pokud v nich není nějaká závažná neshoda, tak je přijme. V případě, že navržené změny považuje za nedostatečné, může i některé další sama přidat. Dalším cílem úřadu je pak kontrolovat implementaci všech změn, které z vyšetřování vzešly a pokud jsou provedeny, může začít proces povolení dalšího letu.

SpaceX své vyšetřování dokončila před několika týdny. FAA nyní výsledky zhodnotila a navrhla 63 změn, které z vyšetřování vyplynuly. Některé změny jsou již v procesu, některé možná ještě proběhnou.  Přesný seznam změn FAA ani SpaceX nezveřejnila, ale Elon Musk se nakonec na sociální síti X o tento výpis podělil (viz níže v článku). Vyplývá z něj, že SpaceX již má dokončeno 57 doporučených položek. Nelze však určit, jak daleko je druhý připravovaný let. „Společnost SpaceX musí provést všechna nápravná opatření, která mají dopad na veřejnou bezpečnost, a před dalším startem Starship požádat o změnu licence FAA, která řeší všechny bezpečnostní, environmentální a další platné regulační požadavky, a tuto změnu obdržet,“ uvedl FAA v tiskovém prohlášení.

Congrats to SpaceX for completing & documented the 57 items required by the FAA for Flight 2 of Starship!

Worth noting that 6 of the 63 items refer to later flights. pic.twitter.com/YlPg3ywCZE

— Elon Musk (@elonmusk) September 10, 2023

Připomeňme, že licence, která umožnila vzlet první sestavy Super Heavy Starship, se vztahovala jen k tomuto jednomu startu a neumožňuje další starty. Nyní je SpaceX povinna požádat o novou licenci, což bude moci udělat, až provede požadované změny. „Nápravná opatření zahrnují přepracování hardwaru nosiče tak, aby se zabránilo únikům paliva a následným požárům v motorové sekci, přepracování vzletové rampy, aby se zvýšila její robustnost, začlenění dodatečných přezkumů do procesu návrhu, dodatečnou analýzu a testování systémů a součástí důležitých pro bezpečnost, včetně autonomního systému bezpečného přerušení letu, a uplatnění dodatečných postupů řízení změn,“ uvedl úřad v prohlášení.

Zmíněný autonomní systém bezpečného přerušení letu (AFSS) představoval poněkud nečekanou komplikaci. Ačkoli SpaceX neuvádí, kdy přesně vyslala příkaz ke zničení sestavy, která během stoupání ztratila možnost svého řízení a odchýlila se od trajektorie, trvalo několik desítek sekund, než systém dokázal sestavu zničit. Přičemž tento systém má pokud možno reagovat sám a okamžitě. Jeho vylepšení je tedy jedno z nápravných opatření. Zmiňují se i další změny, o jejichž provedení se už obecně ví. „SpaceX postavila a testuje takzvaný hotstaging, při kterém se motory Starship zažehnou ještě v době připojení k Super Heavy, aby loď následně oddělily od Super Heavy. Kromě toho společnost SpaceX zkonstruovala nový elektronický systém řízení vektoru tahu (TVC) pro motory Raptor na Super Heavy,“ uvedla tentokrát sama společnost SpaceX. „Díky použití plně elektrického vektorování motorů má nový systém méně kritických míst a je výrazně energeticky účinnější než tradiční hydraulické systémy.“

Aktuální snímek sestavy Super Heavy Starship připravené k druhému testovacímu letu
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Další viditelnou změnou, kterou SpaceX již provedla, je lepší ochrana motorů na Super Heavy a Starship proti vzniku úniků paliva a následným požárům. Při prvním letu došlo kvůli hoření v motorové sekci k postupné ztrátě možnosti naklánět motory a následně pak i ke ztrátě komunikace s řídicím počítačem. Tím se sestava dostala do nezřízeného letu, který trval poměrně dlouho – kvůli opožděné aktivaci AFSS.

Změnou prošla taky rampa, která byla upravena tak, aby byla robustnější a nedošlo k tak výrazné destrukci, jako při prvním letu. I to zpráva FAA zmiňuje. Super Heavy startovala bez deflektoru pro odvod spalin a síla tahu motorů Raptor nejen poškodila rampu, ale do velmi vzdáleného okolí vyslala velké množství trosek a prachu, který nakonec skončil i v obydlených oblastech. SpaceX proto nainstalovala novou ocelovou desku, která je při běhu motorů mohutně zalívána vodou. Test tohoto systém už několikrát proběhl a zažil i statické zážehy Super Heavy. Na první pohled je vidět značné zmenšení vyvrženého prachu a zatím se zdá, že tento systém dokáže odolat ohromným silám, která pod Super Heavy panují. Samotný start však zatím ještě nezažil. Jednou z dalších změn, kterou již dříve oznámil Elon Musk, je i zrychlení samotného vzletu tak, aby sestava nad rampou setrvala kratší dobu.

Pokud bude chtít SpaceX požádat o licenci pro další let, bude muset prokázat implementaci všech změn. Jak daleko v tomto procesu je, však nevíme. Navíc se do celého procesu mohou vložit ještě výsledky žalob některých environmentálních organizací, které žalují FAA ohledně povolení letu Starship s ohledem na její dopad na okolní prostředí Boca Chica. Zpráva z vyšetřování havárie prvního letu se těchto procesů nijak netýká a následné soudní procesy mohou a také nemusí do celé záležitosti ještě zasáhnout.

Kosmický přehled týdne:

Za poslední čtyři měsíce už čtvrtý let malého raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic, který dopravuje turisty a zájemce do výšky lehce nad 80 kilometrů nad zemí. Poslední let proběhl v pátek a posádka se dostala do výšky 88,5 kilometru. Jednalo se o třetí standardní komerční let označený jako Galactic 03. Na palubě byli Ken Baxter z USA, Timothy Nash z Jihoafrické republiky a třetím zákazníkem byl Adrian Reynard ze Spojeného království. Dále posádku tvořili piloti Nicola Pecile a Michael Masucci; na palubě byla také hlavní instruktorka astronautů Beth Moses.

Čínská agentura CNSA představila vizualizace lunárního landeru, který by měl na začátku třicátých let dopravit čínské astronauty na Měsíc. Lander by měl uvézt dva lidi a rover o hmotnosti 200 kilogramů. Ten by měl být schopný s astronauty urazit vzdálenost 10 kilometrů.

Nová vizualizace plánovaného pilotovaného čínského lunárního landeru
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

I tento týden naleznete v této rubrice přehled všech kosmonautických témat, kterým jsme se už věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme odstartovali prvním Živě a česky komentovaným přenosem ze startu rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Hned potom nás čekal obsáhlý článek o výzkumu pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu, který se zaměřil na záhadu světla v kupách galaxií. Na závěr fenomenální mise indického landeru Vikram, potažmo celé mise Chandrayaan-3, jsme se dočkali překvapení – lander si poskočil. Kosmické mise mimo oběžnou dráhu Země jsou stále častější a Deep Space Network občas zažívá perné chvilky. A bude to horší. Pozvali jsme vás na letošní ESTEC Open day, který nabízí možnost nahlédnout do kuchyně Evropské kosmické agentury. Na ISS se chystá další zajímavý experiment, což je očekávatelné! Tentokrát půjde o budoucnost komunikace a to rovnou té laserové. V tomto týdnu jsme se také dočkali očekávaného japonského startu rakety H-IIA, která vynášela dvojici cenných nákladů. Jednak to byl japonsko-americký rentgenový teleskop a pak také japonský lunární lander SLIM. Další díl seriálu X-Planes se zabýval osudem vztlakového tělesa X-23 PRIME. Mise velmi úspěšné sluneční sondy Solar orbiter pokračuje a dokonce se dočkala nového režimu, který vymáčkne z výzkumu ještě více dat. Svoji misi naopak ukončil jeden z přístrojů vozítka Persevernace na Marsu. Vypnut byl MOXIE, který experimentálně vyráběl kyslík přímo z atmosféry Marsu. Další Živě a česky komentované starty měly být dva během pár hodin. Atlas V však nakonec má vzlétnout až v neděli, zatímco Falcon 9 s dalšími Starlinky nakonec odstartoval. V sobotu jsme se podívali na zajímavé pozorování dalekohledu Jamese Webba a probrali, že vesmír opravdu není dvojnásobně starý oproti současnému zkoumání. Na závěr nás čekal aktuální díl seriálu Vesmírná technika – tentokrát o složitém vzniku primárního zrcadla pro HST.

Snímek týdne:

Japonsko úspěšně vypustilo dvě velmi zajímavé mise. Pomocí rakety H-IIA se na oběžnou dráhu dostal japonsko-americký rentgenový teleskop XRISM a také lunární lander SLIM, který bude zkoušet přesné přistání na nerovném terénu Měsíce a veze i dvě dosti zvláštní „vozítka“. Fotka zachycuje start rakety H-IIA s tímto zajímavým nákladem.

Start rakety H-IIA s japonsko-americkým rentgenovým teleskopem a landerem SLIM
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Indický lunární lander Vikram se na konci své mise na povrchu Měsíce ještě hezky předvedl. Řídicí tým mu poslal příkazy, které aktivovaly jeho motory a odnesly jej do výšky 40 centimetrů a o podobnou vzdálenost jej posunuly také do strany. Před tím musel ještě zpět naložit své vysunuté přístroje a sklopit rampu, po které sjel na povrch rover Pragyan. Na novém místě pak přístroje opět vyklopil. Tento skok prověřil konstrukci landeru a je také příslibem k malé naději na lepší vědecké výsledky, pokud by náhodou lander přečkal lunární noc. 14 dní výrazného chladu je náročné pro elektroniku a zejména pak akumulátory. Primární mise proto s přežitím landeru nepočítá. ISRO však naznačila, že bude na prahu nového lunárního dne poslouchat, zda přeci jen to lander a případně i rover nezvládly. Pokud by to dopadlo dobře, budou moct vědecké přístroje pracovat na trochu odlišném místě, což je pro vědu přínosné.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/09/20230906-Starship-chopsticks-lift.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/09/20230908-Starship-IFT-1-Inflight.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F5Z0zR8W8AAymU6?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/F5mpqtibMAAl61F?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65021D36
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6501D086