Kosmotýdeník 537 (26.12. – 1.1)

Pojďme se společně ohlédnout za tím, co zajímavého v kosmonautice přineslo posledních sedm dní roku 2022. Kosmotýdeník si ani prvního ledna nebere svátek a nabízí vám například v hlavním tématu zajímavá videa z rozkládání solárních panelů a anténních nosníků družice SWOT. V dalších tématech se podíváme na další cestu lodě Orion z mise Artemis I, ale těšit se můžete i na povedené fotografie z posledního startu roku 2022. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jak družice SWOT roztáhla kosmická křídla

Je prvního ledna a tak vás tentokrát v hlavním článku nebudeme trápit dlouhými texty. Podíváme se na jednu krásnou kosmickou show, při které bylo zaznamenáno, jak družice Surface Water and Ocean Topography v kosmickém prostoru rozložila své solární panely.

Kamery na SWOT mimochodem zachytily také proces, při kterém se na oběžné dráze rozbalily antény jejího hlavního vědeckého přístroje. Předtím však družice musela rozložit svůj velký nosník a samozřejmě zmíněné solární panely. Přípravný tým, který i nyní řídí družici, ji během stavby vybavil čtyřmi upravenými komerčními kamerami, které zaznamenaly zmíněný proces. Solární panely se plně rozvinuly krátce po startu a trvalo to asi 10 minut. Video nabízí zrychlený sestřih.

Komplexnější proces byl spojen s rozkládáním dvou velkých antén na dvou velkých nosnících. Tento proces byl dokončen během čtyř dnů, 22. prosince. Dvě kamery namířené na antény přístroje KaRIn zachytily vysunutí nosníku z kosmické sondy a jeho zajištění na místě, ale nezachytily úplné vyklopení antén. Bohužel byl tento proces mimo jejich zorné pole. Nicméně telemetrická data potvrdila, že se vše zdařilo.

Na koncích obou nosníků, zhruba deset metrů od sebe, jsou dvě antény průkopnického přístroje Ka-band Radar Interferometer (KaRIn). Radar KaRIn, který je určen k přesnému měření výšky vody ve sladkovodních nádržích Země a v oceánu, bude pozorovat víry, proudy a další oceánské prvky o průměru menším než 20 km. Bude také shromažďovat údaje o jezerech a nádržích větších než 62 500 metrů čtverečních a řekách širších než 100 metrů. KaRIn funguje tak, že bude odrážet radarové impulsy od vodní hladiny na Zemi a přijímat signály oběma anténami, přičemž bude sbírat data v pásu širokém 50 kilometrů na obou stranách družice. Nasbíraná data by měla vědcům umožnit sledovat objemy a rozložení vody po celém světě. SWOT pomůže měřit následky klimatických změn na povrchové vody. Vědci očekávají, že by mohli lépe porozumět například malým krouživým oceánským proudům, které mohou z atmosféry pohlcovat přebytečné teplo, vlhkost i skleníkové plyny. Měření také pomohou určit, kolik vody teče v řekách do jezer, nebo jak se mění lokální výška mořské hladiny.

Družice SWOT byla vyvinuta ve spolupráci agentur NASA a francouzské kosmické agentury Centre National d’Études Spatiales (CNES) za přispění Kanadské kosmické agentury (CSA) a britské kosmické agentury. JPL vede americkou část projektu. Družice je příkladem rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Americká strana s NASA poskytla družici několik zajímavých přístrojů: Přístroj Ka-band Radar Interferometer (KaRIn), vědecký přijímač GPS, laserový retroreflektor, dvoupaprskový mikrovlnný radiometr. CNES připravila systém DORIS (Doppler Orbitography and Radioposition Integrated by Satellite), dvoufrekvenční výškoměr Poseidon (vyvinutý společností Thales Alenia Space), radiofrekvenční subsystém KaRIn (ten byl vyvinut společně se s Thales Alenia Space a s podporou britské kosmické agentury). Kanadská kosmická agentura dodala sestavu vysílače KaRIn s vysokým výkonem, skrz který proudí data na Zemi. NASA dále poskytla nosnou raketu.

Kosmický přehled týdne:

Krásný vánoční dárek dorazil 25. prosince do Johnsonova střediska ve Spojených státech. Astronauti se zde mohou těšit na maketu modulu HALO, který bude součástí stanice Gateway. Tato maketa nyní bude sloužit pro výcvik budoucích posádek stanice umístěné u Měsíce. Ještě předtím musí projít instalací jednotlivých přístrojových skříní, na kterých budou astronauti cvičit. Pomůže také s uspořádáním vnitřního prostoru tak, aby byl pro posádku příjemný.

Maketa modulu Halo stanice Gateway

Maketa modulu HALO stanice Gateway
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Maketa modulu Halo, ve které budou cvičit astronauti pro budoucí mise směřující k Měsíci

Maketa modulu HALO, ve které budou cvičit astronauti pro budoucí mise směřující k Měsíci
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Mise Artemis I sice skončila, alespoň tedy její kosmická a nejsledovanější část, ale pro loď Orion ještě cestování neskončilo. Loď, která absolvovala let k Měsíci a pobyt na jeho vzdálené retrográdní dráze nyní dorazila zpět do Kennedyho kosmického střediska NASA, stalo se tak 30. prosince. Kabina 11. prosince úspěšně přistála v Tichém oceánu a byla převezena přes celé Spojené státy z námořní základny San Diego v Kalifornii do budovy zpracování kosmických lodí na Floridě. Nyní, když je Orion zpět na Kennedyho základně, technici v rámci poletových operací z modulu vyjmou vědecké přístroje a další náklad, včetně indikátoru nulové gravitace Snoopyho a letových figurín. Tepelný štít a další prvky Orionu budou vyjmuty a připraveny pro rozsáhlou analýzu. Zbývající nebezpečné provozní látky budou v tomto středisku odčerpány.

Transport lodi Orion z mise Artemis I na Floridu

Transport lodi Orion z mise Artemis I na Floridu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmoanutixu:

I tentokrát vám přikládáme přehled všech témat, kterým jsme se v posledním týdnu roku 2022 věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Jako první jsme pro vás připravili nové vydání video pořadu Vesmírná technika, který se věnoval motorům RD-170. Na pondělí byl připraven rozhovor s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který mluvil o aktuálním stavu evropského marsovského roveru Rosalind Franklin. Další zajímavé téma přišlo s testy vrtulí, které budou nadnášet připravovaný vrtulník pro misi Dragonfly. Tento zajímavý stroj bude létat v atmosféře měsíce Titan. Vyšel také další díl úterního seriálu o prvním pilotovaném programu lidstva. V posledním týdnu roku 2022 proběhly ještě dva Živě a česky komentované přenosy. Jednak jsme viděli vzlétnout raketu Falcon 9 s další várkou družic Starlink a třicátého prosince pak stejnou raketu s izraelskou snímkovací družicí. SpaceX tak završila tento rok úctyhodným a rekordním šedesátým a šedesátým prvním startem. Věnovali jsme se také tomu, že začalo sestavování klíčového přístroje připravované teleskopu Nancy Grace Roman, který se zaměří na pozorování exoplanet. Díky evropské sondě Mars Express jsme se podívali na to, jak vypadá zima na Marsu. Připravovaná mise k Měsíci s názvem Lunar Trailblazer, která se zaměří na hledání vody, dostala svůj vědecký přístroj. Konec roku je tradičně bilanční a proto jsme pro vás připravili několik rekapitulačních článků. První z nich dává nahlédnout na to, nač se můžeme těšit v roce 2023 v rámci nepilotované kosmonautiky. V pátek jste se pak dočkali posledního letošního Pokecu s Kosmonautixem. V dalším bilančním článku jsme se zaměřili na to, co by mohl rok 2023 přinést v oblasti pilotované kosmonautiky a bude toho překvapivě dost! Nepřišli jste ani o aktuální díl seriálu Vesmírná technika, který se podíval na motory RD-171.

Snímek týdne:

Třicátého prosince proběhl letošní poslední kosmický start, při kterém raketa Falcon 9 ze základny Vandenberg vynesla izraelskou snímkovací družici EROS-C3. Kosmonautický rok tak byl uzavřen nejen úspěšným startem, ale také úspěšným přistáním prvního stupně, který přistál na pozemní přistávací ploše LZ-4. Jednalo se o 61. start v režii SpaceX, pro kterou to byl rekordní rok. Předchozí rok zaznamenala 31 orbitálních startů a svůj rekord tak nyní prakticky zdvojnásobila.

Poslední start roku 2009 v podání rakety Falcon 9

Poslední start roku 2022 v podání rakety Falcon 9
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

A také poslední přistání rakety roku 2009, opět v podání rakety Falcon 9

A také poslední přistání rakety roku 2022, opět v podání rakety Falcon 9
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Video týdne:

Zajímavé video k výhledu na rok 2023 připravila NASA. Ukazuje krom jiného to, nač bychom se v následujícím roce mohli těšit a co bude mít na starosti NASA a její partneři.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/swot_for_advisory.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FlQaT5cX0AAb1Eg?format=jpg&name=4096×4096
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/52596412869/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 537 (26.12. – 1.1)”

  1. Petasvo napsal:

    Milý pane Houško, díky za Vaše celoroční nedělní souhrny na které si vždy najdete čas. Na Vaše nedělníky se vždy těším a doufám, že v této tvorbě i další rok vytrváte.
    Ať se Vám i v tomto roce daří:-)

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.