Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nová šikovná indická družice

V sobotu v 7:26 SEČ odstartovala indická raketa PSLV z kosmodromu Šríharikota a vynesla sondu EOS-6, známou také jako Oceansat-3. Jedná se o poslední z řady družic, které Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) provozuje od roku 2009 a jejichž cílem je studium a monitorování pozemských oceánů. Nahradí družici Oceansat-2, která byla vypuštěna v září 2009, a bude pokračovat v její práci. Nejedná se jen o prosté nahrazení starší družice, nová družice totiž nese také řadu vylepšených přístrojů. Na palubě rakety bylo také osm menších družic a CubeSatů.

Hlavním úkolem Oceansatu-3 je sledovat barvu povrchu oceánů a shromažďovat údaje o rychlosti a směru větru nad hladinou. To vědcům umožňuje sledovat různé veličiny, jako je rozložení chlorofylu ve světových mořích, kvetení fytoplanktonu a chemické látky a minerály přítomné ve vodě. Kromě vědeckého významu má tento výzkum i praktické komerční využití, například při vyhledávání vhodných lovišť.

Mise EOS-06 je součástí řady družic agentury ISRO pro pozorování Země (Earth Observing Satellite – EOS), která zahrnuje mnoho aktuálně aktivních i připravovaných vědeckých misí v oblasti sledování a průzkumu Země. Aktuálním udělení hlavního označení jako EOS se ISRO vrací ke své dřívější praxi pojmenovávat všechny takové mise pod jedním názvem – což již dříve dělala v rámci programu Indian Remote Sensing (IRS), než koncem 90. let minulého století jednotlivé projekty oddělila.

Družice EOS-06 o hmotnosti 1 117 kg je vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Tím hlavním je Ocean Color Monitor 3 (OCM-3), který je nástupcem přístroje OCM-2 na družici Oceansat-2. OCM-3 je třinácti pásmová multispektrální kamera schopná pořizovat snímky Země s rozlišením 360 metrů v 10 pásmech viditelného světla, přičemž v dalších třech pásmech v blízkých infračervené oblasti je k dispozici nižší rozlišení a to přibližně 1,4 kilometru.

Monitor teploty povrchu moře (SSTM) je infračervená kamera, která bude sloužit ke studiu teploty povrchu oceánu. Oproti předchozím družicím této řady je to nový přístroj, který rozšířil možnosti pozorování. Má úctyhodnou šířku záběru o rozměru 1 440 kilometrů a to umožňuje družici EOS-06 zaznamenávat denní údaje o globální teplotě s rozlišením 1,08 kilometru.

Oceansat-3 nese také Rozptylometr s označením OSCAT-3. Ten slouží ke sledování větrů nad oceánem. Bude vysílat rádiový paprsek v Ku pásmu na frekvenci 13,515 GHz a zaznamenávat, jak se rozptýlený signál vrátí zpět. Výkon zpětně rozptýleného signálu je ovlivněn rychlostí a směrem větru, takže analýzou výsledků lze stanovit soubor vektorů větru na povrchu oceánu.

Kromě těchto přístrojů nese EOS-06 také Advanced Data Collection System 4 (ARGOS-4) pro francouzskou kosmickou agenturu CNES. ARGOS je komunikační přístroj, který bude sloužit k příjmu a předávání dat vysílaných vzdálenými výzkumnými stanicemi a platformami pro sběr dat po celém světě. Tento přístroj se připojil k dlouhé řadě stejně zaměřených přístrojů, které jsou jedinečné v tom, že zachytávají slabé a velmi krátké radiové vysílání. Více jsme o nich psali zde.

K Oceansatu-6 se na cestě na oběžnou dráhu připojilo osm sekundárních družic. Největší z nich byl indický 2B (INS-2B) o hmotnosti 18,28 kg. Družice, která nese také jméno BhutanSat, vznikla ve spolupráci ISRO a Bhútánského království. Nese multispektrální kameru NanoMx.

Dalším nákladem byl Anand neboli Pixxel-TD 1, což je družice pro pozorování Země vyvinutá komerčním operátorem Pixxel. Družice o hmotnosti 16,51 kg bude sloužit jako prototyp a předchůdce velké konstelace snímkovacích družic, které společnost Pixxel plánuje v budoucnu vynést. Družice Anand umožní společnosti Pixxel testovat hyperspektrální kameru na oběžné dráze.

Dvojice družic Thybolt 1 a -2, byla vynesena pro indickou společnost Dhruva Space. Jedná se o malý půl-CubeSat o rozměrech 10 x 10 x 5 centimetrů a celkové hmotnosti 1,45 kilogramu. Družice nesou systém pro ukládání a předávání zpráv, který je určen pro radioamatéry, přičemž družice shromažďuje zprávy odeslané uživateli a odesílá je zpět na webovou stránku. Družice jsou postaveny na sběrnici P-DoT, CubeSat vyvinuté společností Dhruval Space, a jejich cílem bude rovněž testovat a ověřovat tuto platformu v kosmickém prostředí.

PSLV nakonec vyneslo i čtyři družice pro švýcarskou komunikační společnost Astrocast. Čtyři družice Astrocast 0.3 budou pokračovat ve výzkumných a vývojových pracích společnosti, která směřuje k nasazení velké konstelace družic pro přenos komunikace mezi stroji (M2M). Tyto služby s nízkou přenosovou rychlostí pracující v pásmu L jsou navrženy tak, aby umožnily zařízením internetu věcí (IoT) komunikovat kdekoli na světě. Čtyři družice Astrocast jsou 3U CubeSaty a jejich celková hmotnost je 17,92 kilogramu.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu ve 20:20 SEČ úspěšně odstartovala z floridské rampy 39A raketa společnosti SpaceX Falcon 9, která vynášela nákladní automatickou loď Dragon 2 k Mezinárodní kosmické stanici. Pro start byla použita sestava se zcela novou lodí Dragon i novým prvním stupněm, který po vynesení úspěšně přistál na plovoucí plošině. Jedním z hlavních nákladů, který loď Dragon nese ke stanici, je dvojice nový solárních panelů iROSA, které budou na stanici nainstalovány. Loď by se k ISS měla připojit dnes, tedy v neděli kolem 13:30 SEČ.

Vrtulníček Ingenuity provedl 23. listopadu již svůj 34. let v atmosféře Marsu. Tentokrát pouze vyletěl do výšky 5 metrů a po 18,3 sekundách přistál zpět na letišti X. Důvodem byl test nového palubního software, který byl v průběhu minulých týdnů nainstalován. pic.twitter.com/FCHDDzekvC

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 24, 2022

Chystaný páteční ruský výstup do kosmu (EVA) s kosmonauty Sergejem Prokopjevem a Dmitrijem Petelinem byl odložen kvůli problému s čerpadlem vodního chladicího systému na Prokopjevově skafandru Orlan. Dvojice měla za asistence Anny Kikinové, která měla ovládat evropskou robotickou paži, přemístit chladič z modulu Rassvet na vědecký modulu Nauka. Tento výstup měl tedy navázat na předchozí výstup stejné dvojice ze 17. listopadu, kdy připravili chladič na jeho přemístění. Náhradní termín zrušeného výstupu do kosmu bude ještě stanoven a to až poté, co bude chyba na skafandru zcela analyzována.

Přehled z Kosmoanutixu:

Jako každý týden i tentokrát naleznete na tomto místě přehled všech témat, kterým jsme se věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Pro začátek jsme se věnovali nadějnému a oblíbenému tématu – opravám družic přímo na oběžné dráze. Věnovali jsme se také válce na Ukrajině a tomu, jak do celého konfliktu velmi výrazně a nezastupitelně vstupuje kosmonautika.  Zásadní věcí kosmonautiky je však právě probíhající mise Artemis I a na palubě Orionu jsou dvě „dámy“ – Helga a Zohar. Výsledky ze senzorů, kterými jsou opatřeny budou velmi zajímavé. Kvůli špatnému počasí na Floridě se odkládaly dva starty Falconu 9. Jedním z nich byl i start nákladního Dragonu. Informovali jsme vás také, že připravovaná geostacionární družice GOES-U úspěšně zvládla termálně-vakuové zkoušky. Pro Českou republiku, ale obecně i pro celou ESA bylo důležité zasedání rady této agentury, kde bylo mimo jiné jmenováno nových sedmnáct členů evropského oddílu astronautů. Mezi nimi byl i jeden Čech. Nově jmenované astronauty jsme pak hned druhý den představili v jejich medailoncích, které ukázaly, jak nadupaná a zajímavá skupina to je. Pozvali jsme vás i na listopadovou Kosmoschůzku. Další z komerčních kosmických firem se jménem ABL se chystá na start své první rakety nazvané RS-1. Jelikož byl poslední pátek v měsíci, pozvali jsme vás na Pokec s Kosmonautixem. V sobotu pak vyšel obsáhlý a velmi zajímavý článek o vyřešených problémech fyziky a kosmického výzkumu. V sobotu večer jsme pro vás chystali Živě a česky komentovaný přenos ze startu zásobovací mise lodi Dragon 2 s označením CRS-26.

Snímek týdne:

Málokdy je ve snímku týdne fotografie jednoho člověka. Tentokrát si to však výjimku zaslouží. Aleš Svoboda se stal prvním Čechem, který byl vybrán – byť jako náhradník – do oddílu astronautů ESA. Svitla mu tak naděje, že by se mohl přidat k Vladimíru Remkovi a při dobré konstelaci okolností se také podívat do kosmického prostoru. Uspěl v obrovské konkurenci velkého množství schopných a vzdělaných lidí z celé Evropy a byl vybrán mezi sedmnáctku nových členů evropského oddílu. Držíme mu palce.

Video týdne:

Stále probíhá mise Artemis I a loď Orion tento týden provedla několik motorických manévrů, které jí zajišťující cestu na dráhu DRO. Níže přiložené video ukazuje záběry z šestého a osmého dne mise a můžeme vidět jak samotnou loď Orion, tak i loď s Měsícem ve chvíli, kdy se naklápí solární panel, na kterém je umístěna jedna z kamer.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/NSF-2022-11-26-06-46-12-836.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/eos-6-prelaunch.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/pslv_c54_pad2-1920×1280.jpg
https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Astronauts/Ales_Svoboda
https://blogs.nasa.gov/artemis/wp-content/uploads/sites/303/2022/11/art001e000415-1024×768.jpg