Noví evropští astronauti – i s českým zástupcem

Poslední velké doplnění oddílu evropských astronautů proběhlo v roce 2009. Tehdy byli mezi evropské astronauty přidáni Samantha Cristoforetti, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet, které dnes už dobře známe, protože někteří z nich byli na Mezinárodní kosmické stanici již dvakrát. Aby tito astronauti měli své nástupce, vyhlásila Evropská kosmická agentura v loňském roce nové výběrové řízení na pozici astronauta. Ze všech členských států dorazilo téměř 23 000 přihlášek a vůbec poprvé se mohli přihlásit i Češi. Několikakolovým výběrem, který nakonec vzhledem k velkému počtu zájemců trval déle, než se čekalo, nakonec prošlo 17 nejlepších mužů a žen. A mezi nimi je dokonce i jeden Čech! V tomto článku najdete stručné medailonky všech 17 nových evropských astronautů.

Ještě než se ale dostaneme k samotným životopisům, je potřeba říct, že zmíněných sedmnáct vybraných astronautů je rozděleno do dvou kategorií. Pět lidí se stává tzv. kariérními astronauty. To znamená, že hned zahájí výcvik a budou tedy astronauty z povolání. V ostatních případech se jedná o takzvané záložní astronauty. Tito lidé zůstanou ve svých současných povoláních a pokud to bude v budoucnu potřeba, mohou nahradit kariérního astronauta, nebo vyrazit na jednorázovou kosmickou misi. Tito záložní astronauti tedy nemají jistotu, že do vesmíru poletí, ale i přesto budou procházet pravidelným výcvikem. Kariérní astronauti pochází po jednom z Francie, Španělska, Velké Británie, Belgie a Švýcarska – ve dvou případech jde o ženy, ve třech o muže. V kategorii záložních astronautů má dva zástupce pouze Itálie a Německo. Po jednom členovi mají Velká Británie, Španělsko, Rakousko, Francie, Česká republika, Polsko a Švédsko. V šesti případech jde o ženy, v pěti o muže. Sedmnáctku vybraných doplňuje jeden Brit, který získal pozici paraastronauta.

Aleš Svoboda

Aleš Svoboda
Zdroj: https://www.esa.int/

Aleš Svoboda

Narodil se v roce 1986 v České republice

Vzdělání

Aleš nejprve v roce 2008 získal bakalářský a později v roce 2011 magisterský titul na brněnské Univerzitě obrany, kde se zaměřoval na vojenské technologie. V roce 2010 dokončil magisterské studium v oboru dopravního inženýrství na pardubické univerzitě.

V roce 2013 se Aleš zapsal na Leteckou univerzitu Vzdušných sil Spojených států amerických v Alabamě, kde absolvoval Mezinárodní školu pro důstojníky letek.

V roce 2011 zahájil studium s cílem získat doktorát na fakultě vojenských technologií na Univerzitě obrany v Brně, ve kterém se zaměřoval na letecké a raketové technologie. Titulu PhD dosáhl v roce 2017 díky práci pojmenované „Vliv nestacionárního proudění na aerodynamické vlastnosti křídla letadla“.

Aleš mluví plynně česky a anglicky.

Zkušenosti

Základní výcvik v českých ozbrojených silách zahájil Aleš v roce 2005. Poté se v roce 2008 stal pilotem českých Vzdušných sil a působil v Pardubicích a Náměšti nad Oslavou. Dokončil také výcvik seskoků padákem a nouzového přežití.

Během doktorandského studia Aleš dokončil svou stáž ve velitelství českých Vzdušných sil v Praze a začal pracovat jakožto pilot Českých vzdušných sil. Svou praxi dále doplňoval – například specializovaným pilotním výcvikem v roce 2016, který probíhal společně s letkou F7 Švédských vzdušných sil v Såtenäs.

Mezi roky 2016 a 2019 sloužil jako pilot střežící vzdušný prostor NATO, jelikož byl součástí 211. taktické letky v Čáslavi. Byl také v rámci vzdušného dohledu ve službách NATO nasazen na letecké základně Ämari v Estonsku.

V roce 2019 byl povýšen na pilota-velitele 211. taktické letky v Čáslavi, kde v této pozici působil do roku 2021. Jeho pozice měla označení velitel pohotovosti rychlé reakce protivzdušné obrany NATO a důstojník pro elektronický boj. Během této doby získal několik vyznamenání za svou službu.

Počínaje rokem 2021 začal pracovat jako zbraňový a taktický důstojník v rámci 211. taktické letky.

Aleš je držitelem licence komerčního pilota i pilota větroně. Na svém kontě má přes 1500 letových hodin.

Mezi jeho oblíbené sporty patří lední hokej, orientační běh a badminton. Má také rád potápění, je nadšeným letcem a létání se věnuje i ve volném čase.

Byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů ESA.

 

Sophie Adenot

Sophie Adenot
Zdroj: https://www.esa.int/

Sophie Adenot

Narodila se ve Francii v roce 1982.

Vzdělání

V letech 2001-2003 Sophie vystudovala inženýrství a absolvovala ISAE-SUPAERO (Národní institut pro letectví a vesmír) v Toulouse ve Francii, kde se specializovala na dynamiku kosmických lodí a letů letadel. V roce 2004 dokončila magisterské studium v oboru inženýrství lidských faktorů na MIT – Massachusetts Institute of Technology v Bostonu v USA. Byla součástí projektu „Man-Vehicle Laboratory“ a její magisterská práce zkoumala, jak se vestibulární systém přizpůsobuje umělé gravitaci. Z výsledků této práce měla navrhnout výcvikovou centrifugu pro astronauty.

V roce 2005 nastoupila k francouzskému letectvu, kde absolvovala základní vojenský výcvik a počáteční letecký výcvik, aby se mohla stát pilotkou vrtulníku.  V roce 2018 absolvovala s vyznamenáním školu Empire Test Pilots‘ School v Boscombe Down ve Velké Británii jako zkušební pilotka vrtulníků. Získala trofej Mac Kenna a Patuxtentův štít.

Vedle své francouzštiny, hovoří plynně anglicky. Dále také německy, španělsky a rusky.

Zkušenosti

Po dokončení magisterského studia v roce 2004 pracovala Sophie jeden rok jako výzkumná inženýrka pro návrh kokpitu vrtulníku ve společnosti Airbus Helicopter ve francouzském Marignane.

V letech 2008-2012 působila jako pilotka pátracích a záchranných letounů na letecké základně Cazaux a zúčastnila se několika záchranných letů v pouštním a nehostinném prostředí. Poté nastoupila k dopravní letce ve Villacoublay a v letech 2012 až 2017 sloužila jako velitelka letové formace a kapitánka misí.

V letech 2019-2022 pracovala jako experimentální zkušební pilotka vrtulníků v letovém zkušebním středisku Cazaux u DGA (Direction Générale de l’Armement – Francouzská agentura pro obranné zakázky). Má nalétáno 3 000 hodin a létala na 22 různých typech vrtulníků. Je také držitelkou licence vojenského parašutisty, licence pilota lehkých letadel a licence pilota kluzáků.

Sophie byla v roce 2022 vyznamenána francouzským Národním řádem za zásluhy (Chevalier) a v roce 2021 medailí Francouzského národního shromáždění, která oceňuje její činnost jako inspirativní velvyslankyni pro rovnost žen a mužů ve vědě. V roce 2020 ji Francouzsko-americká nadace vyznamenala jako mladou vůdčí osobnost.

Sophie má patnáctileté zkušenosti s vědeckými osvětovými přednáškami a také jako dobrovolnice a popularizátorka s motivačními přednáškami a osvětovými aktivitami pro děti.

Aktivně se věnuje několika dobrodružným outdoorovým sportům, zejména horským (lyžování, horská kola). Sophie je certifikovanou učitelkou jógy, má potápěčskou licenci a je vyškolenou parašutistkou. Mezi její další zájmy patří četba, cestování a klasická hudba.

Je v hlavním oddílu evropských astronautů

 

Pablo Álvarez Fernández

Pablo Álvarez Fernández
Zdroj: https://www.esa.int/

Pablo Álvarez Fernández

Narodil se v roce 1988 ve Španělsku

Vzdělání

Získal bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na Univerzitě v Leónu (Universidad de León) ve Španělsku a v roce 2011 absolvoval v rámci magisterského studia leteckého inženýrství na Varšavské technické univerzitě (Politechnika Warszawska).

Vedle své mateřštiny, španělštiny, hovoří plynně anglicky, polsky a francouzsky.

Zkušenosti

Po absolvování univerzity pracoval Pablo v letech 2011-2017 jako konstrukční inženýr pro několik leteckých programů, například pro společnosti Airbus a také Safran ve Španělsku, Velké Británii a Francii.

V letech 2017 až 2020, kdy pracoval jako inženýr mechaniky vozítka ExoMars ve společnosti Airbus Defence and Space ve Velké Británii, patřil k jeho odpovědnosti vývoj postupu integrace jednotky radiového ohřívače ve spolupráci s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Zastával také funkci ředitele testů během testovací kampaně v oblasti environmentálního prostředí.

Kromě toho pracoval na návrhu, vývoji a testování různých biozávěrů a opatření vozítka ExoMars, které mají zabránit biologické kontaminaci.

Předtím, než byl Pablo v listopadu 2022 vybrán jako kandidát na astronauta ESA, pracoval jako projektový manažer pro operace společnosti Airbus ve Španělsku. V této funkci podporoval různé průmyslové projekty v několika závodech společnosti Airbus.

Je v hlavním oddílu evropských astronautů

 

Meganne Christian

Meganne Christian
Zdroj: https://www.esa.int/

Meganne Christian

Narodila se v roce 1987. Kromě britského a italského občanství má také australské a novozélandské.

Vzdělání

Studovala na Univerzitě Nového Jižního Walesu v australském Sydney a v roce 2009 získala bakalářský titul v oboru průmyslové chemie s vyznamenáním 1. třídy. Během studia absolvovala několik stáží v chemickém průmyslu, kde pracovala na optimalizaci a řešení problémů v procesech úpravy vody.

V letech 2010 až 2014 absolvovala doktorské studium na Univerzitě Nového Jižního Walesu a získala doktorát v oboru průmyslové chemie s několika stipendii, například s cenou University of New South Wales Research Excellence Award. Tématem její disertační práce bylo “Polovodičové bórhydridy pro reverzibilní skladování vodíku“, kde zkoumala návrh, syntézu a pokročilou charakterizaci nanomateriálů pro aplikace určené ke skladování vodíku.

Během studia i po jeho ukončení získala několik národních ocenění za vynikající výzkum v oblasti inženýrské a průmyslové chemie.

Kromě toho, že Meganne hovoří plynně anglicky, italsky a francouzsky, ovládá také japonštinu.

Zkušenosti

V letech 2018 až 2019 působila jako vědecká pracovnice na zimním pobytu na stanici Concordia v Antarktidě pro italskou národní radu pro výzkum a italský národní antarktický výzkumný program. Jako vědkyně odpovědná za fyziku atmosféry a meteorologii na francouzsko-italské výzkumné základně byla zodpovědná za různá pozorování řady veličin, včetně radiace, meteorologie, stratosférických lidarů, chemických a fyzikálních atmosférických aerosolů a infračerveného záření.

Od října 2020 do ledna 2021 se vrátila na stanici Concordia jako dočasně přidělená vědecká pracovnice pověřená vedením observatoří pro fyziku atmosféry a meteorologii. Pro tyto expedice byla Meganne také vyškolena v oblasti hašení požárů, lékařské pomoci, záchrany a přežití v extrémních podmínkách. Podílela se na biomedicínském výzkumu provozovaném ESA a na různých aktivitách pro veřejnost, aby mohla informovat o svých zážitcích a aktivitách během zimního pobytu na Antarktidě.

V letech 2014-2022 pracovala jako výzkumná pracovnice a následně jako kmenová výzkumná pracovnice v Institutu organické syntézy a fotoreaktivity a také v Institutu pro mikroelektroniku a mikrosystémy v italské Boloni v rámci vědecko-výzkumné iniciativy EU Graphene Flagship. Během této doby se zúčastnila dvou parabolických letů v letech 2017 a 2021, jejichž cílem bylo testovat grafenové povlaky pro tepelný management v družicích. Úspěšně vydávala další články a oceněné publikace a působila jako ambasadorka iniciativy Graphene Flagship.

Od roku 2021 působila Meganne jako lektorka na téma Řešení problémů a rozhodování pro podniky a také jako výzkumná pracovnice Italské národní rady pro výzkum v italské Boloni. Je zakladatelkou start-upu a generální ředitelkou britské společnosti kultivující technologie ve prospěch lidstva.

Mezi Meganniny oblíbené sporty patří horolezectví, rafting a potápění. Je držitelkou černého pásu v hapkidu a ráda se věnuje ručním pracím, jako je šití, pletení a háčkování. Kromě toho je Meganne nadšenou zpěvačkou a působí v několika pěveckých sborech, kde také působila jako členka představenstva a asistentka choreografa.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

 

Anthea Comellini

Anthea Comellini
Zdroj: https://www.esa.int/

Anthea Comellini

Narodila se v roce 1992 v Itálii.

Vzdělání

V roce 2014 získala bakalářský titul v oboru leteckého a kosmického inženýrství s vyznamenáním na Polytechnické univerzitě v italském Miláně.

V roce 2017 dokončila magisterské studium v oboru kosmického inženýrství s vyznamenáním „cum laude“ na Polytechnické univerzitě v Miláně a zároveň inženýrskou školu (Diplôme d’ingénieur) v rámci programu dvojitého diplomu na francouzské grande école of engineering ISAE-SUPAERO v Toulouse ve Francii. Ve stejném roce také dokončila magisterské studium v oboru zpracování obrazu a signálu a pokročilého řízení na univerzitě Paris-Saclay ve Francii.

V roce 2021 získala doktorát v oboru autonomní navigace pro kosmické setkávání na ISAE-SUPAERO ve spolupráci s Thales Alenia Space v Cannes a Toulouse ve Francii. Během doktorského studia strávila šest měsíců jako hostující výzkumná pracovnice v laboratoři mobilní robotiky a autonomních systémů na Polytechnice v kanadském Montrealu.

Vedle mateřského jazyka, italštiny, Anthea hovoří plynně francouzsky a anglicky a má základní znalosti ruštiny.

Zkušenosti

Po dokončení doktorátu pracovala v letech 2021-2022 jako inženýrka letové dynamiky při určování oběžné dráhy meziplanetárních misí v Evropském středisku kosmických operací ESA ESOC v německém Darmstadtu, kde prováděla navigační operace v hlubokém vesmíru na misích, jako jsou BepiColombo, GAIA, Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter.

Od roku 2022 Anthea pracuje jako inženýrka GNC (Guidance, Navigation, and Control) a AOCS (Attitude and Orbit Control System) v oddělení výzkumu a vývoje společnosti Thales Alenia Space v Cannes ve Francii.

Je certifikovanou záchranářkou a držitelkou licence soukromého pilota.

Ve volném čase se věnuje orientačnímu běhu, plavání, běhu na lyžích a turistice.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

 

Rosemary Coogan

Rosemary Coogan
Zdroj: https://www.esa.int/

Rosemary Coogan

Narodila se v roce 1991 ve Velké Británii

Vzdělání

Získala dva magisterské tituly na univerzitě v Durhamu ve Velké Británii. V roce 2013 dokončila bakalářské magisterské studium fyziky, které bylo zaměřeno na fyziku, matematiku, počítačové programování a astronomii. V roce 2015 získala magisterský titul v oboru astronomie, kde se věnovala výzkumu emisí gama záření z černých děr.

V roce 2019 Rosemary získala doktorát z astronomie na univerzitě v Sussexu ve Velké Británii. Během této doby strávila jeden rok jako hostující vědkyně v Paříži, dva týdny jako hostující astronomka na havajské observatoři a procestovala další země, aby prezentovala své výsledky na několika mezinárodních konferencích.

Hovoří anglicky, francouzsky a v základu německy.

Zkušenosti

V mládí trávila několik týdnů ročně mimo domov na palubách vojenských výcvikových plavidel a pozemních základnách jako poddůstojník u námořních kadetů v letech 2002-2009. V roce 2009 Rosemary nastoupila na základnu námořních záloh HMS Calliope a na jejich loď HMS Example jako důstojnický kadet a později byla povýšena na poddůstojníka v královských námořních zálohách.

V letech 2013 až 2018 Rosemary více než rok pracovala jako inženýrka pro podporu simulací a výzkumná datová vědkyně ve Velké Británii, kde pracovala na projektech vývoje softwarového kódu a vyvíjela techniky strojového učení pro detekci anomálií z robotických senzorů.

V roce 2019 Rosemary nastoupila na postdoktorandský výzkumný pobyt v oboru astrofyziky v Ústavu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v německém Mnichově, kde studovala vývoj galaxií s využitím astronomických dat z kosmických a pozemních teleskopů.

Po ukončení této postdoktorské práce v roce 2022 nastoupila Rosemary do francouzské kosmické agentury CNES v Paříži jako výzkumná pracovnice v oblasti kosmických věd, kde pracovala na připravovaných misích ESA/CNES, jako je EUCLID nebo analýza pozorování dalekohledu Jamese Webba.

Rosemary je držitelkou ocenění za čas strávený pozorováním teleskopů na mezinárodních observatořích ALMA a NOEMA a za svou doktorskou práci z Astronomického centra Univerzity v Sussexu.

Ve volném čase se Rosemary věnuje veslování, potápění, pěší turistice, jízdě na kole, kajaku a józe. Mezi její další zájmy patří hra na klavír, vaření, stolní hry a trávení času s rodinou a přáteli.

Je v hlavním oddílu evropských astronautů

 

Sara García Alonso

Sara García Alonso
Zdroj: https://www.esa.int/

Sara García Alonso

Narodila se ve Španělsku v roce 1989

Vzdělání

Sara získala v roce 2012 bakalářský titul v oboru biotechnologie a v roce 2013 magisterský titul v oboru biomedicínský a biologický výzkum na univerzitě v Leónu ve Španělsku. Za své vynikající studijní výsledky získala dvě různá ocenění.

V roce 2018 získala doktorát v oboru jaderné biologie rakoviny a translační medicíny na univerzitě ve španělské Salamance. Její doktorát byl udělen „cum laude“ a v roce 2019 získala cenu za vynikající doktorát udělovanou univerzitou v Salamance.

Sara hovoří plynně španělsky, anglicky a má základní znalosti francouzštiny a portugalštiny.

Zkušenosti

Během doktorského studia pracovala Sara jako univerzitní asistentka pro španělskou Národní radu pro výzkum, která prováděla výzkum v oblasti onkologické medicíny.

Od roku 2019 působila jako pokročilá biomedicínská vědkyně ve Španělském národním centru pro výzkum rakoviny (CNIO), kde vedla projekt zaměřený na experimentální onkologii a objevování léčiv.

V roce 2021 se zúčastnila šestiměsíčního manažerského programu zaměřeného na budování byznysu z vědy a technologií s IE Business school v Madridu ve Španělsku.

Sara se také aktivně věnovala dobrovolnické činnosti, byla spolupracovnicí Španělské asociace proti rakovině a organizátorkou několika vědeckých workshopů a kongresů pro akademiky i veřejnost.

Ráda se potápí a je držitelkou certifikátu Open Water Diver. Dále cvičí Krav Maga a seskoky padákem. Působí také jako osobní trenérka a výživová koučka.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

 

Raphaël Liégeois

Raphaël Liégeois
Zdroj: https://www.esa.int/

Raphaël Liégeois

Narodil se v roce 1988 v Belgii

Vzdělání

Vystudoval biomedicínské inženýrství na univerzitě v Liège v Belgii v letech 2005-2011. V roce 2009 se účastnil výměnného programu s francouzskou École Centrale Paris a v roce 2010 získal magisterský titul v oboru fundamentální fyziky na univerzitě Paris-Sud Orsay ve Francii. Během studia v Paříži se zúčastnil parabolického letu s francouzskou kosmickou agenturou CNES za účelem testování fyzikálního experimentu.

V letech 2011-2015 absolvoval doktorské studium neurovědy na univerzitě v belgickém Liège, kde vyvíjel matematické modely fungování mozku.

Raphaël hovoří francouzsky, anglicky a nizozemsky.

Zkušenosti

Během doktorského studia působil jako asistent pro výuku různých předmětů, včetně modelování systémů a nelineárních systémů, na univerzitě v belgickém Liège.

V letech 2015 až 2017 absolvoval postdoktorandský výzkumný pobyt na Národní univerzitě v Singapuru, kde se jeho výzkum zaměřil na definování nových neurozobrazovacích markerů neurodegenerativních onemocnění. V letech 2018 až 2021 byl Raphaël starším postdoktorandem na École Polytechnique Fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, kde vyvíjel dynamické modely mozkových funkcí. Během této doby byl Raphaël v roce 2019 také hostujícím vědeckým pracovníkem na Stanfordově univerzitě v USA.

Od roku 2021 působil jako výzkumný a pedagogický pracovník na Ženevské univerzitě a École Polytechnique Fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, kde vyučoval neuroinženýrské a statistické kurzy a věnoval se výzkumu dynamiky mozku ve zdraví a nemoci. Jeho výzkum byl oceněn několika cenami a vyznamenáními a byl aktivním organizátorem řady mezinárodních kurzů a akcí.

Raphaël je aktivním pilotem horkovzdušných balonů, plynových balonů a kluzáků. Je rovněž držitelem potápěčské a plachtařské licence. V roce 2017 absolvoval Raphaël se svou ženou čtyřměsíční cyklistickou cestu ze Singapuru do Belgie, na které se setkával s básníky napříč Asií a Evropou.

Ve volném čase Raphaël rád čte životopisy a poezii a aktivně se věnuje různým sportům, například běhu, plavání, jízdě na kole, potápění a plachtění.

Je v hlavním oddílu evropských astronautů

 

John McFall

John McFall
Zdroj: https://www.esa.int/

John McFall

Narodil se v roce 1981 ve Velké Británii

Vzdělání

Získal vzdělání v oblasti sportu a tělovýchovy. V roce 2004 získal bakalářský titul na Swansea University ve Velké Británii a v roce 2005 magisterský titul na University of Wales Institute v Cardiffu ve Velké Británii.

V roce 2014 John absolvoval bakalářské studium medicíny a chirurgie na lékařské fakultě Cardiffské univerzity ve Velké Británii. V roce 2016 se stal členem Royal College of Surgeons a v současné době působí jako traumatologický a ortopedický specialista v jižní Anglii.

Zkušenosti

Po nehodě na motocyklu, která měla v 19 letech za následek amputaci pravé nohy, se John naučil znovu běhat. V roce 2005 se stal profesionálním atletem, který reprezentoval Velkou Británii a Severní Irsko jako paralympijský sprinter třídy T42. V době, kdy byl atletem, zasedal v Radě atletů Spojeného království, kde byl hlasem ostatních atletů v programu World Class Podium.

Během studia medicíny pracoval v letech 2009 až 2011 jako ošetřovatelský asistent v hospicu Marie Curie v Cardiffu ve Velké Británii.

V roce 2012 se John vedle studia medicíny stal mentorem inovativního programu Paralympijská inspirace. Tento projekt, který realizovala Paralympijská federace Velké Británie, podporoval nadějné budoucí paralympioniky. Byl také velvyslancem a atašé Mezinárodního paralympijského výboru na paralympijských hrách v Londýně v roce 2012.

V letech 2014 až 2016 byl John základním lékařem britské Národní zdravotní služby a pracoval v řadě lékařských a chirurgických specializací v jihovýchodním Walesu ve Velké Británii.

V letech 2016 až 2018 absolvoval základní chirurgický výcvik zahrnující všeobecnou chirurgii, urologii, traumatologii a ortopedii v děkanátu Wessex ve Velké Británii. V roce 2018 John úspěšně získal místo v britském národním vzdělávacím programu Trauma & Orthopaedic Specialist Registrar a v současné době se připravuje na zkoušky Fellow of the Royal College of Surgeons (FRCS).

Vyznamenání a ocenění

Během svého působení jako profesionální sportovec získal John několik ocenění, mj.

Bronzová paralympijská medaile v běhu na 100 m na paralympijských hrách v Pekingu v roce 2008.

Mistr světa v běhu na 100 m a 200 m, Mezinárodní federace sportu pro amputované a vozíčkáře (IWASF), 2007.

Mistr světa v paralympijském poháru na 200 m a stříbrný medailista na 100 m, Mezinárodní paralympijský výbor, 2007.

Stříbrný medailista z mistrovství světa na 100 m a bronzový medailista na 200 m, Mezinárodní paralympijský výbor, 2006

Bronz z mistroství Evropy na 200 m, Mezinárodní paralympijský výbor, 2005

Mimo sport byl John oceněn za své lékařské úspěchy, když na lékařské fakultě získal ceny v oboru anatomie a pitvy. Získal také stipendium John Charnley Trust Research Bursary; za své vůdčí schopnosti získal druhé místo v soutěži Queen Alexandra Hospital Junior Doctor Awards 2018 a stal se Old Millfieldian of the Year 2008.

Zkušenosti z ESA

V listopadu 2022 byl John vybrán k účasti na projektu Parastronaut Feasibility Project, jehož cílem je zlepšit naše chápání a překonat překážky, které kosmické lety představují pro astronauty s tělesným postižením.

John je ženatý a má tři děti. Mezi jeho oblíbené sporty patří běh a jízda na horském kole, mezi jeho další zájmy patří hra na kytaru, cestování, truhlářství a kutilství.

 

Andrea Patassa

Andrea Patassa
Zdroj: https://www.esa.int/

Andrea Patassa

Narodil se v roce 1991 v Itálii

Vzdělání

Andrea studoval letectví a kosmonautiku na Univerzitě v Neapoli, kde v roce 2013 získal bakalářský a následně v roce 2018 magisterský titul. Během studií strávil v roce 2014 čtyři měsíce na akademii Francouzských vzdušných sil v Salon-de-Provence, což byla součást mezinárodního výměnného programu.

Andrea se účastnil společného tréninkového programu Euro-NATO na základně Sheppard Air Force Base v Texasu a v roce 2017 získal licenci vojenského pilota Italských vzdušných sil.

V roce 2022 se stal zkušebním pilotem amerického letectva na škole testovacích pilotů na Edwardsově základně v Kalifornii.

Od roku 2010 se zúčastnil také několika kurzů přežití a záchrany pod taktovkou Italských vzdušných sil, které obnášely i trénink podvodního úniku či přežití v extrémních prostředích.

Plynně hovoří italsky a anglicky.

Zkušenosti

Poté, co získal licenci vojenského pilota, začal pracovat jakožto bojový pilot Italských vzdušných sil, kde byl povýšen na hodnost kapitána leteckých sil.

V roce 2021 byl vybrán Italskými vzdušnými silami, aby se stal testovacím pilotem a zapsal se na Školu testovacích pilotů na Edwardsově základně. Na svém kontě má už více než 1000 nalétaných hodin na 30 různých letounech.

Mezi jeho oblíbené sporty patří tenis, fotbal a skok o tyči. Jeho zájmem je i řízení motorek, horská turistika, cestování a čtení.

Byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů ESA.

 

Carmen Possnig

Carmen Possnig
Zdroj: https://www.esa.int/

Carmen Possnig

Narodila se v Rakousku v roce 1988.

Vzdělání

Carmen vystudovala v roce 2014 Lékařskou univerzitu v Grazu. Svou práci pojmenovanou „Efekty vystavení umělé gravitaci na ortostatickou toleranci u mužů a žen“ vytvořila ve spolupráci s německou kosmickou agenturou DLR.

Zkušenosti

Mezi roky 2014 a 2017 Carmen pracovala jakožto praktická lékařka v organizaci sdružených vídeňských nemocnic, kde získala svou certifikaci praktické lékařky a také diplom.

Jako lékařka-výzkumnice strávila 13 měsíců mezi roky 2017 a 2018 na antarktické stanici Concordia, kde zodpovídala za provádění biomedicínského a psychosociálního výzkumu pro agenturu ESA. Působila zde také jako vedoucí lékařského záchranného týmu.

V kariérním směřování jako lékařka-výzkumníce pokračovala v roce 2022, kdy začala pracovat pro Space Clinic v Toulouse.

Od roku 2020 pracuje na získání titulu PhD, přičemž se specializuje na kosmickou fyziologii a spolupracuje s Institutem pro sportovní výzkum na Innsbrucké univerzitě. Svůj výzkum cílí na změny vyvolané účinky mikrogravitace na kardiovaskulární systém a tok krve do mozku.

Ve své profesní kariéře získala několik certifikátů v pohotovostní medicíně včetně horské záchrany, expediční medicíny, či medicíny v divočině. Jako dobrovolnice se účastnila služeb pro psychologickou podporu.

Ve svém volném čase se ráda věnuje horské turistice, lezení bez jištění, dálkovým pochodům, běhání a józe. Mezi její další zájmy patří psaní, aikido, hra na piano a amatérské focení.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

 

Arnaud Prost

Arnaud Prost
Zdroj: https://www.esa.int/

Arnaud Prost

Narodil se ve Francii v roce 1992.

Vzdělání

Inženýrství studoval na École Polytechnique v Palaiseau, kde dostudoval v roce 2015. Během studií získal stáž v kalifornské Jet Propulsion Laboratory, kde byl součástí týmu, který analyzoval možná místa přistání pro rover Perseverance.

V roce 2017 dokončil studia leteckého inženýrství na grande école ISAE-SUPAERO a přidal k tomu i magisterský titul v astrofyzice, kosmickém výzkumu a planetologii na univerzitě Paula Sabatiera v Toulouse. V té době Arnaud také dokončil vědecko-výzkumnou stáž ve Skobelcynově institutu jaderné fyziky a Moskevském leteckém institutu.

Zkušenosti

V roce 2013 Arnaud dokončil vojenský trénink a stal se podporučíkem francouzských ozbrojených sil v 1. parašutistickém husarském regimentu.

Poté pracoval jako profesionální potápěč a projektový inženýre v kosmické a inovativní divizi firmy Comex S.A. v Marseille. Tady mezi roky 2015 a 2016 pracoval na simulacích výstupů do volného kosmického prostoru pod vodou a na spolupráci astronautů s roboty během analogických simulací.

Mezi roky 2017 a 2020 se Arnaud přidal k francouzským vzdušným silám jakožto bojový pilot.

V profesionální kariéře pokračoval jako zkušební inženýr v testovacím středisku DGA (Direction Générale de l’armement) v Istres. Mezi roky 2020 a 2022 se věnoval interakčním rozhraním mezi člověkem a strojem – konkrétně stíhačkou RAFALE. Od roku 2020 byl pilotem inženýrské skupiny DGA pro transport lidí a podporu testovacích letů. Je držitelem licence komerčního pilota.

V roce 2022 pokračoval v DGA jako inženýr letových testů a vedl tým integrovaných letových testů RAFALE a letových testů schopností pro boj vzduch – vzduch.

Ve své akademické i profesní kariéře se zapojoval do dobrovolnických činností jako učitel a lektor dětí a dospívajících.

Ve volném čase si užívá technické hloubkové potápění, volné potápění (freediving), rugby a plavání. Mezi jeho další zájmy patří turistika a kutilství.

Byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů ESA.

 

Amelie Schoenenwald

Amelie Schoenenwald
Zdroj: https://www.esa.int/

Amelie Schoenenwald

Narodila se v roce 1989  Německu

Vzdělání

Mezi roky 2009 a 2015 studovala Mnichovskou technickou univerzitu, kde získala bakalářský titul v molekulárních biotechnologiích, magisterský titul v industriálních biotechnologiích a magisterský titul v biochemii.

Doktorát dokončila integrativní strukturní biologii na Medicínské univerzitě ve Vídni v roce 2020, přičemž svůj výzkum zaměřila na biologii, virologii a imunologii.

V roce 2021 Amelie získala magisterský titul v obchodní administrativě na Collège des Ingénieurs.

Kromě své rodné němčiny mluví plynule anglicky, ale domluví se i francouzsky, španělsky, norsky a částečně hebrejsky a portugalsky.

Zkušenosti

Během snah o získání doktorátu Ameilie působila jako projektová vedoucí Max Perutz Labs v Rakousku, Singapuru a Izraeli.

V roce 2020 pracovala jakožto vědkyně studující proteiny ve start-upu a také jako externí konzultantka rakousko-německé soukromé univerzity.

Mezi roky 2021 se Amelie stala manažerkou obchodního rozvoje a procesní manažerkou velké německé firmy, která podniká v oboru medicíny. Získala také zkušenosti jako konzultantka na částečný úvazek pro několik německých start-upů.

V době výběru do oddílu astronautů byla lékařskou expertní manažerkou v oboru vzácných imunologických chorob.

Amelie má bohaté zkušenosti z džungle a speleologických expedic, ale i z dobrovolnické práce jakožto mentorka i v rámci humanitárních projektů. V roce 2022 byla zvolena předsedkyní sdružení absolventů MBA.

Mezi její oblíbené činnosti patří cestování, horská turistika a jízda na motorce.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

 

Marco Alain Sieber

Marco Alain Sieber
Zdroj: https://www.esa.int/

Marco Alain Sieber

Narodil se ve Švýcarsku v roce 1989.

Vzdělání

Marco nejprve v roce 2007 dokončil studia na gymnáziu v Burgdorfu.

V roce 2009 se přidal do společného výsadkářského tréninku s komandem švýcarských speciálních sil, kde získal hodnost seržanta.

V roce 2015 získal titul doktora medicíny na univerzitě v Bernu. Ve své práci se zaměřil na robotickou chirurgii.

V roce 2021 získal diplom specialisty na před-klinickou pohotovostní a záchranářskou medicínu.

Kromě své rodné němčiny a švýcarské němčiny hovoří také anglicky a francouzsky.

Zkušenosti

Mezi roky 2009 a 2015 Marco pracoval jako učitel-asistent na kurzech anatomie a fyziologie fakulty medicíny univerzity v Bernu.

Marco mezi roky 2015 a 2017 pracoval jako chirurg-traumatolog, ale působil i na jednotce intenzivní péče v Interlakenu.

Poté, co se stal hlavním lékařem švýcraské mise Swisscoy v rámci KFOR v Kosovu v roce 2018 se Marco věnoval pohotovostní medicíně na univerzitní nemocnici v Bernu, kde pracoval do roku 2019.

Mezi roky 2019 a 2021 zastával pozici internisty v Interlakenu.

Od roku 2020 začal Marco pracovat jakožto pohotovostní lékař na vrtulníku a také se spojil s nemocnicí v Bielu, kde o rok později působil na urologii.

Marco je držitelem licence soukromého pilota. Má rád pobyt pod širým nebem a adrenalinové sporty jako je skydiving, paragliding, potápění s dýchacím přístrojem, skitouring a kitesurfing.

Je v hlavním oddílu evropských astronautů.

 

Sławosz Uznański

Sławosz Uznański
Zdroj: https://www.esa.int/

Sławosz Uznański

Narodil se v Polsku v roce 1984.

Vzdělání

S vyznamenáním v roce 2008 dokončil magisterské studium na technické univerzitě v Łódźi a v témže roce přidal magisterský titul na Université de Nantes. Kromě toho ještě ve stejném roce získal Diplôme d’Ingénieur z École Polytechnique de l’Université de Nantes.

V roce 2011 získal doktorát za výzkum v oboru radiačně tolerantního designu pro kosmické aplikace na Université d’Aix-Marseille.

Kromě mateřské polštiny hovoří anglicky a francouzsky.

Zkušenosti

Během doktorátu pracoval jako inženýr radiačních efektů ve firmě STMicroelectronics, která se v Cannes snažila o vývoj nových evropských radiačně odolných a radiačně zesílených digitálních CMOS technologií pro kosmické aplikace.

V roce 2011 se Sławosz připojil k organizaci CERN a začal v Ženevě pracovat jako odborník na spolehlivost. Mezi jeho povinnosti patřilo třeba vedení radiačních testovacích kampaní ve střediscích ESA pro kvalifikaci elektronických dílů a systémů pro použití v kosmonautice i částicových urychlovačích.

V roce 2013 se v CERNU stal projektovým vedoucím a inženýrem, zodpovídajícím za spolehlivost. Tady měl na starost vytvoření radiačně odolného řídícího systému konvertoru elektrické energie, který se po roce 2017 stal klíčovým prvkem urychlovače LHC.

Mezi roky 2018 a 2020 pracoval na LHC jakožto inženýr a zodpovídal za každodenní nepřetržitý provoz největšího urychlovače, jaký CERN má a zajišťoval jeho optimální využívání.

V roce 2019 působil jako technický expert a také hodnotitel programu Evropské unie pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020. Ten se zaměřil na přezkoumání evropských vesmírných technologií pro Výkonnou agenturu pro výzkum REA (Research Executive Agency) při Evropské komisi v Bruselu.

Kromě zmíněné profesionální kariéry se Sławoszovy zájmy často blížily evropské kosmické agentuře. Přednášel třeba o designu kosmických systémů na mezinárodní inženýrské škole SERESSA 2014 a 2021 (School on the Effects of Radiation on Embedded Systems for Space Applications). Kromě toho také organizoval workshopy mezi CERN a NASA, ale i workshopy pro soukromý sektor.

Sepsal knihu o účincích radiace, na svém kontě má bezpočet publikací a zorganizoval mnoho mezinárodních vědeckých workshopů a přednášek. Od roku 2014 je také aktivním dobrovolníkem, který hodnotí mnoho komerčních družicových programů jako je třeba síť ICEYE, ale patří sem i polské kosmické mise jako PW-SAT2, HyperSat a EagleEye.

Když má volno, tak rád venku zkouší své limity na vysokohorských expedicích, při cestování do odlehlých lokalit, ale i během plachtění na moři. Rád tráví čas s přáteli, sdílí své zkušenosti ze zmíněného plachtění, ale také se účastní závodů regat.

Byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů ESA.

 

Marcus Wandt

Marcus Wandt
Zdroj: https://www.esa.int/

Marcus Wandt

Narodil se v roce 1980 ve Švédsku

Vzdělání

Střední školu Sundsta-Älvkullen dokončil v roce 1999.

Ve stejném roce se stal velitelem hlídky a výsadkářem ve škole výsadkářů švédské armády.

V roce 2000 začal studovat na Chalmerské technologické univerzitě v Göteborgu, kde se zaměřil na elektroniku, umělou inteligenci, komunikační technologie a základní kosmické inženýrství. V roce 2007 pak získal magisterský titul v oboru elektroinženýrství.

O rok později začal studovat na univerzitě v Trollhättanu objektově orientované programování, webové inženýrství a design. Zapsal se také na lékařský výcvik pro inženýry mezi Chalmerskou technologickou univerzitou a Sahlgrenskou univerzitní nemocnicí.

Marcus se v roce 2003 přidal ke Karlberské vojenské akademii ve Stockholmu, kde získal výcvik pro velení a do roku 2005 byl v programu vojenských důstojníků.

V roce 2004 vstoupil na školu leteckého tréninku Švédských vzdušných sil, kde získal základní letecký výcvik, který dokončil v roce 2005 a o rok později přidal i základní bojový výcvik.

Marcus v roce 2011 prošel výcvikem na velitele 4 lodí ve škole velitelů leteckých operací švédského letectva a také výcvikem na kapitána na vojenské akademii v Halmstadu.

Mezi roky 2013 a 2014 navštěvoval školu pro zkušební piloty amerického námořnictva na stanici Patuxent River v USA. Zdejší studia dokončil jako nejlepší ze třídy a stal se zkušebním pilotem.

Marcus byl i velitelem letky na škole operačních velitelů švédského letectva.

Zkušenosti

Mezi roky 2013 a 2014 Macus působil jako bojový pilot švédského letectva, kdy se účastnil mezinárodních cvičení, operačních zkoušek a operačního nasazení.

V roce 2006 založil firmu Intuitech AB zaměřenou na taktický výcvik bojových pilotů.

Od roku 2014 působil jako zkušební pilot SAAB Aeronautics v Linköpingu a mezi roky 2018 a 2019 jako velitel letky a zástupce hlavního zkušebního pilota.

V roce 2020 se stal hlavním testovacím pilotem a šéfem letových činností SAAB Aeronautics.

Během akademické i profesní kariéry získal řadu ocenění za své mimořádné výkony jako student i jako pilot.

Byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů ESA.

 

Nicola Winter

Nicola Winter
Zdroj: https://www.esa.int/

Nicola Winter

Narodila se v roce 1985 v Německu.

Vzdělání

V roce 2004 vystudovala Rainer-Maria-Wilke Gymnasium v Ickingu a poté se přidala k německým vzdušným silám. Během aktivní služby studovala strojní inženýrství na univerzitě AKAD, kde s velmi dobrým hodnocením v roce 2015 získala bakalářský titul.

Mezi roky 2016 a 2020 studovala letecké a letecko-kosmické inženýrství na Purdue University v Indianě. Při dálkovém studiu se zaměřovala především na aplikace technologií z leteckého průmyslu, aerodynamiku a pohon.

Ve stejné době úspěšně dostudovala školu pro důstojníky generálního štábu ozbrojených sil v Hamburku. Tady v roce 2016 získala hodnocení „výjimečně kvalifikovaná“ v rámci kurzu pro důstojníky generálního štábu. V roce 2018 pak přidala paramedický výcvik.

Od roku 2021 Nicola pracovala na získání titulu PhD v kosmickém výzkumu na University of North Dakota. Tady se zaměřovala na design kosmických misí, systémy podpory života a astrobiologii.

Kromě rodné němčiny mluví plynně anglicky, ale hovoří i španělsky, francouzsky a rusky. Ve volném čase se učí mandarínskou čínštinu.

Zkušenosti

V roce 2004 se přidala k německému letectvu a leteckou akademii zvládla jako „nejlepší kadet letecké služby“. V roce 2007 se zúčastnila programu Euro-NATO Joint Jet Pilot Training na americké základně Sheppard a také získala kvalifikaci stíhací pilotky jako teprve druhá Němka. Následně se do roku 2011 stala pilotkou stíhačky Tornado u německého letectva, přičemž působila v německém Lagerlechfeldu. Během této doby se také zúčastnila rozličných vojenských kurzů přežití (na moři, na souši a vyhýbání se rizikům).

Nicola v roce 2011 absolvovala jako nejlepší ze třídy výcvik instruktorů pilotů letounů T-6 II na texaské základně Sheppard.

Mezi roky 2011 a 2014 zastávala pozici letecké velitelky, ověřovací pilotky a instruktorky při pilotním tréninku. Získala také ocenění „Letecký velitel roku 2012“ za celý program Euro-NATO Joint Jet Pilot Training.

V roce 2015 dokončila výcvik zaměřený na zbraňový systém Eurofighter, který probíhal na letecké základně v Laage. Poté následovala její služba u německého Červeného kříže v Kolíně nad Rýnem, kde mezi roky 2018 a 2020 poskytovala pohotovostní lékařskou pomoc.

Od roku 2018 Nicola začala pracovat jako školitelka v oblasti vedení lidských zdrojů a řízení rizik v Mnichově.

Celkově má nalétáno přes 2350 hodin a je držitelkou pilotních licencí komerční, armádní, vrtulníkové a akrobatické. Je také certifikovanou letovou instruktorkou a je vyškolena i v létání na rogalu.

V roce 2018 zvládla sólový cyklopřejezd Alp a v roce 2009 vyšplhala na horu Kilimandžáro. Je členkou Německé asociace instruktorů lyžování a má certifikát pro potápění v otevřené vodě.

Nicola se v roce 2021 přidala k německé kosmické agentuře DLR jakožto kosmické výzkumnice.

Byla vybrána jako členka záložního týmu astronautů ESA.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FiRBerfXoAENQAu?format=jpg&name=large
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Ales_Svoboda.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Sophie_Adenot.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Pablo_Alvarez_Fernandez.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Meganne_Christian.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Anthea_Comellini.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Rosemary_Coogan.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Sara_Garcia_Alonso.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Raphael_Liegeois.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_John_McFall.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Andrea_Patassa.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Carmen_Possnig.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Arnaud_Prost.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Amelie_Schoenenwald.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Marco_Sieber.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Slawosz_Uznanski.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Marcus_Wandt.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_Astronaut_Class_of_2022_Nicola_Winter.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Noví evropští astronauti – i s českým zástupcem”

  1. xbas napsal:

    Jsou známá kritéria výběru? Hraje nějakou roli míra zapojení (finanční i projektová) členských států při výběru? Díky

  2. Ergin napsal:

    Vyjde na kosmonautix i nějaké shrnutí celého zasedání? Na jaké projekty se našli finance a na co se tudíž můžeme v budoucnu od ESA těšit? Vím také, že ředitel ESA před zasedáním dost mluvil o evropské pilotované lodi… Posunulo se to někam, jaká pro to (ne)byla podpora od členských států?

  3. PetrDub napsal:

    Zběžně jsem prošel ty medailonky a můj dojem z toho je takový, že Aleš by měl šanci v případě, že budou opravdu hledat pilota. Různou míru pilotních zkušeností má hodně z nich, ale velká část to má doplněno i nějakou praxí či výzkumem, který nějak souvisí s biomedicínou, medicínou, chemií, zkrátka zkušenost z laboratoře. A velká část práce astronautů např. na ISS je právě taková ta laboratorní. A to tam třeba u Aleše v životopisu není. Vzhledem k tomu, že ESA nemá žádnou vlastní loď pro posádku, tak je potřeba pilotů v oddíle astronautů ESA mírně řečeno nízká. Na druhou stranu pro lety na Měsíc to bude více o geologii a technice, takže tam by zase mohl mít výhodu. Pokud by tam stavěli železnici, tak se mu budou hodit znalosti z Pardubic (navíc jsme jako Češi železnicí proslulí :-)). Budu mu moc držet palce (víc než ostatním), ale velkým optimistou nejsem.

  4. Spytihněv napsal:

    Gratulace Alešovi. Je první, kdo se musel skutečně prosadit ve velké konkurenci. Vladimír Remek měl soupeře pouze doma, bylo jasné, že někdo z ČSSR poletí. Stejně jako poté z Polska, NDR, Maďarska atd….

  5. vreckam napsal:

    Docela mnoho třicátníků. Velké překvapení pro mne, že tak mladí jsou už astronauti :).
    Docela mi chybí v článku i rodinné zázemí. Přece jen, astronaut, to je velký zásah do rodinného života. Proto můj obdiv u těch třicetiletých koček :).

    • PetrDub napsal:

      Nějakou dobu potrvá výcvik a na příkladu toho předchozího oddílu je vidět, že kariéra astronauta může být bez problémů i 20 a více let. Takže začít třeba ve čtyřiceti s výcvikem je už trochu na hraně, aby se vložené náklady vyplatily. Samozřejmě rodina a soukromý život je něco, co je velmi důležité a jsem si jist, že to při výběru hodnotili, byť to třeba neprezentují veřejně.

  6. Kamil napsal:

    Věřím, že brzo bude přehršel příležitostí letět do kosmu na nových lodích a všichni se svého letu dočkají. A mnozí se projdou i po Měsíci nebo vyrazí na Mars. Příštích 30 let bude patřit jim.
    PS mí favoriti – náš Aleš a Slavosz z Polska

    • Radim Pretsch napsal:

      Souhlasím. Pokud poběží současně ISS, Gateway a Artemis, bude o astronauty nouze. Česko má teď velkou šanci mít svého zástupce i v oblasti Měsíce.

      • Kamil napsal:

        Dragon už léta, chystají se Orion a Starliner. Na spadnutí je StarShip. Věřím, že bude i pilotovaný DreamChaser. Chystá se i spolupráce ESA s Číňany a ti také budou mít novou čtyřmístnou loď. Plus Indové a jejich Gagajan. Budou nové orbitální stanice, Gateway je už v garáži. Staví se Axiom. Bezos chystá Orbital Reaf. Číňani rozšíří svou stanici na dvojnásobek, takže tam budou moci mít až šestičlennou posádku. Tohle všechno je prostor a příležitost pro evropské kosmonauty. Brzo bude nepřetržitě v kosmu ne 10 ale 20 lidí. A není nereálné, že dva budou Evropané. To jsou 4 dlouhodobé lety ročně, spousta práce i pro dvacet kosmonautů s možností letět každých 5 let.

        • Ivo napsal:

          Víte co je na tom smutné? Evropa nemá a co vím, tak ani neplánuje vlastní loď, vlastní raketu, prostě nic. Je to hodně smutná situace a souvisí to s politickým stylem současnosti, kdy jsou zájmy Evropy až na tom posledním místě.

          • Dušan Majer napsal:

            … aneb jak udělat z faktu přidáním vlastních názorů a dojmů nepravdu. Pokud by ESA měla opravdu vysoký rozpočet, mohla by si to jistě dovolit. Vlastní pilotovaný program je velmi náročný na zdroje, kterých ESA nemá neomezeně. Agentura se proto musí chovat jako rozumný hospodář. Je proto lepší ložit peníze tam, kde to má skutečně smysl a na poli pilotované kosmonautiky navázat spolupráci. Není nutné nově vynalézat kolo. Navíc díky účasti v programu Artemis se Evropané podívají i k Měsíci a na Měsíc, což by bylo na vlastní pěst nereálné.
            P.S. Vlastní rakety ESA má.

          • Kamil napsal:

            Problém Evropy je, že nemá východní pobřeží, na kterém by mohl být snadno přístupný kosmodrom. A když není kosmodrom, je i míň firem zabývajících se vývojem raket a lodí. Tuhle geografickou nevýhodu těžko Evropa změní.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.