První pokus o start rakety SLS zhatilo 29. srpna vadné čidlo na jednom raketovém motoru RS-25. Druhý pokus o vypuštění nejsilnějšího nosiče současnosti se odehrál 3. září a bohužel se týmy nedostaly dál než minule. Jejich snažení zhatila netěsnost na vodíkové rychlospojce. Experti se několikrát pokusili opětovně obnovit těsnost, ovšem neúspěšně. Vodíková rychlospojka dělala problémy už při zkoušce WDR, ale v hale VAB prošla opravou, takže se očekávalo, že by měla fungovat. První pokus o start zvládla na jedničku, při druhém však zlobila. V rámci tohoto článku budeme sledovat, jak probíhá příprava rakety SLS na třetí pokus o start na bezpilotní misi Artemis I. Ten je v době vydání tohoto článku plánován nejdříve na 5. září.
Jelikož už bylo odkladů více, je vhodné zrekapitulovat články, ve kterých jsme sledovali průběh příprav i oba pokusy. Tento souhrn s odkazy snad eliminuje případná nedorozumění ohledně současné situace.
- Článek s psaným přenosem průběhu závěrečných 14 dnů před 1. pokusem o start
- Zevrubný článek představující Artemis I s psaným online přenosem z prvního pokusu o start (29. srpna)
- Článek s psaným přenosem příprav před 2. pokusem o start
- Článek s psaným přenosem ze druhého pokusu o start (3. září)
Start je v době, kdy čtete tyto řádky, plánován na: 16. LISTOPAD 7:04 SEČ
15. listopadu 22:10
Dámy a pánové,
náš téměř dva a půl měsíce aktualizovaný článek o přípravách na třetí pokus o starte mise Artemis I se touto aktualizací uzavírá. Letové středisko dalo souhlas k zahájení plnění pohonných látek. Další průběh příprav budeme sledovat ve speciálním článku, který má pokrýt závěrečné hodiny před startem, start samotný a nejbližší desítky minut po něm. Článek, který nyní čtete, již nebude dále aktualizován. Ještě dva dny však zůstane přístupný díky banneru na hlavní stránce našeho webu. Poté dojde k odstranění tohoto banneru. Za dva dny totiž věříme, že si tyto informace stihnou přečíst všichni zájemci. Na tomto místě bych Vám chtěl ještě jménem celé naší redakce poděkovat za to, jak jste tento článek četli. Raketě SLS bych chtěl popřát úspěšný start, protože začátek mise Artemis I znamená vstup do nové éry průzkumu Měsíce.
15. listopadu 18:16
Raketa SLS byla po elektronické stránce kompletně oživena. Odpočet dál směřuje ke startu na začátku dvouhodinového startovního okna, které se otevře 16. listopadu v 7:04 SEČ.
14. listopadu 11:46
Dnes v 7:54 SEČ se rozjel oficiální odpočet do startu mise Artemis I.
8. listopadu 23:53
Odklad startu na 16. listopadu kvůli přerušení prací vlivem tropické bouře Nicole byl oficiálně potvrzen.
8. listopadu 23:41
Podle neoficiálních informací sklouzává start Artemis I nejdříve na 16. listopadu. Oficiální informace prozatím chybí. Případné okno 16. listopadu by trvalo 120 minut a otevřelo by se v 6:04 SEČ.
KSC informing workers that Artemis I's launch date is slipping to at least November 16. As always, use as an advisory and only plan via official announcements.
16th would be a 120-minute window opening at 1:04am Eastern.
Stephen Marr (@spacecoast_stve) photo: pic.twitter.com/IC94zxl6oB
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) November 8, 2022
8. listopadu 0:03
NASA rozhodla, že raketa SLS zůstane na rampě 39B navzdory blížící se tropické bouři Nicole. Experti ale bedlivě sledují počasí a v případě změny předpovědi mohou své rozhodnutí přehodnotit.
4. listopadu 10:11
Vývoz plošiny s raketou z haly VAB na rampu 39B začal oproti plánu dříve – už dnes ráno ve 4:16 SEČ.
3. listopadu 17:29
NASA potvrzuje na telekonferenci vývoz SLS zítra ráno 05:01 SEČ. Přípravy jsou plánované na start 14. listopadu. Dobité baterie – od Orionu po užitečné zatížení včetně některých Cubesatů.
29. října 9:40
Vývoz rakety SLS započne podle agentury NASA 4. listopadu v 05:01 SELČ.
13. října 10:44
NASA potvrdila, že další pokus o start rakety SLS na misi Artemis I proběhne 14. listopadu. V tento den je startovní okno dlouhé 69 minut a otevírá se v 6:07 SEČ. K návratu lodi Orion na Zemi by pak došlo 9. prosince.
10. října 15:07
Pokud půjde všechno podle plánu, mohlo by k vývozu rakety SLS na rampu 39B dojít 7./8. listopadu. To by znamenalo, že by ke startu mohlo dojít 14. listopadu.
7. října 16:48
Experti z Kennedyho střediska na Floridě připravují raketu SLS a loď Orion na listopadový start mise Artemis I. Kontroly provedené v tomto týdnu pomohou dokončit práce naplánované na období před vývozem nosiče na rampu 39B. Práce se rozběhly až poté, co přes Floridu přešel hurikán Ian a od té doby týmy třeba vysunuly přístupové plošiny, aby se pracovníci mohli dostat k důležitým částem rakety i kosmické lodi. Inspekce pláště pomohou odhalit místa, kde by pěna či korek potřebovaly opravu. Týmy také vymění letové baterie v horním stupni ICPS a pomocných motorech. To samé se týká i baterií v autodestrukčním systému v pomocných stupních i centrálním stupni. Na seznamu úkolů je také nabití CubeSatů, které to umožňují a jejichž provozovatelé s tím souhlasili. V lodi Orion budou vyměněny vědecké vzorky i baterie biologických experimentů. Dojde i k nabití akumulátorů akcelerometrů v křeslech posádky a v radiačních experimentech.
Zatímco týmy v hale VAB dokončují kontroly, manažeři společně s kolegy z Kosmických sil vyhodnocují vhodné termíny pro start z hlediska dostupnosti obsluhy kosmodromu. Společně s dalšími zástupci agentury NASA se snaží zhodnotit všechny potenciální překážky, které mohou v daném období nastat, aby byla tato rizika známá ještě předtím, než NASA stanoví termín dalšího pokusu o start. Kennedyho středisko bylo hurikánem Ian zasaženo jen minimálně, ale někteří pracovníci, kteří žijí více na západ, stále pracují na odklízení trosek, tkaže se nemohou věnovat svým pracovním povinnostem. Manažeři společně s jednotlivými týmy slibují, že svým pracovníkům dají dostatek času, aby se mohli postarat o své domovy a rodiny.
3. října 22:30
NASA vyhodnotila dopady hurikánu Ian, který prošel přes Floridu. Pozitivní je, že žádný letový kus pro misi Artemis I není poškozen, a i budovy jsou také v dobém stavu. Pouze do některých pronikla voda. Agentura po tomto zhodnocení rozhodla o tom, že by raketa SLS mohla letět v okně mezi 14. a 27. listopadem.
27. září 20:48
Přesun rakety začal dnes v 5:21 SELČ a trval 9 hodin a 54 minut. Nosič i s mobilní vypouštěcí plošinou je již schovaný v hale VAB.
26. září 16:47
Agentura NASA rozhodla, že raketa SLS poputuje kvůli tropické bouři Ian do haly VAB. Sestava se dá do pohybu zítra okolo 5:00 SELČ.
26. září 9:57
NASA měla dnes ve 2:00 rozhodnout o tom, zda přistoupí k převozu rakety kvůli blížícímu se hurikánu. Jednání, které proběhlo večer místního času, však nepřineslo rozhodnutí. Experti se mají sejít ještě jednou dnes ráno, aby analyzovali informace pořízené během noci.
25. září 19:14
Crawler transporter se vydal na cestu od základny rampy LC-39B vzhůru k raketě. NASA stále neuvedla, zda k přesunu dojde.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
25. září 17:50
NASA uvádí, že se její manažeři sejdou dnes večer (místního času), aby zhodnotili, zda přistoupí k převozu rakety SLS do haly VAB, nebo zda ji nechají na rampě a zachovají tím možnost pro start 2. října.
25. září 11:34
Včera dorazil k rampě 39B pásový transportér číslo 2. Pokud dnes NASA vyhodnotí riziko bouře Ian jako dostatečně velké, bude ještě dnes, případně zítra ráno, zahájen převoz rakety SSL do haly VAB. Rozhodnutí však zatím stále nepadlo.
Crawler Transporter-2 arrived at LC-39B yesterday.
A final decision on rollback will be made later today. Extreme weather is predicted to pass over the Kennedy Space Center, and SLS will be moved back to the VAB if necessary.
📸: NASA pic.twitter.com/LDDhOH8fRt
— Everything Artemis (@artemis360_moon) September 25, 2022
24. září 16:53
NASA rozhodla, že se 27. září nepokusí o start. Přípravy na přesun do haly VAB probíhají, ale definitivní rozhodnutí zatím nepadlo – možná se rozhodne zítra.
24. září 14:21
Počasí bude opravdu největší překážkou pro úterní pokus o start. Manažeři již zahájili přípravné práce na harmonogramu urychleného přesunu rakety SLS do montážní haly VAB, který by se uplatnil, pokud by to bylo potřeba.
23. září 19:44
Brífink NASA, který měl technické problémy skončil. Záznam zde:
23. září 19:26
Právě teď je předpověď taková, že na KSC nebude vítr dosahovat rychlosti vyšší než 74 kt. Právě teď žádná předpověď, neporušuje kritéria. SLS se vrátí pouze pokud to bude opravdu nezbytné.
23. září 19:06
Kritériem pro návrat je vítr ne vyšší než 40 kt (cca 74 km/s). Raketa se tedy musí v takovém případě vrátit dříve, než by k tomu došlo.
23. září 19:00
Čeká se na lepší model počasí. Pro návrat zpět do VAB potřebuje SLS pár dní, aby se dostali do VAB. Další brífink ještě dnes večer v 17h tamního času. Rozhodnutí padne zítra ráno nebo odpoledne zda raketu přesunout, či ne.
23. září 18:56
Z technického hlediska je tým optimistický ohledně úterního startu.
23. září 18:45
NASA se rozhodla nechat prozatím raketu na rampě a to i přes to, že se blíží špatné počasí. Situaci ovšem bedlivě sleduje. Dále bylo upřesněno, že bude před startem provedeno jen několik málo drobností, raketa je prý v dobré kondici a připravená odstartovat.
23. září 18:41
NASA potvrdila na dnešní konferenci, že nedávný test tankování dopadl dobře. A bylo dosaženo všech cílů
23. září 18:03
Počasí na 27. září nevypadá dobře. Potíže může způsobit hurikán Fiona. Momentálně je až 80% šance na špatné počasí v den startu.
21. září 22:34
Letová ředitelka po konzultaci se všemi týmy oznámila, že všechny úkoly dnešního testu byly splněny. začala proto příprava na odtankování všech 4 nádrží a stabilizaci systémů rakety. Termín startu pořád neznáme. Bude stanoven až na základě podrobnější analýzy testu a také podle toho, zda správa kosmodromu povolí pokračování příprav bez přesunu do haly VAB. Je pravděpodobné, že tohle je pro dnešek poslední aktualizace. Děkujeme všem, kteří nás dnes četli. Náš psaný přenos v tomto článku ale bude samozřejmě fungovat i nadále.
21. září 22:15
Data z tlakové zkoušky naznačují, že test probíhal správně. Zvýšená koncentrace vodíku se na některých místech dostala lehce nad 5 %. Koncentrace však sama poklesla při pokračujícím průtoku. Pokud by k tomu došlo během předstartovního odpočtu, došlo by k zastavení odpočtu.
21. září 22:03
Níže zmíněný únik na konci tlakové zkoušky se netýkal přívodní rychlospojky, se kterou byly dříve problémy. Šlo o únik na ventilu pro předchlazení motoru.
21. září 21:57
Začalo doplňování vodíkové nádrže.
21. září 21:52
Týmy nyní doplní do vodíkové nádrže zkapalněný plyn, který ubyl během tlakové zkoušky a následného ochlazení motorů.
21. září 21:49
Při testu bylo dosaženo plánovaného tlaku. Test byl dokončen.
21. září 21:46
Čidla detekovala zvýšený únik vodíku. Koncentrace lehce překonala limit 4 %. Úroveň úniku je +/- stabilní.
21. září 21:37
Tlakový test vodíkové nádrže právě začal.
21. září 21:34
Letová ředitelka dala souhlas k zahájení tlakové zkoušky vodíkové nádrže. Uzavře se odvodní ventil, skončí doplňování nádrže a tlak vzroste na úroveň, která nastane před startem. Poté se část vodíku pustí do motorů RS-25.
21. září 21:16
Vodíková nádrž horního stupně ICPS dosáhla naplnění.
21. září 21:12
V rámci tlakové zkoušky se nejprve uzavřou ventily vodíkové nádrže a tlak se nechá narůst na úroveň, kterou nádrž dosáhne v závěrečné fázi předstartovního odpočtu. Poté se část vodíku pustí do motorů RS-25, aby se ochladily. Tím by měl dnešní test skončit.
21. září 20:19
Jakmile přejde tankování stupně ICPS do režimu doplňování, přikročí pozemní týmy k tlakové zkoušce vodíkové nádrže centrálního stupně. Mělo by být dosaženo úrovně tlaku, jaký se očekává v předletové fázi.
21. září 20:17
Probíhá rychlé plnění kyslíku i vodíku do horního stupně ICPS.
21. září 20:02
Začalo chlazení pohonného systému horního stupně ICPS. Jde o přípravu na tankování kapalného kyslíku a vodíku.
21. září 19:47
Týmy řeší, jak je možné, že během rychlého tankování, kdy byl tlak maximální, únik poklesl na koncentraci méně než 0,5 %. Je potřeba nasbírat co nejvíce dat o chování celého systému a právě k tomu dnešní test poslouží.
21. září 19:44
Chybí jen pár procent k úplnému naplnění nádrží centrálního stupně. Týmy zatím řeší další postup, který se týká jak centrálního, tak i horního stupně, jehož tankování zatím nezačalo.
21. září 19:26
Rychlé plnění vodíkové nádrže přešlo do režimu postupného doplňování. Koncentrace vodíku se pohybuje kolem 0,5 %.
21. září 19:21
Únik vodíku pokračuje. Tým nyní sleduje, jak se bude chovat při zvýšení tlaku v zásobníku. Tlak tedy pomalu roste. Pokud by koncentrace po dobu 5 minut překročila 4 %, bude plnění zastaveno.
21. září 18:27
Stejně jako během odpoledne, kdy startoval Sojuz MS-22, bude i teď na několik desítek minut přerušena aktualizace tohoto článku. V přidávání novinek budeme pokračovat po ukončení přímého přenosu z připojení lodi Sojuz MS-22 k ISS.
21. září 18:16
Únik se zvyšujícím se tlakem narostl na maximální koncentraci 3,4 %. Dál by ale růst neměl díky konfiguraci ventilů pro předchlazení motorů.
21. září 18:13
Začalo předchlazení motorů, které zatím probíhá podle plánu. Se zvýšením tlaku v nádržích se však zvýšil únik vodíku na rychlospojce. Koncentrace vodíku se nyní pohybuje kolem 1 %, což je ale stále pod 4% limitem.
21. září 18:00
Kyslíková nádrž je naplněna z 94 %, vodíková z 29 %.
21. září 17:52
Bylo dosaženo tlaku, který se běžně používá pro rychlé tankování. Koncentrace vodíku je stále pouze na 0,5 %. To znamená, že se únik nezvětšuje.
21. září 17:47
Nádrž s kapalným vodíkem je naplněna z přibližně 16 %. Tlak se pomalu dostává na úroveň, při které se minule objevil únik. Aktuální data o koncentraci vodíku ukazují, že je zde velmi malý únik – koncentrace je jen 0,5%, tedy hluboko pod hranicí 4%. Týmy vše monitorují. Pokud koncentrace po dobu 5 minut překročí 10 %, bude plnění zastaveno. Cílem je nasbírat data o chování systému.
21. září 17:36
Plnění vodíku nyní přešlo do rychlého režimu. Přechody z pomalého na rychlý režim přitom dříve přinášely problémy.
21. září 17:19
Právě v těchto chvílích by mělo začít opětovné plnění nádrže kapalným vodíkem.
21. září 17:10
Ohřátí rychlospojky proběhlo. Brzy opět dojde k plnění vodíkem. Týmy se pokusí o co nejpozvolnější plnění, aby nedošlo k tepelnému šoku.
21. září 16:16
Náš přenos neobnovujeme s dobrými zprávami. Únik vodíku se znovu objevil na stejném místě. Únik dosahuje 7 %, což překračuje povolený 4% limit. Týmy sáhly k postupu, který se zkoušel i při posledním pokusu o start. Přítok vodíku se zastaví, rychlospojka se ohřeje a týmy věří, že si její části správně sednou a dojde k utěsnění.
21. září 15:31
Náš psaný přenos bude nyní na pár desítek minut přerušen. V aktualizacích budeme pokračovat, jakmile dokončíme přenos ze startu Sojuzu MS-22.
21. září 15:26
Plnění kyslíku se zpomalilo, aby byl splněn požadavek, kdy při 50% naplněnosti kyslíkové nádrže musí být ve vodíkové nejméně 5 % objemu. Dnešní tankování je mírnější a pozvolnější, než byl dřívější postup.
21. září 15:24
Nádrž s kapalným kyslíkem je plná z 15 %. Za čtvrt hodiny by mohl přijít přechod na rychlé plnění kapalným vodíkem.
21. září 15:18
Plnění kapalného kyslíku přechází do rychlého režimu.
21. září 15:10
Začalo pomalé plnění nádrže centrálního stupně kapalným vodíkem.
21. září 14:54
Nádrž s kapalným kyslíkem je naplněna ze zhruba 5 %.
21. září 14:45
Probíhá pomalé plnění kapalného kyslíku do centrálního stupně. U tankování vodíku byl vydán souhlas se zahájením příprav na plnění – začíná se chlazením přívodního potrubí.
21. září 14:42
Chlazení přívodního kyslíkového potrubí bylo dokončeno, probíhá chlazení hlavního pohonného systému.
Začalo cca čtvrthodinové předchlazení přívodního potrubí. Do potrubí se pouští trocha kryogenních látek, které jej ochladí.
21. září 13:43
Důležitým krokem je předchlazení přívodního potrubí.
21. září 13:40
Letová ředitelka dala souhlas k zahájení tankování. Probíhají přípravy na zahájení tankování. Byl aktivován řídící počítač, nastavují se ventily, ohřívače i čerpadla.
21. září 13:37
Jak bylo avizováno, NASA TV na svém kanálu pro média vysílá přímým přenos z dnešní zkoušky. Přenos je občas doplňován vstupy komentátora. Na tradičním hlavním kanále (označovaném jako veřejný) totiž bude NASA TV vysílat přímý přenos ze startu Sojuzu MS-22 a jeho připojení k ISS. Okno přehrávače NASA TV media channel jsme vložili do našeho článku, aby byl stále na očích.
21. září 13:30
Počasí momentálně vypadá dobře. Do odpočtu bylo oproti minulým pokusům přidáno cca 30 minut, aby by mohlo dnešní tankování probíhat pomaleji a při nižším tlaku. Rampa je již volná a týmy jednají, zda udělí souhlas se zahájením tankování.
21. září 13:05
Odpočet aktuálně plánovaně stojí. Týmy hlasují, zda je vše připraveno k tomu, aby mohlo začít tankování.
21. září 11:55
Dnes kolem 13:00 SELČ by mělo padnout rozhodnutí, zda se NASA opravdu pokusí o zkoušku tankování rakety SLS, aby ověřila úspěšnost opravy těsnění na rychlospojce. Pokud test proběhne, měl by skončit kolem dnešní deváté hodiny večer.
19. září 23:25
Proběhl důležitý krok ke zkoušce tankování, která je plánována na 21. září. Dnes ve 23:00 SELČ proběhl nástup pracovníků, kteří budou zajišťovat přípravu techniky na zmíněnou zkoušku.
19. září 1:29
NASA potvrdila, že stále počítá s provedením kryogenní zkoušky 21. září. Tuto zkoušku bude živě vysílat NASA TV. Jenže ve stejné době má startovat kosmická loď Sojuz MS-22 a poté proběhne její připojení ke stanici ISS – obě události bude NASA TV vysílat také. Agentura tedy rozhodla, že dění kolem Sojuzu bude vysíláno na tzv. kanálu pro veřejnost, zatímco přenos ze zkoušky SLS poběží na kanálu NASA TV pro média. Do našeho článku včas vložíme potřebný přehrávač přímého přenosu. Samotný test má začít 21. září ve 13:15 SELČ.
13. září 1:19
NASA se rozhodla,, že původní teoreticky zvažovanou možnost startu 23. září nevyužije. Nejbližší možný termín startu je tedy 27. září. V takovém případě by se 70 minut dlouhé okno otevřelo v 17:37 SELČ. K přistání lodi Orion by pak došlo 5. listopadu. Agentura prověřuje možnost letu 2. října, kdy by bylo k dispozici 109 minut dlouhé okno, které by se otevřelo ve 20:52 SELČ. Loď Orion by se pak vracela 11. listopadu.
Aktualizoval se také plán provedení kryogenní zkoušky, která má ověřit, zda byla oprava těsnění na vodíkové rychlospojce přívodního potrubí úspěšná. Místo 17. září má tento test proběhnout nejdříve 21. září. NASA stále sleduje i přípravy mise Crew-5, aby nedošlo k termínové kolizi. SpaceX zatím nechystá start dříve než 3. října. Vše se ale musí dobře naplánovat, protože je v plánu krátké období, kdy by se na ISS potkaly posádky Crew-4 a Crew-5. Agentura stále dodává správě kosmodromu dodatečné informace pro hodnocení, zda je možné prodloužit certifikaci autodestrukčního systému rakety SLS.
10. září 1:21
Na tomto snímku je dobře vidět ochranná obálka kolem místa opravy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
10. září 1:00
NASA potvrzuje, že těsnění na vodíkové rychlospojce bylo vyměněno.
8. září 17:59
Blíží se období, kdy bude potřeba hlavně odpoledne více sledovat bouřky. Tisková konference končí.
8. září 17:50
Plány se ještě mohou změnit, ale zatím by zkouška tankování měla obnášet kompletní natankování všech nádrží – bude se tedy plnit i horní stupeň ICPS. Nepůjde ale o klasický WDR, kdy by se v simulaci šlo až k fázi zážehu motorů. Zatím stále probíhají jednání se zástupci správy kosmodromu a tak nikdo nechce říct, do kdy by mohla být prodloužena certifikace autodestrukčního systému.
8. září 17:26
Dnes či zítra by mohlo dojít k vyjmutí těsnění na vodíkové rychlospojce. V úvahu přichází i start 23. září.
8. září 17:20
Oprava těsnění v ochranném plastovém stanu probíhá dobře. 17. září by měla proběhnou zkouška tankování, při které se otestuje nový průběh plnění nádrží. Ohledně sestavených motorů na tuhé pohonné látky nic nenaznačuje, že by jim delší doba od spojení vadila.
8. září 17:06
NASA provedla několik schůzek se správou kosmodromu. Pokud by nenastal žádný problém, mohl by start přijít 27. září. Dřívější termín je v konfliktu s chystanou kolizí sondy DART, kdy bude silně vytížena síť DSN.
8. září 16:59
Na níže vloženém přenosu začalo vysílání. Zatím běží pouze podkresová hudba.
8. září 16:36
Audio přenos z tiskové konference poběží od 17:00 SELČ v níže přiloženém přehrávači.
8. září 0:52
Dnes v 17:00 SELČ by měla NASA uskutečnit tiskovou konferenci, kde představí nové informace o dalším vývoji. Zvuk z konference by měl být vysílán živě na NASA TV.
7. září 10:35
NASA oficiálně oznámila další postup kolem opravy rychlospojky. Pokusí se o řešení problému přímo na startovní rampě. To vyžaduje, aby pracovníci vytvořili kolem pracovního prostoru ochrannou obálku, která bude chránit hardware před počasím. Výhodou je, že na rampě je možné pracovat s kryogenními látkami, což v hale VAB není možné. Práce provedené na rampě navíc týmům umožní získat co nejvíce informací, které potřebují k pochopení problému. NASA zdůrazňuje, že nakonec bude možná potřeba návrat do haly VAB, kde by se provedly činnosti, které nevyžadují kryogenní látky.
Aby se vyhovělo současným požadavkům řízení kosmodromu, které se týkají autodestrukčního systému, musela by se raketa SLS před dalším pokusem o start vrátit do haly VAB kvůli akumulátorům tohoto systému. Týmy také chtějí provést kontrolu všech rozhraní na všech přívodních ramenech, aby bylo jisté, že na nich nedochází k únikům. Celkem jde o sedm přívodních linek, přičemž každá linka může mít několik připojovacích bodů.
6. září 16:52
NASA zatím stále nevyloučila možnost, že by ke startu mohlo dojít koncem září. Je to poměrně odvážný plán, který počítá s opravou závady na rampě, výdrží autodestrukčního systému, povolením od správy kosmodromu, vyřešením termínové kolize se startem Crew Dragonu. Tento plán nastane pouze za předpokladu, že by se raketa SLS nemusela vracet do haly VAB. Po opravě by se přímo na rampě provedlo cvičné tankování vodíkové nádrže. Web Spaceflightnow připravil souhrn termínů, které teoreticky přichází v úvahu – s praktickým využitím především těch nejkratších oken by to bylo horší.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Pokud vás zajímají i další vhodné termíny pro start SLS, tak tady je roční výhled. Tmavě zelená (38 až 42denní mise Artemis I), světle zelená (26 až 28denní mise Artemis I), červená (možný start SLS, ale omezení pro Orion), šedá (start není možný). pic.twitter.com/iYA5VHTSax
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 6, 2022
6. září 14:59
U vodíkové rychlospojky se pracuje. Není jasné, zda se jedná o opravu netěsnosti, či pouze o inspekci tohoto dílu.
U místa připojení (nejenom) plnících potrubí z pozemního segmentu k nosné raketě SLS byla vztyčena plošina pro přístup techniků k místu, které vedlo k zrušení sobotního startu. https://t.co/TWQtGxewpk
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 6, 2022
3. září 23:35
Tisková konference končí. Další aktualizace se dozvíme příští týden.
3. září 23:34
Na NASA není vyvíjen tlak zvenčí (myšleno od politiků) na urychlený start rakety SLS. Experti se tak mohou v klidu věnovat rozborům závady. Není tu riziko, že by se spěchalo a něco přehlédlo. U případné kryogenní zkoušky by nebylo potřeba plnit celou nádrž. Stačilo by jen otestovat rychlé plnění, ke kterému dnes nedošlo.
3. září 23:29
Přesun do VAB je pravděpodobný. NASA by musela dostat povolení od kosmodromu na provoz autodestrukčního systému nad certifikovanou dobu 25 dní. Pokud toto povolení nedostane, bude se muset SLS přesunout do VAB, aby se naplnily předpisy ohledně autodestrukčního systému. Zatím však přesun není jistý.
3. září 23:25
Před začátkem příprav na dnešní pokus dostal řídící tým týden volna. Podle NASA chtějí zabránit únavě klíčových pracovníků, která byla jedním z důvodů nehody Challengeru.
3. září 23:20
Aktuální odklad nemá vliv na plánování dalších misí programu Artemis. Posun startu z léta k podzimu by z hlediska teplot neměl mít vliv na provoz rakety. U pomocných motorů při nižších teplotách klesá jejich výkon, ale NASA zná charakteristiky vztahu teploty a výkonu motorů. Na provoz by tedy nižší teplota neměla mít vliv.
3. září 23:14
Kdyby obsluha kosmodromu povolila delší výdrž autodestrukčního systému, stále to neznamená, že by se SLS nemusela vracet do VAB. Loď Orion, respektive její servisní modul má určitá omezení, jak dlouho může pobývat na rampě. Týmy jsou ale momentálně limitovány především autodestrukčním systémem a jeho certifikací. V roce 1990 bylo „vodíkové léto“. Raketoplány létaly skoro 9 let a přesto se celé léto řešily úniky vodíku. Úplné opakování testu WDR je spíše nepravděpodobné. Možná ale po opravě proběhne menší kryogenní zkouška.
3. září 23:07
Pokud by se raketa vrátila do haly VAB, bylo by možné dobít akumulátory některých CubeSatů.
3. září 23:01
Zatím se podezření soustředí na těsnění rychlospojky. Proběhne i prohlídka dalších částí, které by mohly mít svůj podíl. Nechtějí nic uspěchat, aby nepřehlédli důležité detaily.
3. září 22:56
Pokud by se překročila 25 dní dlouhá výdrž akumulátorů autodestrukčního systému, byl by nutný návrat do VAB. Správa kosmodromu by neriskovala provoz rakety s akumulátory autodestrukčního systému mimo schválené standardy.
3. září 22:53
Pokud by SLS zamířila do VAB, bylo by to na několik týdnů. Zatím se nedá říct, kolik času přesně by to zabralo. Ve hře je také výdrž autodestrukčního systému. Zatím je brzo, na to říct, zda by se dal stihnout start koncem září. V průběhu týdne budeme moudřejší.
3. září 22:50
Mike Sarafin: Týmy řešily možnost výměny / opravy těsnění vodíkové rychlospojky na rampě i ve VAB. V případě obou verzí by se už aktuální okno nestihlo. Kdyby se dělalo na rampě, je to v otevřeném prostředí, ale mohli by udělat kryogenní test. Oprava ve VAB by umožnila práci v kontrolovaném prostředí, ale v hale VAB nelze provést kryogenní test. Týmy momentálně prochází obě možnosti a rozhodnout by se mělo příští týden.
3. září 22:42
Jim Free: Tohle startovní okno se už o start nepokusíme. U dalšího okna se termín kryje se startem Crew-5, což se musí vyřešit. U přespříštího okna v říjnu se objevují další problémy – třeba nejistota počasí.
3. září 22:39
Administrátor Nelson: Raketoplán se do VAB vracel 20×, jedna mise dokonce 4×. Neodstartujeme, dokud nebudeme připraveni. Bezpečnost je na nejvyšší příčce priorit. To je náš standardní počet a tak to bude i nadále.
3. září 22:36
Tisková konference začala.
3. září 22:22
Konference by měla začít ve 22:30 SELČ.
3. září 22:02
Začátek konference se posouvá o 15 minut na 22:15 SELČ.
3. září 21:11
Přímý přenos z telekonference (nejdříve od 22:00 SELČ) poběží v níže vloženém videu.
3. září 20:12
Dnes nejdříve ve 22:00 SELČ by měla začít tisková konference NASA, kde bude oznámen aktuální stav.
3. září 18:47
Různé dobře informované zdroje v posledních desítkách minut přišly s informací, že se raketa SLS vrátí do montážní haly VAB. To by znamenalo, že závada na rychlospojce je závažnější a na rampě se nedá provést. To by také znamenalo, že se termín startu posune nejméně do druhé poloviny září, možná do října. Oficiálně však zatím toto rozhodnutí nebylo oznámeno.
Nosná raketa SLS se bude vracet zpět do montážní haly VAB. Další startovní okno se otevírá od 19. září do 4. října. To ale neznamená, že se v daném okně bude skutečně startovat. pic.twitter.com/WLisREbebn
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 3, 2022
3. září 18:00
Dámy a pánové,
srdečně vás vítám u dalšího psaného přenosu, ve kterém budeme sledovat průběh příprav na další (tentokrát již třetí) pokus o start rakety SLS. Aktualizace se budou v tomto článku zobrazovat s rozestupy v řádech hodin až dní. Článek se navíc automaticky neobnovuje. Není tedy vhodné jej mít neustále otevřený.
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FbuL3Y8XwAAq67R?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…6cLYl4TsvUbjejiXz56rS802w&oe=63360A6B
https://pbs.twimg.com/media/FcPsr5YWYAAA7nK?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/Fb9-bcfWAAA-ALH?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Fb9-cW6XkAAbuvI?format=jpg&name=large
Podpůrný tým ESA ESM se vrací domů, takže start 5. září určitě ne.
To je skoda… Tak az v rijnu no…
Tak snad se to podari vse poradne dat do pucu.
BTW – vi nekdo na kolik cyklu je SLS certifikovana? Prece jen je to stres pokazde zchladit a natankovat a pak zase vypustit a ohrat…
Centrální stupeň je certifikovaný na 21 plnicích cyklů. Z toho bylo pro testy ve Stennisově středisku rezervováno maximálně 8 cyklů, aby pro Kennedyho středisko zbylo minimálně 13 cyklů.
Velké zklamání. Přímo fandovsky jsem se těšil.
A třebaže je start raket složitá záležitost, jsem zklamán, jak blízko hranice selhání jsou podpůrné systémy startovacího komplexu.
A co třeba takový Tomáš Přibyl se synem, který vybral rodinné úspory a vyrazil na Mys. Upřímnou soustrast…
„Upřímnou soustrast“? On mu někdo zemřel? Trochu citu pro míru by neškodilo.
Sranda, ne? Umíte si představit, jak se na to těšili? A ono to nedopadlo
Umím. Mi se tohle poštěstilo při startu STS-104 v červenci 2001. I proto mi ten komentář přijde dost mimo.
To mi hlava nebere, jak v dnešní době může být takový druh závady.
Na odtrhové spojce. Vždyť je to snad nejpoužívanější a nejprobádanější část všech raket. Taková banální záležitost.
Proč se takové závady vůbec ještě v dnešní době vyskytují? Chyba personálu, který způsobil závadu neohrabanýma kukama?
Vodíková rychlospojka je poměrně komplikované zařízení. Celkově práci s vodíkem komplikují jeho extrémně malé molekuly, které si najdou cestu i přes tu sebemenší skulinku. Vodíkové rychlospojky byly příčinu odkladů i v případě raketoplánů. NASA se snaží je vylepšovat, ale (jak jsem psal) jejich konstrukce není jednoduchá a vyžaduje naprosto přesné dosednutí všech částí. Stačí sebemenší odchylka a vodík si najde cestu. S vodíkovou rychlospojkou byly problémy při zkoušce WDR v červnu – tehdy se objevil únik po naplnění nádrže. Při pobytu v hale VAB byla rychlospojka opravena. Při prvním pokusu o start pracovala skvěle, ale při druhém (dnes) už zlobila.
Systémy SLS včetně pozemních podpůrných systémů vycházejí z technologie raketoplánu. Možná ti, kteří neznají závady, ke kterým tehdy docházelo na startovní rampě, nebyli na dnešní výsledek připraveni. Každý, kdo sledoval přípravy raketoplánů, však ví, že závady jsou možné, dokonce pravděpodobné. Seznam závad by byl dlouhý, připomenu tedy jen závady, které předcházely posledním třem startům STS. S odstupem času se na závady zapomnělo. Lidé si pamatují jen to, že tyto mise byly úspěšné.
STS-133: 15.10.2010 byl zjištěn únik monometylhydrazinu pro motory OMS a RCS na zádi raketoplánu (vyřešeno výměnou těsnění), 30.10.2010 únik helia z nádrží OMS (vyřešeno výměnou těsnění v pojistném ventilu), 31.10.2010 závada na dodávce střídavého proudu pro záložní ovládací elektroniku motoru SSME, 5.11.2010 únik vodíku z příruby GUCP potrubí během plnění nádrže ET kapalným vodíkem, při následující inspekci nádrže ET byly zjištěny praskliny na pěnové izolaci intertanku (následoval návrat do VAB kvůli opravě), start byl odložen na 24.2.2011.
STS-134: 26.4.2011 během odpočítávání selhalo jednoho ze dvou temperačních topení, určených k zamezení zamrznutí hydrazinu v přívodním potrubí k turbočerpadlu APU-1 (vyřešeno výměnou celého bloku elektroniky), start byl odložen na 16.5.2011.
STS-135: Během zkušebního plnění nádrže ET 15.6.2011 byla odhalena netěsnost hlavního vodíkového ventilu u motoru SSME v pozici 3 (vyřešeno vyměnou ventilu).
Presne tak je to určite veľmi zložitá súčiastka. Vodík je skvelý ako palivo ale skladovanie a preprava je doslova horor. Vodík je v podstate nemožné dlhodobo skladovat. Uniká aj cez tú najmenšiu medzeru. A táto súčiastka musí dobre tesnit ale zároveň sa musí rýchlo a bezpečne rozpojit v prípade potreby. Preto všetky komerčné rakety radšej prešli na metán aj keď neponúka taký výkon ako vodík. Pretože starosti okolo vodíka nestoja za tú námahu. Tak nakoniec než si Starship zoberie titul najsilnejšia raketa od SLS to nebude trvať dlho.
A co O kroužky na SRB? Měli certifikaci na rok od sestavení motorů, a prý nebyl problém certifikaci o šest až osm měsíců prodloužit. Jenže ten čas právě uběhl, SRB byly sestaveny v lednu 2021. Nehrozí, že se bude muset celá raketa kvůli tomu rozebrat?
O tom nikdo nemluví. To znamená, že to nyní nehrozí.
Zajímalo by mě, o jak velký problém vlastně šlo. Jestli to dobře chápu, tak k samotnému plnému natankování nádrže by došlo tak jako tak, ten únik tomu nebránil. Při startu se rychlospojka odpojí/rozpojí. To hrozilo, že by vodík unikal i během vzletu? Nebo jak to je?
Únik byl bohužel značný. Tím pádem v okolí rychlospojky během tankování rostla koncentrace vodíku. několikahodinové tankování a následné doplňování by uvolilo do okolí tolik vodíku, že by to vytvořilo značné riziko exploze.
No jo. Vodík je mrcha. Hindenburg by mohl vyprávět. Takže v podstatě asi záleželo na velikosti úniku a koncentraci vodíku v okolí. Kdyby byl únik malý, dalo by se o startu uvažovat a někdo odpovědný by musel řešit dilema. Takhle to tedy bylo jasné.
NASA toleruje limit 4% koncentrace vodíku v blízkosti rychlospojky. Při sobotním úniku se tvořila přibližně 10% koncentrace vodíku. Stejný problém nastal naposledy při STS-133 a psal jsem o něm níže „5.11.2010 únik vodíku z příruby GUCP potrubí během plnění nádrže ET kapalným vodíkem“.
Překvapuje mě, že se NASA nepoučila z přechozích problémů a taky se docela divím, že Boeing v tomto nepomohl, protože vodík se používá na Deltě IV a tam by to měl mít pod palcem Boeing. Bohužel mám trochu obavu, že jde částečně i o to, že to platí NASA, tedy jakékoliv zpoždění je ziskem pro dodavatele.
To je značně nepodložená spekulace. Navíc vadná rychlospojka může používat jiné postupy než ty, které se uplatňují u Delty. Takže Boeing těžko může přené=st své know-how.
Zkušenosti z provozu Delty IV nelze automaticky převést na SLS. Vodíková nádrž centrálního stupně SLS má 4,88x větší objem než vodíková nádrž prvního stupně Delty IV. To znamená mnohem vyšší nároky na rychlospojku včetně většího průměru tankovací hadice. Delta IV může mít i vyšší přípustný limit vnější koncentrace vodíku než SLS, vzpomeňme na plameny při startech Delty IV Heavy.
Věta, že jakékoliv zpoždění je ziskem pro dodavatele, mi nedává smysl. Zřejmě máte na mysli smlouvu s nákladově orientovanou cenou s Boeingem. Tato smlouva ovšem při skluzu zajišťuje proplacení všech dalších oprávněných nákladů dodavatele, nikoli však navýšení zisku. Zisk byl pevně stanoven při podpisu smlouvy a je vyplácen průběžně v případě časového splnění milníků. V případě skluzu je zisk krácen, případně není vyplacen vůbec (což se letos stalo Bechtelu v případě ML2). Přípravu SLS ke startu zajišťuje pro NASA Jacobs a tam si nejsem jistý, jaký typ smlouvy má s NASA uzavřený. Ať by šlo o nákladovou nebo pevnou cenu, případně o jejich kombinaci, nemělo by docházet k tomu, co naznačujete. Navíc, NASA se domnívá, že příčinou úniku vodíku mohl být příkaz k otevření chybného ventilu. Než byl ventil opět uzavřen, došlo na dobu 3-4 sekund k přetlaku ve vedení vodíku. Jsme si opravdu jistí, že chybný příkaz vydal Jacobs? Nebylo to řídicí středisko?
„Tato smlouva ovšem při skluzu zajišťuje proplacení všech dalších oprávněných nákladů dodavatele, nikoli však navýšení zisku.“
Tento argument implicitně předpokládá že dodavatel nemá v nákladech ziskovou „vatu“ a odbjednavatel ví a chce vatu odhalit:-)
„Tato smlouva ovšem při skluzu zajišťuje proplacení všech dalších oprávněných nákladů dodavatele“
Ano a jelikož tyto náklady jsou mnohonásobně navýšeny, tak se jedná primárně o zisk a náklady činí jen malou část. Doufám, že jste tuto větu nemyslel vážně a že je jen odněkud zkopírovaná. Každý ví jak to chodí, fakturují se hodinové náklady na technika 500$ a technik dostane 100$.
Tady je například audit generálního inspektora NASA, který hodnotí smlouvu NASA s Bechtelem s nákladově orientovanou cenou na plošinu ML-2. Kalkulace je tam v členění na počet pracovních hodin a celkových mzdových nákladů na tyto hodiny. A teď doložte své tvrzení o pětinásobném nadhodnocení hodinových mzdových nákladů.
https://oig.nasa.gov/docs/IG-22-012.pdf
Ale já opravdu nepíšu o Bechtelu, ale o SLS jako takové. Pište si co chcete, ale pokud je motor přibližně stejného výkonu dražší 200 krát, tak tam asi něco nehraje nemyslíte? A nebo jste opravdu tak naivní?
A ještě dodám, papírově je vše v naprostém pořádku, to je samozřejmostí.
Příklad Bechtelu jsem vybral záměrně, protože z dat v tomto auditu lze spočítat průměrné hodinové mzdové náklady na ML-2 a porovnat je s průměrnými mzdovými náklady v USA. Auditor v tomto bodě pochybení neshledal a sám jste právě potvrdil, že vše je v pořádku.
1) Záleží, co je schováno v „nákladech“ – nemusí být ani nadhodnocené (jednotlivě), úplně stačí, že se velmi špatně hodnotí, co byl „nezbytný“ nebo „účelný“ náklad, a kolik práce se skutečně na to či ono vynaložilo.
2) Nepotřebuji ani mít „zisk“ v úzkém slova smyslu tady z toho. Třeba zaměstnanci jsou „čisté mínus“, (velmi nepružné mínus – zvláště u nás) – takže cokoliv co pokryje fixní náklady (zvláště na zaměstnance) je pro mě výhodné (a o to větší zisk si udělám jinde).
3) U cost kontraktů máš velmi často v „ceně“ zakomponovanou režii tzn. kromě přímých nákladů jako třeba práce, materiál apod… je v tom část na „režii“ – tj. hůře vyčíslitelné nepřímé náklady – jako třeba provoz budov, administrativa, management, někdy amortizace atd. A s ohledem na obtížnou vyčíslitelnost se to dělá často procentem z „přímých nákladů“ … a jsme jednak opět u bodu 2 a jednak je tam ještě obvykle to, že zatímco velká část těch režijních nákladů s prodloužením hlavního výkonu v absolutní hodnotě již neroste, nebo roste výrazně pomaleji … tak „příspěvek“ na režii – je stále konstantní…
Invc: Z auditu jsem vytáhl jsem pouze mzdové náklady, protože na ně Ivo poukázal. Samozřejmě, že ve smlouvě jsou zakomponovány další náklady. V auditu jsou vyčísleny náklady na subdodavatele, pracovní hodiny, vybavení, materiál a rezervu. Jinak, asi není nutné mi podrobně vysvětlovat ekonomické pojmy, viz tvoje body 1, 2 a 3 (mám vystudovanou VŠE).
To jsou dost odvážný. Koncentrace 4% je právě spodní mez výbušnosti. Nad ní to už bouchá.
Při tom úniku byla koncentrace vodíku dokonce vyšší než 12 % (v komentáři, na který jste reagoval, jsem napsal „přibližně 10%“).
Mě spíš udivuje, že tolerují ty 4%. To už je opravdu na hranici průšvihu a normálně se toleruje max. 25% této hodnoty.
… je to k vzteku. Technici při plnění přehnali výrazně plnící tlak a prdlo těsnění. Proto to tak rychle zrušili. V ten moment to bylo No-Go, původně, po zjištění úniku dali Hold na dvě hodiny a vzápětí (cca 15 minut) to zrušili úplně. Po trapasu s vadným teplotním čidlem Made In China z Aliexpresu je to snad ještě větší trapas … Co se týká boosterů tak skutečně jsou „po záruce“ a to rovnou 2x, je totázka, jestli se NASA podaří sehnat někoho, kdo se pod to podepíše potřetí :’D
Technika je složitá a myslím si, že není vhodné si z nefunkčního čidla dělat legraci. Existuje milion způsobů, jak se něco může pokazit.
Nesu to těžce 😉 , protože jsem oba pokusy sledoval přímo z areálu NASA jižně od rakety vedle draw-bridge na NASA Parkway E – pak jsem se musel vrátit. Mluvil jsem včera s člověkem, který měl to těsnění v ruce (odesílalo se do Washingtonu) a říkal, že i z pohledu jeho kolegů to byl těžko uvěřitelné selhání. Sami zaměstnanci z NASA žertují o tom, že Artemis najezdí na crawleru pomalu víc, než pak urazí Měsíci… Jinak z kvality a provenience některých komponent jsou sami zaměstnanci frustrovaní a nesou to těžce. Pro ně, když znají podstatu příčiny zrušení startů, je to i hodně osobní.
Hlavně, že se nikomu nic nestalo. Columbia STS-1 měla při předstartovních přípravách dva mrtvé techniky.
Už se pracuje na opravě.
https://pbs.twimg.com/media/FcOA_hoXgAI35nl?format=jpg
1) Neříkali, že to teď zabalí, a po dekonfliktu s Crew-5 budou start směřovat na mid-late říjen?
2) Pokud správně počítám – tak těch nepovedených pokusů o tankování bylo teď 6? Všechny tyhle pokusy se počítají do toho (od)počtu cyklů?
1) Ano, aktuální okno už padlo. Teď to vypadá, že padá i to další a míří se opravdu na ten říjen.
S tou informací o certifikaci na 21 plnicích cyklů centrálního stupně přišel loni před testem Green Run Wayne Hale, někdejší letový ředitel raketoplánu a současný předseda poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz. Nevím ale, jestli se do toho počítají jen úplná tankování.
Jen update o článek na idnes
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/artemis-nasa-esa-mesic-clovek-lide-navrat-sls-orion.A220913_100254_tec_vesmir_vse.
Plán:start 27. září s tím, že náhradní termín by mohl být 5. října, ale ten ještě není potvrzen. Vše ovšem závisí na tom, zda se podaří 21. září úspěšně otestovat plnění rakety.
Jen bych rád tu čerstvou jobovku uvedl na pravou míru. „Únik dosahuje 7 %, což je 4 % nad povoleným limitem.“ Předpokládám, že povolený limit jsou 3%. Takže to není 4 % nad limitem, ale 133 % nad limitem.
Je to nakonec jinak, špatně jsem to zachytil. Limit jsou 4 %, opravím to.
Myslel jsem si, že přesun rakety do VAB je zbytečná zdržovačka. Ale když vidím zprávy z Floridy – 2,5 milionu lidí na útěku – tak oceňuji předvídavost NASA.
A ještě jednou já, když už píšu.
Stále nechápu, proč je takový problém naplnit centrální stupeň LH. Atomy vodíku jsou opravdu malinké a nároky na těsnost jsou extrémní. Ale nejde o žádnou novou technologii, stejné palivo měl už Saturn V na druhém a třetím stupni před více než 60 lety. Raketoplány též a navíc používaly skoro shodnou nádrž. Byly s tím i problémy, ale nějak se vždy rychle „za pochodu“ vyřešily. Navíc jsme tento týden sledovali start úžasného nosiče Delta IV Heavy, kde vodíkové nádrže byly použity dokonce 3x najednou.
Zrovna u té Delty IV Heavy si dovolím připomenout tuším její předminulý start, kdy byly s vodíkem problémy.
Jinak svou roli může hrát i průměr přívodního potrubí, tlak přiváděného vodíku a mnoho dalších faktorů.
https://www.youtube.com/watch?v=su9EVeHqizY zrovna len SLS má problém s niečím čo ano je síce komplikované ale doteraz to išlo bez väčších problémov, vid všetky tie misie Apolla, Falcon Heavy a pod…. to fakt zato môže len iná konštrukcia, iný tlak? jasne tých faktorov može byť aj viac, ja sa do toho nevyznám ale príde mi to také „frustrujúce“ že čím viac sa snažíme vyvarovať v snahe sa vyvarovať chybám, tým viac na ne narážame. To je tá nepríjemná strana logiky. asi.
Falcon Heady nepoužívá vodík k pohonu, asi si to pletete s Delta IV Heavy.
Falcon Heady určitě ne. To si pleteš spíš s Falcon Heavy.
za A) vo videu to vyzerá na Falcon (vršok je hrubý) a nie Delta IV, za B) píše sa to aj v popise a za C) asi to najdôležitejšie: aj keby tam bola chyba, čo kľudne byť môže, nehádam sa, stále to absolútne nič nemení na princípe 🙂
Je potřeba si uvědomit, že NASA je dnes něco jako státní podnik a tudíž nikdo za nic nenese odpovědnost a vše se platí z cizího. Navíc všechny dodavatelské firmy mají eminentní zájem na co největším prodlužování, protože každý odklad pro ně znamená další přísun financí.
Tohle není pravda.
Není to tak dávno (asi dva měsíce), co jsem tyto Vaše hypotézy vyvrátil konkrétními argumenty založenými na konkrétních datech.
Nojo, jenze co nadelate. Porouchany gramofon proste hraje porad dokola stejnou pisnicku… Kdo nechce slyset, ten zadna fakta neuslysi.
Ja osobne mam pocit, ze NASA je dost flexibilni ve svych postupech a programech. Rozhodne zadna zkostnatela instituce. Samozrejme, kdyz si nekdo vybere jeden program (SLS) z mnoha desitek, ne-li stovek programu, a soucasne proste za zadnou cenu nepripusti, ze NASA v podstate nema na vyber, tak bude mlatit prazdnou slamu hlava nehlava. 🙂 Je to vlastne smesne. To muzete 100x opakovat, ze NASA jako vladni organizace musi poslouchat a dodrzovat narizeni a zakony vlastni vlady a zeme, ale je to jako hazet hrach na zed.
No, co nadělám. Nenechám se odradit a budu neustále upozorňovat, že tvrzení „dodavatelské firmy mají eminentní zájem na co největším prodlužování, protože každý odklad pro ně znamená další přísun financí“ není pravdivé. Už 5.9.2022 jsem v komentářích pod tímto článkem prokázal, že u smluv NASA s nákladově orientovanou cenou je absolutní výše zisku stanovená předem, takže při zpoždění NASA proplácí už jen oprávněné vícenáklady. Pan Ivo se pak zmohl už jen na konstatování, že „papírově je vše v naprostém pořádku, to je samozřejmostí“. Diskuse tehdy skončila mým upozorněním, že to kontroloval generální inspektor NASA. O měsíc a půl později se pan Ivo vrátil ke svému původnímu, již vyvrácenému tvrzení. 🙂
Na vnějším plášti rakety se někde nachází korek? Usuzuji tak z věty: „Inspekce pláště pomohou odhalit místa, kde by pěna či korek potřebovaly opravu.“ Docela by mě to zajímalo kde je přesně použit?
Ano, má ještě lepší izolační vlastnosti než pěna a nasazuje se na místa, kde se očekává větší teplená zátěž. Konkrétně jej najdeme třeba v motorové sekci centrálního stupně u motorů RS-25. Podrobnější informace najdete v tomto článku na webu NASA.
Desky korku na motorové sekci centrálního stupně před nátěrem bílou barvou:
Artemis I
Artemis II
Dobrý den, opravdu je údaj v aktuálně nejnovějším článku v SELČ, který skončil o minulém víkendu?
citace:
3. listopadu 17:29
NASA potvrzuje na telekonferenci vývoz SLS zítra ráno 06:01 SELČ.
Pochopitelně jde o překlep. opraveno, díky.
Musíme si přát úspěch dalších listopadových termínů, neboť ještě expirace technické záruky https://www.space.com/nasa-artemis-1-moon-rocket-boosters-expire-december
Jsem optimista. Závady by už měly být vychytány, to byly ty první odklady. Ty poslední už byly kvůli počasí (Ian + Nicole). Ještě včera byla předpověď vhodného počasí na dobu startu 90 %, takže zážehu by nemělo nic bránit a další odklad už by byl opravdu trapas.