Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Planetka Bennu jako peřina

Vizualizace odběru materiálu sondou OSIRIS-REx.

Vizualizace odběru materiálu sondou OSIRIS-REx.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Americká sonda OSIRIS-REx stále putuje kosmickým prostorem s drahocenným vzorkem horniny z planetky Bennu. Se vzorky by pouzdro mělo na Zemi přistát v roce 2023. Nicméně již nyní sonda nasbírala celou řadu unikátních dat, která jsou pečlivě studována. Například samotný odběr vzorků byl překvapivý z několika hledisek, která svědčí o tom, že planetka Bennu vědce opět překvapila. Jak již první podrobné fotky ukázaly, povrch je odlišný oproti očekávání a není tvořen prachem, ale souborem různě velkých úlomků kamenů. Samotný odběr pak přinesl svědectví, že kdybyste se pokusili na Bennu stoupnout, zřejmě byste pevnou půdu pod nohama hledali marně. Naopak byste se propadli do něčeho, co NASA přirovnává k bazénku plnému plastových kuliček. Ale popořadě.

Sonda provedla odběr vzorků z povrchu Bennu v říjnu roku 2020. Odběr měl probíhat tak, že při velmi nízké rychlosti narazila odběrová hlava na povrch a chvilku na to se aktivovaly orientační trysky a daly sondě zpětný chod. V plánu bylo, že při nárazu odběrová hlava zvíří okolní prach a nabere tak poletující materiál. Při příletu OSIRIS-REx se ukázalo, že povrch je velmi kamenitý, že na něm prakticky není prach a tak tým dlouho vybíral vhodné místo k odběru, kde se dalo předpokládat větší množství menších úlomků. Odběr se nakonec zdařil, nicméně to, co se na povrchu odehrálo, bylo zcela odlišné oproti tomu, co bylo očekáváno.

„To, co jsme viděli po odběru, byla obrovská stěna trosek stoupající z místa odběru vzorku,“ řekl Dante Lauretta, hlavní vědecký pracovník sondy OSIRIS-REx z Arizonské univerzity v Tucsonu. „Říkali jsme si: Svatá prostoto!“ Sonda odeslala na Zemi také řadu velmi detailních snímků, které fotografovaly přílet, dotyk a odlet odběrové hlavice u povrchu. Právě snímky, naměřená data a následná inspekce místa odběru se staly podklady pro nově zveřejněné studie, které vyšly 7. července a definují, jak vypadá povrch planetky Bennu.

Dalším překvapivým jevem po odběru byl fakt, že letmé dotknutí se odběrové hlavy při velmi nízké rychlosti vůči planetce, vytvořilo na povrchu Bennu 8 metrů široký kráter. „Pokaždé, když jsme v naší laboratoři testovali postup odebírání vzorků, tak jsme sotva udělali pár hrbolků na povrchu,“ řekl Lauretta. Tým mise se proto rozhodl vyslat sondu zpět, aby pořídila další fotografie povrchu Bennu, „abychom zjistili, jak velký nepořádek jsme udělali,“ řekl Lauretta.

Vědci mise analyzovali objem úlomků viditelných na snímcích před a po odebrání vzorku. Zkoumali také údaje o zrychlení získané během přistání sondy. Tato data odhalila, že když se sonda OSIRIS-REx dotýkala asteroidu, pociťovala jen velmi malý odpor. V článku NASA to gastronomicky přirovnávají k tomu, jako když člověk dělá kávu a mačká píst na French pressu. „V době, kdy jsme spustili motorky, abychom opustili povrch, jsme se stále ještě nořili do povrchu planetky.“ řekl Ron Ballouz, vědecký pracovník OSIRIS-REx.

Povrch tak tvoří jakýsi nesoudržný obal úlomků různých kamínků (ve skutečnosti jsou to například ledové krystalky, zmrzlé plyny a něco tvoří horniny), které k sobě váže jen velmi malá gravitace a do tohoto všeho ještě zasahuje elektrostatická elektřina, která se na nesoudržnosti povrchu podílí také značně.

Ballouz a výzkumný tým provedli stovky počítačových simulací, aby na základě snímků sondy a informací o zrychlení odvodili hustotu a soudržnost Bennu. Inženýři v každé simulaci měnili vlastnosti soudržnosti povrchu, dokud nenašli tu, která nejvíce odpovídala reálně naměřeným údajům.

Tyto přesné informace o povrchu Bennu nyní mohou vědcům pomoci lépe interpretovat dálková pozorování jiných asteroidů, což by mohlo být užitečné při navrhování budoucích misí na asteroidy a při vývoji metod ochrany Země před srážkami s těmito objekty.

Je možné, že planetky jako Bennu – které sotva drží pohromadě gravitace nebo elektrostatická síla – by se mohly v zemské atmosféře rozpadnout, a představovat tak odlišný typ nebezpečí než pevné a soudržné planetky. „Myslím, že jsme stále na začátku chápání toho, co jsou tato tělesa zač, protože se chovají velmi neintuitivním a nepředvídatelným způsobem,“ řekl Patrick Michel, vědecký pracovník sondy OSIRIS-REx a ředitel výzkumu v Centre National de la Recherche Scientifique na observatoři Côte d’Azur v Nice ve Francii.

Kosmický přehled týdne:

CubeSat CAPSTONE, který jako první vyzkouší speciální oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou pak bude využívat stanice Gateway, úspěšně provedl svůj první korekční manévr na cestě k Měsíci. CubeSat vykazoval po oddělení od stupně Lunar Photon problémy s komunikací, které však byly vyřešeny. V sobotu pak NASA odložila další plánovaný manévr čtyřměsíční cesty CubeSatu na svou cílovou oběžnou dráhu. Důvodem byl další čas pro potřebnou analýzu a také se uvažuje, zda tento manévr nevynechat.

Od března letošního roku to vypadalo, že na Mezinárodní kosmické stanici panuje profesionální situace, které se projevy ruské invaze na Ukrajinu a průběžné ruské propagandy nijak zásadně netýká (až na „dočasnou“ změnu loga Roskosmosu a oslavu Rudé armády). Poté co ruská část posádky pózovala s vlajkami separatistických republik Luhansk a Doněck na oslavu vítězství při dobytí ukrajinského města Lysyčansk, tak se situace změnila. Tento čin byl již natolik za hranou, že nakonec dovedl agentury NASA, ESA a CSA k reakci. NASA například ve čtvrtek odsoudila Rusko za to, že využívá Mezinárodní vesmírnou stanici k podpoře války proti Ukrajině: „NASA důrazně odsuzuje Rusko, které využívá Mezinárodní vesmírnou stanici k politickým účelům na podporu své války proti Ukrajině, což je v zásadním rozporu s primární funkcí stanice mezi 15 mezinárodními zúčastněnými zeměmi, kterou je rozvoj vědy a technologií pro mírové účely,“ uvedla agentura v prohlášení, které ve čtvrtek zaslala novinářům e-mailem. Na prohlášení NASA reagoval ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin. „V ruském segmentu uděláme vše, co budeme považovat za potřebné a užitečné,“ napsal Rogozin na Telegramu. „A západním partnerům doporučuji, aby zrušili své hloupé sankce.“ NASA se až doposud snažila být vůči válce, kterou Rusko vede, apolitická. Vedoucí Evropské kosmické agentury pak na Twitteru uvedl, že je „nepřijatelné, aby se ISS stala platformou pro podporu politických nebo humanitárních krizí, které se odehrávají na Zemi“. Situaci odsoudili také zástupci Kanadské kosmické agentury.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech článků, které jsme v uplynulém týdnu vydali na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali opravdu zajímavým tématem, kterým byl článek o plánovaném historicky prvním spojení dvou CubeSatů na oběžné dráze. Stránky většiny vědeckých webů stále plní dalekohled Jamese Webba, který zatím na Zem posílá jen testovací snímky, ale i tak snímky velmi zajímavé. Podívali jsme se na testovací snímky z komplexního režimu přístroje MIRI. Objevily se také dlouho očekávané snímky letových kusů metanových motorů BE-4 od společnosti Blue Origin, které mají pohánět raketu Vulcan. Další zpráva nás zavedla do České republiky, kde se mluví o projektu vlastní lunární sondy! Indické rakety GSLV Mk3 se budou podílet na vynášení konstelace družic OneWeb. Na start se chystá nová středně těžká evropská raketa Vega-C, která je pro nás zajímavá i částečným českým podílem. Kalendáře všech fanoušků kosmonautiky a astronomie toužebně očekávají 12. červenec, kdy má být zveřejněno hned několik prvních snímků z dalekohledu Jamese Webba, my jsme se podívali na to, co nás v tento den čeká. Evropští vědci a astronauti poctivě cvičí na očekávané pilotované lunární mise. Jeden na dálku ovládaný robot se podíval i k sopce Etna. Živě jste mohli sledovat start rakety Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Pro první stupeň Falconu to byl třináctý let. Letní seriál TOP 5 vám tentokrát nabídl 5 nejvíce průkopnických misí NASA. Obrazem jsme se podívali i na základnu Boca Chica, kde probíhají přípravy před prvním orbitálním letem sestavy Super Heavy Starship. Další přístroj dalekohledu Jamese Webba, kterému jsme se podrobněji věnovali, byl FGS – nenápadný hrdina na teleskopu. A nepřišli jste ani o aktuální díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Na základně Boca Chica, kde SpaceX vyvíjí nový systém Super Heavy Starship, v tomto týdnu proběhla příprava jak nosiče Super Heavy B7, tak i lodi Starship S24 na začátek jejich testovací kampaně před startem. Zatímco Super Heavy je na orbitální rampě, Starship je již usazená na vedlejším suborbitálním stojanu. Nosič i loď nyní projdou sérií tlakových, kryogenních testů, které by měly být završeny statickými zážehy. Pokud vše půjde dle plánu, bude Starship umístěna na Super Heavy a zřejmě i zde proběhne řada testů. Pokud i tyto testy dopadnou dobře, můžeme se těšit na první pokus o skoro orbitální let této sestavy – přesná trajektorie letu není zatím zcela známá.

Super Heavy B7 a Starship S24

Super Heavy B7 a Starship S24
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Podívejte se na povedené záběry ze startu ruské rakety Sojuz 2-1b, která startovala z kosmodromu Vostočnyj a vynášela další družici z řady GLONASS. Video nabízí nevšední záběry.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…oe=62CF3B5D
https://www.nasa.gov/…/3_lauretta_bennu_particle_jets_0_0.jpg?itok=rSJWCOHS
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/13745_thumb.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Zpráva o tom podivném propadu hlavice se objevila brzy po odběru, řešila se i tady a někdo ji jednoznačně označoval za kachnu. Je tedy pravda, že to vypadalo hodně divně. Znamená to tedy, že až teď došlo k potvrzení situace a NASA dosud prováděla analýzu?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.