Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dalekohled Jamese Webba (skoro) doostřil!

Dalekohled Jamese Webba má za sebou další a zároveň jeden z posledních kritických úkolů postupného nastavení zrcadla tak, aby mohla začít vědecká pozorování. Ačkoli těch se dočkáme ještě až za pár měsíců. Fotografie, která byla tento týden představena veřejnosti, je famózní a ukazuje, jak se zlepšilo nastavení celého zrcadla od doby, co proces začal. V té době se JWST teprve krátce nacházel na oběžné dráze kolem bodu L2 a zrcadla byla natočená různými směry. Nyní se osmnáct segmentů primárního zrcadla dívá přesně tak, aby světlo dopadalo na sekundární zrcadlo a od něj se odráželo do vědeckého přístroje NIRCam. A výsledek? Tým dalekohledu hlásí, že výsledky a funkčnost celého systému jsou ještě o kousek lepší, než se očekávalo.

11. března dokončil tým JWST fázi zarovnání zrcadel známou jako „fine phasing – jemné fázování“. V této klíčové operaci ostření optického prvku Webbova dalekohledu do provozního stavu proběhlo vše dle plánu. Každý optický parametr, který byl zkontrolován a testován, funguje podle očekávání nebo ještě trochu lépe. Tým dalekohledu také nenašel žádné kritické problémy a žádnou měřitelnou kontaminaci nebo problém na cestě od zrcadla k přístrojům. Observatoř je schopna úspěšně sbírat světlo ze vzdálených objektů a bez problémů je doručovat do svých citlivých přístrojů dalekohledu.

Než přijdou první vědecká pozorování, ještě to nějaké měsíce zabere. Nicméně tímto milníkem říká tým dalekohledu, že optická soustava JWST funguje tak, jak byla navržena a dle předpokládaných parametrů. Nezapomínejme, že JWST je první kosmický teleskop svého druhu, jehož cesta se začala rodit před více jak dvaceti lety. Zatímco na Zemi se segmentová zrcadla dalekohledů používají také, tak v kosmickém prostoru je to poprvé. Hubbleův kosmický dalekohled má jedno velké primární zrcadlo. Webb má průměr zrcadla 6,5 metru a taktové zrcadlo by se už nevešlo pod aerodynamický kryt rakety. Muselo se proto přistoupit k segmentům a ještě se ty segmenty musely během cesty do L2 správně složit. Jelikož cílem pozorování jsou vzdálené hvězdy a zejména galaxie, musí být ostření naprosto přesné. I drobná odchylka znehodnotí data.

Zatím však vše pracuje tak, jak bylo navrženo a někdy i o trochu lépe, což je skvělá zpráva. Tým představil jako důkaz dva snímky. Jeden zobrazuje hvězdu (odkaz na plné rozlišení) v souhvězdí Draka s jasností 10,96 mag. I přesto, že světlo z této hvězdy je poměrně jasné, můžeme na pozadí spatřit další hvězdy a dokonce i galaxie. I to svědčí o citlivosti přístroje NIRCam a správně nastavené optické soustavě. Druhý snímek je takzvané selfie, kdy můžeme pozorovat odraz primárního zrcadla v NIRCam díky vloženému optickému prvku přístroje. Tento obraz ukazuje ostře viditelné segmenty dalekohledu, které překrývají výklopná ramena sekundárního zrcadla. „Plně jsme nastavili a zaostřili dalekohled na hvězdu. Výkon překonává očekávané specifikace. Jsme nadšení z toho, co to bude znamenat pro vědu,“ řekla Ritva Keski-Kuha, zástupkyně manažera pro Webbův dalekohled v Goddardově centru. “Nyní víme, že jsme postavili a navrhli dalekohled správně.“

První zmíněný snímek má stále ještě viditelné difrakce, nicméně proces ostření je prakticky konečný. Nyní se přijde na další přístroje. Snímky z Webba budou stejně jako snímky z HST procházet ještě úpravou, kdy tyto drobné nedokonalosti, se kterými se ovšem počítalo, budou odstraněny. Vzhledem k zobrazovaným objektům a vzdálenostem je to nicméně výsledek bez diskuze skvělý. Navíc se ještě budou provádět drobné změny.

Během příštích šesti týdnů operační tým projde zbývajícími naplánovanými kroky zarovnání zrcadel před finálními přípravami vědeckého vybavení. Vyladit se musí ještě zbývající vědecké přístroje, jako je Near-Infrared Spectrograph, Mid-Infrared Instrument a Near InfraRed Imager and Slitless Spectrograph. V této fázi procesu speciální algoritmus vyhodnotí výkon každého přístroje a poté vypočítá konečné korekce potřebné k dosažení stavu, kdy bude dalekohled dobře seřízený napříč všemi vědeckými přístroji. Poté začne Webb poslední krok zarovnání a tým upraví všechny malé zbytkové chyby polohování v segmentech zrcadla.

Tým aktuálně odhaduje, že začátkem května by tato fáze mohla být dokončena, možná ještě o pár dní dříve. Následovat bude dva měsíce trvající kontrola všech vědeckých přístrojů a jejich příprava na běžnou vědeckou operační činnost. První vědecká data se očekávají v létě.

Kosmický přehled týdne:

Sedmnáctého března odstartovala čínská raketa CZ-4C z kosmodromu JSLC a vynesla snímkovací družici Yaogan 34-02 na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 1 097 kilometrů nad Zemí a sklonem 63,4° k rovníku. Družice řady Yaogan slouží jako snímací a pozorovací družice, které poskytují data k zemědělství, rozvoji infrastruktury, či při přírodních katastrofách. Předpokládá se však, že slouží i vojenským účelům. Krom nákladu, který byl vynesen, byl zajímavý i třetí stupeň, který je zřejmě premiérou nového multifunkčního stupně, který známe například od společnosti RocketLab, kde nese jméno Photon. Takový dodatečný stupeň umožňuje krom vynesení primární mise možnost být sám platformou, která nese vědecké přístroje a je už v základu vybavena energetickými rozvody, solárními panely, pohonem, či orientací. Nicméně nevíme, jak přesně funguje tento čínský stupeň. Z dostupných fotografií je pouze vidět, že je osazen solárními panely a po vynesení primárního nákladu provedl ještě jeden zážeh, aby rozmístil další menší družice. O sekundárním nákladu se nic neví.

V sobotu v 05:42 SEČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která vynášela dalších 53 družic konstelace Starlink. Tento start byl zajímavý tím, že vůbec poprvé došlo k již dvanáctému letu jednoho prvního stupně. Stupeň B1051 svůj dvanáctý start posléze završil dvanáctým úspěšným přistáním, takže se s námi jistě ještě neloučí. B1051 byl vyroben v roce 2018 a poprvé letěl v březnu 2019 na misi DM-1, při které se v nepilotovaném režimu testovala kosmická loď Crew Dragon. Dle Elona Muska pak měl tento náklad vynesený při aktuální misi rekordní hmotnost, která dosáhla úctyhodných 16 250 kilogramů. Video z Živě a česky komentovaného startu si můžete pustit zde.

Přehled z Kosmoanutixu:

I tentokrát naleznete na tomto místě přehled všech témat a tedy i článků, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme pohledem na páteř nově připravované sondy Hera, kde nalezneme i českou stopu. Dočkali jste se také pravidelného měsíčního přehledu o přípravách nové stanice u Měsíce s názvem Gateway. Společnost Astra space si po minulé nehodě připsala úspěch, když jejich raketa Rocket 3.3 startovala z Aljašky. V úterý pak vyšel další díl seriálu o sovětských kosmických stanicích Almaz. Taktéž jsme byli svědky amerického kosmického výstupu z Mezinárodní kosmické stanice, při kterém proběhla další příprava na připojení nových solárních panelů. Věnovali jsme se kulatým dvacátým narozeninám firmy SpaceX. Dobrá zpráva přišla z Indie, když proběhl úspěšný testovací zážeh prvního stupně připravovaného nosiče SSLV. Seriál, který sleduje sekundární náklad mise Artemis I se tentokrát zaměřil na malý, ale velmi šikovný technologický CubeSat Team Miles. Velkolepou událostí týdne bylo sledování prvního vývozu prvního exempláře superrakety SLS z haly VAB na rampu 39B. ESA vybrala tým, který se má pokusit vyrobit z místních zdrojů na Měsíci první kyslík. Pak přišel pátek, během kterého jsme mohli Živě a česky sledovat jak start Sojuzu MS-21, tak následní dokování u Mezinárodní kosmické stanice, které bylo tentokrát trochu napínavější, než obvykle. Ani jsme si pořádně neodpočali a už navazoval další start, tentokrát startoval Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Podívali jsme se také na několik fotografií rakety SLS, jak byla poprvé vyvezena na rampu. Vyšel také další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Těžko tentokrát vybrat něco jiného. Superraketa SLS vůbec poprvé vyjela z haly VAB na rampu 39B na Floridě. Mise Artemis tak jde do finále předstartovních zkoušek. Na rampě čekají raketu, mobilní odpalovací plošinu a samotnou rampu integrační zkoušky, završené testovacím plněním paliva. Na výsledku těchto zkoušek pak bude záviset skutečný datum startu mise Artemis I. Užijte si skvělé fotky z přesunu.

Video týdne:

Na Mezinárodní kosmickou stanici dorazila pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-21, která vezla tři ruské kosmonauty. Po otevření poklopu se na obrazovkách z uvítání objevili tři kosmonauti ve žluto modrých overalech, což vyvolalo velké pozdvižení v médiích po celém světě. Oficiálně (a zcela jistě i skutečně) jde o barvy moskevské technické univerzity, kde všichni tři kosmonauti studovali. Je jasné, že si posádka nemohla nechat přidělat a přibalit nové kombinézy těsně před startem. Seznam položek je daný jistě měsíce dopředu. Ve světle ruské agrese na Ukrajině však dává tato nechtěná náhoda skutečnost hodně prostoru pro různé domýšlení. Michal Václavík z České kosmické kanceláře však potvrzuje, že jde skutečně jen o barvy zmíněné univerzity.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.teslarati.com/…/JWST-2017-vs-2022-NASA-mirror-selfie-2-c.jpg
https://www.nasa.gov/…/telescope_alignment_evaluation_image_labeled.png
https://www.nasa.gov/…/image/nircam_alignment_selfie_labeled.png
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/51946812370/