19. března 2022
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
SLS při misi Artemis I vynese bezpilotní loď Orion k Měsíci.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Na raketu teď bude čekat simulace předstartovních činností WDR (wet dress rehearsal). Startovní tým si nanečisto vyzkouší všechny činnosti, které bude provádět i před startem. Součástí testu bude i plnění nádrží pohonnými látkami, kompletní fáze odpočítávání i demonstrace schopnosti restartovat odpočet do určité fáze. Otestuje se i schopnost odtankovat nádrže a celá řada dalších postupů i časových rámců, které se budou prakticky využívat v ostrém provozu.
„Vyjetí z haly VAB je ikonický moment pro tuto raketu i loď a je to i milník pro NASA,“ uvedl Tom Whitmeyer, zástupce přidruženého administrátora pro Common Exploration Systems Development ze ředitelství NASA a dodal: „Nyní, když jsme poprvé na startovní rampě, využijeme tohoto sestaveného systému ke zkouškám startovních odpočtů a plnění rakety pohonnými látkami, které potřebuje, aby mohla během poslat Orion na jeho cestu k Měsíci.“ Testy rakety SLS, lodi Orion i všech souvisejících prvků pozemní infrastruktury přinese mnoho dat. Ta poslouží agentuře NASA k analýzám, na jejichž základě bude stanoven termín startu mise Artemis I. Po zkouškách se raketa SLS vrátí do montážní haly VAB, kde stráví několik dní. Během této době dojde k odstranění senzorů používaných během testů na rampě, dojde k nabití akumulátorů a provedení závěrečných kontrol. Poté se SLS s Orionem vydá naposledy na rampu – k tomuto kroku dojde zhruba týden před plánovaným startem.
Raketa SLS opouští halu VAB.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Cesta dlouhá zhruba šest kilometrů může začít.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
SLS vypadá skutečně úctyhodně.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
U vývozu byl i známý fotograf John Kraus, který zvěčnil tento moment.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Součástí mobilní vypouštěcí plošiny pro raketu SLS je i obslužná věž s propojovacími rameny.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Západ Slunce nad Floridou.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Na raketě nechybí ikonické worm logo NASA.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Premiérová raketa SLS míří vstříc startovní rampě 39B.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Převoz začal večer a probíhal přes noc.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Halu VAB opouští první plně sestavená raketa SLS.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Důležitý krok na cestě k novému programu Artemis.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Crawler transporter vezl mobilní vypouštěcí plošinu s raketou SLS.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Cesta od haly VAB k rampě 39B zabrala lehce přes 10 hodin.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Historický vývoz si nenechalo ujít mnoho lidí.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Raketa SLS měří na výšku necelých 100 metrů.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Po cestě zvané crawlerway mezi VAB a Startovním komplexem 39 se vozily už lunární rakety Saturn V i americké raketoplány.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Vpravo vidíme rampu 39A, vpravo pak cílovou destinaci rakety SSL – rampu 39B.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Působivý pohled na majestátní sestavu s odrazem ve vodní hladině.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Odrazu ve vodě využil také John Kraus.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Historická cesta je u konce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Raketa SLS s lodí Orion pro misi Artemis I dorazila na rampu 39B.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Na rampě čeká raketu SLS simulace předstartovních příprav.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/slsatthepad.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nhq202203170041.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0059~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0098~large.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…ibgheIgqiqJCezeVzAERw&oe=62387FB6
https://pbs.twimg.com/media/FOF3GbAXwAAaO10?format=jpg&name=large
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…aoXriqvEknN9LIEZquvQzHmPjA&oe=62395132
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…LLZ0de-9Lz_ZIrFBcvpnJ3KelCW4fL4KIg&oe=62384667
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…03Kafo50y9JDQ&oe=623945C2
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/onwaytopad.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS04_0047~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0134~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0173~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0077~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0119~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0149~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS03_0179~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS04_0051~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220317-PH-KLS04_0073~large.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…Mmwhsqu3A&oe=623A313A
https://pbs.twimg.com/media/FOGJKR2WYAIAYSG?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FOH7KHhX0CQ75s4?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FOH7KHiX0CoosgD?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FOH7KHiX0As-5pj?format=jpg&name=4096×4096
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Mno, hezké. Ale řekl bych, že pracovat jako inženýr na tomto projektu asi nebude dvakrát motivující, když vedle vás šlape SpaceX. Ale složenky se samozřejmě musí platit a tady je práce …
Myslíte, že práce na pilotovaných letech k Měsíci není motivující?
No…. to trvalo.
Ale vyzera to impozantne a som z toho stastny.
Zelam SLS vela narocnych a uspesnych misii, ktore nas posunu dalej.
Jo, jo, trvalo… Ale ačkoliv ze srdce přeji totéž, tak Boeing se již minulý rok přesvědčil, že fakt, že loď s raketou stojí na rampě neznamená, že se do roka poletí :-(. Tak snad to nedopadne podobně a tentokrát se jim nic zlého nestane, ventily ať fungují, počítač ať je správně ukotven v čase i prostoru a tak.
Já si přeji, aby SLS rychle skončila v muzeích a ty ušetřené peníze se přesměrovaly na obdobné projekty ovšem za desetinové ceny a tudíž těch misí by pak mohlo být klidně 10x tolik a posunulo by nás to mnohem mnohem dále.
Jejda, člověče, co blázníte – vždyť většinu podstatných komponent SLS právě z muzea (teda pardon, ze skladu) vytáhli, přece to nebudou hned zase dávat zpátky :-).
A teď vážně – NASA se rozhodla „využít“ zbytků po SLS programu a určitě platí, že dostává hodně předražený produkt. Ale s tou desetinou bych to rozhodně neviděl reálně, kdo by to za desetinu udělal. Velké motory v soudobé technice nikdo v USA nevyvíjí, SpaceX to řeší kvantitou (což může a nemusí být správná cena, aktuálně to ale vypadá spíš pozitivně) a nikdo jiný se k realizaci pořádně nepřiblížil. Uvažovat lze snad jen o BO, ale ti už jsou v režimu „za rok to bude“ několik let, takže těžko soudit, zda se přibližují. SpaceX by jistě desetinu peněz z programu SLS brala všemi deseti, ale nevím, jestli by chtěli stavět jednoúčelový nosič ve variantě pro dopravu posádky dle NASA standardů? Naštěstí naše prachy to nejsou, takže k přání, aby to ukončili, není z mého pohledu důvod, Musk Starship vyvine tak jako tak (a pokud ne, tak to nebude kvůli penězům, ale proto, že se ukáže v koncepci nějaký nepřekonatelný problém). A pokud to bude fungovat, tak půjde SLS do muzea rychle, to asi ano.
1) Při $4 000 000 000 za 1 start je desetina pořád $400 000 000…za to už můžeš hodit do moře skoro 3 falcony heavy.
2) Čemu říkáš velké motory? Nenech se zmást …tady většinu práce dělají ty dvě tyčky vedle (boostery na pevné palivo). Jinak co do tahu je to:
SSME (SLS) – 1,86 MN (SL) – 2,25 MN (vac)
BE-4 – 2,4 MN (SL)
Raptor 1 – cca 1,85 MN
Raptor 2 – cca 2,3 MN
To teda koukám – že boostery dělají (a u SLS dělaly) valnou většinu práce jsem věděl, ale aniž bych to někde hledal, jsem (chybně) předpokládal, že SSME jsou tahem úplně jinde, než Raporty, když jich potřebují tolik :-). Tak to beru zpět, nahradit první stupeň SLS by SpaceX zvládlo s prstem v nose (teda pokud by jim nevadilo, že musí tankovat něco jiného, protože SpaceX by asi vodíkový motor vyvíjet odmítlo, pro jejich hlavní cíl to není perspektivní).
Falcon heavy má 27 motorov pracujúcich súbežne a nepredstavuje to žiadny problém
Idealistické představy o fixním rozpočtu NASA vzaly za své už v době zrušení programu Apollo.
Vidím, že na tento projekt máte (a nielen na ten;) podobný názor ako ja. Problém je, že u politických projektov v podstate neviete, čo spôsobí väčšie škody – či dokončenie alebo zrušenie. Tipoval by som, že zrušenie Artemis asi prinesie väčšie škody, než jej dokončenie.
Aj tak si myslím, že tento program osekajú. A prvá to odnesie najzmysluplnejšia časť, t.j. Gateway. A keď (ak) splnia účel, teda dopraviť afroameričanku na Mesiac a späť, pomaličky a potichúčky odpískajú aj Artemis. Koniec-koncov pri štarte nanajvýš raz za dva roky to nebude nijako obtiažne.
Už pri prvom pristátí na Mesiaci šlo vlastne iba o vytvorenie rekordu. To sa prejavilo v nezáujme o ďalšie lety a hlavne o financovanie kozmonautiky – preto bolo potrebné prísť s ďalším pompéznym projektom (Space Shuttle).
Na druhej strane to tak či onak prinesie úžitok aspoň v oblasti rozvoja techniky. Napríklad tí „spolucestujúci“ na Artemis 1 ma napĺňajú priam nadšením. Vyvinúť a otestovať nové technológie, je prosto veľmi užitočné.
Takže za mňa si v tomto projekte „Dostaneme človeka opäť na Mesiac do konca tohoto desaťročia, storočia alebo tisícročia“ veľmi želám, aby splnil svoj cieľ (chcel by som zasa vidieť človeka na Mesiaci;), aby priniesol čo najviac užitočných poznatkov, aby pri tom nikto nezahynul a aby ho poslali do čerta pri prvom náznaku ekonomickej neudržateľnosti.
Barvu pleti první ženy na Měsíci dosud neznáme.
SLS a Orion pro Artemis 3 se už vyrábí. V pondělí 28. března má být zveřejněna prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s pětiletým výhledem financování. Peněz pro Artemis 3 bude dostatek, není třeba se obávat ekonomické neudržitelnosti mise.
Prepáčte, ale je rozdiel medzi ekonomickou udržateľnosťou a sľubmi partie politikov.
Reagoval jsem na Vámi použitý termín „ekonomická neudržitelnost“. Není třeba se obávat ani rizika změny názoru politické reprezentace na realizaci mise Artemis 3.
Nádherné obrázky! Jeden technický dotaz: bylo by možné aby se po kliknutí ukázaly v plném rozlišení? Po kliknutí se zobrazí menší než v původním článku. Jde to obejít „otevřít obrázek na nové kartě“.
Možná mám něco špatně nastavené já (notebook, full HD rozlišení.
Ale není to vůbec důležité, je to jen takový návrh…
hezký víkend všem!
V Chrome otevřete galerii a pak dáte pravé tlačítko myši a otevřít obrázek na nové kartě a následně ještě levé a máte to 1:1. Takto to funguje i na Twitteru, takže než se dostanete k obrázku, tak si poklikáte. 🙂
Dobrý den, pro plné rozlišení stačí v článku kliknout kolečkem myši na jednotlivé obrázky a ty se poté otevřou v nové záložce 1:1.
Krásné záběry. Občas se sice řeší, zda jsou to dobře vynaložené prostředky, ale to nezkoumám, nejsem Američan. Nebudu se ohánět čísly, beztak bych to nedokázal. Jsem rád, že se SLS a Artemis dotáhla až sem a start je už na dohled a máme se na co těšit i v téhle hrozné době. Zatím snad pořád platí konec května.
Teď se mluví o startu nejdříve v první polovině června. Vhodné období pro start se otevírá 6. června a zavírá 16. června. Toto období je vhodné pro misi dlouhé třídy v délce trvání 38 – 42 dnů.
To je zajímavá informace a popravdě se mi nedaří přijít na nějaký rozumný důvod, co udává startovní okno. Měsíc obíhá kolem Země pořád, dráha není úplně kruhová, ale nezdá se mi, že by zrovna aktuální vzdálenost byla tím určujícím faktorem. Pro přistání na Měsíci se u Apolla pochopitelně řešilo to, aby místo přistání bylo na přivrácené straně (komunikace) a byl tam zrovna den (energie, teplota, viditelnost, …). Artemis 1 přistávat nebude, takže i tato omezení nevypadají významně. To Vámi uvedené okno je od první čtvrti do krátce po úplňku, raketa tedy poletí od Slunce – nevím ale, jestli je to nějaká výhoda pro takový typ mise. V každém případě při délce mise přes 28 dní se dostane Měsíc i na stranu, kde je Slunce, takže se mi to také nezdá. Máte k tomu nějaké bližší info popř. přímo zdůvodnění?
Dostupná období startovní příležitosti jsou určená několika limitujícími faktory. Hlavními faktory jsou oběh Měsíce kolem Země, resp. vzájemná poloha Země a Měsíce, omezený výkon horního stupně ICPS a požadavek, aby přistání Orionu v Tichém oceánu proběhlo za denního světla. Tato období jsou přibližně dvoutýdenní. Po nich následují přibližně dva týdny bez startovní příležitosti. Mise Artemis budou závislé na těchto dvoutýdenních obdobích, dokud NASA nebude mít výkonnější horní stupeň EUS. Některá startovní období, resp. jejich části, jsou vhodná pro krátký profil mise trvající přibližně čtyři týdny, jiná jsou vhodná pro časovou osu mise v délce přibližně šest týdnů – v tomto profilu Orion vykoná na rovníkové vysoké oběžné dráze Měsíce ve výšce přibližně 60.000 km o jeden oběh víc.
Přehled období startovní příležitosti je tady:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2021/10/14b204061236c36c24ec230f8872ef19d2e16b22.jpg
V rámci období startovní příležitosti jsou další provozní omezení. Období možného startu je omezeno záruční dobou systému bezpečného autodestrukčního ukončení letu na sedm dnů, po nichž se SLS musí vrátit do haly VAB k provedení testu aktivačních a destrukčních příkazů se simulátory autodestrukčních náloží.
Dalším omezením je maximální možný počet tankování nádrží rakety během tohoto sedmidenního intervalu. Kvůli omezené kapacitě pozemního zásobníku kapalného vodíku je během sedmi dnů limitován počet tankování pohonných hmot na tři. Proto bude během sedmi dnů možné provést tři pokusy o start (druhý pokus po 48 hodinách, třetí pokus po dalších 72 hodinách) [pro Artemis II už bude k dispozici nový, druhý zásobník, který umožní více pokusů o start]. Další příležitost bude až v dalším období startovní příležitosti.
Dalším omezením je délka denního startovního okna. Tato startovní okna jsou až dvouhodinová a jsou dána především požadavkem, aby počáteční oběžná dráha Země protnula určený bod zážehu stupně ICPS pro odlet k Měsíci.
Díky moc za vyčerpávající odpověď. Mně hlavně nedošlo, že u misí Artemis se nepočítá s tím, že by loď s horním stupněm „v klidu“ zaparkovala na LEO a odtud vyrazila po kontrole systému směrem k měsíci. Takový přístup by byl určitě palivově náročnější, ale dával by větší flexibilitu při startovních oknech, protože by šlo např. letět 40 minut navíc po LEO a dostat se tak „na druhou stranu“ zeměkoule do vhodné pozice pro odlet k Měsíci. Takto logicky musí být alespoň přibližně ve správném směru už po startu z Floridy a to „krade“ cca polovinu z každého měsíce.
Další velkou chybou v mé úvaze bylo nepočítat s omezeními pro návrat, což při dané délce mise omezuje i startovní okna.
Ta omezení na rampě už jsou technického charakteru, nesouvisí s orbitální mechanikou a jsou sama o sobě logická (byť třeba tu jen sedmidenní záruku autodestrukčního mechanizmu nechápu – to přece musí být „věc“, která bude 100% funkční pořád, používá se na prakticky každé raketě a nechat si zrovna tímto limitovat startovní okno je pro mě hodně nečekané).
Ještě jedou díky a přeji krásný víkend.
Centrální stupeň umístí sestavu ICPS/Orion kvůli slabému hornímu stupni ICPS na počáteční suborbitální dráhu s vysokým apogeem 1806 km. První zážeh (PRM) motoru stupně ICPS zvedne perigeum do orbitální výšky 185 km a už v T+ 85 minut se po druhém zážehu (TLI) sestava vydá na dráhu k Měsíci.
Autodestrukční systém FTS má po provedení testu v hale VAB 20denní záruční dobu použití, ale konečné přípravy ve VAB a vývoz na rampu 39B zaberou ze záruční doby 7 dnů, přípravy na rampě včetně odpočítávání zaberou dalších 6 dnů. Na pokusy o start tedy zbyde 7 dnů, o kterých jsem psal.
Požadavek na start do 20 dnů nebo opakování testu FTS je bezpečnostní požadavek Eastern Test Range odůvodněný tím, že se jedná o novou raketu a byl nečekaný i pro Senior NASA Test Director Jeffa Spauldinga. Spaulding řekl, že požadavek je větší než jaký očekávali, ale rozhodně není nesplnitelný.
Krásný víkend i Vám.