28. ledna 2022
Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.
Kabina Orionu pro Artemis 3 v pracovním stojanu v budově O&C v KSC, leden 2022
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Astronauti ovšem od té doby žili a pracovali nejvýše 615 kilometrů nad Zemí. Další plánované mise Apolla padly za oběť kosmické stanici Skylab a programu kosmického raketoplánu, který sliboval podstatné snížení finančních nákladů. V posledních dvaceti letech američtí astronauti společně se svými mezinárodními partnery včetně ruských kosmonautů pobývají nepřetržitě na Mezinárodní kosmické stanici. Společný program pokračuje i v tomto desetiletí.
Adaptér CMA pro Artemis 3 v budově O&C v KSC, leden 2022. Technici pokračují v kompletaci vnitřní stěny prstencové konstrukce adaptéru.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Teprve nyní se poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 nachází v budově VAB na Kennedyho vesmírném středisku raketa SLS a kosmická loď Orion určená pro let na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Nosná raketa SLS byla vyrobena s využitím technologií z programu kosmického raketoplánu, který byl ukončen v roce 2011. Mise pod označením Artemis 1 je zásadní k tomu, aby si Spojené státy opět vybudovaly vedoucí pozici v průzkumu Měsíce, tentokrát již společně s mezinárodními partnery.
Mise Artemis 1 připraví půdu pro zahájení pilotovaných letů k Měsíci. Jedním z hlavních úkolů mise je odzkoušet systémy Orionu včetně tepelného štítu určeného pro návrat do atmosféry Země druhou kosmickou rychlostí. Při následující misi Artemis 2 by za dva roky měli Měsíc obletět tři Američané a jeden Kanaďan. Artemis 1 je současně prvním krokem i ve snaze NASA posílat americké astronauty přímo na povrch Měsíce a po splnění úkolů je vracet zpět na Zemi.
Adaptéry OSA pro Artemis 2 a 3 (oba vpravo) jsou v MSFC vyráběny téměř souběžně
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Návrat lidí na Měsíc je spojován s misí Artemis 3 a nejdříve s rokem 2025. Nosná raketa SLS a kosmická loď Orion jsou považovány za vládní aktivum, byť servisní modul Orionu je financován Evropskou kosmickou agenturou a je vyráběn v Evropě. Orion však dokáže dostat astronauty pouze na oběžnou dráhu Měsíce.
Ve Spojených státech jsou v současnosti vyvíjeny výkonné soukromé raketové technologie nové generace, reprezentované hlavně systémem Super Heavy Starship. NASA proto před třemi roky vyhlásila výběrové řízení na pořízení lunárního landeru, který bude potřebný k přepravě astronautů dolů na povrch a zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Program lunárního landeru byl koncipován jako komerční s tím, že pořízení landeru je nutné chápat jako službu, kdy celou jeho misi zajišťuje průmyslový partner, nikoli NASA.
Umělecká kresba Starship na startovním komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Kontrakt loni vyhrála společnost SpaceX s upravenou verzí svojí připravované kosmické lodi Starship. Lander nebude mít například tepelný štít pro návrat do atmosféry Země. Do Starship mají na oběžné dráze Měsíce přestoupit z Orionu dva ze čtyř astronautů. Po týdenním pobytu v blízkosti jižního pólu Měsíce a po vzletu na oběžnou dráhu se oba mají vrátit zpět do Orionu.
Díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, prosinec 2021
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Hlavní aktualitou minulého dílu tohoto seriálu byly fotografie dílů primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Fotografie byly pořízeny ve výrobních prostorech společnosti Thales Alenia Space v Turíně. HALO má být vynesen společně s energetickým a pohonným modulem PPE koncem roku 2024 raketou Falcon Heavy a na cestě na oběžnou dráhu Měsíce má strávit téměř rok.
Dnes se zaměříme na nový pracovní manifest prvních pěti misí Artemis. Manifest byl prezentován 18. ledna na zasedání Poradní rady Výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz a je určený pro technickou integraci jednotlivých prvků programu. Přípravu prvních dvou misí informačně pokrýváme v seriálu Cesta k Artemis I a II.
Artemis 3
Mise Artemis 3 je koncipována jako přistání astronautů u jižního pólu Měsíce s cílovým datem přibližně v polovině roku 2025. Podle manifestu to aktuálně vypadá na připravenost SLS a Orionu k letu nejdříve v prosinci 2024. Skafandry pro práci na povrchu Měsíce by mohly být připraveny nejdříve v únoru 2025 a připravenost lunárního landeru na oběžné dráze je uvedena nejdříve v květnu 2025. Tato data se však budou dále vyvíjet.
Přesun horního lemu centrálního stupně SLS pro Artemis 3 k svařovacímu nástroji VAC, listopad 2021
Zdroj: https://www.nasa.gov
V továrně Michoud Assembly Facility pokračuje výroba dílů pro centrální stupeň SLS pro misi Artemis 3. V minulých dílech jsme přinesli fotografie vodíkové nádrže a motorové sekce. Ve svařovacím nástroji Vertical Weld Tool byl z jednotlivých panelů vyroben svislými svary kruhový přední lem centrálního stupně. Lem byl následně umístěn do svařovacího nástroje Vertical Assembly Center. V nástroji byly na horní a spodní část lemu vodorovně přivařeny prstence. Tyto prstence budou později využity k sešroubování předního lemu s kyslíkovou nádrží centrálního stupně a s adaptérem LVSA.
Ve svařovacím nástroji Circumferential Dome Weld Tool byly vyrobeny kupole pro kyslíkovou nádrž. I tato nádrž bude svařena ve Vertical Assembly Center. Pátým dílem centrálního stupně bude intertank, který není svařován, nýbrž šroubován.
Výroba kupole pro kyslíkovou nádrž centrálního stupně SLS pro Artemis 3 ve svařovacím nástroji Circumferential Dome Weld Tool, prosinec 2021
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
SpaceX již ze smlouvy o dodání lunárního landeru dokončilo prvních pět milníků. Šlo například o zkušební sestavení Super Heavy a Starship nebo testy motoru Raptor. Po prvních 300 milionech USD z 30. července bylo 12. listopadu požadováno dalších 98 milionů USD. NASA provedení milníků přezkoumala a za všech pět proplatila smluvní cenu. Dalším milníkem bude letový test sestavy Super Heavy Starship. Doba kontraktu o dodání a službách landeru pro Artemis 3 byla prodloužena do 27. července 2025.
Artemis 4
Výroba motorové sekce centrálního stupně rakety SLS pro Artemis 4 ve svařovacím nástroji Vertical Weld Tool, prosinec 2021
Zdroj: https://www.nasa.gov
Po misi Artemis 3 je v rámci programu Artemis plánována nejméně dvouletá mezera v pilotovaných přistáních na Měsíci. NASA původně plánovala financovat dva dodavatele pilotovaných lunárních landerů – jednoho pro Artemis 3, druhého pro Artemis 4. V minulém roce však kvůli rozpočtovým omezením vybrala pouze SpaceX pro Artemis 3.
Mark Kirasich řekl na zasedání Poradní rady, že lunární přistání během mise Artemis 4 nemůže vyloučit. Vyžadovalo by to však velké změny v celkovém rozvrhu misí Artemis. „Máme seznam alternativních misí, pokud by jeden z prvků byl před nebo za ostatními. Něco jiného by se muselo změnit, abychom měli lunární lander v časovém rámci Artemis 4“.
Výběr provedený v loňském roce pokrývá pouze vývoj landeru pro Artemis 3. Další výběrové řízení, připravované v rámci iniciativy LETS, nebylo dosud vyhlášeno. Vydání návrhu žádosti o nabídky do soutěže LETS je připravováno na letošní jaro. Cílem LETS je vybrat jednu nebo více společností, které budou poskytovat služby landerů pro čtyřčlenné posádky. Půjde o jiné landery s většími požadavky než pro Artemis 3. Od výběru dodavatele landeru pro Artemis 3 do výběru vítězů soutěže o smlouvy LETS uplynou asi dva roky.
V továrně Northrop Grumman v Promontory probíhá odlévání paliva do segmentů SRB rakety SLS pro Artemis 4
Zdroj: https://www.nasa.gov
Mise Artemis 4 bude podle aktuálního plánu věnována pouze montáži stanice Gateway. Při misi má být poprvé použita verze Block 1B rakety SLS s výkonnějším horním stupněm EUS. To umožní vynést společně s pilotovanou lodí Orion ještě mezinárodní modul I-HAB, vyvinutý Evropskou kosmickou agenturou a Japonskou kosmickou agenturou JAXA. Jedním z aktuálně řešených problémů mise je hmotnost I-HAB. Užitečné zatížení, vynášené společně s Orionem, může mít maximální hmotnost 10 tun. Projektanti modulu I-HAB se snaží udržet jeho hmotnost pod tímto limitem. Modul I-HAB má být připojen k americkému modulu HALO.
Artemis 5
Artemis 5 se má stát první misí, při které bude kombinováno využití Gateway a přistání na Měsíci. Pracovní manifest této poměrně komplikované mise začíná v části věnované stanici Gateway dodávkou kanadského systému robotického ramene při zásobovací misi nákladní lodě Dragon XL. Teprve poté má ke Gateway dorazit pilotovaný Orion s evropským tankovacím a komunikačním modulem ESPRIT, který se má stát trvalou součástí Gateway.
Zážehový test vývojového motoru RS-25 č. 0525, 19. ledna 2022
Zdroj: https://www.nasa.gov
Část věnovaná přistání astronautů na Měsíci začíná robotickým výsadkem nehermetizovaného roveru LTV. Teprve poté přiletí na oběžnou dráhu Měsíce lunární lander, který se připojí ke Gateway. Posádka přestoupí do landeru, který následně přistane na Měsíci. Po návratu z povrchové mise se lander s posádkou opět připojí ke Gateway.
Zatímco mise Artemis 3 je plánována na polovinu roku 2025, manifest neobsahuje data misí Artemis 4 a Artemis 5. NASA však již dříve prezentovala záměr realizovat jednu misi Artemis ročně.
Pro misi Artemis 5 bude nutno vyrobit nové motory RS-25 pro centrální stupeň nosné rakety SLS. Dosavadní zásoba šestnácti motorů převzatých z programu raketoplánů bude spotřebována při předchozích čtyřech misích. Aerojet Rocketdyne proto vyrábí nové, vylepšené motory RS-25. V rámci jejich vývoje NASA zahájila 15. prosince na stanovišti A-1 (nyní přejmenovaného na Fred Haise Test Stand) ve Stennisově vesmírném středisku další sérii zážehových testů, nazvanou Retrofit 3.
Druhý zážeh byl proveden 19. ledna. Během celkem pěti osmiminutových zážehů vývojového motoru RS-25 č. 0525 jsou shromažďována výkonnostní data řady nových součástí, určených pro nově vyráběné motory. Jsou testována nově vyrobená vysokotlaká turbočerpadla, potrubí, kabelové svazky, izolace a ventily. Je testován i již dříve odzkoušený nový pogo akumulátor, určený pro tlumení oscilací během vzletu rakety.
Na léto je plánována druhá fáze série Retrofit 3. Během ní má být provedeno dvanáct zážehů, tentokrát s nově vyrobeným certifikačním motorem, který bude shodný s novými letovými motory. Certifikační série bude součástí certifikace nových motorů RS-25 pro misi Artemis 5 a další.
Pracovní manifest z prezentace NASA, 18. ledna 2022
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.usaspending.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://e3m2a3k3.rocketcdn.me/…for-NASA%E2%80%99s-Mobile-Launcher-2-project.png
https://images-assets.nasa.gov/…0016/KSC-20220120-PH-FMX01_0016~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…0006/KSC-20220120-PH-FMX01_0006~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FJvNMQHXEAED6Gd?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FF5_LP0VUAksCmV?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FJkRuDUXEAYv2OK?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/maf_20211101_cs3_fwdskirt2vab06.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…NelsonVisit013/MAF_20211208_NelsonVisit013~medium.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/maf_20211208_nelson_and_melroy_visit-7.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/190389-13.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/s22-002_ssc-20220119-s00014_rs-25_engine_test.jpg
https://www.nasa.gov/…/atoms/files/aes_overview_and_status_-_nac_-_jan_2022.pdf
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
GoTo 0200 REM případě přesněji 0204
REM Poznámka: právě že létající mrakodrap zatím nemáme a do SS se zatím patrně nevejde ani kočka
Jsem jediný, komu se ten plán misí zdá na hlavu uhozený, nelogický a překombinovaný?
A1 a A2 – tam problém nevidím, nepilotovaný a pilotovaný test lodi
A3 – proč se už hrnout na Měsíci, když nemají ani lander ani skafandry? Logičtější by bylo zprovoznit Gateway.
A4 – ok pristaňme, ale pro je se dvěma lidmi na 6 dní, když máme létající mrakodrap StarShip, kam se vejde 20 lidí na půl roku. Ok, napoprvé 4 lidi na 8 až 19 dní?
A5 – vyvinout pro každé přistání úplně nový originální lander mi přijde jako sabotáž státního rozpočtu.
Nebo rozdělit program na dva, od A5 ať pro NASA létá národní tým s tou plechovkou na sardinky a Space X bude létat na Měsíc extra, vezmou 20 lidí, posadí je na dva měsíce někde u kráteru a nebudou potřebovat ani základnu.
Ono je to asi jedno, Artemis opět odloženo někdy duben/květen, asi budeme rádi, pokud se o start pokusí letos. Kdysi jsem věřil, že budou tak tři čtyři starty, dneska už to vidím spíše na sotva tři což by byl třetí někdy kolem roku 2027 a to už bude konkurence někde úplně jinde.
Slavný úřad NASA přece vybral, ale bohužel z cenových důvodů rozhodl, jak rozhodl.
Osobně jsem názoru, že pokud termín nedodrží (přistání Artemis 3 s člověkem) měl by nést E. M. finanční zodpovědnost, tedy pokutu. Nikdo mě nepřesvědčí, že to nevěděl (tedy musel to tušit).
O tom jsem tady již vícekrát polemizoval, ale je to marný, je to marný.
NASA se nerozhoduje na základě toho, co Musk řekne či slíbí. NASA sama analyzovala předložená data. Na jejich základě se rozhodla, že jsou tyto služby nejlepší ze všech předložených nabídek. Navíc v ksomoanutice jsou odklady běžné, takže zpoždění může způsobit cokoliv jiného – nemusí to jít jen na vrub pilotovaného landeru.
A taková malá odbočka. Netuším, proč se všichni snaží do podobných diskusí tahat osobu Elona Muska. Proč by měl platit jakousi pokutu on? SpaceX je jeho firma a ta by případnou pokutu platila. To neustálé zobecňování, že Musk = SpaceX je už docela otravné. Ve SpaceX je skoro deset tisíc lidí, Musk nerozhoduje o všem, nedělá každý výstup, který firma předloží NASA.
Neznám vnitřní mechanismy ve SpaxeX, ale předpokládám, že v zásadních rozhodnutích a velkých zakázkách má zcela rozhodující slovo, protože je majitel. A proto je soukromá společnost dynamičtější a rychlejší než státní agentura. Nebo je to jinak?
Fajn, a na základě čeho soudíte, že se zpozdí? Na základě jednoho příspěvků výše?
Uvědomujeme si, s čím přišla konkurence? S landerem letícím na raketě, co ještě ani nestála na rampě a má problém s motory? S landerem, co ani neutahne sám sebe?
Řeči o tom, jak SpaceX něco nedokáže tu čteme už deset let a všechny mají jedno společné – vždy se ukáže, že jsou jen pivní řeči.
Já bych si jen přál, aby se znovu člověk dostal na Měsíc. Pamatuji si první kroky, a rád bych se dožil i „druhých“ kroků, jak se predpokladalo, že v roce 2025. Konkurenční landery možná nebyly vychytané, ale byly založeny na realistických „klasických“ postupech, a věřím, že do tří let by byly realizovatelné, třeba i se SLS.
NASA zvolila nestandardní řešení s technologií zatím nejen nevyzkoušenou, ale zdaleka ne vyvinutou. Stávají SS sice má motory, ale kosmická loď pro posádku to ještě zdaleka není. Netvrdím, že jednou nebude, ale nevěřím, že za 3 roky.
A s prvním stupnem je to ještě nejasnější. Co se přečerpávání paliva týče platí totéž.
Opakuji, že bych si přál co nejdřívější návrat lidí na Měsíc, ale nevěřím, že s SS to bude v časovém horizontu realizovatelné a opakují, že se myslím, že je to problém E.M., který soutěží, kterou vyhrál, může tento termín posunout. A myslím, že to věděl a ví ale prachy…
To, že byl urychlený termín 2024 nereálný, se vědělo už dávno, ostatně ani roku 2025 nevěřím a rozhodně to není jen vinou SH/SS. Za realistický termín považuji původní plány, které počítaly s návratem lidí kolem roku 2027 / 28.
A proč myslíte, že by slepenec klasických postupu nedopadl já starliner.
Znovu zdůrazňuji, raketa, na které to mělo letět je na tom hůř, než staršího.
To PetrK: Kde berete jistotu, že by to nedopadlo stejně jako SLS nebo Starliner???
Významné slovo má, ale bylo by bláhové si myslet, že je jako jediný zodpovědný za avizované termíny. Navíc, jak jsem psal, NASA sama prostřednictvím svých expertů pečlivě všechny předložené nabídky vyhodnotila. Kdyby měla podezření, že daná nabídka není důvěryhodná, tak ji určitě nevyberou.
Já netuším, jak NASA ty nabídky vyhodnotila (a raději o tom nehodlám spekulovat), ale člověk s inženýrským vzděláním a praxí, pokud porovná dostupné informace o posuzovaných návrzích landerů, prostě dojde k závěru, že to co nabídly ty zbylé 2 společnosti, bylo daleko reálnější a v roce 2025 se pravděpodobně mohlo přistát. Nejblíže úspěchu byli pravděpodobně u Blue Origin.
Ale musí se to posuzovat realisticky bez růžových brýlí „pokroku“ a „fandění“.
Je to však marné, je to marné, je to marné… V těchto diskusích to je vidět neustále 🙁
Tak znovu, co je reálného na raketě, která neexistuje? A ti myslím new Glenn pro pořádek.
Pro HM:
Pokud „netušíte, jak NASA vyhodnotila nabídky“, tak jak se odvažujete něco posuzovat? Pokud byste měl skutečně inženýrské vzdělání, tak byste věděl, že se u nabídek tohoto typu posuzuje více faktorů technického návrhu, historie výrobce i jeho momentální vývojové a výrobní schopnosti, cena za nabízený produkt a mnoho dalších parametrů.
Co vás vede k názoru, že nejblíže úspěchu byli u Blue Origin? Je to tím, že vám jejich návrh připomínal LM Apollo z 60. let minulého století, nebo něco jiného?
Co vás vede k názoru, že byly konkurenční návrhy HLS posuzovány „růžovými brýlemi pokroku a fandění“.
Mohl byste, prosím, své názory podložit nějakými dokumenty, odkazy na rozhovory s NASA pracovníky, články renomovaných novinářů z médií sledujících kosmonautiku, nebo něco podobného?
Petr Šída:
Manažeři Blue Originu si přibližně tři měsíce (tedy včas) po podpisu smlouvy s NASA na studii landeru uvědomili, že New Glenn nemusí být připraven včas a rozhodli se odstranit závislost na této nosné raketě. Ve třetím čtvrtletí 2020 proto přepracovali sestupový stupeň landeru tak, aby byl užší a delší oproti původnímu návrhu. Před zeštíhlením byl sestupový stupeň koncipován tak, aby se vešel pod aerodynamický kryt nosiče New Glenn o průměru sedm metrů. Po redesignu už vyhovoval krytu nosiče Vulcan Centaur s průměrem pět metrů sestupový stupeň (Blue Origin), přeletový stupeň (Northrop Grumman) i vzletový stupeň (Lockheed Martin).
Návrh HLS z července 2020:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2020/07/hls_integrated_docking_new_web.jpg
Návrh HLS z prosince 2020:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2020/12/blueorigin_hls_ilv_moon2_dec2020.jpg
Úprava sestupového stupně:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2020/09/test_blue.jpg
Původní maketa:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2020/09/t_9b6a1b50602a491d854cb42877c3c99f_name_blueoriginmoonlander16x9mockup.jpg
Maketa po zúžení sestupového stupně (uprostřed fotografie):
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2021/02/EsmxHjbWMAAF9PZ.jpg
Pro PetrK:
Kde jste přišel na to, že případný odklad prvního přistání posádky na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis by měla zapříčinit právě SpaceX a něco by měl platit Elon Musk? Na základě jakých dat jste dospěl k tomuto názoru?
Co když zpoždění vznikne kvůli Boeingu, Lockheed Martin, Aerojet Rocketdyne, Northrop Grumman, ESA, NASA, nebo jinému z desítek dalších kontraktorů v tomto programu? Taky budete chtít, aby jejich CEO nebo CTO zaplatili jakousi pokutu? Myslíte, že takto to v těchto programech funguje, nebo má fungovat?
https://www.nasa.gov/content/artemis-partners
Jen doplním poptávaná data.
1) Jednak je tu informace NASA o aktuálním odkladu startovní připravenosti HLS. Aktuální manifest startů (viz poslední obrázek v článku) v porovnání s předchozím manifestem
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2021/12/FEPxdsnVIAQs2rQ.jpg
zachovává startovní připravenost Orionu na NET 12/2024 a odkládá připravenost HLS z NET 11/2024 na NET 5/2025. Na druhou stranu – HLS nemůže letět dřív, než budou připraveny povrchové skafandry (NET 2/2025).
2) Audit Úřadu generálního inspektora NASA z 15.11.2021 označil harmonogram vývoje lunárního landeru Starship za nerealistický a nepodporovaný analýzou rizik. Vzhledem k technologiím, které musí být vyvinuty a vzhledem k napjatému plánu považuje zpoždění za pravděpodobné. Audit předpokládá zpoždění ve vývoji a testování lunárního landeru o několik let. V případě včasného nedodání potřebných systémů audit dokonce uvádí možnost náhradního plánu letu Orionu při Artemis III tak, že by nezahrnoval přistání na Měsíci.
Zdroj: https://oig.nasa.gov/docs/IG-22-003.pdf
ASAP je bezpečnostní komise NASA, OIG NASA dozoruje utrácení peněz agentury.Je jejich povinností posuzovat a kritizovat v podstatě vždy a všechno.
Důležitější je ale taky vnímat informace NASA HLS týmu, který je přímým zadavatelelm a kontrolním a spolupracujícím týmem na projektu Starship HLS. Je škoda, že tato skupina nemá možnost informovat veřejnost oficiální cestou, jak podle jejich přímého svědectví a názoru vývoj Starship probíhá.
Jsou k dispozici aspoň zákulisní informace na neveřejn části NSF fóra, kde se vyjadřují velmi uspokojivě, pochvalují si rychlost vývoje, naprostou otevřenost SpX, dostupnost maximálního množství testovacích dat, rychlý pokrok ve vývoji motorů Raptor, dokončovanou výstavbu pozemní infrastruktury v BC a přípravy k prvnímu letu SuperHeavy Starship v první půli tr. To jsou relevantní data zase pro mě.
Znovu musím zopakovat, že NASA má mnoho dalších streamů, kde může velmi pravděpodobně ke zpoždění dojít. Např. jak zmiňuješ lunární skafandry.
K bodu 1) Zdrojem pracovního manifestu není ASAP, ale NASA NAC HEO.
K bodu 2) Informace uváděné v auditech OIG stojí vždy za zamyšlení. Nepřipravenost lunárních skafandrů jako možný faktor zpoždění mise jsem zmínil záměrně.
NASA HLS tým – spokojenosti týmu s dokončením prvních pěti milníků jsem v článku věnoval poslední odstavec kapitoly Artemis 3.
Wow, dakujem obom za zaujimave informacie.
Prvni hlavni meznik PPE+Halo je nejklicovejsi pro kontinuitu lunarniho programu a pritomnost clovek u Mesice, je to zaruka, ze po tom co se tam budou stridat posadky, bude do toho NASA trvale sypat penize a bude to mit hlavne stabilni polozku v rozpoctu jako ma u NASA nyni ISS.
Snad se FH tento rok rozleta, aby jistota bezpecneho vyneseni obou modulu byla co nejvyssi a FH do te doby prokazala vysokou spolehlivost.
Zbytek uz neni v tomto smeru tolik dulezity.SpaceX neverim, ze cely system dokonci rozume v cas, je fajn ze splnila vsech pet milniku, verim ze se povede brzy i start SHVY+Starship na LEO, a 1 stupen SHVY se po 1-3 pokusu bude bezpecne vracet na zem, konecne vse maji kluci a holky ve SpaceX pomerne zmaknute, to nejtezsi je vsak teprve ceka, o realnejsich terminech rozhodnou az bezpecne navraty Starshipu z LEO a rychle znovupouziti. A nez se vse vychyta a stane se vse rutinou muzeme mit klidne rok 2030-2035.
Jestli chteli cloveka v tomto desetileti na Mesici meli vybrat jako zalohu starou osvedcenou koncepci z Apolla, nebo alespon neco co se tomu silne blizi.
Osobne budu po tech nekonecnych letech cekani maximalne rad za Gateway.
Ano, souhlasím že Artemis 3 pravděpodobně dopadne tak, že z ní bude Artemis 4 a poletí se ke GW. Než SPX dokončí a odladí Starship-tanker a všechno se to rozjede, postaví a otestují měsíční verzi, bude se psát rok 2030-35. Pokud půjde vše celkem dobře.
Ve vztahu k přistání na Měsíci nehraje schopnost návratů Starship z LEO na Zem a schopnost znovupoužití žádnou roli. Stačí, když to budou umět bezpečně dostat do vesmíru, tam natankovat (což je asi nejnáročnější bod) a budou mít ještě trochu „prosvištěna“ přistání cca z 10 km, což tak zhruba odpovídá Měsíci.
Nerozumím proč by neměla hrát roli schopnost návratů Starship z LEO na Zem a jejich rychlá znovupoužitelnost ? Samozřejmě hraje a dost zásadní – vzhledem k potřebnému velkému množství tankovacích letů pro měsíční Starship. Nebo jak jste to myslel ?
No moc nehraje, cena je nastavena tak, že nebudou tratit ani v případě, že se SS vracet nebude. Pokud se vracet bude, budou na tom jen líp. Je to stejné jako ceny za starty Falcon 9, které jsou stále nastaveny na stav bez záchrany prvního stupně. Každá záchrana tedy znamená jen velký zisk navíc.
Ve stávající koncepci těch letů tankeru má být bohužel tolik, že všechny je zahodit (kolik jich má být – 7-8 kusů ?) by roli hrálo. Jde o to,
jak moc by se zvedla nosnost paliva jednorázové Starship. Kdyby byli jednorázové Starship tak laciné, můžou se na záchranu vykašlat jako u horního stupně Falconů. Věřím že pro některé drahé náklady by se klidně Starship dala zahodit, pokud náklad bude tak těžký že by záchrana nevycházela a zákazník by to zaplatil.