Před několika desítkami minut jsme byli společně svědky startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ta z Francouzské Guyany vynesla nejsložitější a také nejdražší kosmický teleskop všech dob. Dalekohled Jamese Webba se úspěšně oddělil od horního stupně nosiče a nyní je na cestě do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země směrem dále od Slunce. Sem by měl Webbův teleskop dorazit za 29 dní, ale během té doby bude probíhat mimořádně náročný proces postupného rozkládání teleskopu. Ten totiž musel být složen jako origami, aby se vešel do nákladového prostoru Ariane 5. V tomto článku budeme sledovat aktuální dění kolem procesu rozkládání. Na jednom místě tak najdete všechny novinky, které se tohoto tématu týkají, abyste nemuseli pátrat všude po webu.
Všem doporučuji sledovat tuto stránku, která přehledně ukazuje aktuální stav celého procesu. Níže přiložená animace navíc ukazuje, jak by mělo rozkládání probíhat. Jistě oceníte i časovou osu a údaje o tom, v jakém čase po startu má k různým událostem dojít. Video je trochu delší, ale samotné rozkládání začíná v čase 4:13.
Tento psaný přenos bude svým stylem podobný článku, který sledoval přípravu Webbova teleskopu na start. Aktualizace budou přicházet v rozestupu hodin až dní. Článek se navíc neaktualizuje automaticky. Spíše slouží k tomu, abyste jej při návštěvě webu otevřeli a podívali se, co je zrovna nového. Věřím, že společně s kolegy budeme moci psát pouze o pozitivních pokrocích.
24. ledna 21:48
Dámy a pánové, v uplynulých 30 dnech jsme společně v tomto článku sledovali dechberoucí ukázku lidského umu. Byli jsme svědky nejsložitějšího rozkládacího procesu, jaký kdy v kosmickém prostoru proběhl. Máme za sebou nejodvážnější a nejkomplexnější inženýrský úspěch všech dob. Kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země bude obíhat Dalekohled Jamese Webba, nejdokonalejší kosmická observatoř všech dob a stroj, který má potenciál posunout naše chápání vesmíru hned v několika rovinách. Tím, že dnes teleskop úspěšně provedl manévr MCC-2, končí období, které NASA nazvala 29 dny strachu. Teleskop během tohoto období zvládl celý mimořádně složitý harmonogram jen s naprosto minimálními a v globále zanedbatelnými problémy. Jsme rádi, že jsme u těchto historických okamžiků mohli být s vámi. Tento článek již splnil svůj úkol – zmapoval cestu JWST k oběžné dráze kolem L2. Tohle je tedy poslední aktualizace, která bude do tohoto článku přidána. Další novinky o JWST Vám budeme přinášet již formou samostatných článků. Jménem celé redakce bych Vám všem chtěl poděkovat za to, že jste tento článek sledovali – podle statistik vidíme, že Vás skutečně (a oprávněně) zajímal. Teleskopu Jamese Webba i početnému pozemnímu týmu kolem něj přejeme, ať jej dobré zprávy neopouští a ať naplní vkládaná očekávání. Děkuji také Michalu Václavíkovi z České kosmické kanceláře za jeho pravidelné aktualizace, které vždy přinesly mnoho cenných, bohatých a informačně hodnotných podnětů, což náš článek výrazně obohatilo.
P.S. Tento článek zůstane tzv. připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky webu ještě dva dny, aby měli všichni možnost přečíst si i nejnovější aktualizace. Článek odepneme 26. ledna kolem 22:00. V tu chvíli se přesune o několik stránek dozadu, což bude odpovídat termínu jeho vydání.
24. ledna 20:34
NASA právě na svém webu oznámila, že manévr MCC-2 proběhl přesně ve 20:00 SEČ. Trval 297 sekund a změnil rychlost teleskopu o 1,6 m/s.
24. ledna 20:14
Grafika webu WHERE IS WEBB? dosáhla 100 % uletěné cesty. Na informace o zážehu samotném si musíme počkat.
Zdroj: https://jwst.nasa.gov/
24. ledna 19:26
Dnes ve 20:00 přijde významný moment – Teleskop Jamese Webba provede korekční manévr MCC-2, kterým vstoupí na dráhu kolem libračního centra L2 soustavy Slunce – Země. Jak by mohl takový manévr vypadat, pokračuje Michal Václavík:
Pár novinek k dnešnímu MCC-2 Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Motorický manévr by měl trvat 4 minuty a 58 sekund při Δv 1,5 m/s a spotřebě pohonných látek 2,3 kg. Vše je předběžné a oficiálně neověřené.
21. ledna 13:42
Blíží se poslední důležitý krok. Více už Michal Václavík:
NASA oznámila, že motorický manévr MCC-2, který navede Kosmický dalekohled Jamese Webba na halo dráhu okolo L2, proběhne až v pondělí 24. ledna okolo 20:00 SEČ.
20. ledna 11:03
Máme za sebou další významný milník. Více už Michal Václavík:
Včera odpoledne bylo dokončeno vytahování všech segmentů primárního zrcadla Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Na dalekohled čeká v neděli ve 13:31 SEČ (můj výpočet, není to oficiální) další významný krok, a to motorický manévr (Δv < 1 m/s) pro navedení na halo orbitu okolo L2.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
18. ledna 12:13
Povedená infografika zobrazující průběh vysouvání segmentů zrcadel. Každý segment se za den pohne maximálně o 1 milimetr, aby se aktuátory příliš nezahřívaly. Segmenty A3 a A6 se posunou až naposledy. Jejich senzory polohy totiž nefungují správně, takže se u nich musí použít jiná procedura. Nejde o nic překvapivého. Na toto chování se přišlo už v roce 2017.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
8. ledna 20:55
Michal Václavík přináší podrobné informace o dnešním milníku.
Rozkládání Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) je de facto dnešním dnem u konce. Posledním velkým krokem, který začal dnes ve 14:53 SEČ a byl dokončen v 19:17 SEČ, bylo přiklopení pravého panelu se třemi segmenty primárního zrcadla. Primární zrcadlo JWST je složeno celkem z 18 šestiúhelníkových segmentů, které sestaveny dohromady tvoří taktéž šestiúhelník. Průměr okolo něj opsané kružnice je 6,5 m. Středový segment chybí a místo něj je další systém optiky s terciárním zrcadlem. Segmenty o průměru (hrana-hrana) 1,315 m jsou vyrobeny z beryllia O-30. Na zadní straně je žebroví a zbytek materiálu byl odebrán pro snížení hmotnosti. Důvodem bylo splnění podmínek, aby hmotnost 1 m² zrcadla byla menší než 20 kg. Pro zajímavost u HST je to 180 kg/m². Podmínku se podařilo splnit jak pro zrcadlo (cca 14 kg/m²), tak i pro sestavu zrcadla, aktuátorů a jejich nosných prvků (cca 26 kg/m²). Aktuátorů (s krokem okolo 7,5 nm) je na každém segmentu 7 a zajišťují přesné nastavení jednotlivých segmentů včetně jejich prohnutí. Přední strana zrcadel je vyleštěna a před finálním leštěním bylo zrcadlo zchlazeno na pracovní teplotu -223 °C až -245 °C. V těchto podmínkách bylo proměřeno a následně přepraveno k finálnímu doleštění. Pro zlepšení optických vlastností je na povrch naneseno 100nm vrstva zlata. Kvadratický průměr nerovnosti povrchu je lepší než 20 nm, dalších 7 nm při změně pracovní teploty z minimální na maximální a méně než 2 nm bylo způsobeno (dle modelů) deformací při startu nosné rakety Ariane 5 ECA+. Celková leštěná plocha primárního zrcadla JWST je 26,3 m², avšak využitelných je jenom 25,37 m². Část totiž zastiňuje sekundární zrcadlo a jeho nosná konstrukce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
8. ledna 19:46
Oficiální profil mise oznamuje kompletní rozložení teleskopu – pravá část hlavního zrcadla byla vyklopena a zajištěna. K dosažení milníku rozložení teleskopu bylo potřeba 20 let práce, 178 správně uvolněných pojistek a 50 hlavních rozkládacích kroků. Ohromná gratulace všem inženýrům.
#NASAWebb is fully deployed! 🎉
With the successful deployment & latching of our last mirror wing, that's:
50 major deployments, complete.
178 pins, released.
20+ years of work, realized.Next to #UnfoldTheUniverse: traveling out to our orbital destination of Lagrange point 2! pic.twitter.com/mDfmlaszzV
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) January 8, 2022
8. ledna 16:31
Zdá se, že máme vyklopeno.
JWST full primary mirror has been successfully deployed! pic.twitter.com/9VZfTpbaNs
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) January 8, 2022
8. ledna 16:05
NASA TV opravdu vysílá.
8. ledna 10:48
Dnes by mohl proces hlavního rozkládání skončit. Více už Michal Václavík.
Dnes v podvečer začne přiklápění druhé (pravoboční) části primárního zrcadla se třemi zrcadlovými segmenty. NASA připravila přímý přenos, který začne nedříve v 15:00 SEČ – https://www.nasa.gov/nasalive
7. ledna 20:38
Dnešní úkol splněn. Konkrétní informace přináší Michal Václavík.
První krok v kompletaci primárního zrcadla Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) je za námi. Ve 14:36 SEČ začalo přiklápění levého panelu se třemi segmenty zrcadla. Celý proces byl velmi bedlivě sledován a skončil ve 20:11 SEČ. Zítra nás čeká to samé s pravým panelem.
7. ledna 11:01
Ani dnes nebude pozemní tým zahálet. Blíží se další důležitý milník. Více už Michal Václavík.
Dnes čeká Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) další veledůležitý krok. Později odpoledne by mělo proběhnout vyklopení levé části primárního zrcadla s trojicí segmentů. Každý segment má „průměr“ přes plochy 1,315 m a je vyroben z beryllia. Hmotnost samotného zrcadlového segmentu je 20,1 kg, hmotnost včetně aktuátorů a jejich nosných prvků pak je 39,5 kg. Více o jednotlivých segmentech primárního zrcadla, jejich výrobě a vlastnostech si povíme v sobotu po kompletním složení primáru.
6. ledna 23:40
Dnešní úkol splněn, blíží se závěrečné kroky. Více už Michal Václavík.
Dnešní úkol Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Vyklopení radiátoru ADIR na přístrojovém modulu ISIM začalo ve 14:48 SEČ a skončilo úspěšně po 15 minutách, tedy v 15:03 SEČ. Zítra začne další velmi očekávaná fáze – skládání primárního zrcadla.
6. ledna 13:47
ESA oznámila, že se podařilo odklopit krytku přístroje MIRI. Ta musela být během předstartovních příprav zakrytá, aby zabránila kontaminaci útrob.
1/ While everyone's eyes were on the shield tensioning, the Mid-Infrared Instrument (MIRI) provided by @esa for #Webb also had an important milestone: unlocking the Contamination Control Cover, which had to be locked for launch.
🔗 https://t.co/y5iRCseWh4
🎥 ESA/ATG medialab pic.twitter.com/fDq2VytqOC— ESA Webb Telescope (@ESA_Webb) January 5, 2022
6. ledna 10:57
Proces rozkládání pokračuje i dnes. Víc už Michal Václavík.
Dnes odpoledne dojde k vyklopení radiátoru ADIR na zadní části přístrojového modulu ISIM. Celkem je však systém radiátorů na ISIM složen z pěti panelů. Jejích hlavním úkolem je zbavit Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) přebytečného tepla z vědeckých přístrojů a zrcadel. Panely jsou vyrobeny z hliníkových sendvičových panelů s voštinovým jádrem (AL1350) a natřené jsou barvou Z307 Black. Emisivita se pohybuje od 0,95 do 0,98.
5. ledna 18:47
Další důležitý krok proběhl. Více už Michal Václavík.
V 17:27 SEČ bylo dokončeno vyklápění konstrukce SMSS se sekundárním zrcadlem Kosmického dalekohledu Jamese Webba. To se nyní nachází ve vzdálenosti 7,2 m od primárního segmentového zrcadla.
5. ledna 13:12
Jedny nervy z rozkládání a napínání sluneční clony nám včera skončily, ale nové dnes začnou. Čeká nás totiž začátek rozkládání optické části teleskopu. Víc už Michal Václavík.
Dnes bude pokračovat rozkládání částí Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Na řadu přichází optická část dalekohledu (OTE). Okolo 16:00 SEČ začne rozkládání nosníků SMSS držících sekundární zrcadlo a jeho umístění do pracovní pozice. SMSS má po rozložení tvar trojnožky. Sekundární zrcadlo má průměr 0,74 m a je vyrobeno z beryllia, které je pozlaceno. Stejně jako segmenty hlavního zrcadla je i sekundární zrcadlo vybaveno šesticí aktuátorů pro zajištění jeho správné polohy a orientace.
4. ledna 20:44
Michal Václavík přináší povedené shrnutí informací z uplynulých hodin.
Sluneční clona Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) je plně rozložena. Jak to probíhalo (v SEČ):
- 1. vrstva, 3.1., 16:00 – 21:48
- 2. vrstva, 3.1., 22.09 – 23:23
- 3. vrstva, 3.1., 23:48 – 00:59 (4.1.)
- 4. vrstva, 4.1., 16:00 – 16:23
- 5. vrstva, 4.1., 17:10 – 17:59
Co se týká materiálu, tak je to následují (od 1. vrstvy dále): Si-co, K-E, Al-co; Si-co, K-E, Al-co; VDA, K-E, VDA; VDA, K-E, VDA; VDA, K-E, VDA.
Legenda: Si-co (křemíkový film), Al-co (hliníkový film) VDA (hliníkový film s polyamidem), K-E (Kapton E).
4. ledna 18:55
Dámy a pánové, podařilo se! Michal Václavík přináší radostnou zprávu!
V 17:59 SEČ bylo dokončeno napínání páté vrstvy sluneční clony Kosmického dalekohledu Jamese Webba.
4. ledna 17:06
Michal Václavík přidává konkrétní údaje k předešlé aktualizaci.
V 16:23 SEČ bylo dokončeno napínání čtvrté vrstvy sluneční clony JWST. Ta má tloušťku 25 μm a je tvořena Kaptonem a z obou stran opatřena 100 až 110 nm VDA filmem (hliník). Optická soustava JWST jen výjimečně zahlédne konečky této vrstvy. Nyní se přikročilo k napínání 5. vrstvy.
4. ledna 16:45
Podle NASA by měla být napnutá i čtvrtá vrstva.
4. ledna 8:40
Dle Michala Václavíka se podařilo přes noc napnout již tři vrstvy slunečního štítu z pěti. Napínání tak postupuje velmi dobře a je to znát i na klesající teplotě „chladné“ části dalekohledu.
3. ledna 23:00
Dle tohoto Tweetu je první vrstva slunečního štítu napnutá. Je to zásadní proces, který potrvá ještě několik dní. Zároveň dnes proběhla tisková konference, jejíž souhrn naleznete na našem fóru. Ve zkratce se dá konstatovat, že přes malinké zádrhele jde všechno dobře. Tým se pouze učí, jak dalekohled reaguje v kosmickém prostředí, což se plně nedá nasimulovat na Zemi.
3. ledna 18:15
Po delší době tu není info o odkladu, ale naopak dobrá zpráva od Michala Václavíka.
Dnes později odpoledne začalo napínání jednotlivých vrstev sluneční clony Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Celý proces se řídí ručně a zabere okolo 60 hodin.
2. ledna 20:00
Rozkládání JWST je ohromně náročná a zodpovědná činnost. není proto důvod cokoliv uspěchat. Více už Michal Václavík.
Zahájení napínání vrstev sluneční clony Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) je opět posunuto. Proces začne nejdříve v pondělí okolo poledne. Řídící tým chce získat více času na studium chování JWST v kosmickém prostoru a optimalizaci systému dodávky elektrické energie.
1. ledna 21:01
Proces rozkládání JWST je mimořádně složitý a pro pozemní tým představuje náročné období. NASA se proto rozhodla expertům aspoň trochu ulevit. Více už Michal Václavík.
NASA rozhodla posunout zahájení napínání jednotlivých vrstev sluneční clony na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba z dneška na zítřek. Důvodem je dopřát pozemnímu týmu den odpočinku, protože operace napínání clony bude trvat minimálně dva dny.
1. ledna 12:31
Po kratší pauze se opět vracíme ke sledování rozkládání Webbova teleskopu. Ten se totiž dočkal velkého úspěchu. Více už Michal Václavík.
Kosmický dalekohled Jamese Webba na přelomu roku roztáhl svůj sluneční štít a vykonal tak jednu z velmi obávaných a kritických činností. 31. prosince 2021 v 19:30 SEČ začalo vytahování pětidílného teleskopického nosníku na levoboku JWST. Proces byl dokončen ve 22:49 SEČ. A následně se 1. ledna 2022 přešlo v 00:30 SEČ vytahování pravobočního nosníku sluneční clony. To bylo dokončeno v 04:13 SEČ. Celý proces byl velmi opatrný a řízený ze Země. Napínání vrstev clony začne dnes ve 13:30 SEČ.
31. prosince 10:16
Přelom roků se ponese ve znamení klíčového rozkládání JWST. Detaily přináší Michal Václavík.
Dnešek bude pro JWST velmi kritický (časy v SEČ):
- 13:30 odjištění teleskopických nosníků ve středu provozní platformy a jejich postupné vytahování.
- 13:50 zahájení natahování cípu sluneční clony na levoboku
- 19:30 zahájení natahování cípu sluneční clony na pravoboku
Po dokončení vytahování sluneční clony získá Kosmický dalekohled Jamese Webba svůj typický tvar kosodelníku o rozměrech přibližně 14,6 × 21,1m. V průběhu Nového roku dojde na lámání chleba a napínání jednotlivých vrstev sluneční clony. Společně s výše uvedenými činnostmi dojde ještě k rozložení a vyklopení stínících panelů chránících tělo provozní platformy a zejména radiátory k odvodu tepla. Tyto panely jsou vyrobeny z kaptonové fólie potažené filmem hliníku.
30. prosince 19:38
Michal Václavík informuje o aktuálním pokroku. Blížíme se k rozvinutí slunečního štítu!
V 18:27 SEČ skončil hodinový proces svinování ochranné membrány/fólie kryjící sluneční clonu, před poškozením při přípravě na start, samotném startu a dosavadním letu do Lagrangeova bodu L2. O správné srolování se postaralo 107 speciálních stahovacích mechanizmů.
30. prosince 16:39
Dnes byl v akci rozměrově malý, ale významem velký díl. Více už Michal Václavík.
Krátce po 15:00 SEČ došlo k vyklopení kompenzační klapky, tzv. momentum flap na zadním nosníku UPS, který byl do pracovní polohy uveden ve středu brzy ráno. Sluneční clona Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) bude mít po rozložení plochu o něco málo větší než 300 m². Clona se chová jako plachta a na takto velké ploše je již znát tlak slunečního záření. Výsledná působící síla však neprochází přes těžiště JWST a způsobuje tak trvalé vychylování dalekohledu z pracovní polohy. To je možné kompenzovat motoricky za cenu zvýšené spotřeby hydrazinu. Další možností je kompenzace s využitím silových setrvačníků. Ani to však není zadarmo a vedlo by to k jejich rychlejší saturaci a ruku v ruce častější desaturaci, která si opět vyžádá činnost reaktivního pohonu a tedy spotřebu hydrazinu. Kompenzační klapka zvětší plochu, na kterou dopadá sluneční záření. Její rozměry a úhel vyklopení vedou k posunu působící výsledné síly od slunečního záření co nejblíže těžišti JWST. Kompenzační klapka má jen jednu předem danou polohu, do které se dostala za 8 minut.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
30. prosince 10:25
Také dnes bude na Webbově teleskopu živo. Detailní časy přináší Michal Václavík:
Čtvrteční program JWST (v SEČ):
- 01:10 aktivace tlumení vibrací aktivního kryogenního chlazení
- 13:00 oživování hlavní sestavy kryogenního chlazení
- 14:30 vyklopení kompenzační klapky na zadním nosníku UPS
- 17:30 zahájení rolování ochranné membrány kryjící sluneční clonu
30. prosince 0:07
Michal Václavík informuje o aktuálním pokroku.
Ve 22:24 SEČ bylo dokončeno vyzdvižení elementu dalekohledu OTE a vědeckého modulu ISIM, které začalo v 15:45 SEČ. Dalším krokem, který bude probíhat několik dní a bude pečlivě sledován a řízen techniky ze Země, bude rozložení sluneční clony Kosmického dalekohledu Jamese Webba.
29. prosince 17:50
Další informace od Michala Václavíka říkají, že v 15:00 SEČ začalo důležité vysouvání OTM nad provozní platformu, dalo by se říct krku dalekohledu. Celý proces by měl skončit v 21:00 SEČ. NASA zároveň uvolnila data z teplotních čidel, prohlédnout se dají na již známém webu.
29. prosince 15:45
Michal Václavík má další dobré zprávy.
Analýza ukázala, že manévry MCC-1a a 1b byly natolik precizní, aby Kosmickému dalekohledu Jamese Webba (JWST) zůstaly pohonné látky na více jak 10 let provozu! MCC-1a měl Δv +20 m/s (můj výpočet byl 16,3 až 17,5 m/s) a MCC-1b měl Δv +2,8 m/s (můj výpočet byl 2,0 až 2,4 m/s).
29. prosince 12:24
Ani dnes nebude Webbův teleskop zahálet. Časový harmonogram přináší Michal Václavík.
Dnešní program JWST (v SEČ, přibližně):
- 15:00 uvolnění aretačního mechanismu dalekohledu OTE
- 15:00 uvolnění aretačního mechanismu vědeckého modulu ISIM
- 18:10 vyzdvižení OTE a ISIM cca 2 m nad provozní platformu pomocí systému DTA (Deployable Tower Assembly)
29. prosince 10:18
Michal Václavík informuje o dalším pokroku.
V 01:27 SEČ bylo dokončeno vyklopení zadního nosníku UPS (Unitized Pallet Structure) s tepelným štítem (clonou) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba (JWST). Celý proces opět zabral necelých 5 hodin. Samotné vyklopení zabralo 18 minut (u předního to bylo 20 minut). Opět bylo třeba kontrolovat teplotu a mechanické napětí v konstrukci. Dále bylo třeba udržovat vhodnou orientaci vůči Slunci k poskytnutí optimální teploty, případně zapínat/vypínat topné prvky v konstrukci. Zpoždění oproti plánu ani nyní není problémem.
Zdroj: https://jwst.nasa.gov/
28. prosince 23:45
Dobré zprávy od Michala Václavíka.
NASA potvrdila úspěšné vyklopení předního nosníku UPS (Unitized Pallet Structure) s tepelným štítem (clonou). To začalo přibližně v 15:00 SEČ a skončilo před pár minutami v 19:21 SEČ. Nyní začne rozkládání zadního nosníku UPS. Zpoždění oproti původnímu plánu není problém.
Zdroj: https://jwst.nasa.gov/
28. prosince 16:06
Michal Václavík přináší detaily o dalším důležitém systému JWST, který je dnes v akci
Dnes se Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) bude malinko „vrtět“ na své cestě do Lagrangeova bodu L2. Důvodem je změna orientace v prostoru pro dosažení ideálních bezpečných podmínek k rozložení nosníků UPS (Unitized Pallet Structure) s tepelným štítem (clonou). Svoji orientaci zjišťuje JWST pomocí čtyř štěrbinových a dvou vysoce přesných detektorů Slunce a tří sledovačů hvězd. Sekundárně přispívá orientace panelu fotovoltaických článků a také ramene s vysoko- a středněziskovými anténami HGA a MGA. Jádro však tvoří šesti měřících laserových gyroskopů sledující všechny změny jak orientace, tak i samotné „polohy“ JWST v kosmickém prostoru. Změnu orientace je možné provést motoricky pomocí jednosložkových hydrazinových motorků MRE-1.0 anebo silovými setrvačníky. Ty jsou na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba celkem také šestkrát a jedná se o poměrně moderní, ale používanou variantu HRG (Hemispherical Resonator Gyroscope). Oproti Hubbleovu kosmickému dalekohledu však nejde o tak kritický systém a precizní pointace je řešena odlišně.
28. prosince 14:25
V tuto chvíli by mělo být dokončeno vyklopení předního nosníku se složeným štítem. Jde o první fázi skutečně kritických a složitých operací, které na JWST čekají. Přední a zadní nosník mají označení UPS (Unitized Pallet Structure). Tato konstrukce má za úkol nést a podpírat pět vrstev membrán slunečního štítu. V příspěvku z 27. prosince 22:48 se píše o tom, že před vyklopením předního nosníku teleskop provede drobné změny své orientace v prostoru. Ty mají za úkol orientovat teleskop tak, aby na přední UPS dopadalo více slunečního světla. Teplo ze Slunce společně s topnými prvky ohřejí mechanické díly nezbytné k vyklopení předního nosíku. Současně bylo potřeba aktivovat velké množství elektronických prvků a připravit software na sledování pohybu UPS, který zajistí motor. Zatím ale stále čekáme na potvrzení, že k tomuto kroku opravdu došlo.
28. prosince 12:13
A další dobrá zpráva od Michala Václavíka.
Dnes ráno okolo 06:00 SEČ byla oživena mechanická programovatelná maska elektromagneticky ovládaných mikrozávěrek MSA (Micro-Shutter Assembly). Ta je součástí spektrometru NIRSpec a nyní bude pokračovat její důkladná kontrola a testování. Oněch mikrozávěrek je v masce téměř čtvrtmilionu. Dnešní událost ani zdaleka neznamená uvedení spektrometru NIRSpec do provozu. K tomu je potřeba ještě mnoho kroků a zejména rozložit optickou část JWST.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net
28. prosince 11:06
JWST provedl i druhý korekční manévr. Detaily přináší Michal Václavík.
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) dnes v 01:20 SEČ zahájil 9 minut a 27 sekund dlouhý korekční manévr MCC-1b (Mid Course Correct Burn) upravující jeho oběžnou dráhu. Motor SCAT na spodní straně provozní platformy tak pracoval do 01:29 SEČ. NASA ani v tomto případě neuvedla výslednou změnu rychlosti. Úpravou staršího plánu z roku 2018 mně vychází Δv na cca 2,4 m/s. Při výpočtu přes „průměrný“ chod motoru SCAT v dvousložkovém režimu mi pak Δv vychází cca 2,0 m/s. Další manévr MCC-2 se chystá na 29. den letu.
27. prosince 22:48
Dá se říct, že až doposud byly všechny kroky rozkládání Webbova teleskopu jednoduché – vyklopit fotovoltaický panel a rameno s anténami. Ale zítra nás čeká zahájení první opravdu klíčové fáze – začne se totiž rozkládat sluneční clona. Časový harmonogram v SEČ Přináší Michal Václavík s dodatkem, že ve všech případech jde o přibližné časy.
- 01:20 – korekce dráhy MCC-1b
- 09:15 – pootočení (sklonění) na +5°
- 09:45 – řízení orientace přechází do režimu pro rozkládání
- 13:20 – vyklopení předního nosníku se (složeným) štítem
- 15:30 – pootočení (sklonění) na -20°
- 17:10 – vyklopení zadního nosníku se (složeným) štítem
27. prosince 15:21
Michal Václavík přináší informace o drobné změně harmonogramu:
NASA oznámila, že druhý korekční manévr MCC-1b (Mid Course Correct Burn) přeletové dráhy Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) se odsouvá a uskuteční se přibližně o půl dne později oproti plánu a to tedy zítra okolo 02:15 SEČ.
26. prosince 21:57
Během zítřka má proběhnout korekční manévr MCC-1b, který jemně doladí trajektorii. Konkrétní délka korekce zatím nebyla uvedena. Půjde o druhý ze tří plánovaných přeletový korekcí (MCC-1A, MCC-1B a MCC-2). První z nich (dnes brzy ráno provedený zážeh MCC-1A) je nejdůležitějším a jediným časově citlivým úkonem (kromě vyklopení FV panelu) prvotní oživovací fáze. Následovat bude MCC-1B, který již bude kratší a musí být proveden ještě před naplánovaným rozkládáním slunečního štítu. Závěrečný manévr (MCC-2) bude proveden 29 dní po startu a má navést Webbův teleskop na správnou dráhu kolem L2.
26. prosince 19:44
Informace z předminulého příspěvku ještě rozvíjí Michal Václavík.
Dnes okolo 16:00 SEČ bylo na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba zahájeno vyklápění otočného ramene GAA (Gimbaled Antenna Assembly) do pracovní pozice. Na GAA jsou umístěny směrové antény pro obousměrnou komunikaci s pozemními středisky. Proces trval asi hodinu do 17:00 SEČ. Hlavní anténou JWST je vysokozisková anténa HGA o průměru 0,6 m pracující v pásmu Ka (26 GHz) a sloužící pro přenos vědeckých dat z dalekohledu přes pozemní přijímací síť Deep Space Network. Typická přenosová rychlost je 28 Mb/s, ale je možné ji volitelně snížit na 14 nebo 7 Mb/s. Vyzařovací charakteristika HGA je velice úzká (v podstatě nepatrně větší než průměr Země) a GAA bude zajišťovat její přesnou pointaci bez toho, aby bylo nutné natáčet celá dalekohled JWST. Druhá anténa, která je rovněž na GAA je střednězisková MGA. Ta pracuje v pásmu S a slouží k přenosu telemetrii a povelů. Přenosová rychlost je až 40 kb/s pro telemetrii a 16 kb/s pro povelovou linku. JWST je vybaven ještě dvojicí všesměrových antén pracujících v pásmu S, které se používaly v blízkosti Země a nyní jsou nouzová záloha. Data budou na palubě JWST ukládána na SSD disk s kapacitou 65 GB. Přenášena budou typicky ve dvou 4hodinových oknech za den, přičemž za jedno komunikační okno bude možné přenést alespoň 28,6 GB dat.
26. prosince 18:56
A další dobrá zpráva od Michala Václavíka.
Na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba (JWST) došlo v průběhu dnešního dopoledne k aktivaci sady inženýrských senzorů měřících teplotu a mechanické napětí, které napomohou sledovat technikům na Zemi chování dalekohledu při kosmickém letu a následně i při jeho práci.
26. prosince 18:26
Webbův teleskop úspěšně vyklopil rameno s anténou pro vysokorychlostní přenosy. Právě tato anténa bude sloužit k odesílání 28,6 GB dvakrát denně. Vyklopení fotovoltaického panelu i vyklopení antény byly kroky předem naplánované. Všechny další už budou probíhat pod dohledem pozemního střediska.
Zdroj: https://jwst.nasa.gov/
26. prosince 10:28
Michal Václavík přináší další aktuality:
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) má za sebou další důležitý milník. Dnes v 01:50 SEČ začal korekční manévr MCC-1a (Mid Course Correct Burn). Motor SCAT (umístěný kolmo k tepelnému štítu) na spodní části provozní platformy JWST pracoval 65 minut. MCC-1a tak skončil v 02:55 SEČ. NASA bohužel zatím nezveřejnila výslednou změnu rychlosti. Úpravou staršího plánu z roku 2018 mně to vychází Δv na cca 17,5 m/s. Při výpočtu přes „průměrný“ chod motoru SCAT v dvousložkovém režimu mi pak Δv vychází cca 16,3 m/s. Další korekce dráhy JWST jsou plánovány 2 dny a 29 dní po startu. Dalším krokem v rozkládání JWST bude vyklopení ramene se směrovými anténami MGA a HGA.
25. prosince, 21:37
Michal Václavík přináší podrobné informace o pohonném systému, který se již brzy dostane do akce:
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je v době zveřejnění tohoto příspěvku na heliocentrické dráze 100 000 km od Země a má tak za sebou 6,8 % cesty do Lagrangeova budu L2 soustavy Slunce-Země. Přibližně 30 minut po startu došlo k rozevření panelu fotovoltaických článků. Zítra mezi 01:30 až 02:00 SEČ proběhne první korekční manévr MCC-1a, jehož úkolem je korigovat (ne)přesnost navedení na dráhu nosnou raketou Ariane 5 ECA+ a upravit rychlost. JWST je vybaven pohonným systémem, který je umístěn v provozní platformě na spodní straně sestavy. Pro větší korekce jsou připraveny motory SCAT (Secondary Combustion Augmented Thrusters), jedna dvojice je umístěna kolmo k tepelnému štítu a druhá kolmo na první dvojici. Pod tajemnou zkratkou se skrývají motory TR-500, které mohou pracovat ve dvou režimech. A to jako dvousložkové (hydrazin + oxid dusičitý) o tahu od 17,8 do 62,3 N nebo jako jednosložkové (hydrazin) o tahu od 3,3 do 20,0 N. Motory ve dvojici jsou redundantní. Uvedené tahy jsou hraniční dané výrobcem a motory takto nebudou používány. Pro menší korekce jsou na palubě JWST motorové dvojice MRE-1.0, které jsou vždy po dvojicích umístěny ve spodních rozích provozní platformy. Celkem tedy osm kusů MRE-1.0. Každý z jednosložkových (hydrazin) motorů má nominální tah 3,4 N a maximální 5,0 N.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
25. prosince 2021, 15:45
NASA představila skvělou interaktivní stránku, kde můžete online sledovat aktuální proces v rozkládání dalekohledu. Pozitivní zpráva je, že teleskop komunikuje se sítí DSN, což dokumentuje přiložený obrázek.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.youtube.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://external-preview.redd.it/…2e3db33e7a1b1708470c79a6467f6554cd57ee4c
https://pbs.twimg.com/media/FJiYCo6XsAYGC2P?format=png&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FJOdE-bXwAAjhH0?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FImiCwCXIAI6ECN?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FImiKvPXEAkK0bh?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FH3ZMrBWYAERwBQ?format=png&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FH3Y5OSXwAAMxxK?format=jpg&name=medium
https://jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/assets/images/deployment/1000pxWide/108.png
https://jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/assets/images/deployment/1000pxWide/107.png
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…AT9n4xRkioVG0K5PWUiI992DoRd0TJuEIB28my3ZiIDyaA&oe=61D07896
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…AT994oWFsuhALOZ4jRGjkrkIO_SrU2IZ5ghz0OPpLn0r5A&oe=61CF242D
https://jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/assets/images/deployment/1000pxWide/105.png
https://pbs.twimg.com/media/FHeReg5WUAIerXs?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/FHeRsZ1XMAgCWe0?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/FHeRn0uXIAIhwns?format=jpg&name=medium
29 dní hrůzy začalo. To je skvělá zpráva.
Byl to rekordní 130.start v kalendářním roce a byl tak překonán historický rekord 129 startů z roku 1984
Super sprava!
To je jenom půlka pravdy. Jde o počet úspěšných kosmických startů, tedy ne jenom startů. Pokud započítáme i ty (z jakéhokoli důvodu) neúspěšné, pak je vítězem stále několik dřívějších let.
Počty neúspěšných startů neznám, takže ani nevím, jaký je rekord. Tahle statistika je z kosmo.cz
Start bol uzasny (aspon teda ten pocit, ked uz nie vizualny kontakt s hardwerom 🙂 .
A teraz to klbko rozpliest a rozvinut sarkana….
Nepřiletí tam mnohem dřív než za 29 dnů? Po nějakých 5 hodinách už má skoro 6 % cesty za sebou a vydělením zbývající vzdálenosti aktuální rychlostí to vychází na
5 dnů. Chápu, že ještě musí brzdit, ale to bych čekal až někdy posledních 24 hodin.
Rychlost bude neustále klesat. Když to hodně zjednoduším, tak je to jako auto, které se pod kopcem rozjelo na požadovanou rychlost a pak přepnulo na neutrál – jak stoupá na kopec (vzdaluje se od Země), bude jeho rychlost stále nižší. 😉
On teda vlastne ani neunikol z gravitacneho posobenia zeme? Som z toho nejako dopleteny.
Jeho dosiahnuta rychlost bola nejakych 9.8+- km/s. Napriek tomu nebude orbitovat okolo zeme, ale okolo slnka.
Stale to vsak bolo menej, nez je unikova rychlost zo Zeme, cca 11,18 km/s.
Ak by to niekto vedel trosicku dovysvetlit, bol by som vdacny.
Tohle asi nejlíp vysvětlí Michal Václavík.
Během cesty je naplánováno ještě několik zážehů vlastního pohonu(Mid Course Corrections – MCC), první z nich asi 12,5h po startu. Na odkazované stránce o poloze teleskopu je vysvětlováno, že cesta je tak naplánována, protože nechtěli, aby teleskop dostal od Ariane 5 příliš velkou rychlost, neboť by se mu špatně brzdilo (musel by se otočit, čímž by vystavil Slunci tu citlivou stranu, která má zůstat ve stínu). Takže je zřejmě jednodušší ještě trochu na správných místech cesty přidat, neboť to s klesající rychlostí vzhledem k cíli nestojí tolik energie (paliva) a je možno přesněji mířit.
Úniková rychlost 11,18km/s platí pro „střelbu“ z povrchu Země. Se vzdáleností síla gravitace klesá a je tedy k úniku zapotřebí menší rychlosti.
Doporučuji tabulku na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anikov%C3%A1_rychlost
JWST sice startoval na povrhu Země, ale urychlován byl ještě více jak 1000km nad zemí. V tomto místě už stačilo dosáhnout „jen“ 9,8km/s. Před chvílí byla sonda již 100000km od Země a rychlost klesla na 2,8km/s. Tedy docela dobře v souladu s tabulkou.
Ano, Webb neunikl z gravitačního působení Země, to je to specifikum Lagrangeových bodů. Dalekohled bude obíhat kolem Slunce společně se Zemí, ta ho ovšem nepustí ani moc dopředu ani ho nenechá příliš pozadu.
Ještě trochu doplním tsv a AgentW4C – bod L2 je z principu místo, kde společným gravitačním působením Země a Slunce může být oběžná rychlost vyšší, než odpovídá vzdálenosti od Slunce. Obecně totiž platí, že čím je orbita vyšší, tím déle trvá oběh kolem Slunce (nebo obecně tělesa). Ale právě ta gravitace Země zajistí, že JWST bude obíhat Slunce také jednou za rok a ne více, i když je dál. Dá se tedy říci, že se z gravitačního působení Země zcela nevymaní, zůstane ale na samé hranici tohoto gravitačního působení. Startovní rychlost byla záměrně zvolena tak, že doletí „skoro“ do L2 a malý zbytek pak dodají motory samotného dalekohledu. Ale velkou většinu práce odpracovala nosná raketa, palivo na JWST je velmi cenné, půjde-li vše dobře, tak právě jeho spotřebování patrně jednou životnost JWST ukončí.
Chtěl bych se zeptat k čemu je to palivo nutné? Jsem si představoval, že je potřebné jen pro let a pro provoz stačí solární panely.
Teleskop musí provádět pravidelné korekce k udržování oběžné dráhy. Librační bod L2 je totiž dlouhodobě nestabilní.
Ještě bych si dovolil Dušana Majera doplnit – korekce k tomu, aby se udržel na správné dráze kolem bodu L2 sice nutné jsou, ale více paliva asi „padne“ na proces zbavování energie v silových setrvačnících. Jednoduše řečeno jde o to, že aby se dalekohled dal (relativně) snadno natočit požadovaným směrem a udržoval také správnou orientaci teplou stranou ke Slunci, tak JWST (podobně jako ISS, ostatní dalekohledy a sondy) vybaven setrvačníky. Setrvačníky mají své elektromotory a pokud chcete dalekohledem otočit např. doleva, tak roztočíte odpovídající setrvačník doprava. Tlak Slunečního záření a jiné síly budou mít tendenci dalekohledem otáčet, takže příslušný setrvačník se bude točit stále rychleji a rychleji, aby toto působení vyrovnal. V určitém okamžiku bude dosaženo maximální povolené rychlosti daného setrvačníku a pak je potřeba jej zastavit. Setrvačník se tedy pomalu brzdí a malé korekční motory brání dalekohledu ve změně orientace. Tato spotřeba paliva je v podstatě nezbytná a bez paliva nebude možné udržet dlouhodobě potřebnou orientaci JWST v prostoru.
Přesně! Díky moc za doplnění.
Děkuji za odpověď. Ještě ale dotaz, bylo by technicky moc složité, kdyby se k teleskopu posílal nějaký modul, který by měl za úkol doplnění paliva? Jestli by byla o moc složitější konstrukce teleskopu, nebo by spíš byla složitá operace spojení s „benzínkou“ a přečerpání paliva? Těch 5 let minimální životnosti mi přijde dost málo vzhledem k ceně, hlavně pokud ji ovlivňuje jen vyčerpání paliva.
Spíše se čeká deset let a ani to nebude definitivní. Na ISS se již před lety testovala technologie doplňování pohonných látek do nádrží, které na to nebyly stavěné. Je možné, že za deset let se tato technologie vypiluje a bdue možné ji nasadit i 1,5 mil km od Země.
Klasické české přísloví říká, že „naděje umírá poslední“, ale já bych v tomto velký optimista nebyl. Taková možnost v principu vyžaduje, aby k tomu byla „cesta“, tj. na JWST by muselo být přístupné nějaké potrubí, kterým by se palivo do nádrží dostalo. Při pozemním tankování určitě něco takového potřebovali, ale klidně to pak mohli uzavřít ventilem nebo nějakou zátkou, která nebude demontovatelná (snadno). Další problém bude v tom, že „tanker“ se musí někde „chytit“. K tomu by asi šlo využít místo, kde byl JWST připojení k druhému stupni nosné rakety. Nevím ale, jestli ten „držák“ bude vůbec přístupný po rozložení teleskopu. A ani samotné čerpání není ve stavu mikrogravitace žádná sranda.
Na ISS se v rámci experimentu Robotic Refueling v několika fázích testovalo, jak si udělat cestu i do nádrže, která na to není stavěná a jak pak tu díru zadělat. Ale bohužel informací o výsledcích je poskrovnu, dohledal jsem jen, že v poslední fázi jim unikl metan kvůli závadě na chlazení.
Možná by stačila jen „díra komunikační“. K JWST by přiletěl „přídavný motor“ s plnou nádrží a řídicí systém teleskopu by se ho po upgrade SW začal sám ovládat.
Děkuji, myslel jsem, že zpomalování gravitací bude mít mnohem menší vliv, ale je to tak, už ten to vydělením vzrostlo na 5,8 dnů z 5 dnů před pár hodinami, takže těch 29 dnů to nakonec bude i bez pomoci motorů.
Ještě delší dobu poletí k Mesíci gateway a patrně HLS Starship. Bude to půl roku.
V případě gateway je to ale dáno zejména tím, že tam „není kam spěchat“ a použití výkonného motoru, který by dodal potřebnou energii rychle, by bylo zbytečně nákladné (hmotnost motoru i paliva). Bude tedy používat svůj iontový motor (pokud to chápu správně) a pomalu bude zvyšovat svou dráhu až se dostane k Měsíci. U lunární starship nevíme v podstatě nic, takže tam si netroufám spekulovat. Ale velmi pravděpodobně bude mít už kvůli své vlastní dopravě na LEO několik výkonných Raptorů a pravděpodobně bude na orbitě tankovat (je to technologie, kterou by i NASA ráda vyzkoušela :-)), takže pak v zásadě není důvod s přeletem nějak otálet a může to vzít k Měsíci v řádu dnů.
ahoj, jen takový střípek: zaslechl jsem že start proběhl perfektně a díky tomu bylo ušetřeno nějaké palivo, díky kterému může být životnost dalekohledu delší..
Dá se říci, že je to taková obecná vlastnost – pokud raketa vynese svůj náklad na přesnou dráhu, lze omezit či zcela vynechat korekční manévry a tím ušetřit palivo. V nedávné době jsme toho byly svědky hned několikrát, ať už bezprostředně po startu nebo v průběhu mise – pokud si správně pamatuji, tak některé původně plánované korekční manévry byly vynechány třeba u Perseverance, u Parker Solar Probe si také pochvalovali, že se k Merkuru trefili tak parádně, že po průletu nebylo potřeba nic korigovat. Celé to plyne z toho, že dodavatel rakety garantuje nějakou přesnost dosažení dráhy, výrobce sondy musí počítat s nejhorší variantou, podle toho počítá palivo na korekční manévry. A naštěstí se docela často daří být hluboko uvnitř těch tolerancí. Doufejme, že JWST bude moci ušetřené palivo „přetavit“ na pár let aktivní služby navíc 🙂
Díky za to, jak celý ten proces sledujete. Byly to nervy už při startu a co teď, těch 30 dní, kdy většina týmů už to nemá jak ovlivnit, jen doufat a věřit si, že všichni udělali maximum.
Pěkný základní přehled je i ta odkazovaná stránka NASA. Jen některé věci na ní mi přišly trochu matoucí, tak přidávám pro ostatní, na co jsem přišel:
Předně každému angličtinou vládnoucímu doporučuji tlačítko „About this page“. Jeho popisek trochu mate, je tam i popis celé mise JWST a k tomu, jak to zobrazují na této stránce a co na ní co znamená.
Jednotlivé detaily:
* dráha JWST je znázorněna s časovým měřítkem (na 30 dní), ne s délkovým – proto např. Měsíc není ve čtvrtině
* jednotlivé fáze úkonů a jejich popisky se zobrazí až při dostatečně velké obrazovce, proto na telefonu nejsou vidět. Částečně pomůže dát telefon na šířku.
* ikonka JWST u aktuální polohy se sice mění podle poslední proběhnuvší události, ale grafik zvolil tak nešťastnou metodu, že některé události jako právě korekční zážeh z dnešní noci se projeví asi tak dvěma pixely na té ikonce. Naštěstí stejná je několikrát zvětšená pod textem, tam je to vidět lépe.
* text „aktuální události“ je matoucí tím, jak je psaný v budoucím čase, ale ve skutečnosti má význam minulý (čím JWST naposledy úspěšně prošel). Asi vzali starší sadu textů a nedošlo jim to. Jinak je to v pořádku. Neznamená to ani že JWST teprve tou událostí projde ani nic takového. Jen špatný slovesný čas v textu.
Dobrý den,
je možné, aby na cestě JWST do L2, bylo možné sledovat proces rozkládání a vnějšího stavu JWST pomocí Hubbleova dalekohledu?
Hezký den,
to je velmi nepravděpodobné.
Úhlovou velikost 0,1 úhlové vteřiny, což by mělo být rozlišení HST, dosahoval JWST ve vzdálenosti cca 20000km, pokud jsem správně počítal. Takže už teď je naprosto vyloučeno na něm něco vidět.
To mě taky napadlo. Jestli někdy bude nástupce hubbleova teleskopu pro bližší objekty. Něco technicky modernějšího než Hubble, ale jednoduššího než JW. Jako výkonnější alternativa k pozemním dalekohledům.
Malých infrateleskopů je více – zmínit můžeme třeba WISE, v nadstavbové části NeoWISE.
Jediné, co bude možné sledovat, a to dokonce i amatérsky, bude zjasnění při rozkládání konstrukce a clony
Nemají na jwst kameru, kde by to sledovali?
Nikoliv.
Tak potom jen cidla a odpovědi jwst, že se pokyn zdařil.
Přesně tak to bude.
Byla tahle miste vůbec pojistitelná?
Vypadá to, že Webb poslušně peláší k cíli, první korekční zážeh proběhl a spoustě lidí se určitě hodně ulevilo.
Už se hodně těším na další eventy a hlavně na první obrázky.
Osobně se domnívám, že tohle by nepojistil nikdo a pokud ano, tak za mimořádně nevýhodných podmínek pro kosmické agentury.
Nejlepší pojistka by bylo vyrobit JWST ve dvou exemplářích (výroba druhého kusu by neznamenala dvojnásobné náklady)… a zároveň by se pak mohlo v případě úspěchu obou startů dělat dvakrát tolik vědy.
Náklady by sice dvojnásobné nebyly, ale pod 50% bychom se asi nedostaly, což je stále hrozně drahé. Už takhle stále projekt JWST mnohem více, než se čekalo.
Je to váš poučený odhad, nebo jsou nějaké zdroje? Jistě se o tom uvažovalo a čísla jsou známá, i když asi neveřejná.
Záleží, co myslíte. Pokud reagujete na pasáž: „Už takhle stále projekt JWST mnohem více, než se čekalo.“ tak se čísla určitě najít dají. Ale pokud Vám jde o tu předešlou část, tak tam bohužel veřejně nic není. Nejsem si ani jistý, zda NASA někdy o takové možnosti vůbec uvažovala – alespoň v pokročilejší fázi. Možná v prvotních fázích projektu, ale z toho se to zase nedá přenést, protože tehdejší odhady cen byly nereálné, což ukázaly další roky.
Děkuji za fantastický info servis!
Zaujala mě ztráta výšky po odhození SRBček. Jednalo se o využití „gravitačního praku“? Tzn. o využití rozdílu hmotnosti spáleného paliva? Nebo byl důvod jinde?
Gravitační prak funguje jinak, používá se při průletech kolem planet, když je sonda na oběžné dráze kolem Slunce. Odhozením pomocných motorů přišel nosič o cca 90 % tahu a najednou bylo vše jen na centrálním stupni, který poskytuje výrazně nižší tah. Úkolem první fáze letu (s pomocnými motory) bylo dostat sestavu nad hustou atmosféru, aby měly další stupně klid na nabírání rychlosti a nemuselo je trápit lehké snížení výšky. ostatně krásně to bylo vidět během práce druhého stupně, který nejprve klesal a pak dostatečně zrychlil a začal opět stoupat.
Pravda, spíš jsem měl použít výraz pilotů „výměna výšky za rychlost“, neboli přeměna potenciální energie na kinetickou a naopak. Úbytek výšky byl cca 55km (235 -180), což je nezanedbatelné a během tohoto sklesání a stoupání se stále snižovala hmotnost o záhy odhozený první stupeň a úbytek spáleného paliva horního stupně. Takže při návratu na původní výšku byla rychlost vyšší nejen o zrychlení působením tahu motoru ale i o energii získanou zmíněným úbytkem hmotnosti.
Jen jsem byl zvědavý, jestli někdo neví, jakou měrou (aspoň řádově) se tento efekt podílí na celkové energetické bilanci.
Jestli si dobře vzpomínám, tak gravitační manévr na tomto principu popsal A.C. Clarke v 2021:Druhá vesmírná odysea, kdy loď Alexej Leonov využila Mars na cestě k Jupiteru.
„jet z kopce“ je něco, co nevidím v reálu poprvé
podobnou věc jsem někdy dělal v KSP – při dlouhém zážehu
například pokud chci (na nízké orbitě) provést 16min dlouhý zážeh v apo, rovnoběžný s povrchem, tak to znamená začít 8 min předem – ale 8 min před taky znamená směřovat trochu „z kopce“ (než se dostaneme do apo), vektor zážehu bude správně orientovaný v místě manévru, ale na začátku zážehu to se to tak nebude zdát
(kromě toho mám i pocit, že je to energeticky mírně výhodnější, právě proto, že „jedeme z kopce“ – jenom moje domněnka)
Hádám, že jste měl na mysli Oberthův manévr, kde se využívá, laicky řečeno, kinetická energie paliva. V podstatě ano, nějaká velmi nepatrná úspora tím mohla vzniknout. Myslím ale, že to nebyl úmysl. Šlo v podstatě jen o chvilku „padání“, než sestava nabrala 1. kosmickou. Po oddělení od 1. stupně má 2. stupeň zpočátku relativně malé zrychlení, což je dáno plnými nádržemi, a proto, než nabere rychlost, chvíli „padá“, ale jakmile 1. kosmickou překročí, tak zase stoupá. A s tím se tu samozřejmě předem počítá.
To bude ono, netušil jsem, že to má i svůj název… 55km volného pádu pár tun paliva se vždycky hodí 🙂
Nemôžete Michala Václavíka proste napísať ako jedného z autorov článku a neuvádzať to v každej správe?
Chtěl jsem a nabídl jsem mu to, ale Michal si to nepřeje.
Prave som si precital prve 3 prispevky vo vlakne kosmonautix forum „JWST – James Webb Space Telescope“ (https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=23&t=91). Boli napisane v roku 2010 a je to fajn retrospektiva, a clovek si uvedomi ako sa plany dokazu menit, prisposobovat a hlavne meskat oproti povodnym.
Znie to az neuveritelne, ze sa to nakoniec deje a snad aj v poriadku rozbehne.
Ano, někdy je podobný výlet do minulosti opravdu cenný. 🙂
Splní se představy o výsledcích sledování ?
https://youtu.be/zOX2qKRiE6M
Dorazilo první foto z JWST!
https://www.facebook.com/hvezdarna.brno/photos/pb.110284209841.-2207520000../10158673593264842/?type=3&theater
Snad první skutečná taková nebude 🙂
Nojo, zapomenutá krytka se může dost prodražit. I britské námořní síly o tom už ví svoje.
Skoro jak z mojho fotaku, he he.
Tak to je asi ten nejčernější vtip co jsem kdy viděl :DD
Tak potvrzeno vyklopení předního noníku pro tepelný štít.. super práce
oprava.. nosníku mělo být.. omlouvám se
a už máme k dispozici i teploty na obou stranách
Mám otázku.
Bolo vynesené niečo drahšie ako 10mld USD?
Prečo to voláte najdrahší kozmický teleskop?
(to moc nie je zvláštny rekord. Každý bol drahý a každý ďalší býva drahší a vôbec vynesených dôležitých teleskopov bolo iba pár – ak nerátame tie maličké, či iba kvalitnejšie kamery)
A vôbec existuje drahší teleskop na zemi?
Podľa môjho názoru je to najdrahší náklad vôbec vynesený raketou a je to i najdrahší teleskop vôbec.
Project Apollo: $257 billion (prepocteno s inflaci na rok 2020)
ELT (Extremely Large Telescope) planned for 2024: $1.5 billion
JSWT: $9.7 billion
JSWT levny urcite neni, premozitelu moc nebude jestli vubec.
Plus ještě samotná ISS bude určitě také dražší.
ISS je jako celek drazsi:
The ISS has been described as the most expensive single item ever constructed. As of 2010 the total cost was US$150 billion. This includes NASA’s budget of $58.7 billion (inflation-unadjusted) for the station from 1985 to 2015 ($89.73 billion in 2021 dollars), Russia’s $12 billion, Europe’s $5 billion, Japan’s $5 billion, Canada’s $2 billion, and the cost of 36 shuttle flights to build the station, estimated at $1.4 billion each, or $50.4 billion in total. Assuming 20,000 person-days of use from 2000 to 2015 by two- to six-person crews, each person-day would cost $7.5 million, less than half the inflation-adjusted $19.6 million ($5.5 million before inflation) per person-day of Skylab.
https://en.wikipedia.org/wiki/International_Space_Station#Cost
Ale samostatne vynesene teleso bude JSWT nejdrasi. A v telescopech taky.
A nejdrasi stavba Interstate Highway System: $459 billion
Pozor na rozdíl mezi českým a americkým biliónem, rozdílem mezi dlouhou a krátkou číselnou řadou. Viz populární seriál.
V případě těch vašich čísel se jedná o miliardy (minimálně tam, kde píšete česky)
Ďakujem za odpoveď a za prečítanie príspevku.
Ja som písal o jednotlivom náklade. Teda jeden štart rakety s nákladom. Myslím si stále, že je najdrahší.
Nehovorím o ISS alebo iných viacštartových projektov ako Apolo, Gemini, či budúca cesta na mesiac.
Myslím si, že nikdy nestála a dlho nebude stáť sólo misia 10mld USD
(bez prevádzky samozrejme)
Az teraz som si pozrel video v clanku a musim povedat, ze je vyborne!
Ano, krásně ukazuje složitost celého procesu.
Prosim, uz dost Michala Vaclavika. Uz ted je to jmeno ve clanku 14 krat !!!
To ted bude to jmeno u kazdeho updatu?
Za pul roku to bude traba jako co? 300 krat???
Really?
Nabiram pocit, ze to neni projekt NASA a ESA, ale Michala Vaclavika. 😀
Vsude samej Vaclavik 😀
Prosim, pochopte, neni to nic osobniho.
Oprem neni potreba to jmeno opakovat neustale.
Spis napiste puvodni zdroj, treba Twitter Jamesa Webba, web tranky NASA, atd.
Ctenare opravdu nezajima nakej Vaclavik.
Dekuju za pochopeni 😉
Vaše přání nesplníme. Michal totiž přináší informace, které v oficiálních prohlášeních nejsou. Je tedy mimořádně cenným zdrojem informací. Pokud tedy v článku uvedeme informace od něj, je fér ho zmínit. To, že je v článku zmíněn tolikrát, krásně ukazuje, jak cenné jeho informace pro náš psaný přenos jsou. Bez Michalových informací by byl článek mnohem chudší. Budeme jej tedy stále uvádět vždy, když přinese zajímavé informace. Vážíme si informačního servisu, který poskytuje. Bez něj bychom se my ani čtenáři k mnoha informacím nedostali.
Snad staci napsat jednou velkym fontem treba i do nadpisu…
O UPDATE INFORMACI PECUJE MICHAL VACLAVIK.
Opravdu je to nutne delat u kazdyho updatu?
Temer vsechny informace jsou verejne dotupne, mozna se spozdenim, ale treba taky ne. Informace o teplotach byly na zminene strance jiz kolem 14:00.
Takhle vacvalikovat je nejlepi cesta k tomu, jak u nekoho vypetovat alergii na nakoho, kdo si to mozna ani nezaslouzi.
Michalovi jsem nabídl, aby byl uveden jako spoluautor článku, což odmítl. Vámi navrhované řešení je stejné. On totiž není autorem VŠECH aktualizací. Proto nejde Váš návrh využít.
Mějte úctu k lidem, kteří si dají práci s napsánim kompetentního příspěvku. Je snad pochopitelné, že u svých textů chtějí být uvedeni. A ne se ztratit někde v nějaké poznámce o spoluautorství.
Osobne si myslím to isté ale aspoň mi môžete poďakovať na moje dávne upozornenie na to, že nemusí byť zakaždým za jeho menom napísané „z české kosmické kanceláře“ To bolo o poznanie otravnejšie.
Co Vám na tom tak strašně vadí?
A ten řádek není povinný, klidně jej při čtení preskočte. A raději popracujte na svém písemném projevu…
Popsal jsem to, myslim, docela presne.
Vase „rada“ to je fakt neco… 😀
Uvádění autora/ zdroje u přebírané informace je minimálně slušnost. Pokud máte problém se slušností (a minimálně forma vašich poznámek tomu dost napovídá), pak vám toho tady bude vadit víc.
Pokud jste si z toho jednoho řádku „vypetoval alergii“, ať už tím vypetovnim myslíte cokoliv, prostě to ignorujete a nekomentujte.
Nikdo vás nezvolil za mluvčího čtenářů, tak tady nevykládejte na co jsou nebo nejsou čtenáři zvědaví. Většinu z nás „nějakej Václavík“ naopak zajímá.
A moje rada sedí. Samý překlep a psaní s/z vám taky nic neříká.
Dobrý den, mám dotaz jak přesně fungují mikrozávěrky, z jakého důvodu je jich tolik nebo jestli existuje odkaz s více podrobnostmi. Děkuji
Je jich tolik kvůli tomu, že čím více jich je, tím přesněji je možné určit pozorovanou oblast a také je možné souběžně sledovat více objektů. Pokud stojíte o podrobnější popis celého systému, mohu doporučit třeba tyto odkazy, kde je vše pěkně popsáno:
https://webb.nasa.gov/content/about/innovations/microshutters.html
https://jwst.nasa.gov/content/observatory/instruments/nirspec.html
https://sci.esa.int/web/jwst/-/60352-the-nirspec-instrument-micro-shutters-front-view
https://web.natur.cuni.cz/uhigug/kletetschka/LietalSPIE66872007.pdf
https://jwst-docs.stsci.edu/jwst-near-infrared-spectrograph/nirspec-instrumentation/nirspec-micro-shutter-assembly
https://www.researchgate.net/publication/233868328_Development_and_operation_of_the_microshutter_array_system
No ta pravá „sranda“ začne zítra, to budou opravdu hororové 3-4 dny
Docela mě zajímalo, co uvidí sonda v bodě L2. Hlavně její sluneční panel.
Nejsem takový počtář, tak jsem sáhl po CADu.
Docela mě to překvapilo.
Přímo z bodu L2 zakrývá Země 85% plochy slunečního disku. Krásné prstencové polozatmění. Na panel by tak dopadalo jenom asi 15% výkonu.
Když ale posunete sondu o pouhých 8 km libovolným směrem do strany (kde bude L2 obíhat), ukáže se 73% slunečního povrchu – povrch Země se bude nacházet skoro ve středu slunečního disku. Krásný nakousnutý koláček.
Čísla jsem trošku zaokrouhlil ani nepočítám s excentricitou dráhy nebo s ohybem v atmosféře. Ale snad jsem tak moc velkou chybu nevyrobil. Nebo se někde nesekl.
Díky za výpočty. A když posuneme dráhu od středu ne o jednotky, ale stovky tisíc kilometrů, tak to už bude úplně v pořádku – viz tenhle obrázek od Michala Václavíka.
A je po koláčku. Já na obrázku četl RLP Y (km) a přehlídl to 10^5.
To dělá ta sváteční strava a brzká ranní hodina 🙂
Úplně v pořádku, nic se neděje. 😉
Wow, takze uz sme na case 6:13 v prilozenom videu, zatial to ide ako ma!
Delate z toho moc vedu. Ja mit tyhle informace, tak se podelim. Nebudu si narokovat zasluhy, kdyz stejne ty informace na konci dne NASA vypousti na Twitter.
K cemu to je, mistre Vaclaviku? 😀
Nikoho nezajima KDO ziskal informace, ale ze JSOU TADY.
Znovu opakuji, že Michal přináší konkrétní údaje, které NASA v oficiálních prohlášeních neuvádí. V tom je ta jeho nedocenitelná přidaná hodnota a proto si zaslouží být zmíněn. Vaše otázka se smajlíkem mi přijde nemístná, nevhodná až trapná. Pokud někdo získal informace, které jinde nejsou, pak si plně zaslouží být jmenován jako zdroj takové informace.
Dobre, nasel zdroj informaci. Mozna by se o nej mohl podelit. At vidime, zda opravdu jde o dobrovolne sireni informaci, nebo spis o zasluhy 😉
Jelikož je osobně zapojen do provozu kosmických agentur, má přístup i k informacím a zdrojům, které nejsou veřejně dostupné. Právě v tom je jeho zpravodajství mimořádně cenné. Tím považuji celou věc za uzavřenou.
P.S. Michal dává tyto informace na svůj Facebook a Twitter. Nenutí mne, abych od něj čerpal informace a dával je do tohoto článku. Dělám to dobrovolně, protože dokážu ocenit jejich kvalitu a důvěryhdnost.
Dobre, tak to jsem nevedel. Omlouvam se, ted to lepe chapu.
Stejne si napisu skript, at prohlizec nezobrazuje to jmeno 🙂
Mě rozhodně zajímá, že pan Václavík investuje své schopnosti a svůj čas do toho, že se s námi dělí o informace. Chci vědět kdo co píše. Už jen proto, abych v budoucnu mohl vyhledávat další informace od autorů, kterých si vážím. Např. od pana Václavíka. Naopak vaše příspěvky považuji za krajně urážlivé a ubohé. Laskavě si je odpusťte. Rozhodně nikoho nezajímají a je evidentní, že je nikdy nikdo nebude vyhledávat.
Filip, prosim ta, ukonci to uz.
Postazoval si sa, Dusan ti to vysvetlil, myslim, ze to staci.
Bude skvele, ked sa diskusia bude drzat temy clanku a bude riesit JWST a jeho cestu do L2.
Iba v rovine laickej teorie – napadlo ma, ci inzinieri riesili moznost rozbalit JWST do konecneho stavu (alebo aspon absolvovat najkritickejsie body) na LEO a az potom ho popostrknut do L2.
V pripade problemu by ho (mozno?) vedel obsluzit dragon (ale ten asi nema moznost EVA) – aha, tak asi to je blbost, takze by to nic nevyriesilo.
Navíc to by vyžadovalo velkou změnu rychlosti – velké zrychlení = riziko poškození štítu a dalších citlivých částí.
1. Druhý stupeň nosné rakety není konstruován pro skladování paliva (vodíku) po dobu řádu týdnů (natož pak měsíců v případě nějaké opravy). Dlouhodobě skladovatelná paliva mají výrazně menší specifický impulz než vodík, tj. bylo by to o mnoho víc paliva, pravděpodobně mimo možnosti rakety.
2. Teleskop rozložený na LEO by poničily drobné částice kosmického odpadu.
Jen bych se připojil: Mě rovněž zajímají informace od pana Václavíka (a nejen od něho), neboť jsem líný je vyhledávat, nevládnu dobře AJ a takhle to mám podáno jasně a srozumitelně.
Pro všechny ty, kteří by si chtěli informace čerpat přímo od zdroje v angličtině, doporučuji tyto zdroje:
https://blogs.nasa.gov/webb/category/james-webb-space-telescope/
https://twitter.com/NASAWebb
Tak – ide do tuheho. Rozvinutie nosnikov a slnecnych stitov ….!
Drzim palec.
Jeden prenos (tracker) aktualneho diania na JWST:
https://www.youtube.com/watch?v=BHv2Pw8bfYA
https://www.youtube.com/watch?v=u6KGMhkXD10
Uz sme za polovickou vzdialenosti k L2 – ale len co sa tyka kilometrov, nie co sa tyka casu, pretoze rychlost ovplyvnovana gravitaciou Zeme a Slnka (asi??) klesa. A ono to skutocne vyzera ta, ze JWST sa do L2 „doteriga“ tak pomaly, ze na umiestnenie na obeznu drahu okolo L2 bude potrebovat minimalnu zmenu rychlosti a tym padom aj pohonnych latok, ktore su potrebne na jeho cinnost aj do buducnosti a cim viac ich ostane, tym dlhsie posluzi.
Takze: Zastupim malicko pana Vaclavika a oznamim, ze prave aj lave rameno stitu bolo uspesne vyklopene a tvar JWST v kozmickom priestore nadobudol svoje (takmer) finalnu podobu: podobu diamantu.
Vyklopenie trvalo dlhsie, nez povodny plan, ale operacny team to PREDPOKLADAL, cize to je OK.
Nasledovat bude napinanie vrstiev stitu (membran).
Vyzera to zatial dobre, skvela sprava!
Cerpal som z : https://blogs.nasa.gov/webb/category/james-webb-space-telescope/
dufam, ze spravne…
[img
[/img]
Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový)
O „tvare/podobe diamantu“ som sa zmienil v ramci mojej laickej citacie NASAWebb tweetu:
„With the successful deployment of our right sunshield mid-boom, or “arm,” Webb’s sunshield has now taken on its diamond shape in space. Next up: tensioning the 5 sunshield layers!“
mimochodem: diamond EN = kosočtverec CZ ( = losagne FR … proto je například v EN materiálech logo Renaultu označený jako „diamond“ … ale ve FR je to „losagne“ – tzn Renault má kosočtverec, nikoli diamant )
diamond se v angličtině pro kosočtverec používá běžně, i když jsou i další slova
díky za update 🙂
Wow, tak toto som skutocne netusil, respektive mi to nedoslo, dakujem za korekciu mojho prekladu!
:+1:
jsou to detaily, důležitá je myšlenka a záměr 🙂
díky moc
Dekuji za casne ranni dobre zpravy 🙂
Díky, naprosto parádní zpráva. No zatím není co vytknout, samozřejmě na oslavy je brzo
https://www.space.com/news/live/james-webb-space-telescope-updates
Mnohokrát děkuji za skvělou zprávu, která se tu díky Vám objevila v době, kdy jsem tvrdě spal. 😉
Rado sa stalo, prispievam sem malo, o to radsej citam 🙂
Ceníme si obou forem zapojení. 😉
Tak teď hlavně opatrně s tou fólii. Tohle je bezprecedentně choulostivá činnost. Fascinuje mě to, že jako obvykle nelze posoudit stav vizuálně, ale v tomto případě mi to připadá jako celkem problém. Zatímco u jiných součástí dalekohledu (nebo obecně kosmických strojů) se lze spolehnout na nějaké senzory pokud jde třeba o kontrolu vyklopení panelů nebo antén apod. (prostě dojde třeba k zaaretování, zacvaknutí), tak tady mi není vůbec jasné, jak lze ověřit, že štít bude roztažen bez závad a bez trhlin. Jasně, doputuje do nějaké krajní polohy v rámci konstrukce, ale v jakém stavu bude plocha fólie, to se zjistí jak?
Osobně se domnívám, že při následném kroku (napínání vrstev) bude možné určit, zda všechna „táhla“ mají optimální odpor. Pokud ne, pozná se, že zřejmě došlo k poškození fólie. Věřím, že z pozemních zkoušek a počítačových simulací mají dost přesné modely chování a dat z jednotlivých senzorů.
No, kedze dneska mi to tu sype, tak prispejem mojou spekulaciou – stit je tam na odclonenie slnecneho svitu a tak velmi dobrym kontrolnym telemetrickym udajom budu teploty na slnecnej strane stitu a na tej odtienenej.
Ako najvacsie riziko pri tomto ukone vnimam fakt, ze sa testoval v zemskej gravitacii, kdezto momentalne to robia v gravitacii ovela mensej (tipujem) a vo vakuu.
A takyto strasne mudry som po precitani: https://www.nasa.gov/feature/goddard/2020/webb-sunshield-successfully-unfolds-and-tensions-in-final-tests
🙂
Pekny rok 2022 plny startov Starshipu, SLS a inych misii, ktore budu milnikmi do dalsich rokov!
Jo, ta teplota bude určitě dobrý indikátor!
Jinak ty testy rozkládání na Zemi byly s odlehčovacími závěsy, což je technologie, která se běžně používá ke zkouškám rozkládání konstrukcí, které se mají rozkládat až v kosmickém prostoru a na Zemi by se jinak rozlámaly – to jsou často různá ramena, panely a podobně.
To ma tak napadlo – ono urcite sa pri operacii budu orientovat hlavne tym odporom, lebo vsak ked nieco napinam, tak podla toho ako silno taham viem, ze ci som to uz napol dostatocne.
Meranie teploty asi potvrdi fakt, ci predpoklady vedcov a inzinierov na pocet vrstiev boli spravne, a ci (povedzme) su vrstvy v spravnych rozostupoch a neposkodene.
Také mne taková otázka napadla. Nicméně vzhledem k tomu, že nelze udělat žádnou opravu porušené fólie, je měření teplot sice určitým indikátorem, ale nemyslím, že se na to dá reagovat změnou scénáře. Už to tak zůstane.
Proto doufám, že vše skončí úspěchem.
Citam nasledovne: https://spaceflightnow.com/2022/01/01/jwst-sunshield-deploy/
A napriklad tam cituju inziniera, ktory hovori:
„Musíme napnúť všetky membrány pomocou série kladiek a káblov, aby sme vytvorili rozostup medzi každou z piatich vrstiev.“
„Napínanie membran zahŕňa odoslanie príkazov na aktiváciu niekoľkých motorov na navinutie celkovo 90 káblov prostredníctvom mnohých kladiek a zariadení na správu káblov. Napínanie slnečného štítu bude trvať najmenej dva dni, ale môže trvať aj dlhšie kvôli zložitosti procesu a flexibilite zabudovanej do časovej osi“
A ako taku pikosku v clanku uvadzaju, ze zrolovanie krytov, ktore chranili stit pri starte, neprebehlo uplne bez „problemiku“, citujem:
„Spínače, ktoré mali indikovať, že sa kryt zroloval, sa nespustili, keď sa mali, “uviedla NASA. „Sekundárne a terciárne zdroje však potvrdili, že áno.“
Translated by Google 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=u6KGMhkXD10
Uz sme za polovickou vzdialenosti k L2 – ale len co sa tyka kilometrov, nie co sa tyka casu, pretoze rychlost ovplyvnovana gravitaciou Zeme a Slnka (asi??) klesa. A ono to skutocne vyzera ta, ze JWST sa do L2 „doteriga“ tak pomaly, ze na umiestnenie na obeznu drahu okolo L2 bude potrebovat minimalnu zmenu rychlosti a tym padom aj pohonnych latok, ktore su potrebne na jeho cinnost aj do buducnosti a cim viac ich ostane, tym dlhsie posluzi.
Je potřeba si uvědomit, že se jedná o rychlost vzdalování se od Země. Rychlost, jakou se pohybuje na své dráze kolem Slunce , bude skoro 30km/s
Ano, iste, sustava Zem – L2 obieha okolo slnka, takisto ako slnko s planetami obieha okolo centra galaxie, atd…
Mal som na mysli to, ze rychlost akou sa JWST priblizuje k cielu klesa, co vysvetluje to, ze aj ked uz uletel viac nez polovicu, tak casovo mu ta druha polovica potrva ovela dlhsie ako ta druha a ked tam doleti, tak v podstate nebude musiet velmi menit vektor rychlosti.
Pred par dnami mi to tu jeden mudry prispievatel pekne vysvetlil v ramci odpovede na moju otazku a teraz si to len utvrdzujem…
Oprava – „ako ta prva“
Uvědomit si tu rychlost JWST po oběžné dráze kolem Slunce+Země potřeba není. Vzájemné rychlosti jsou v časoprostoru relativní. Důležitá je ta vztažená k bodu L2.
Pro představu je taková, jako byste odpalili kulečnikovou kouli na kopeček v pribliznem tvaru hory Říp a snažili se, aby nesklouzla zpět, za, ani vlevo či vpravo.
L2 driftuje v závislosti na vzájemných polohách, hmotnosti a vzdálenosti těles. Polohu JWST v gravitačním poli ještě ovlivní sluneční vítr.
Teplotní čidla.
Rád bych se zeptal, jak často jsou data, která se obrazují na webu NASA pro online sledování, aktualizována.
1) je divné, že jsou řadu hodin stejná na všech desetinných místech
2) rozvinutí clony nijak nesnížilo teplotu na chladné straně, což bych očekával
Díky
To se budete zeptat přímo NASA. Osobně bych to tipoval tak 2 – 4 × denně.
S Firefoxem jsem během dneška už několik změn teploty zaznamenal (aktuálně 56,67C v A). Zkuste obnovit stránku nebo jiný browser.
Na twitteru se právě objevila zpráva (https://twitter.com/NASAWebb/status/1477716175161372678?s=20), že vypnutí membrán se odkládá na NET zítra, tj. 3.1. Chtějí si prý vyzkoušet, jak se dalekohled chová ve vesmíru. Začínám mít obavy, že je tam nějaký problém, ale snad se mýlím.
Díky, napsal jste to jen chviličku po naší aktualizaci. 😉
Spíš bych řekl, že je to standardní opatrnost. Nechtějí nic podcenit.
Pokud se posune začátek kolimace jednotlivých zrcadel tak, že se to nestihne dokončit do posledního korekčního manévru, nechá se to až po něm?
Máte na mysli sestavení bočních panelů zrcadel do cílové sestavy, nebo kolimaci jako kalibraci zaostření? Kolimace se bude dělat jistě až po uvedení JWST na cílovou oběžnou dráhu a tepelnému ustálení prvků dalekohledu. Dá se předpokládat, že během času se stále bude doostřovat.
Mám na mysli to, je na stránkách JWST https://www.jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/whereIsWebb.html
popsáno jako „Mirror Segments“ (mezi 17. a 28. dnem od startu).
Mohlo dojít k podobné nesrovnalosti jako u srolovàní krytu sluneční clony. Primární detekce nezaslala správný stav ale dvě další (blíže nevysvětleno) ano. Opatrnost při napínání fólií, aby úkony následovaly až po dokončení předchozích, je namístě.
Majú podľa mňa nejaký problém (dúfam, že riešiteľný), lebo keby nič nerobili, tak teplota na cold side sa nemení tak výrazne. Na bodoch C, D sa výrazne zmenila…
Ak sa nemylim, tak klesla, hej?
V pripade, ze ano, tak to by malo byt OK – na studenej strane chcu operovat pri 40 Kelvinoch, ci tak nejak (-230 Celzia, plus/minus).
A kedze stit je uz roztiahnuty, tak je mozne, ze teplota klesa. Napriek tomu, ze nie je napnuty.
To nebude příznak problému – clona je roztažená, takže optická část dalekohledu je ve stínu a je tedy výrazně chladnější, než byla před pár dny. Protože ale jednotlivé membrány ještě nejsou napnuté a oddělené od sebe, tak izolační schopnosti nejsou takové, jaké mají ve finále být, teplota je tedy stále ještě hodně vysoká (oproti požadované pracovní teplotě).
Niečo podľa mňa robili, aj keď deklarovali, že odpočívajú, lebo teplota na C klesla takmer o 70 stupňov C a na ostatných bodoch je rozdiel len malý.
To může být jen důsledek rozvinutí solární clony – jde o průměrnou teplotu zrcadel, takže už po vyklopení UPS nosníků byla střední část zrcadel ve stínu a jejich teplota klesla. Po vytažení do stran jsou ve stínu všechny, takže i ty dosud osvětlené začaly chladnout a tím se snížila i průměrná teplota. Nebylo tedy dost možná nutné k tomu udělat nic dalšího.
U ostatních bodů nebyl ke změně teploty žádný velký důvod, protože byly ve stínu (bod d) nebo naopak osvětlené Sluncem pořád (a, b). Podezřelé je to, že uvádějí teploty na setiny °C a ty se nemění. Změřit teplotu něčeho s takovou přesností v takto velkém rozsahu je samo o sobě problematické a že se by se to neměnilo např. jen s rostoucí vzdáleností od Slunce mi přijde zvláštní. Ale je možné, že je to jen malou frekvencí aktualizací pro tu webovou prezentaci.
Trochu se bojím, že jedou ve stupidních imperiálních jednotkách, protože teploty ve Fahrenheitech jsou na celé stupně. Jestli to tak skutečně je, tak se modlím, aby tam nebyl někde průšvih typu Mars climate orbiter. Tím samozřejmě nemyslím, že by JWST měl shořet, ale víme co se povedlo třeba u HST.
jednotky se dají měnit, ty ve stupních Celsia jsou na dvě desetinná místa
https://www.jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/whereIsWebb.html?units=metric
Teplota na webu – hodnoty v setinách budou jen nedokonalost webu. Udělali to možná amerických jednotkách, potom někoho napadlo dodělat i jednotky SI a tak je to z F přepočteno zase na °C a desetinná místa zůstala omylem. Víc bych v tom nehledal.
Ano, taky bych řekl, že měří ve °F a na °C to pak jen přepočítávají.
Je to projekt nejenom NASA a amerických (kanadských) společností, ale i ESA. Pochybuju, že používají imperiální jednotky. Ten průšvih si snad nikdo podruhý dovolit netroufne.
Teplota je podle mě měřená v Kelvinech a teprve na webu je přepočítávaná na °F nebo °C.
Souhlasí, přepočítávaji z celočíselných stupňů F.
Vyzkoušejte si:
stC = (stF – 32) / 1,8
Vyjdou přesně ta desetinná místa zaokrouhlená na dvě.
Stupnice C a stupnice K jsou vůči sobě jen posunuté o 273,15.
Zobrazená čísla tedy dost nahrávají názoru, že buď měří ve Fahrenheitech, nebo jen pro webovou stránku přepočet z K nejdříve „vyrobí“ ve F s vynuceným zobrazením ,00.
V každém případě my na té webovce nemáme jejich telemetrii přímo.
V každém případě by ten, co to naprogramoval na web (nebo mu to zadal) zasloužil … opakování fyziky pro základní školu. Pokud mám nějakou teplotu změřenou či přepočtenou na celé jednotky °F a udělám přepočet na °C, tak počet platných číslic přece musím +- zachovat a ne tam začít vymýšlet nějaké dvě cifry navíc.
Už to opravili. Asi čtou diskusi na kosmonautixu 🙂
Tepelná setrvačnost zrcadla je v řádu týdnů. Je to ve vakuu a pozlacené tj. tepla ze Země se to zbavuje velmi pomalu. Chladič má jiný povrch (aby chladil) a proto jeho teplota kleslá rychleji. Po oddělení jednotlivých vrstev shielhu klesne na cílovou teplotu nebo ještě níž, pokud budou tou dobou některé přístroje vypnuté. Teplota zrcadla bude klesat rychleji po jeho rozložení.
Díky za super zpravodajství! Jsou to nervy… Podle webu space.com se řešily o víkendu dva problémy, z nichž jeden byl nedostatečně nízká teplota motorků pro napínání slunečního štítu. Dá se to nějak potvrdit? Michal
Podle toho článku na Space.com byly motorky pro napínání trochu přehřáté od sluníčka, takže jinak natočili celý JWST, aby teplota klesla níž pod maximální povolenou teplotu (kterou to však ani původně nepřekračovalo). Jednoduše nechtějí, aby se některý z motorků při napínání uvařil.
Druhý problém jsem pochopil tak, že fotovotalické panely dávají méně energie, než počítali, což lze kompenzovat pomocí PWM. Z článku ale není zřejmá příčina toho nižšího napětí, snad to nebude nic vážného a JWST nebude pak nucen za provozu nějak omezovat program kvůli nedostatku energie.
Pochopil jsem text tak, že zřejmě kvůli životnosti solárních panelů, které mají při rostoucí teplotě nižší účinnost, omezují programově odebíranou energii a tím i napětí. Tento model nyní upravili, aby se využívala méně záložní baterie.
Všichni zřejmě víme, že hlavním záměrem je funkčnost a životnost.
Super, super, super!
https://mobile.twitter.com/Kosmo_Michal/status/1478251976194465794
Asi nejen já jsme klidnější.
Ano, pripajam sa aplauzu!
Shields up! (Nasa twitter)
super, takže najproblematickejšia časť misie je za nami =) držme si palce nech to takto ukážkovo ide dalej =)
Nevím jistě, jestli toto byla nejproblematičtější část – poměrně komplikovaně vypadá i vyklopení sekundárního zrcadla a pak i „kompletace“ primárního. Takže já osobně se budu stresovat dál 🙂
Samozřejmě, že každá operace je kritická. Ale tyhle další dvě operace jsou na principu : odjištění – motorický pohyb až na dorazy – zacvaknutí západek
Mají na Webbu některé mechanické prvky zdvojené jištění provedení daného úkonu?
Něco málo ano, např. aktuátor pro dnešní rozložení SMSS.
Bez slunečního štítu by fungovat mohl, byť by neviděl tolik, co je plánováno.
Bez rozložení primárního zrcadla vlastně totéž, byť malinko jinak…
Bez rozložení sekundárního zrcadla je z něj leda tak předražený teploměr.
R.
Většina přístrojů na palubě pracuje ve vzdálenější části IR a nízká teplota samotného zrcadla je nezbytnou podmínkou správné funkce, takže úplně bez štítu by to asi nešlo, pokud by nebyl zcela dokonale napnutý (např. by se některou vrstvu nepovedlo rozložit), tak by to asi v omezeném režimu použít šlo.
U primárního zrcadla je to jasné, bez postranních křídel by to nebylo úplně 100%, ale funkční ano.
A ten popis sekundáru je přesný :-).
JWST pracuje pouze na kousku začátku FIR.
Velmi zajímavá informace o složení stínících fólií. napadlo mě, z jaké strany jsou číslované? První je u zrcadla nebo směrem ke slunci?
První vrstva je ta největší, vnější, vystavená plně slunečnímu záření. Pátá je nejmenší a na straně optické soustavy a přístrojů.
Dobrý den
Díky za reportáž.
Zajímalo by mě, jak se bude řešit korekce tlaku slunečního záření, když bude teleskop většinu času svítit slunce jen na stranu se štítem a bude to tlačit směrem od Slunce.
Tipnul bych si, že při ploše 300 m² by korekce pouze motory vyčerpala palivo za pár let.
Hezký den,
děkujeme, že nás čtete. V článku je odpověď na Vaši otázku. Cituji:
30. prosince 16:39
Dnes byl v akci rozměrově malý, ale významem velký díl. Více už Michal Václavík.
Krátce po 15:00 SEČ došlo k vyklopení kompenzační klapky, tzv. momentum flap na zadním nosníku UPS, který byl do pracovní polohy uveden ve středu brzy ráno. Sluneční clona Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) bude mít po rozložení plochu o něco málo větší než 300 m². Clona se chová jako plachta a na takto velké ploše je již znát tlak slunečního záření. Výsledná působící síla však neprochází přes těžiště JWST a způsobuje tak trvalé vychylování dalekohledu z pracovní polohy. To je možné kompenzovat motoricky za cenu zvýšené spotřeby hydrazinu. Další možností je kompenzace s využitím silových setrvačníků. Ani to však není zadarmo a vedlo by to k jejich rychlejší saturaci a ruku v ruce častější desaturaci, která si opět vyžádá činnost reaktivního pohonu a tedy spotřebu hydrazinu. Kompenzační klapka zvětší plochu, na kterou dopadá sluneční záření. Její rozměry a úhel vyklopení vedou k posunu působící výsledné síly od slunečního záření co nejblíže těžišti JWST. Kompenzační klapka má jen jednu předem danou polohu, do které se dostala za 8 minut.
Citovaný text o korekci orientace kompenzační klapkou jsem četl, ale zajímalo, jak kompenzovat celkové působení které bude vždy ze směru od Slunce.
Pokud je skutečně možné tuto trvale působící sílu kompenzovat, jak zmiňuje „tsv“ „Stačí družici umístit na „správné“ místo.“, pak by bylo zajímavé o tom vědět více podrobností.
Obávám se, že v článku není odpověď na otázku, ale na to jak se koriguje to, že tlak slunečního záření neprochází těžištěm. Podle mého názoru korekce toho, že teleskop je trvale tlačen směrem od slunce je dána prostým faktem, že díky tomuto tlaku bude prostě stabilní bod soustavy Slunce-Země o malinkatý kousek blíže než je bod L2. Jde jen o to, že se trochu posune rovnovážný stav mezi gravitací Země o odstředivou silou oběžné dráhy kolem Slunce. Na kompenzaci tlaku slunečního záření tak není třeba vydávat cenné palivo. Stačí družici umístit na „správné“ místo. Nicméně připouštím, že „modifikovaný bod L2“ může být ještě o malý kousek méně stabilní než „přesný L2“. Domnívám se ale, že rozdíl bude zanedbatelný.
Řekl bych, že malinké couvání vhledem k omezené životnosti přístroje vadit nebude. Přecejenom to není sluneční plachetnice.
Horší vliv by bylo otáčení okolo osy. Byť malé.
Proto řeší těžiště.
Jen doplním pro fyzikální představu – tlak záření je ve vzdálenosti 1AU od slunce řádově v jednotkách mikro Pascalu. Celá plachta (bude-li umístěna kolmo ke Slunci) vygeneruje sílu v jednotkách mN. Při hmotnosti JSWT cca 6500 kg to vede na zrychlení řádově 1e-7 m/s2. To je opravdu malé číslo, ale pokud by se nijak neřešilo, tak za rok udělí JWST rychlost kolem 5 m/s a odtlačí do vzdálenosti 76 tisíc kilometrů (snad jsem to spočítal správně :-)). Proto předpokládám, že dráha je lehce posunuta směrem k Zemi, aby to „malé“ couvání nenastalo. V každém případě je to síla dobře předvídatelná a známá, takže z toho nemám obavy.
Vzhledem k tomu, že motorová sekce je na teplé straně a nemůžou se s dalekohledem otočit, očekávám, že raději budou lehce blíž Slunci a případně budou motoricky korigovat vzdálenost aby JWST nespadl zpět na Zemi, než aby jej nechali odtlačit „za“ bod L2 a pak řešili, jak jej dostat zpět.
Nesymetrický tlak slunečního záření řeší odrazná plocha na rameni slunečního štítu, která byla vyklopena 5. den
Otázka přece nebyla na nesymetrický tlak, ale na tlak jako takový. Nebo jsem to přečetl špatně. Zjevně to všichni pochopili jinak, tak bude asi chyba u mě. I když to furt nechápu.
Sám v tom nejste, já tu otázku chápu také tak 🙂
Vzhledem k tomu, v jaké vzdálenotsi a po jaké trajektorii se pohybuje JWST od bodu L2, je myslím odchylka vzniklá tlakem záření zanedbatelnou mírou. Zrovna ta, jak bod L2 není žádný pevný /fixní bod ,ale působína jeho polohu více vlivů
Do požadované teploty na studené straně ještě schází asi 40K u zrcadla a dokonce 90K u chladiče instrumentace (tam je to logické, že bude vyšší). Je to tak správně?
Teploty v kosmickém prostoru klesají pomalu. Proto taky oživování přístrojů začne až cca 2 měsíce po startu.
Teploty, jak píšete, klesají pomalu a to sáláním – vyzařováním. Není tam jiné médium, které by odnášeko teplo mimo fólie prostou výměnou, ani od aktivního chlazení.
Proto se také špatně dá představit, jak jsou důležité vzdálenosti mezi foliemi. Teoreticky stačí, aby se nedotýkaly.
Jestlipak najdeme matematický model toho stínění?
Vzdálenost folií hraje poměrně zásadní roli. Můžete si to představit tak, že těmi mezerami odchází tepelné záření z mezilehlých vrstev do stran.
Štít má odstínit fotony, které by přesvítily zrcadlo.
To pracuje na vlnových délkách 0,6 až 28,3 mikrometru, takže předpokládám, že právě ty jsou nežádoucí.
Vrstvy část odrazí a část propustí dál (tepelnou vodivostí). Další vrstva, další odraz.
Fotony se tak postupně vyodráží ven. Vzdálenost nejspíš nebude kritická, jenom se vrstvy nesmí dotknout nebo přiblížit blíž než na oněch pár desítek mikrometrů.
Do stran asi odchází teplo těžko – není tam medium, plyn, který by odnášel teplo, jako se to třeba děje u plochého podokenního radiátoru.
@Borin: Do stran odchází zářením, některé fotony se prostě „netrefí“ do protilehlé plachty. Jak velký přínos k celkové izolaci to efekt má neumím bez (hodně) počítání odhadnout, ale je pravda, že základní princip multivrstvé izolace tenhle efekt „nepotřebuje“. Z jednoduché rovnice pro tepelnou bilanci každé vrstvy vyjde, že teplo přenesené zářením přes clonu klesá nepřímo úměrně počtu vrstev (pouze z přenosu mezi vrstvami, bez potřeby vyzařování do stran).
Pro úplnost: za předpokladu, že každá vrstva vyzáří stejně tepla „ven“ i „dovnitř“, což není u Webba úplně přesně splněno, protože první vrstvy mají jinou emisivitu povrchu každé strany, nicméně v prvním přiblížení je princip zachován. Pokud by se ale dvě vrstvy dotýkaly, tak bude odvod tepla jedním směrem řádově větší než druhým (záření versus vedení) a nepřidají tak víc izolace než jedna fólie.
Jednoduchý náznak, proč to platí: celkový tepelný výkon, co projde skrz clonu musí být stejný, jako výkon co projde skrz každou mezerou (neuvažuji teď ztráty „do stran“, takže procházející teplo se nikde po cestě nemůže ztratit). A pro přenos tepla mezi dvojicí fólií musí mít tyto mezi sebou určitý teplotní rozdíl. Pokud přidáme jednu vrstvu navíc, tak při stejném tepelném výkonu skrz se budou teploty krajních fólií lišit navíc větší právě o ten teplotní rozdíl jedné přidané „mezery“.
Ještě doplním, že fólie nejsou úplně rovnoběžné, ale u středu jsou blíže k sobě a směrem k okrajům se jejich vzdálenost zvětšuje. Vyzáří-li tedy některá fólie foton přímo kolmo ke svému povrchu, tak se díky rozšiřování mezery bude odrážet (nebude-li pohlcen) mezi fóliemi směrem ke krajům a nakonec tu mezeru opustí.
Přístrojová sekce má právě asi 75 K, kam až teplota bez uvedení héliového chlazení do provozu může ještě klesnout?
Ke 40 K
S těmi foliemi je to komplikovanější. Povrch přivrácený ke Slunci je odrazivý (a podstatné je u první vrstvy sluneční spektrum, ne rozsah vlnových délek JWST!), odvrácený povrch je naopak vysoce tepelně emisní (ale tady již jde o emisi nízkoteplotního spektra).
Takže: fotony slunečního světla dopadnou na první folii. Většina se jich odrazí, jen málo se pohltí a změní v teplo na první folii. Ta se tím ohřeje, a potom teplo vyzáří na druhou folii. Většina se od ní odrazí zpět, a nebýt úniku tepelných fotonů do stran, druhá vrstva by tak vlastně bránila ochlazování té první. Nedošlo by tedy k ničemu jinému, než k přehřátí té první folie. BTW, základ folie je Kapton a vydrží 400°C. To aby folie přežila ten stav, kdy vrstvy byly těsně u sebe. S dalšími vrstvami je to stejné. Čím víc vrstev, tím víc Adidas. Je to ve vakuu, takže tepelná radiace je skutečně jedinou cestou, jak se té enegrie lze zbavit. A jediná cesta ven je do stran, z těch mezer. Jinudy cesta nevede!
Na detailní odpověď je komentář krátký, ale není to tak, cesta jinam nevede … ona vede — přímo zpátky ke Slunci! První fólie vyzařuje na obě strany (a spektrum materiálu na osvětlené straně je takové, aby mělo velkou odrazivost ve viditelném a velkou emisivitu v infra — zhruba), a je v principu správně že má být co nejteplejší (to je jen jinými slovy řečeno, že izolace směrem k dalekohledu je dobrá, vytváří velký teplotní rozdíl), protože právě svojí teplotou dopadající teplo „vrací“ zpátky do poloprostoru, kde ničemu nevadí. (Přehřátí tady opravdu nehrozí, rovnovážná teplota bude nízká, i kdyby zadní strana nepředala dál vůbec žádné teplo.)
Do stran nemůže nikdy uniknout víc, než je výkon absolutně černého tělesa přes tu boční plochu. I když samozřejmě emisivita fólie bude podstatně horší, než černé těleso (předpokládejme, že mezera mezi fóliemi je dost dobré černé těleso), pořád je tu velký rozdíl v ploše. Navíc s klesající teplotou mezer bude jejich vyzařování klesat, takže v principu to bude hlavně plocha jen první mezery, co je „zajímavé“.
Určitě se dá někde jak emisivita, tak přesné rozměry najít, bez toho těžko odhadovat přesný poměr výkonu do stran a ke Slunci, ale rozhodně cesta jinudy vede. 🙂
Vyzařování zpět ke Slunci sice probíhá, ale o něm se nemusíme vůbec bavit. To je primitivní vzoreček a neexistuje materiál, který by kombinoval tak vysokou odrazivost pro sluneční záření a tak vysokou tepelnou emisi, že by sám o sobě dosáhl těch -200°C co již nyní Web má. Únik tepla mezerami do stran je to, bez čeho by se tato teplota nedala dosáhnout. Tím jsem myslel to, že jiná cesta není.
Dobrá, ještě jeden pokus. 🙂 Pro jednoduchost bez uvažování jakékoliv spektrální závislosti, budiž vše dokonale černé nebo šedé. 🙂 Ale abychom se domluvili, je potřeba nemíchat teplotu a teplo. Strana obrácená ke Slunci bude mít samozřejmě vysokou teplotu, ale to nijak nesouvisí s tím, že by teplo muselo odcházet do strany.
– Pokud do vesmíru umístím jednoduchou (neizolující) plachtu kolmou na směr slunečních paprsků, ustaví se její rovnovážná teplota na zhruba 60 stupních Celsia (bez spektrální závislosti záření). Pokud bude černá, tak na metr čtverečný absorbuje 1.4 kW, skrz plachtu prochází 0.7 kW, co se vyzáří zadní stranou a 0.7 kW se vyzáří zpět ke Slunci (pro jinou absorpci/emisivitu vynásob všechna ta čísla konstantou).
– Pokud by ta stejná plachta byla dokonale izolující v příčném směru (skrz projde nulový výkon), ustaví se její osvětlená strana na zhruba 120 stupních Celsia (to, že je to zrovna dvojnásobek v degC je jen náhoda). Opět, bude-li černá, tak od Slunce absorbuje 1.4 kW a stejných 1.4 kW vyzáří zpátky z přední strany, zadní strana nebude vyzařovat prakticky nic. (Proto bude mít přední strana vyšší teplotu.) Dokonale izolující clona, co všechno dopadající teplo vyzáří zpátky ke Slunci, nepotřebuji žádné „do strany“. Zadní strana bude mít rovnovážnou teplotu danou prostě jen reliktním zářením a zbytkovým teplem „z vesmíru“.
– Reálná sluneční clona neizoluje dokonale, a určitý tepelný výkon prochází skrz. Tím se o něco sníží teplota osvětlené strany a zvýší teplota zastíněné (protože rovnováha teď obsahuje nejen vesmírné pozadí, ale i to, co prochází skrz clonu a chladná strana to musí vyzářit). Pokud clona zároveň vyzařuje nějaké teplo do stran, sníží tím dále o něco celkový výkon prošlý skrz, ale tenhle efekt není vůbec nezbytný pro to, aby clona fungovala (a velikost jeho vlivu bude velmi záviset na mnoha detailech a specifikách té které konstrukce).
Je také dobré si uvědomit, že velikost okrajů se škáluje s první mocninou, kdežto dopadající výkon s druhou mocninou velikosti, takže už z principu bude se zvětšující se velikostí clony jakýkoliv efekt záření „do stran“ z celkové bilance mizet.
Vy ale vůbec neuvažujete realitu. Ta první plocha nejdříve přes 90% záření odrazí. Takže v další úvazu, co s tím, už máte v bilanci jen nějakých 10% energie
Pokud jsem dobře pochopil animace v odkazech, tak u vyzařování „do stran“ vůbec nejde o vyzařování tepla jednou plachtou z jejího okraje, ale o odrazy záření v mezeře mezi plachtami, která (ta mezera) se směrem ven rozšiřuje. Teplo prošlé první plachtou se vyzáří do mezery a narazí na mírně šikmou plochu druhé plachty a postupně se tedy mnoha odrazy odkání stále víc do strany, tedy ven.
Jasně, 90% nebo třeba 99%, to ale na základním principu nic nemění. Já neříkám nic jiného, než následující:
– Pomáhá vyzařování z mezer do stran zvýšit izolační schopnosti štítu? ano, jednoznačně.
– Funguje princip mnohovrstvé izolace i bez potřeby otevřených stran (ať už v podobě uzavřené termosky nebo s výrazně horším poměrem plochy a výšky mezery)? Jednoznačně ano.
– „Jak moc“ je zrovna pro Webb efekt okrajů důležitý, případně o kolik horší by byla izolace bez něj nebo jak by se pak musel upravit návrh? Netuším. Záleží to na příliš mnoha parametrech, které neznám a hrubé odhady mají široký rozptyl.
Popravdě by mě to docela zajímalo, ale nepovedlo se mi najít nikde publikovaný tepelný model, i když předpokládám, že musí existovat. Tak buď špatně hledám, nebo není veřejný? Pokud někdo víte, tak se prosím podělte, díky!
Odrazy: otázka je, jestli je tohle jen popularizační zjednodušení. Jak daleko se jeden konkrétní foton dostane, než je pohlcený? Alternativní pohled na situaci je, že fotony jsou pohlceny a vyzářeny dost často na to, aby se dal prostor považovat za vyplněný „rovnovážnými“ toky fotonů oběma směry a část z nich prostě uniká ven (tedy něco jako model ideálního černého tělesa — malá díra do velké krabice). Realita bude pravděpodobně někde mezi, ale neumím odhadnout jak daleko či blízko jednoho z těch extrémů.
Pakliže teplota poslední plachty má být 50K, smí na ní projít bratru 0,35W / m2. To je zatraceně málo!
Pokud by mezivrstvé folie byly těsně u sebe, a tepelné vyzařování do stran by neexistovalo, neměly by žádný význam. Velmi hrubá analogie: představte si desku pěnového polystyrenu silnou 10 cm. Tu rozřežete na tenké plátky a mezi ně vložíte ty folie. (Jsou silné zlomek mm a celkem slušně tepleně vodivé.) A co máte? Opět 10 cm polystyrenu, nic se nezlepší. Zde je místo polystyrenu vakuum, ale funguje to podobně – teplota mezivrstev by se ustálila někde mezi teplotami krajních vrstev, ale nic by nezměnily. Rozdíl proti polystyrenu je v tom, že tloušťka vrstvy vakua nemá význam. Fotonům je jedno, jestli letí mikrosekundu nebo pikosekundu.
Ono se to velmi těžko představuje, ale když budete mít dvě lesklé folie, tak foton (i ten tepelný) se od té co chcete ochladit odrazí, ale odrazí se pak i od té první atd. atd. a nakonec je pravděpodobnost 50:50, že skončí v té druhé … pokud neuteče do těch stran.
Nebo jiný pokus o vysvětlení: Budete mít uzavřenou místnost (s vakuem) a polepíte jí zlatou folií. Uvnitř bude levitovat zlatá cihla. Stěny místnosti zahřejete na teplotu X. Jakou teplotu bude mít po uzsálení ta cihla? Také přesně X. Mezilehlé folie jsou jako ta cihla.
Mezilehlé fólie mají význam samy o sobě. Každá navíc vylepší tepelný odpor (poměr procházejícího tepla a rozdílu teplot), protože celkový rozdíl teplot je přes všechny fólie dohromady, ale procházející teplo určují jen dvě sousední. Tj. přidaná vrstva přidá teplotní rozdíl při nezměněném toku tepla nebo sníží tok při stejném teplotním rozdílu. Pointa je právě v tom, že pro záření vzdálenost nehraje roli, vakuová mezera je „jedna jednotka izolace“, takže místo rozřezání existující desky polystyrenu by bylo potřeba jako analogie přidat s každou fólií taky další 10 cm desku. Viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-layer_insulation .
Opět, netvrdím, že z toho plyne jedno nebo druhé zrovna pro Webb. Souhlasím, že ta izolace u něj musí být extrémně dobrá a určitě hraje roli „všechno“. Jediné s čím nesouhlasím, je že více vrstev nemá bez otevřených stran význam — má, viz výše.
Ad odrážející se foton — ten, co se pohltí zpátky na stejné fólii nemá žádný vliv, prostě jen sníží efektivní emisivitu. Ten, co je pohlcený na protější fólii bude vykompenzovaný jiným fotonem, co ta protější fólie sama vyzářila a je pohlcený na té první. Protože následující fólie je chladnější, bude fotonů, co přejdou opačným směrem o něco méně a tudíž celkový teplotní tok v součtu jde od teplejší fólie ke studenější, jak se na termodynamiku sluší. Ale velikost tohoto sumárního toku je podstatně menší, než 50 % emitovaného tepelného výkonu z první fólie (to by musela mít následující fólie 0 K).
(Neřešme teď, že ani ten původní poměr není přesně 50:50 pokud bude pravděpodobnost absorpce větší než limitně nula.)
Já si říkal, že jsem to už někde viděl: https://webb.nasa.gov/content/observatory/sunshield.html
Ano, to jste byl na tom nejsprávnějším místě.
Takze uz len vyklopit tie 2 segmenty primarneho zrkadla a skladacka je hotova, hej?
Drzim palce.
Ne, ještě je pak musí trochu poštelovat. Aby to neměli rozmazaný.
Těmi termíny port a starboard jsem jako ubohý vnitrozemec už roky fascinován. I pro českou verzi levobok a pravobok je u Webba otázka, kde je tedy vlevo a proč? Je to tak, že „stojíte“ na termální plachtě vedle teleskopu a koukáte tam, co on.
Kormidlo, podle něhož je nazvána strana „starboard“, tam ovšem není 🙂
Pěkné je, jak neustále klesá rychlost. Oddělení od horního stupně bylo při těžko představitelných 9500 m/s vzhledem k Zemi a aktuálně už je to pouze 400 m/s. Což už je rychlost představitelná. Kdyby teď letěl JWST několik km na zemským povrchem, tak bychom ho mohli na obloze krátkou chvíli sledovat. Samozřejmě by ale taková nesmyslná akce byla pro jeho zoufale neaerodynamický tvar fatální 🙂
Mě by spíš zajímalo jaká bude konečná zbytková rychlost těsně před příletem do L2. Postupné zpomalování JWST šetří palivo, jak bylo uvedeno, avšak ten postupný úbytek rychlosti je způsoben gravitací nebo přibržďováním samotného JWST ? Měl jsem zato pokud je jakémukoliv kosmickému tělesu na začátku udělena nějaká rychlost, tak ve volném vesmíru není kladen žádný odpor a rychlost je pořád stejná a při opuštění JWST zemské atmosféry byla počáteční rychlost (již ve volném vesmíru) rychlost velmi vysoká nebo hraje vliv právě ten librační bod L2, který teleskop gravitačně zpomaluje jinak pokud by teleskop mířil mimo tento bod pryč od Země, tak by ta vysoká rychlost se zachovala, stejně jako u vypuštěném automobilu Tesla se Starmanem, který je už kdesi u Marsu ?
Konečná rychlost se bude limitně blížit 0. Na sondu působí gravitace Země (i ostatních těles). Je to jednoduše stejné jako když hodíte kámen do výšky. Ten také při stoupání zpomaluje až do dosažení nulové rychlosti. Následně začne padat zpět na zem (Zem). Se sondou je to naprosto to samé. Jen ji raketa „vyhodila“ takovou rychlostí, aby horní úvrať byla ve výšce 1 500 000km. A shodou okolností to je také výška nad kterou začnou převažovat jiné síly. Proto sonda v tomto bodě může zůstat.
Problém je v tom, že nejste ve „volném vesmíru“. Jste na oběžné dráze kolem Slunce a to co se teď děje, je zvyšování ( zvětšování poloosy) dráhy. . Satelit k získání dráhy o vyšším potenciálu „mění“ kinetickou energii na potenciální. Ztrácí rychlost a zvyšuje svoji dráhu.
L2 určitě teleskop gravitačně nezpomaluje. Teleskop od okamžiku, kdy se vypnul motor horního stupně nosné rakety, zpomaluje. Je to dáno nebeskou mechanikou. Mohu to přirovnat k situaci, kdy se řidič auta pod kopcem rozjede na plný plyn a pak zařadí neutrál. Čím bude v kopci výše, tím pomaleji pojede. Webbův teleskop také jeden do kopce – vzdaluje se od Země. Ta na něj ale gravitačně působí a proto postupně vlivem zemské gravitace zpomaluje.
Také Tesla vypuštěná na Falconu Heavy při vzdalování se od země zpomalovala. Jen jí byla raketou udělena ještě vyšší rychlost, takže odletěla pryč. zase si můžeme pomoci přirovnáním k automobilu a kopci. Když se rozjede správnou rychlostí (Ariane 5 a JWST), dojedete tak akorát na vrcholek kopce. Když se ale rozjedete ještě více (FH a Tesla), tak sice zpomalujete, ale vrcholkem kopce prosvištíte mnohem rychleji.
K tomu nápadu, že by bod L2 měl blížící se teleskop gravitačně zpomalovat. I kdyby L2 byl hmotným tělesem (což není), tak gravitace nic neodpuzuje, ale pouze přitahuje. A má obrovský dosah. Proto vzdalující se Webb zpomaluje diky zemské gravitaci. Síla, která by ho odpuzovala, je jen teoretická antigravitace. A podle mého názoru teorii i zůstane. Protože by znamenala absolutní převrat ve způsobu dobývání vesmíru. A takové štěsti mít lidstvo nebude.
Někde jsem četl, že v libračním bodu L2 už se nachází nějaká družice, nikde jsem nedohledal informaci jak je L2 bod veliký rozlohou v km ? Jestli se jedná o desítky nebo stovky km neni jasné.
Bylo by zajímavé, jakým způsobem funguje „vesmírná navigace“ aby JWST přesně se trefil do toho libračního bodu nebo na předem definované místo. Musí to být s velkou přesnosti na jakém principu funguje navigace na vesmírných sondách obecně, aby věděly jak a kam mají letět ?
Kolem libračního bodu obíhají (nebo v minulých letech obíhaly) WMAP, WIND, Herschel, Planck, Chang’e 2, Gaia a Spektr-RG. Samotný bod nemá žádnou rozlohu. Je to prostě bod. Sondy se neumísťují do tohoto bodu, ale na oběžnou dráhu kolem něj. JWST bude obíhat několik stovek tisíc kilometrů od tohoto bodu.
Sondy k určení orientace v prostoru využívají například sledovače Slunce a hvězd. Jsou to kamery s fixním zorným polem a pořizují snímky. Ty pak počítač porovnává s mapou hvězdné oblohy. Takže když třeba kamera 1 vidí třeba několik hvězd ze souhvězdí Oriona a druhá kamera vidí třeba hvězdy ze souhvězdí Orla, dokáže si počítač určit, jaká je orientace sondy v prostoru, tedy jak je ve třech osách otočena.
Druhou věcí je určení polohy. K tomu zase slouží nejčastěji komunikace se Zemí – vypočítává se, jak dlouho signálu trvá cesta tam a zpět.
Děkuji za pěkné vysvětlení pane Dušane i přispivateli tsv děkuji.
Rádo se stalo. 😉
Nelze přeci napsal, že obíhá kolem L2. Obíhá kolem Slunce ( je na dráze kolem Slunce) a pohybuje se kolem ( v okolí) bodu L2.
Lze to napsat. Bude obíhat kolem L2 a společně s bodem L2 bude obíhat kolem Slunce. A vše to bude společně obíhat kolem středu galaxie. A společně s celou galaxií bude obíhat kolem gravitačního centra místní skupiny galaxií, které se nachází někde mezi Mléčnou dráhou a Galaxií v Andromedě.
https://www.youtube.com/watch?v=IyyQqaF4tNY&ab_channel=lamid
V těch uváděných příkladech se ale vždy jedná o oběh kolem nějakého gravitačního centra, kolem něhož těleso obíhá na základě pohybových zákonů, při nerušené dráze obecně po elipse, v jejímž ohnisku je barycentrum .Toto je ale jiný případ. Tady obíhá kolem centrálního tělesa -Slunce a dráha je jen rušena gravitačním působení Země + Měsíce. Výsledkem je trajektorie v okolí L2
Přiznám se, že nerozumím tomu co píšete. Pohyb tělesa ve vesmíru je vždy výslednicí všech působících sil.
Ačkoli je Lagrangeův bod pouze bodem v prázdném prostoru, jeho zvláštní vlastností je, že můžete obíhat po Lissajousově orbitě nebo halo orbitě. Ty lze považovat za výsledek interakce mezi gravitační silou dvou planetárních těles a Coriolisovou a odstředivou silou na družici.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Halo_orbit
Vždy záleží do kterého tělesa umístíte souřadnou soustavu: Podle SS z centrem v Zemi obíhá JWST kolem L2, pokud umístíte střed ve Slunci tak JWST obíhá Slunce spolu s L2 i Zemí. Prostě obě tvrzení jsou pravdivá.
Konkrétně ve vzdálenosti cca 700-800 tisíc km kolem bodu L2. Viz obrázek na
https://jwst-docs.stsci.edu/jwst-observatory-characteristics/jwst-orbit
Ta orbita je mnohem větší než ta kolem Země s poloměrem méně než 7000km. Místa je tedy dost.
Skladacka je poskladana, neuveritelne, gratulujem.
Proces rozkládání není kompletní, i když to tak na první pohled může vypadat. Je potřeba provést uzamčení mechanických zámků a kontroly. Hotovo tedy bude skládání primárního zrcadla okolo 21:00 SEČ. Podle toho jak půjdou práce technikům rychle.
Díky za doplňující informaci a pravidelné exkluzivní a zajímavé zpravodajství od Vás.
Ano, zjednodusil som to 🙂
A inak dakujem za skvely info servis!
Velká gratulace celému týmu kolem JWST, neuvěřitelně kvalitní, přesnou a dokonalou práci odvedli kritická fáze skládání je za námi. Snad i ostatní přípravné úkony a seřízení půjdou podle plánu. Ještě si týdny počkáme na první snímky , ale snad bude nakonec všechno OK.
proč není na teleskopu žádná kamera která by ukazovala aktualní stav vyklopení částí teleskopu ?
V době, kdy návrh vznikal, ještě nebyly k dispozici dostatečně malé a spolehlivé kamery pro inženýrské potřeby. Jejich dodatečné doplnění také nepřichází v úvahu, protože do schváleného a dlouze analyzovaného návrhu se už nesmí zasahovat. Navíc každý přidaný prvek zvyšuje komplexnost a také riziko selhání. Inženýrům navíc stačí data z palubních senzorů, aby měli představu o tom, jak vše probíhá.
To je jen část pravdy – další problémy by pramenily z toho, že samotný JWST je z jedné strany (od Slunce) maximálně odrazivý, tj. lesklý a celá optická část teleskopu je úplně ve tmě. To znamená, že ze strany od Slunce by to bylo jako fotit zrcadlo plně osvětlené Sluncem a na druhé straně by bylo nutné si to přisvítit. Jenže celý koncept JWST je postaven na tom, že na studené straně není žádný zdroj energie, aby to celé kleslo na kryogenní teploty. Dále NASA jako důvody uvádí, že by byl problém s kabeláží, která by musela projít sluneční clonou a každá kabeláž zvyšuje přenos tepla a může přenášet nežádoucí oscilace. Další problémy plynou z toho, že neexistují kamery schopné fungovat při extrémně nízkých teplotách (např. plastové díly se rozpadnou).
Prakticky asi jedinou možností, jak by bylo možné proces rozkládání sledovat, by byl nějaký cubesat vypuštěný spolu s JWST a letící „vedle“ s kamerou a zdrojem světla, ale to je zjevná komplikace a riziko, které logicky nikdo nepodstoupil.
Ha… Byl jste rychlejsi 😀
A jak rikali behem prenosu u rozkladani, kamery by zpusobily vic problemu nez uzitku.
Na studene strane teleskopu je temer uplna tma a fakt velka zima. Takze ty kamery by tam moc nevideli, pokud by si neprisvitili a to by se uplne nelibilo vedeckym pristrojum. Kabelaz by se zahrivala a tim by take mohla narusit vyslednou vedu. Navic by to museli byt hodne specialni kamery, aby ten chlad vubec prezili.
No a na teple strane by zase bylo vsechno hodne presvicene odrazem od stitu a hlavne tam neni tolik moc co k videni…
Kolem dokola je proste telemetrie lepsi a spolehlivejsi, i kdyz pro nas fanousky ne tak pritazliva.
Ale jinak musim rict, ze ten jejich program, ktery telemetrii preklada do vizualizace se mi fakt libi.. 😀