Pozemní týmy zodpovědné za teleskop Nancy Grace Roman úspěšně aktivovaly přístroj WFI (Wide Field Instrument), infračervenou kameru s rozlišením okolo 300 megapixelů, která umožní vědcům velice rychle prozkoumávat rozsáhlé oblasti vesmíru, aniž by přicházeli o jemné detaily. Své první probuzení má za sebou také palubní přístroj pro snímkování exoplanet, koronograf CGI. Tyto kroky jsou součástí několikaměsíční série kalibrací a zkoušek, které probíhají během cesty teleskopu k jeho cíli – libračnímu bodu L2 soustavy Slunce–Země, vzdálenému jeden a půl milionu kilometrů.
Kosmický skener ožil
Každý snímek, který pořídí kamera WFI, zachytí oblast oblohy větší, než jakou zabírá Měsíc v úplňku, a to při ostrosti obrazu srovnatelné s tou, jakou nabízí Hubbleův teleskop. Tyto kosmické přehlídky pomohou vědcům získat nové informace o exoplanetách, rozplést záhady spojené s temnou energií a zmapovat strukturu i rozložení hmoty v kosmickém prostoru. Mise díky širokému zornému poli a ostrému obrazu také poskytne nová data pro celou řadu dalších vědeckých studií.
„Po letech úsilí věnovaného stavbě a pozemnímu testování tohoto přístroje máme nyní potvrzení, že funguje v kosmickém prostoru. Jedná se o ohromný milník pro celý tým z Goddardova střediska, naše týmy ve společnostech BAE Systems, Inc. a Teledyne i pro naše vědecká střediska,“ říká Josh Schlieder, vědec z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu, který se věnuje přístroji WFI, a dodává: „Musí se toho ještě udělat hodně, ale jsme na cestě k přelomovému výzkumu.“
Zdroj: https://science.nasa.gov/
Než mohly týmy aktivovat WFI, musel být přístroj ponechán po dobu 10 dní v klidu, aby se zbavil zbytkové vlhkosti a proběhla dekontaminace. Jeho detektory přitom byly udržovány na teplotě −65 °C, která je ve srovnání s konečnou provozní teplotou relativně vysoká. Ráno 11. září inženýři vypnuli topná tělíska přístroje WFI a poté jej nechali zchladnout na −143 °C. Při této teplotě mohli aktivovat 18 infračervených detektorů, jejichž celková snímací plocha podle NASA odpovídá přibližně velikosti obrazovky notebooku. V noci téhož dne pak tým aktivoval kalibrační systém. S jeho pomocí začal následující ráno posílat přes přístroj testovací data, která následně proudila k inženýrům na Zemi.
V sobotu večer se pozornost přesunula k filtrovému kolu, které kromě filtrů obsahuje také optické hranoly a další optické prvky. Tyto prvky slouží k výběru vlnových délek záření dopadajícího na detektory a k rozkladu světla z kosmických objektů na jednotlivé barvy. Inženýři poprvé otestovali fungování tohoto kola v prostředí mikrogravitace.
V neděli ráno tým ověřil, že zaostřovací mechanismus WFI pracuje správně. Šlo o důležitý krok, protože tento systém bude sloužit k zaostřování stovek tisíc snímků, které přístroj pořídí. Zatímco probíhaly tyto aktivity, detektory stále chladly a blížily se ke své konečné provozní teplotě okolo −183 °C. Všechny výše popsané zkoušky potvrdily, že přístroj pracuje podle očekávání. Mise zatím probíhá podle harmonogramu, který počítá se zveřejněním prvních vědeckých snímků z teleskopu Nancy Grace Roman začátkem roku 2027.
Zdroj: https://science.nasa.gov/
Koronograf ve špičkovém stavu
Zdroj: https://science.nasa.gov/
Koronograf teleskopu Nancy Grace Roman je systém optických prvků, masek, deformovatelných zrcadel a senzorů. Je navržen tak, aby demonstroval dosud nejpokročilejší technologie vyslané do kosmického prostoru pro přímé zobrazování exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd. Koronograf bude blokovat záři hvězd a umožní vědcům spatřit slabé světlo odražené od planet, které kolem těchto hvězd obíhají.
Vědci a inženýři z Coronagraph Commanding Center, které sídlí na Caltech/IPAC v kalifornské Pasadeně, potvrdili, že jsou schopni komunikovat se všemi součástmi přístroje: softwarem, systémem řízení teploty, mechanismy, kamerami a avionikou, která všechny tyto prvky řídí. Stručně řečeno se pozemní operátoři ujistili, že mohou na dálku ovládat všechny části přístroje, například pohyblivé mechanismy, které drží výše zmíněné masky, barevné filtry, čočky a hranoly.
Testy také potvrdily, že systém řízení teploty pracuje podle očekávání a ohřívá příslušné součásti na provozní teplotu 22 °C. S výjimkou detektorů je koronograf navržen pro práci při téměř pokojové teplotě. Tato volba usnadňuje jeho zkoušky a zohledňuje materiálové vlastnosti deformovatelných zrcadel. „Nyní, když jsou zkoušky dokončené, provádíme dekontaminaci: necháváme detektory v klidu a udržujeme je zahřáté, aby se z jejich povrchu mohlo uvolnit vše, co na něm ulpělo – například voda nebo stopová množství chemikálií,“ vysvětlil Eric Cady, optický inženýr z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, který vede uvádění koronografu teleskopu Nancy Grace Roman do provozu, a dodal: „To potrvá 30 dní s občasnými přestávkami, během kterých budeme provádět další kalibrace.“
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/rEjCPwMF86GuMbsMMWVJUA-2560-80.jpg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/09/clapping-for-wfi-in-lsr-medium-1.gif
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/09/roman-first-image-v3-d1.jpg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/09/cgi-mask.jpg
