Nedávný odklad čínské bezpilotní mise Chang’e-7 na rok 2027 umožnil Washingtonu prozatím se vyhnout případnému mediálnímu a politickému napětí, které by mohlo vyvolat úspěšné čínské přistání. Zatím není jasné, jestli by se Peking pokusil politicky využít přistání landeru v blízkosti jižního pólu Měsíce dříve, než tam dorazí americké landery Griffin-1 a Blue Moon MK1 Endurance. Odklad vrací obě mocnosti v závodu o přítomnost u jižního pólu Měsíce na srovnatelnou časovou úroveň. Obrovské geopolitické vítězství by ovšem přišlo, pokud by Čína dokázala dostat na Měsíc své astronauty dřív, než se tam vrátí astronauti USA. To by Číně umožnilo z propagandistického hlediska tvrdit, že nejenže dohnala Spojené státy, ale že je překonala jako nová supervelmoc tohoto století.

Čínský lunární program prochází změnami, které navazují na letošní sloučení, při kterém čínská agentura pro pilotované kosmické lety CMSA převzala kontrolu i nad robotickými misemi Chang’e, na které dříve dohlížela agentura CNSA. Tato změna se veřejně projevila 23. srpna, kdy to byla CMSA, kdo oficiálně oznámil odklad mise Chang’e-7 na rok 2027.

Důvodem převzetí kontroly je podpora hlavního strategického cíle přistání čínských astronautů na Měsíci do roku 2030. Robotické mise Chang’e-7 a Chang’e-8 už nejsou považovány za mise pro samostatný vědecký výzkum, ale i za přímou technologickou přípravu na pilotovaný let na Měsíc.

Ohledně amerického úsilí o návrat na Měsíc byly od minulého dílu zveřejněny další aktuální informace o pokroku v přípravě na mise Artemis III a Artemis IV.

Artemis III

Posádka mise Artemis III se na svůj let připravuje v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu. Posádku tvoří (zleva) Andre Douglas, Randy Bresnik, astronaut ESA Luca Parmitano a Frank Rubio.

Už téměř dva roky NASA cílí misi Artemis III na polovinu roku 2027. Tento termín stanovilo v prosinci 2024 tehdejší vedení v čele s Billem Nelsonem. V té době byla Artemis III plánována jako první mise Artemis, při níž astronauti přistanou na Měsíci.

Na podzim 2025 však SpaceX soukromě informovala dočasného administrátora Seana Duffyho, že pilotované lunární přistání landeru Starship bylo odloženo na září 2028. Z obavy, že SpaceX nestihne ani rok 2028, Duffy otevřel soutěž o lunární lander pro Artemis III přizváním společnosti Blue Origin, která původně měla dodat lander až pro Artemis V.

Nový administrátor Jared Isaacman rozhodl, že SLS a Orion na zpožděný lander Starship nebudou čekat a na začátku roku 2026 oznámil, že NASA změnila letový plán mise Artemis III, stále plánované na polovinu roku 2027, na let na nízkou oběžnou dráhu Země. Zde se Orion postupně setká a spojí s neplnohodnotnými demonstrátory landerů Blue Moon MK2 a Starship.

Aby byl demonstrátor Blue Moon MK2 schopný dodržet termín startu, nebude obsahovat hlavní pohonný systém s hlavním motorem. Starship bude běžnou lodí verze Starship V3 bez kabiny, která bude doplněná o dokovací adaptér.

Pracovníci společnosti Blue Origin se snaží opravit startovní komplex 36 na Mysu Canaveral s cílem zprovoznění před koncem letošního roku. NASA očekává, že bezpilotní lunární lander Blue Moon MK1 Endurance bude vynesen raketou New Glenn v prvním čtvrtletí roku 2027.

Na červen 2027 NASA očekává vynesení demonstrátoru Blue Moon MK2 s funkčním pasivním dokovacím systémem a hermetizovanou kabinou. Návštěva demonstrátoru MK2 na nízké oběžné dráze Země má být prvním hlavním cílem pilotovaného Orionu při misi Artemis III.

Druhým hlavním cílem Artemis III v červnu 2027 má být připojení Orionu ke Starship, která vzlétne v průběhu mise. NASA se mimo jiné zajímá o data ze zážehu motoru Raptor lodi Starship s připojeným Orionem.

Velkým milníkem na cestě ke schopnosti připravit Starship pro Artemis III bude uskutečnění prvního orbitálního letu. SpaceX ho plánuje na 28. září 2026. Starship s výrobním číslem 41 má ve výšce přibližně 275 kilometrů nad Zemí během téměř desetihodinového letu šestkrát obletět naší planetu a na závěr přistát v Tichém oceánu západně od Chile.

Zatímco společnosti Blue Origin a SpaceX stále nezveřejnily žádné informace ani fotografie z výroby letového hardwaru, NASA průběžně informuje o sestavování rakety SLS, určené k vynesení Orionu.

V minulém dílu byl popsán dosavadní průběh sestavování dvojice pětisegmentových boosterů nosné rakety SLS na mobilní vypouštěcí plošině ML-1 v sekci High Bay 3 budovy VAB. Popis končil připojením třetího segmentu levého boosteru dne 19. srpna a přípravou třetího segmentu pravého boosteru v centrální chodbě budovy VAB. Ten byl nakonec připojen 28. srpna.

Čtvrtý segment levého boosteru byl připojen 1. září, čtvrtý segment pravého boosteru 11. září. Umístění čtyř levých a čtyř pravých segmentů na vypouštěcí plošině trvalo 64 dnů, v případě Artemis II šlo o 63 dnů.

17. září byl připojen pátý segment levého boosteru. Nyní zbývá připojit poslední segment pravého boosteru a poté uzavřít oba SRB horními kuželovými sestavami. Pokud by naskládání všech segmentů a horních sestav trvalo stejně dlouho jako v případě Artemis II, dosáhnou oba SRB plné výšky 8. října.

Potom budou boostery funkčně integrovány. To zahrnuje instalaci a kontrolu kabelových svazků, které povedou v systémovém tunelu po celé délce boosterů od avioniky v horních segmentech dolů k hydraulickému vybavení ve spodních segmentech.

Ve vertikální integrační buňce CSVIC v sekci High Bay 2 budovy VAB pokračovaly práce na centrálním stupni pro raketu SLS. V polovině srpna probíhalo testování funkčnosti prvků pohonného systému motorové sekce. Testy byly zaměřeny na hydraulické systémy, systém řízení vektoru tahu a ventily v přívodních a vypouštěcích potrubích.

Testy dopadly dobře, bez využití časové rezervy, a tak bylo možné začít s instalací motorů RS-25. Jako první byl 24. srpna s pomocí vertikálního instalačního zařízení připojen motor sériového čísla E2054 na pozici č. 2. Následoval motor E2057 na pozici č. 3 a E2048 na pozici č. 1. Dne 1. září byl připojen motor E2052 na pozici č. 4.

Po strukturálním připojení motorů pomocí šroubů následovalo dokončování potrubních a kabelových propojení motorů, prací na systémovém tunelu pro silové a datové kabely napříč celým stupněm a prací na dvou vnějších přívodních potrubích pro kapalný kyslík.

Jakmile budou všechny práce dokončeny, bude centrální stupeň zapnut a budou provedeny finální integrační funkční testy. Tyto testy by mohly trvat přibližně měsíc. Obě nádrže budou natlakovány, systémový tunel bude zapnut a bude zahájena série testů různých systémů. Testy budou spočívat v zadání příkazu a přijetí výsledku činnosti. Bude testována komunikace mezi všemi systémy, například mezi avionickými boxy umístěnými v horní části stupně a komponentami v motorové sekci. Mezi testovacími případy by měla být reakce letových počítačů na simulované vypnutí motoru, testy nádrží, stavu baterií a podobně.

NASA vyjednává s Boeingem možnost instalace prvků systému nouzového ukončení letu souběžně s prováděním funkčních testů. Na předchozích centrálních stupních byly tyto prvky instalovány v hlavní chodbě budovy VAB ve vodorovné poloze. Jejich instalace v buňce CSVIC by umožnila zkrátit dobu přípravy centrálního stupně.

Po dokončení testů bude stupeň připraven k vyjmutí z integrační buňky a k přesunu mezi oba vzletové stupně SRB. Po vzájemném spojení bude provedeno testování rozhraní mezi centrálním stupněm, boostery a mobilní vypouštěcí plošinou. Nakonec budou provedeny integrované inženýrské testy systémů.

V případě Artemis I a Artemis II pokračovalo sestavování připojením adaptéru LVSA, stupně ICPS, adaptéru OSA a Orionu. Teprve poté následoval vývoz kompletní sestavy na startovní rampu 39B k testu tankování. Nyní však Orion není v potřebné fázi přípravy. Proto bude k testu tankování vyvezena jen spojená sestava obou vzletových stupňů SRB a centrálního stupně.

Vývoz SLS na rampu 39B k testu plnění nádrží centrálního stupně kapalným kyslíkem a vodíkem je plánován na začátek listopadu. Tuto informaci řekl Jared Isaacman 14. srpna, ale není jasné, zda od té doby nedošlo k odkladu. Po dokončení testu bude raketa vrácena zpět do montážní budovy VAB k dokončení integrace. To bude zahrnovat připojení horních dílů rakety a Orionu.

Příprava horních dílů probíhá v Marshallově středisku v Huntsville. Vzhledem k letu Artemis III na nízkou oběžnou dráhu Země bude horní stupeň ICPS nahrazen distančním prvkem, nazvaným spacer. Adaptéry LVSA a OSA pro Artemis III původně sloužily jako strukturální testovací exempláře. V roce 2017 byly testovány v Marshallově středisku.

V minulém dílu byla zmíněna informace o spojení modulu pro posádku Orionu se servisním modulem v integrační a testovací buňce FAST. Buňka se nachází v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku. Spojení obou modulů a jejich vzájemné sešroubování proběhlo 30. července.

Pro porovnání, při přípravě na misi Artemis I uběhlo od spojení obou modulů Orionu do připojení Orionu na SLS celkem 27 měsíců. U Orionu pro Artemis II to trvalo 24 měsíců. Jestliže NASA cílí start mise Artemis III na červen 2027, musela by stihnout všechny činnosti potřebné k přípravě Orionu od spojení obou modulů do připojení na SLS během 9 měsíců (předpokládáme-li připojení na konci dubna 2027).

Dalším dokončeným úkolem po strukturálním spojení obou modulů Orionu pro Artemis III byla jejich integrace do jednoho funkčního celku. To znamenalo propojení všech elektrických, datových a potrubních spojení mezi oběma moduly. Další činností bylo elektrické zapnutí integrovaného Orionu a provedení funkčních testů zapnutí, následované integrovanými funkčními testy Orionu.

NASA dne 27. srpna oznámila, že jak vnější konektor, který spojuje elektrický, datový a kapalinový systém mezi oběma moduly, tak i veškeré kabely a potrubí, byly nainstalovány. Současně NASA potvrdila, že kosmická loď byla zapnuta a vzájemná komunikace všech podsystémů mezi moduly fungovala podle plánu.

Nyní je Orion připravován na testy, které budou provedeny ve výškové vakuové komoře. Ta se nachází ve stejné budově jako buňka FAST. Pobyt ve vakuové komoře umožní odzkoušet funkčnost Orionu v podmínkách co nejbližších prostředí, kterému bude vystaven během kosmického letu. Přesun Orionu z buňky FAST do vakuové komory bude dalším milníkem, který nám umožní porovnat rychlost přípravy Orionu pro Artemis III s Oriony pro předchozí mise.

Orion pro Artemis II byl ve vakuové komoře celkem třikrát. Poprvé byl z buňky FAST vyzdvižen pro přesun do vakuové komory 5,5 měsíce po spojení obou modulů. U Orionu pro Artemis I to trvalo 4 měsíce. Při prvním pobytu Orionu pro Artemis II ve vakuové komoře byly provedeny elektromagnetické testy. Tyto zkoušky zahrnovaly test elektromagnetické interference EMI a test elektromagnetické kompatibility EMC. Při druhém a dodatečném třetím pobytu Orion podstoupil vakuové testy. Mezi jednotlivými pobyty ve vakuové komoře i po posledním pobytu byl Orion vždy vrácen do buňky FAST.

NASA očekává, že příprava Orionu pro Artemis III v buňce FAST bude rekordně rychlá, ale časový harmonogram je neveřejný. Další vlna optimismu přišla poté, co Poradní panel pro bezpečnost ASAP přezkoumal poletovou analýzu tepelného štítu Orionu z mise Artemis II. Zatímco na tepelném štítu z mise Artemis I bylo nalezeno více než 100 míst, z nichž se při návratu odtrhly kusy Avcoatu, na tepelném štítu z mise Artemis II bylo jen 9 takových míst. Tohoto snížení bylo dosaženo zkrácením návratového profilu letu. Pro Artemis III NASA změnila výrobu ochranného materiálu Avcoat tak, aby byl materiál propustnější a mohl odvětrávat plyny, jejichž hromadění při návratu z mise Artemis I způsobilo ztrátu Avcoatu.

I při redukci počtu pobytů Orionu pro Artemis III ve vakuové komoře a zkrácení intervalů mezi jednotlivými pobyty, případně při spojení všech testů do jediného pobytu, je termín připojení na SLS v dubnu 2027 velmi optimistický. Je to už za 7 měsíců. Přitom finální vyjmutí Orionu pro Artemis II z buňky FAST proběhlo 8 měsíců před připojením na SLS. V průběhu těchto osmi měsíců byly instalovány čtyři křídla solárních baterií, servisní modul byl zakrytován aerodynamickými odhazovatelnými panely, Orion byl převezen do budovy MPPF k naplnění nádrží a poté do budovy LASF k instalaci záchranného systému LAS.

Artemis IV

Cílovým datem NASA pro první pilotované přistání na Měsíci v rámci kampaně Artemis doposud zůstává rok 2028. Stále však není jasné, zda bude pro misi připraven dřív lunární lander Starship od SpaceX, nebo Blue Moon MK2 od Blue Origin. Jasné není ani to, zda bude alespoň jeden z nich připraven v následujících 27 měsících, které zbývají do konce roku 2028.

Od vydání našeho posledního dílu se sešlo několik nových informací o stavu výroby centrálního stupně rakety SLS pro Artemis IV.

Vodíková a kyslíková nádrž centrálního stupně jsou připravovány ve výrobním zařízení Michoud Assembly Facility v New Orleans. V minulém dílu byly popsány zkoušky pevnosti a těsnosti, provedené na obou nádržích do července 2026. Popis skončil návratem vodíkové nádrže do výrobní oblasti 6 budovy 103 dne 10. července a kyslíkové nádrže do oblasti 47/48 ve stejné budově dne 23. července.

Z obou nádrží byly v jejich současných stanovištích odstraněny koncové zátky pro umožnění vnitřního přístupu. Podle fotografií pořízených 29. srpna byl vnější povrch vodíkové nádrže natřen v místech určených pro uchycení na přepravní vozíky základovou barvou. Kyslíkovou nádrž tento nátěr teprve čekal.

Nejbližší činností na obou nádržích je rentgenová inspekce svarů. Pokud bude vše v pořádku, měl by být v sousední výškové budově 110 v mycí buňce E vnitřek nádrží vyčištěn, aby v nich nezůstaly nečistoty.

Motorová sekce centrálního stupně se nachází v centrální chodbě budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku. Na konci srpna byl člunem Pegasus přepraven z výrobního komplexu Michoud na Kennedyho vesmírné středisko i spodní díl motorové sekce. Jde o dno, které bude zakrývat a chránit motorovou sekci zespodu. Dno i motorová sekce budou přesunuty do nové výrobní místnosti v sekci High Bay 2 budovy VAB, v níž budou vzájemně spojeny. Nebude to však hned. Prozatím bylo dno uskladněno v sekci High Bay 1.

V minulém dílu bylo zmíněno, že NASA a Axiom Space stále nedokončily zpožďující se společný podrobný přezkum CDR vyvíjených skafandrů a že by případné problémy mohly vést k potenciálnímu přepracování návrhu letových lunárních exemplářů.

Eric Berger z portálu arstechnica.com přinesl 2. září navazující informace. NASA se rozhodla v zájmu udržení časové osy mise Artemis IV změnit design lunárních skafandrů a použít při misi jednodušší skafandr. Kvůli obavám z pomalého tempa vývoje se požadavky upravují ve prospěch upřednostnění krátkodobých cílů mise.

Agentura oznámila toto rozhodnutí během interní schůzky na začátku září. Pod vedením programového manažera Jeremyho Parsonse bude NASA spolupracovat s Axiom Space na vývoji varianty lunárního skafandru „Sortie Suite“. Mezi cíle iniciativy patří snížení hmotnosti skafandru, jeho složitosti a zjednodušení rozhraní s lunárními landery. Zjednodušení skafandru by mělo vést k urychlení doby certifikace tak, aby byl udržen cíl vrátit americké astronauty na Měsíc před čínskými astronauty.

Snížení požadavků na skafandry následuje po snížení požadavků na lunární landery z počátku letošního roku. I po tomto snížení stále platí, že skafandry musí umožnit smysluplné pobyty astronautů na povrchu Měsíce, aby mohli plnit vědecké úkoly.

Mezi původními požadavky NASA bylo, aby skafandry byly schopné šesti výstupů z landeru během 6,5denní mise, aby i po uložení byly schopné dalších výstupů po dobu 210 dní a aby fungovaly nepřetržitě dvě hodiny v chladných, trvale zastíněných oblastech.

Tyto a mnohé další původní požadavky vedly Axiom Space ke konstrukci skafandru, která byla složitá, vyžadovala mnoho vrstev ochrany a měla tužší konstrukci, omezující pohyblivost astronautů. Výsledkem byl mnohem těžší skafandr, který se hůře vyráběl, zaostával za plánem a jeho vývoj a výroba byly nákladnější.

Jonathan Cirtain, generální ředitel a prezident společnosti Axiom Space, 4. září potvrdil, že je NASA požádala, aby provedli speciální studii konfigurace „Sortie“ skafandru AxEMU, přizpůsobené potřebám počátečních misí Artemis. Tyto práce probíhají v rámci stávající smlouvy. Plně vybavený skafandr, podporující delší a složitější výstupy plánované pro pozdější fázi kampaně Artemis, se vyvíjí paralelně. Cirtain také potvrdil, že kvalifikační skafandr bude dodán v letošním roce [pozn. aut.: jde o exemplář s přenosným systémem podpory života, určený pro pozemní zkoušky uvnitř vakuové komory za účasti člověka].

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://x.com/
https://arstechnica.com/
https://www.linkedin.com/
https://www.linkedin.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HQZIowhWEAEjcMA?format=jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/08/jsc2026e409434.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ20260903_admin_0002/NHQ20260903_admin_0002~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260828-PH-KLS02_0005/KSC-20260828-PH-KLS02_0005~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260911-PH-CSH01-0004/KSC-20260911-PH-CSH01-0004~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260901-PH-RCR02_0054/KSC-20260901-PH-RCR02_0054~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HRdT6fQWoAQqDzy?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/HQ5joU5W8AAjlUg?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/HQ6oM6ZXQAAZMuM?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260831-PH-JBS01_0037/KSC-20260831-PH-JBS01_0037~medium.jpg
https://media.licdn.com/…A-tLEsykCQjK8bKtFUr2LRbFica60-vRn580MBAULGE