SLEDUJEME: Přípravy Webbova teleskopu na start

Dámy a pánové, vítám Vás u článku, ve kterém najdete aktuální informace o přípravách na start největšího a nejdokonalejšího kosmického teleskopu všech dob, Dalekohledu Jamese Webba (alias JWST – James Webb Space Telescope) a jeho nosné rakety Ariane 5. Teleskop již v polovině října dorazil z Kalifornie do Francouzské Guyany, kde v čisté místnosti na místním kosmodromu CSG prochází závěrečnými kontrolami a přípravou na samotný let. Dá se očekávat, že v dalších dnech a týdnech budou zapojené kosmické agentury NASA, ESA a CSA sdílet videa, fotografie i prosté  textové novinky o aktuálním stavu příprav. Abyste měli vždy přístup ke všem novinkám, připravili jsme pro Vás tento článek, který budeme postupně aktualizovat o nejnovější informace.

Pro začátek tu máme několik základních údajů o tomto zcela jedinečném teleskopu, který se má stát vlajkovou lodí astronomie tohoto desetiletí.

Sestavený ( a sbalený) Dalekohled Jamese Webba.

Sestavený ( a sbalený) Dalekohled Jamese Webba.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Základní údaje: 

  • Výrobce: Northrop Grumman a Ball Aerospace & Technologies
  • Rozměry rozloženého slunečního štítu: 20,197 × 14,162 metrů
  • Hmotnost: 6 550 kg
  • Typ teleskopu: Korsch
  • Průměr primárního zrcadla: 6,5 metru
  • Plocha primárního zrcadla: 25,4 metrů čtverečních (6× víc než Hubble)
  • Ohnisková vzdálenost: 131,4 metru
  • Zaměření vlnových délek: 0,6 – 28,3 μm
  • Délka primární mise: 10 let
  • Zajištění elektrické energie: fotovoltaický panel (2 kW)

Komunikace:

  • Pásmo S (řízení): up 16 kbit/s
  • Pásmo S (telemetrie, sledování): down 40 kbit/s
  • Pásmo Ka (odesílání dat): down až 28 Mbit/s

Cílové místo:

  • Librační centrum L2 soustavy Slunce-Země
  • Minimální vzdálenost od libračního bodu: 250 000 km
  • Maximální vzdálenost od libračního bodu: 832 000 km
  • Doba oběhu: 6 měsíců
  • Udržování pozice: 2 až 4 m/s ročně
Dalekohled Jamese Webba bude obíhat kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten bychom našli 1,5 milionu kilometrů daleko od Země směrem od Slunce. Tato vizualizace zobrazuje jeho oběžnou dráhu kolem bodu L2. Zobrazení dráhy od NASA/ESA/CSA upravil Michal Václavík.

Dalekohled Jamese Webba bude obíhat kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten bychom našli 1,5 milionu kilometrů daleko od Země směrem od Slunce. Tato vizualizace zobrazuje jeho oběžnou dráhu kolem bodu L2. Zobrazení dráhy od NASA/ESA/CSA upravil Michal Václavík.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Palubní vědecké přístroje:

  • NIRCam: Infračervený snímač (0,6 až 5 μm) s koronografem
  • NIRSpec: Evropský infračervený spektrograf (0,6 až 5,3 µm)
  • MIRI: Infračervená kamera a spektrometr (5 až 27 μm) s koronografem
  • FGS: Kanadský systém pro stabilizaci pozorování (0,6 až 5,0 µm)
  • NIRISS: Kanadský infračervený spektrograf (0,8 až 5 μm)
Dalekohled Jamese Webba poletí na Ariane 5

Dalekohled Jamese Webba poletí na Ariane 5
Zdroj: https://www.esa.int/
Překlad: Dušan Majer

Tento článek vychází 6. listopadu, tedy přesně 6 týdnů před plánovaným termínem nejočekávanějšího startu posledních let (18. prosince 2021). Zatím ještě nikdy v historii našeho webu jsme nedělali podobně dlouhý psaný přenos. Ale tato mise je jiná než všechny ostatní. Jelikož jsme si plně vědomi mimořádného významu tohoto projektu, rozhodli jsme se poskytnout našim čtenářům komplexní informační servis. V tomto článku proto najdete vždy nejaktuálnější novinky z postupu předstartovních příprav. Po dobu šesti týdnů bude tento článek připnutý na nejvyšší pozici našeho blogu, takže jej vždy snadno najdete. Novinky budeme do článku vkládat průběžně, často s rozestupy několika hodin. Není to tedy klasický psaný online přenos s rozestupy aktualizací v řádu minut. Proto také není potřeba, abyste měli článek stále otevřený – v takovém případě byste se dokonce o nové aktualizaci ani nedozvěděli, protože článek se automaticky neobnovuje. Cílem tohoto článku je, abyste na něj občas zavítali a přečetli si, co přinesly uplynulé hodiny a dny. Za celou redakci našeho webu chci říct, že věříme, že zde budeme přinášet informace pouze o pozitivních novinkách.

2. prosince 18:08
Chtěli byste vědět, jak se bude teleskop podílet na zkoumání vesmíru a umíte anglicky? Planetární vědkyně Naomi Rowe-Gurney bude odpovídat na vybrané otázky ohledně nejvýkonnějšího vesmírného dalekohledu na světě, který odstartuje 22. prosince. Své otázky můžete klást zde: https://nasa.tumblr.com

Obrovské zrcadlo teleskopu před startem.

Obrovské zrcadlo teleskopu před startem. Zdroj: NASA

2. prosince 7:59
Zajímalo Vás někdy odkud se bude velet vesmírnému dalekohledu Jamese Webba? Po startu bude observatoř řízena z Mission Operations Center ve Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, Maryland. Užijte si tento pohled do zákulisí Webbova řídícího centra a krátké seznámení s některými lidmi, kteří tam pracují:

 

30. listopadu 16:00
Přípravy na start jsou v plném proudu. Aerodynamický kryt zdobí loga mise. A nesmí chybět insignie NASA, ESA a CSA.

29. listopadu 15:30
Na Twitteru mise se objevilo povedené video ukazující proces rozkládání teleskopu.

28. listopadu 15:45
Teleskop je po zmíněném incidentu v pořádku. Pokud se ptáte, jak probíhala kontrola, tak věřte, že i vizuálně, jak ukazuje tato fotografie, na které je pracovník společnosti Northrop Grumman na plošině během kontroly.

Technický pracovník kontroluje z plošiny teleskop.

Technický pracovník kontroluje z plošiny teleskop. Zdroj: Northrop Grumman

25. listopadu 1:35
Dobrá zpráva! Dodatečné testy po nečekaném rozepnutí zámku na upínacím stahovacím pásu spojujícím JWST s adaptérem byly dokončeny. Komise expertů pod vedením NASA došla k názoru, že žádná část kosmické observatoře nebyla při události poškozena. NASA také dala souhlas s tím, aby 25. listopadu začala desetidenní operace tankování pohonných látek.

22. listopadu 22:15
Start Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba se odkládá nejdříve na 22. prosince. Důvodem bylo „neplánované uvolnění svorky, která spojuje teleskop s adaptérem rakety“. Tohle uvolnění prý rozšířilo vibrace do celého teleskopu. Odborníci proto chtějí dodatečný čas na analýzu,

16. listopadu 15:45
11. listopadu dorazil k integrační budově horní stupeň rakety Ariane 5, aby byl následně vyzvednut a mohl být usazen na první stupeň. O pohon horního stupně se stará raketový motor HM7B, který bude čerpat kapalný kyslík a vodík z nádrží, které pojmou 14,7 tuny těchto zkapalněných plynů.

Horní stupeň Ariane 5 pro JWST.

Horní stupeň Ariane 5 pro JWST.
Zdroj: https://www.esa.int/

13. listopadu 12:00

Ariane 5 je fotogenický kus techniky. Na fotografiích je centrální stupeň a detail na spodní sekci s motorem Vulcain-2 a kulovými nádržemi na helium. Jako palivo se používá kryogenní (hluboce zmražené) kapalné látky, které jsou uloženy v nádržích centrálního stupně. Jedná se o motor s otevřeným pracovním cyklem, a co to znamená? Po technické stránce je část paliva a okysličovadla přivedena do plynového generátoru. V případě těchto motorů asi tři procenta z celkového množství. Následně je spálena a vzniklá energie roztáčí turbínu, která pohání turbo čerpadla. Spaliny jsou odvedeny mimo motor a právě tímto se liší od raketových pohonů s uzavřeným cyklem. O dopravu správného množství paliva se stará nízkoteplotní dopravní potrubí, které je pružné, a svou konstrukcí přispívá stabilitě celého stupně. Stejně jako tlaková potrubí, které udržují správný tlak v obou nádržích. Kapalný kyslík se tlakuje za pomoci kapalného helia, které se při kontaktu s výfukovými plyny ohřívá a poté putuje do dvou oddělených tlakových nádrží, odkud se následně rozvádí k ovládání některých ventilů a k natlakování samotné nádrže.

Detail na spodní sekci centrálního stupně s nádržemi na helium. Na levé straně jde vidět také hydraulický systém.

Detail na spodní sekci centrálního stupně s nádržemi na helium. Na levé straně jde vidět také hydraulický systém. Zdroj ArianeSpace

Spodní část centrálního stupně s motorem Vulcain-2

Spodní část centrálního stupně s motorem Vulcain-2. Zdroj: ArianeSpace

10. listopadu 17:55
ESA zveřejnila fotografii z převozu jednoho ze dvou pomocných urychlovacích stupňů rakety Ariane 5 pro vynesení Webbova teleskopu.

Postranní urychlovací stupeň rakety Ariane 5 pro JWST.

Postranní urychlovací stupeň rakety Ariane 5 pro JWST.
Zdroj: https://www.esa.int/

 

9. listopadu 15:35
Evropská kosmická agentura ESA představila další fotografii z příprav prvního stupně rakety Ariane 5 pro vynesení JWST.

První stupeň rakety Ariane 5 pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba.

První stupeň rakety Ariane 5 pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba.
Zdroj: https://www.esa.int/

9. listopadu 0:15
právě vydaném článku se věnujeme raketě Ariane 5 a ověření úprav, kterými prošla, aby mohla vynést Webbův teleskop.

7. listopadu 10:30
Fotek z příprav rakety i teleskopu přibývají. Na fotografiích je vidět příprava centrálního stupně v konfiguraci pro JWST a samotný teleskop v čisté místnosti.

6. listopadu 21:05
Přípravou neprochází jen samotný teleskop, ale i jeho nosná raketa. Zde máme čerstvý snímek centrálního stupně Ariane 5, který poslouží této misi.

První stupeň rakety Ariane 5 pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba.

První stupeň rakety Ariane 5 pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

6. listopadu 16:20
Arianespace se na Twitteru pochlubila novou fotografií.

Dalekohled Jamese Webba v čisté místnosti kosmodromu.

Dalekohled Jamese Webba v čisté místnosti kosmodromu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

6. listopadu 0:10
Dámy a pánové, srdečně Vás vítám v našem článku, který bude měsíc a půl sledovat přípravu na start nejdokonalejší astronomické observatoře všech dob. V rámci první aktualizace Vám přinášíme video z příjezdu JWST na kosmodrom a jeho vybalení v čisté místnosti.

Zdroje informací:
https://directory.eoportal.org/

https://www.jwst.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/xpjzwp2a.jpeg
https://upload.wikimedia.org/…Testing_%2850427670958%29_%28cropped%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/L2_rendering.jpg
https://www.esa.int/…/23314035-1-eng-GB/Webb_and_Ariane_5_a_fit_made_perfect.jpg
https://www.esa.int/var/…/Webb_s_Ariane_5_gains_upper_stage.jpg
https://www.esa.int/…/23774867-1-eng-GB/Ariane_5_booster_transfer.jpg
https://www.esa.int/…/Webb_s_Ariane_5_core_stage_made_ready.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FDhu8jRWEAAt0Ai?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FCh0ljoWQAEMS2b?format=jpg&name=900×900

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

97 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Přípravy Webbova teleskopu na start”

  1. mato napsal:

    Dobry den, nerozumiem udajom o obehu bodu L2. To bude teleskop obiehat po takej pretiahnutej elipse? Ako vobec moze teleskop obiehat nehmotny bod? A co je udavana vzdialenost 800.000km?

  2. SaturnV napsal:

    Jak dlouho před startem spustíte článek o Artemis 1? 😀

  3. Jan Jancura napsal:

    Díky za článek a připravovaný seriál. Jen mne mate ten v článku uvedený údaj o perigeu 374 000 km. Je to perigeum přechodové dráhy od Země k L2, nebo dráhy dalekohledu kolem L2?

  4. SaturnV napsal:

    Jak dlouho po startu můžeme očekávat první pozorování? (fotky)

  5. Michal Václavík napsal:

    Když už je u ostatních přístrojů pozorovací el. mag. oblast, pak by se hodila uvést i u NIRSpec (0,6-5,3 µm) a FGS (0,6-5,0 µm).

  6. Kamil napsal:

    Ještě by bylo fajn znázornit tu dráhu v soustavě Slunce a animovaně, kde je to taková „roztřesená“ elipsa a Webb chvíli Zemi předbíhá a pak zase zaostává

  7. SaturnV napsal:

    18. 2. – Perseverance
    18. 12. – JWST

    18 den v měsíci je den Flagship misí 🙂

  8. Petr M napsal:

    Moc děkuji za shrnutí událostí ohledně JWST.

  9. pave69 napsal:

    Trochu se cítím ošizen, že rozměry slunečního štítu nejsou převedeny do soustavy SPJpP (standardních popularizačních jednotek pro plebs). Určitě to bude 1/4 fotbalového hřiště – už proto, že to nemá pevně dané rozměry, tak se to jistě vejde 🙂
    (dělám si srandu, díky za článek s přesnými informacemi)

  10. OndraS napsal:

    Dobrý den, diky za skvělý informační servis, jsem u vas každý den. Dávám ke zvážení, zda na úvodní stránku dát k nadpisu info o poslední aktualizaci článku. Ušetřilo by to následně rozkliknuti a  rolování.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky, že jste s námi. Návrh je to dobrý, ale mám strach, že kdybych jej zavedl, byla by to věc, na kterou by se snadno zapomnělo. Stejně jako zapomínám třeba aktualizovat seznam nejbližších komentovaných přenosů v pravém sloupci. V takovém případě by tato mylná informace o poslední aktualizaci způsobila více škody, než když tam nyní není.

      • Laxhy napsal:

        Mozna by stacilo zkusit overit zda neni mozne jen upravit nastaveni „redakcniho systemu“. Pod nadpisem uz dnes je datum zverejneni. Tak by tam treba slo nastavit i datum posledni modifikace clanku. Doplnovat to rucne do nadpisu je samozrejme cesta do pekel 🙂

        • milantos napsal:

          No možná by to byla občas cesta do pekel, ale otevírat každý den článek, projet ho až do 1/2 a zjistit, že tam není nic nového , a to celé vydržet dělat 6 týdnů nebo kolik to bude ve skutečnosti trvat, to je opravdový opruz a myslím, že by autorovi snad stálo za to, s tím něco udělat. Jeden řádek s textem pod titulkem : „aktualizováno 12.12“ by snad při vložení příspěvku již nebyl takovou zátěží. Pokud nejde tedy jen o statistiku, kolikrát byl článek „přečten“

          • Dušan Majer napsal:

            V pravém sloupci webu máme okénko informující o nejbližších komentovaných přenosech. A velmi často se stane, že jej zapomenu aktualizovat, takže tam pak klidně svítí informace o 14 dní starém přenosu a chybí tam informace o přenosech, které jsem tam zapomněl doplnit. To ale tolik nevadí, protože ke každému přenosu vydáváme článek, takže to lidem neuteče.
            Ale je to pro mne varováním. Kdybych tuhle funkci zavedl u článku a zapomněl ji aktualizovat, tak by lidé věřili, že je ten údaj pravdivý a mohly by jim různé aktualizace utéct, protože se o tom jinak nedozvědí. V takovém případě by ten chybný neaktualizovaný údaj způsobil více škody než užitku.
            P.S. Otevřít článek a sjet dolů trvá kolik? Pět sekund? Věřím, že člověk ztratí za den více času zbytečnějšími věcmi.
            P.P.S. Na webu nemáme žádnou reklamu, tudíž mi uniká, proč bychom měli (jak je v závěru komentáře naznačeno) usilovat o co nejvyšší čtenost.

          • milantos napsal:

            Přehlednost a jednoduchá orientace v informacích patří k dobrým vlastnostem každého článku a webu

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, ale pokud mám tušení, že bych zavedením této funkce přispěl ke zmatení čtenáře, tak ji tam raději dávat nebudu. Tím, že bych zapomínal na aktualizace bych snížil zmíněnou přehlednost.

          • milantos napsal:

            Pak by možná stálo za zvážení, jestli aktualizace nedávat dopředu, před článek, aby vpředu byla nejaktuálnější zpráva.

          • Dušan Majer napsal:

            To mne už taky napadlo. Jenže pak se třeba spousta lidí k těm informacím obsaženým v článku ani nedostala. Bohužel tohle je případ, který nemá ideální řešení. Každé má nějakou chybu či slabinu.

        • hynekol napsal:

          Naprostý souhlas jak s Laxhy tak s Milanem. Dušane – poptejte se správce WordPressu, ať doplní pod název článku nejen datum vydání, autora a počet komentářů, ale i poslední aktualizaci. Něco jako: https://www.wpbeginner.com/wp-tutorials/display-the-last-updated-date-of-your-posts-in-wordpress/ Je to řešení, na které není nutné, aby autor myslel a řeší to problém.

          • Dušan Majer napsal:

            Plugin či zmíněná úprava zní jako velmi dobrý nápad. Promyslím to, díky!

          • Vladimír Kordas napsal:

            Dobrý den,

            díky za zpětnou vazbu. Dnes jsem tuto funkci přidal.

            Na hlavní stránce i v jednotlivých článcích nyní můžete hned vedle datumu vydání vidět v závorce (aktualizováno DEN. MĚSÍC. ROK v HODIN). Pokud tato formulace vedle datumu vydání není, článek od svého vydání neprošel žádnou úpravou.

            Snad se mi tedy podařilo vyhovět vašemu přání 🙂

            S pozdravem Vladimír Kordas

    • Vladimír Kordas napsal:

      Dobrý den,

      díky za zpětnou vazbu. Dnes jsem tuto funkci přidal.

      Na hlavní stránce i v jednotlivých článcích nyní můžete hned vedle datumu vydání vidět v závorce (aktualizováno DEN. MĚSÍC. ROK v HODIN). Pokud tato formulace vedle datumu vydání není, článek od svého vydání neprošel žádnou úpravou.

      Snad se mi tedy podařilo vyhovět vašemu přání 🙂

      S pozdravem Vladimír Kordas

  11. Cerv napsal:

    Nádhera, ochranné povlaky na trysce i nádržích na Helium ve fialové barvě jsou skvělé. Vypadají jako „plyšáci“ ….. jen je pohladit. 🙂

  12. Karel Zvoník napsal:

    Ano jsou to ochranné obaly a záslepky. Podobné, jinak barevné využívá většina raket. Například rakety Sojuz mají v motorové sekci červené „špunty“.
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/images/737127main_soyuz_on_train_full_full.jpg

  13. vik_tor napsal:

    Dekuji za skvely clanek o pro mne zatim nejzajimavejsim startu tohoto desetileti.

  14. Ivo napsal:

    Další odklad, který to už bude od roku 2007?

      • Ivo napsal:

        Ano, jen když si člověk uvědomí jak se tady plýtvá časem a penězi a vlastně i lidskými životy….

        1997 – začátek prací
        2007 – plán startu
        2021 – snad start

        Cena odhad 10 000 000 000 USD

        Za tu dobu a cenu ty observatoře mohly letět už tři a každá mohla být lepší a poučit se s chyb té předešlé. Bohužel NASA je tak zkostnatělá instituce, že mám obavu, že další projekty budou přesahovat délku produktivního života lidí. Vše podle hesla čím dráž, tím déle.

        SMUTEK

        • Ivo napsal:

          Pardon, zapomněl jsem dodat, že v tom NASA není zdaleka sama, takže správně tam mělo být NASA a spol.

        • Dušan Majer napsal:

          Ne tak docela. JWST je přelomový stroj, který vyšlapává nové cesty. Odměnou za dlouhé čekání by měla být dlouhá životnost, jak to u projektů NASA bývá.

          • Maniak napsal:

            IMO se předřečník snažil poukázat na to, že možná by bylo lepší mít tři o něco horší teleskopy za stejné peníze jako jeden našlapaný JWST. Sníží se tím i riziko ztráty při startu. Pokud nosná raketa selže, něco se nerozevře a podobně přijdeme o všechno. V opačném případě bychom měli stále dva hodně slušné teleskopy…

          • Dušan Majer napsal:

            Jenže ty slabší teleskopy by nebyly schopny toho, co zvládne JWST.

          • Ivo napsal:

            Jenže fór je v tom, že on by slabší byl ten první, ten druhý by už byl stejný a ten třetí by byl ještě lepší než ten, co má startovat. To je právě ten zásadní problém a navíc bychom už dávno měli nějaká data a tak nemáme nic a jen doufáme, že to dobře dopadne, ale co když ne? Co když se něco stane (ne, opravdu si to nepřeji, ale stát se to může) a nebudeme mít nic?

          • Radim napsal:

            Jenže to není fór, to je blbost. Představa, že místo jednoho zařízení/řešení vyrobím tři, to poslední bude srovnatelný s původním náročným projektem a ještě natom ušetřím je hloupost.
            Navíc je otázka, kdy se začne investor (v tomto případě vlastně Kongres co chvaluje rozpočet NASA) ptát, jestli těch peněž už nebylo utraceno dost. A tipuji že po prvním kusu 🙂
            A omlouvám se všem zůčastněným, ale nevěřím že to vše na 100% vyjde…

            R.

          • Dušan Majer napsal:

            Tím byste nikdy nedosáhl nižší ceny. Představujete si to velice jednoduše.

          • Karel Zvoník napsal:

            Fór je v tom, že ani 10 menších a levnějších teleskopů by nebyl lepší než JWST. Ten teleskop má určité parametry kvůli přesné vědě. Když je to podle Vás tak jednoduché, proč tedy na oběžné dráze již nejsou lepší teleskopy než JWST? NASA není jediná kosmická agentura přeci. Od roku 1997 se nikdo o nic podobného nepokusil!! Měli přitom stejné možnosti jako NASA. Za tu dobu již byla řada menších teleskopů, ale JWST se nevyrovná žádný. To je úplně jiná liga. Když to přeženu, tak je to podobné, jako srovnání teleskopu z observatoře na ostrově La Palma a amatérského dalekohledu Pepíka z Prahy. Ta hromady testů, má eliminovat všemožné neduhy na minimum. Lucy byla oproti tomu rychlovlak… NASA a partneři ovšem nejsou hloupí a samozřejmě počítají i s tím, že se třeba něco nepovede. To, že se třeba neotevře správně sluneční štít, nebo zrcadlo, nutně neznamená konec mise. Takže například: Pokud by se špatně rozvinula sluneční clona, ztratíme schopnost pozorování ve střední infračervené oblasti, ale možná dost dobře budeme moci provádět stále průzkum v blízké infračervené atd. Paradoxně část o které se hovoří nejméně je nejdůležitější. Nejnapínavější totiž bude rozevření sekundárního zrcadla na tyčové konstrukci, protože to jediné, je skutečně nenahraditelné, když to selže, tak je mise u konce.

    • Karel Zvoník napsal:

      Ivo: Tohle je základní nepochopení toho projektu. V roce 1997 bylo všechno v plenkách. NASA hodila na stůl požadavky, co od nového teleskopu očekává. Jeho potřebu ukázal snímek z Hubbleova teleskopu tuším z konce roku 1995, znám jako Hubblovo hluboké pole. Tým si tehdy naplno uvědomil limity teleskopu, protože na snímku nebyly vidět první generace galaxií a to ani při opakování snímání stejným způsobem. Byl třeba mega infračervený teleskop, který by to dokázal. Společně s teleskopem, ale bylo nutné pokročit minimálně v 10 technologických oborech, aby to bylo možné. NASA to věděla už v roce 1997, ale co netušil nikdo, je, že to bude ještě složitější než doufali. Udržet přístroje teleskopu téměř na absolutní nule je šílenství z mnoha úhlů. Za celou dobu se celý návrh měnil několikrát. Tak třeba. S průměrem 6,5 metru je Webbovo hlavní zrcadlo více než 2 a půl krát širší než Hubbleovo, přesto je stále dostatečně lehké a dostatečně kompaktní na to, aby se vešlo pod ochranný kryt na raketě. Po 12 různých úpravách návrhu se inženýři nakonec rozhodli pro lehké beryliové zrcadlo rozdělené do 18 šestiúhelníkových segmentů uspořádaných jako plástev. Beryllium nebylo vybráno náhodou – díky jeho nízké hmotnosti váží každé zrcadlo pouhých 20 kilogramů! A v neposlední řadě, teleskop letí bez možnosti servisních misí. Důraz na testy byl enormní a je to dobře. Tým chtěl mít prostě jistotu, že udělal vše proto, aby byla mise úspěšná. Některé mise mají nevyčíslitelnou hodnotu. Velmi těžko se dají měřit hodnotou peněz. Viz třeba program Apollo, Voyager, MER a další. Buďme rádi, že tyto mega projekty vznikají a posouvají naše vědomosti. To je přeci mnohem důležitější než to kolik ta mise stálá. Dnes by JWST stál logicky již méně, protože vše potřebné už existuje, ale situace v roce 1997 byla úplně jiná. Navíc nemáš pravdu, že by mohly letět jiné, menší teleskopy. Co třeba Kepler? Spitzerův vesmírný dalekohled, Chandra, XMM-Newton. Tvá kritika je v tomto případě neopodstatněná.

      • Spytihněv napsal:

        Pěkný rozbor, díky za něj. Všichni si asi umíme představit, že vývoj od nuly, spousta testů i odklady něco stály. A to dost. Ale ta částka je tak vysoká, že by to chtělo podrobnou kalkulaci, aby to člověk vstřebal a akceptoval. Nelze se divit, že se nad tím kdekdo podivuje.

        Lucy se taky testovala pořád dokola mnohokrát a pak nezvládla ani to málo, co po startu udělat měla. NASA sice už možná ví, co se pokazilo, ale vědět nestačí. Před JWST je mnohonásobně náročnější úkol a doufejme, že se těch 10 miliard USD ukáže jako dobře vynaložených.

  15. Jan Jancura napsal:

    Naprostý souhlas s Karlem Zvoníkem, lépe bych to nenapsal.

  16. Pavel Kralicek napsal:

    Tohle ještě budou nervy!:-/ NASA, prosím příště už žádný další LUVOIR vynášený vcelku…raději po standartizovaných menších a levnějších komponentech/zrcadlech s automatickým skládáním ve vesmíru (ano vím, tohle je taky výzva, ale hodně se zde pokročilo), kdy ztráta/porucha jednoho neohrozí celou misi. Snadnější upgrade a naše klidnější nervy jsou bonus navíc…
    S HST to vyšlo jen tak tak a tohle je ještě komplexitou o level jinde, takže JWST nakonec může nastavit zrcadlo sám sobě a ukazát (stejně jako raketoplán), že tudy cesta nevede…a to i když uspěje, což JWST, NASA i nám všem strašně moc přeju!

    • Dušan Majer napsal:

      Ne, to je za současné úrovně techniky pořád až příliš velká výzva. Jakékoliv spojování na oběžné ráze vše komplikuje, zvyšuje hmotnost i složitost celého systému.

      • Jan Jancura napsal:

        Nevím proč by to mělo zvyšovat hmotnost a složitost systému. Co dnes jsou schopni kosmonauti udělat pro zdokonalení ISS se dle mého názoru dá srovnat s pracemi pro smontování toho případného vesmírného teleskopu.
        Je zde však jiný problém, tvůrci JWST při zahájení prací na něm se nemohli spoléhat, že vývoj kosmické techniky pokročí tak daleko, že jej bude možné smontovat na LEO a dopravit do L2. Prostě rozhodli tak, jak nejlépe v té době mohli.
        On teoreticky by mohl být JWST servisován na L2 Starshipem, když má dle Muska v roce 2024 doletět daleko dál, až na Mars. Ale mohli to to tvůrci JWST věrohodně předvídat? Asi ne, proto se nespoléhali na možnost servisu a zaměřili se na dosažení co největší spolehlivosti.

        • Dušan Majer napsal:

          Každý díl, který musí být v kosmu spojen tomu musí být přizpůsoben – ať už jde o automatické spojování nebo o manuální skládání. Ve všech případech je výsledná hmotnost vyšší, než když se to vypustí najednou. Spojování na Zemi je jednodušší a ušetří se mnoho materiálu. Z čím více dílů by se pak měl výsledný produkt skládat v kosmu, tím těžší to bude.

          • Radim napsal:

            Což ovšem o skládačce JWST ty hmotnosti platí taktéž. Ty posuvy a rotace, za ty nervy to snad ani nestojí…
            Zase je třeba na plánování JWST hledět optikou přelomu tisíciletí a nikoliv současným stavem, kdy by SpaceX možná poskytnulo kryt kam by se vešel a ušetřené peníze za vývoj skládačky by zaplatily jeho vývoj pro Falcon Heavy.
            Stejně mě překvapuje, že NASA šla do neservisovatelné verze po „úspěchu“ HST…

            R.

          • Jan Jancura napsal:

            To je sporné, ale na druhé straně zde musí být mechanizmy na rozkládání konstruované s vysokou spolehlivostí apod., také by mohl být dalekohled otestován před odesláním na L2 přímo v kosmickém prostoru a části, které by nepřežily dopravu na LEO apod., by mohly být vyměněny. Ale jak jsem psal, tak to se JWST ještě netýkalo. Snad to půjde u příštích velkých sond a  teleskopů.

          • milantos napsal:

            to : Radim
            SpX nemá nic, čím by mohla dalekohled v sestaveném stavu do L2 dopravit a NASA v době konstrukce ani teď nemá nic, co by ten dalekohled mohlo v L2 servisovat

          • Piranha napsal:

            re: Radim
            všechny tyhle špičkové vědecké přístroje nejsou špičkové proto že to o nich tvrdí NASA nebo vláda USA. Ale proto že zatím nikdo nikdy podobný přístroj nevyvinul a nevyrobil. Velikostí, citlivostí, chlazením je ten přístroj na hraně možného v době vývoje. A jak píšete ten vývoj začal někdy v době založení SpaceX a podle toho vypadá sada nosičů které se braly do úvahy.
            Kdyby tehdy existovaly reálně (!) superheavy nosiče (SLS, Starship) byl by JWST projektován na hraně možností těchto větších nosičů takže byste neušetřil ani halíř. To je daň za to že se pohybujete na vědecko-inženýrské špici.

            Kromě toho sestavování na orbitě by byla ještě větší pakárna než současný model. Těžší, složitější, poruchovější.
            U současného modelu lze opakovaně zkoušet až do zblbnutí závěrečné vyklopení tady na Zemi a s určitou jistotou to prostě nahoře musí fungovat. Trvá to dlouho, ale výsledek je (teoreticky) téměř jistý úspěch.
            Při sestavování na orbitě byste musel nahoře udělat i takové testy které JWST má za sebou dávno před startem.

      • Karel Zvoník napsal:

        To má pan Majer pravdu a připomenu, že ke spojování čehokoli složitého v automatickém režimu je vysoce riskantní. Pro podporu s lidskou posádkou zase chybí infrastruktura.

    • Piranha napsal:

      Mýlíte se, automatické sestavování z jednotlivých dílů je ještě mnohem horší než model JWST. Lidé mimo obor mají velmi zkreslený dojem čeho je technika schopná a čeho schopná reálně není. Co je i pro zcela špičkovou techniku naprosto nedosažitelné sci-fi. Lidé většinou netuší kolik opakovaného testování, práce, měření, zkoušení a to už i za provozu si žádá i vcelku jednoduchý robot.

      Vesmírný teleskop lze dnes (stejně jako příštích 20-50 let) vynést nahoru s pevným zrcadlem jako Hubbla (jste omezen průměrem krytu nosiče), nebo ho udělat vyklápěcí jako JWST (zatím nevíme jak jeho mise dopadne).

      Sestavování skutečně špičkového „optického“ teleskopu (aby překonal špičkové pozemní observatoře a své předchůdce HST a JWST) po částech na orbitě je zatím naprosto nereálné sci-fi. Bavíme se o přesnostech v řádu vlnové délky pozorovaného záření. Bavíme se zde konkrétně o přístroji pro IR spektrum, takže musíte vymyslet chlazení + STÍNĚNÍ (a to několikastupňové a několikanásobné). Pokovené fólie jsou velmi choulostivé a jejich upevňování na teleskop je výzva i pro nejvíc zkušený lidský personál.

      JWST je (proti teoretickému orbitálnímu sestavování) vcelku levný, nekomplikovaný a jednoduchý přístroj.

      • Jan Jancura napsal:

        Dost si ve Vašich argumentech problémech automatické montáže na LEO odporujete. Vždyť se i elementy zrcadla JWST musí s transportní polohy automaticky přestavět do polohy pracovní. Proto jsou taky vybaveny adaptabilní moduly, které jej přesně nastaví. Takže v tom nevidím problém.
        Samozřejmě pokud by s měl JWST montovat na LEO resp. případně servisovat v L2, tak by musel být na to přímo předem konstruován, což z důvodů dříve mnou uvedených nešlo. Proto je takový, jaký je.
        Do budoucna však bude stavba velkých kosmických teleskopů s životností do 10 let asi finančně nezdůvodnitelná. Je to asi analogie opakovatelně použitelných velkých raket.

        • milantos napsal:

          A opravdu v tom nevidíte ten zásadní rozdíl ?
          Zrcadla jsou na zemi smontována a upevněna na 2 otevíravých křídlech. Ve vesmíru se pouze na pantech rozevřou a  zajistí v konečné poloze, která je dána. Čili na podobném principu, jako se za vámi automaticky zavřou dveře a zapadne zámek. Samozřejmě, s pomocí servomotorů, čidel, západek a pod. Ale nic se nemontuje, není potřeba žádný robot. Není potřeba soustavu satelitů s naváděním, automatickými stykovacími prvky, není potřeba žádný manipulátor pro díly ani žádné robotické prvky, které provedou kontrolovatelnou montáž montáž. Čili u JWST odpadá tahle celá složitá infrastruktura.

  17. David R. napsal:

    Tak tu máme debatu, jestli je lepší šíleně složitý mechanismus, který se musí 10x testovat, a stejně je na něm 100 věcí, co se mohou zaseknout, a nebo prokazatelně lehčí, kompaktnější a mechanicky o řád jednodušší přístroj, sestavený na orbitě, což zatím moc neumíme. Ale umět bychom to měli, protože, nezlobte se, ale bez toho prostě cesta v budoucnosti dál nevede.
    Pakliže o tom rozhodují osoby s konzervativními sklony, výsledek je celkem jasný. Problém je ale nejspíš úplně jinde. V okolí Země máme tak trošku svinčík. Odhadl bych, že nejméně 1000x víc svinčíku než v L1. Nejen ten to. Každé zrníčko kosmického prachu tu sviští rychleji, o cca 8 km/s. A astronomové opravdu nechtějí mít poďobané zrcadlo a děravou plachtu hned od začátku. Sestavovat by se tedy muselo někde dál od Země. Tím by odpadli roboti ovládaní specialisty za Země (na LEO se dá klidně chirurgickým robotem klidně sešít milimetrová céva, ale se zpožděním 10 sekund to nejde). Takže na tyhle kámoše se dalo v době rozhodování klidně zapomenout.
    Montovat to na LEO by tedy znamenalo postavit na tu věc obří ochranný kryt. A to už je docela velká komplikace.
    Já myslím, že v budoucnu nějaká kosmická montovna (možná i demontovna – recyklovna) vznikne, i s krytem. Ale budeme si muset počkat.

  18. SuchacCZ napsal:

    Díky za dokonalý informační servis.

    Mám dotaz ohledně startu: Hádám, že nějaké startovní okno, jako např. pro lety na Mars, není potřeba, vzhledem k tomu, že parkovací bod L2 je vzhledem k Zemi stále ve stejné poloze. Ale je potřeba doržet nějaký vymezený čas, aby nosič nabral správný směr? Je známo, jaký to bude čas?

  19. Maniak napsal:

    Kam všude se bude moci JWST dívat?

    Vzhledem k nutnosti používat sluneční štít, JWST bude udržovat orientaci štítem ke slunci, jak to ovlivní možné pozorovací směry? Je hlavní zrcadlo naklápěcí?

    Snímky jako Hubblovo hluboké pole jsou snímány po dlouhý čas, jak JWST řeší sledování cílové oblasti během dlouhých expozic?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.