Máme za sebou další týden a tak je čas si shrnout, co nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dělo se toho mnoho, od letu čínské zásobovací lodi, přes start Starlinků po start OneWebu. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na představení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, ale samozřejmě nevynecháme ani zmíněná témata. Dočkáte se také zajímavé spekulativní zprávy o vývoji nosiče New Glenn, či parádního videa ze startu Sojuzu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Administrátor NASA představil požadavek na rozpočet NASA na rok 2022

Administrativa amerického prezidenta Bidena představila ústy administrátora NASA Billa Nelsona požadavek na rozpočet NASA na fiskální rok 2022. Tento článek vám představí obecný přehled a informace o tomto rozpočtu, nicméně jistě se již můžete těšit na podrobnější článek od Jiřího Hoška, který o rozpočtu bude mluvit v některém dalším dílu seriálu Cesta k Artemis I a Artemis II. Každopádně současná vláda žádá kongres o schválení rozpočtu ve výši 24,8 miliardy dolarů. Tento rozpočet je dostatečný k udržení současného plánu vyslat první ženu a dalšího muže na Měsíc do roku 2024.

Rok 2024 však musíme vnímat stále jako nejbližší možné a velmi těžko reálné datum, které od bývalé Trumpovy administrativy NASA přijala s konstatováním, že je možné jej splnit, pokud veškerý vývoj půjde hladce a budou k dispozici dostatečné finanční prostředky. „Vesmír nic neodpouští,“ řekl Bill Nelson, administrátor NASA. „Zkušenosti z minulého vývoje různých kosmických systémů a programů nám ukazují, že prakticky vždy došlo ke zpoždění. Když se pokoušíme s novými technologiemi dostat dál, než kdy před tím, vždy se dočkáme zpoždění. Jestli tomu bude i tentokrát? Na tuto otázku nemohu nyní odpovědět.“ Administrátor dále uvedl, že si je vědom cílového data v roce 2024, ale zároveň dodal, že musíme být naprosto realističtí. Cílem je přistání na Měsíci, ale také bezpečný návrat zpět na Zemi. Spěch se v kosmických programech nevyplácí.

Požadavek na rozpočet ve výši 24,8 miliard dolarů představuje nárůst o 6,6 procenta oproti roku 2021 a zahrnuje 6,88 miliardy dolarů na měsíční program Artemis a 4 miliardy dolarů na kosmické operace, které pokrývají Mezinárodní kosmickou stanici a komerční pilotované a zásobovací mise. Největší samostatnou kategorií v rozpočtu jsou vědecké operace v celkové výši 7,93 miliardy USD. Ty zahrnují 3,2 miliardy dolarů určených pro planetární průzkum, s počátečním financováním návratové mise z Marsu a 2,25 miliardy dolarů na novou multi-družicovou vědeckou iniciativu pro průzkum Země, která má pomoci zjistit více o změně klimatu a dopadech, které tato změna přináší. Poslední zmíněná položka je jednou z programových priorit nové administrativy. Bill Nelson k tomu řekl: „Je to vůbec největší požadavek pro vědu v rozpočtu NASA.“

Rozpočet dále obsahuje 6,88 miliardy dolarů na Deep space exploration (průzkum hlubokého vesmíru). Částkou 4,48 miliardy dolarů je zajištěno pokrytí pokračujícího vývoje systému Space Launch System – SLS – super těžké rakety a vývoj pilotované verze lodě Orion, aby mohla uvítat na palubě první posádku. V rámci této částky je také pokryto modernizování pozemního segmentů na Kennedyho kosmickém středisku a přidružených výrobních kapacit.

Dalších 2,39 miliardy dolarů je vyčleněno na pokračující vývoj plánované stanice Gateway, která bude sloužit jako výzkumná laboratoř a základna pro výpravy na povrch Měsíce a kotviště Human Landing System neboli HLS. Na mysli máme samozřejmě přistávací modul, který bude létat mezi stanicí a povrchem Měsíce a dopravovat astronauty na Měsíc a zpět.

NASA se nyní soustředí na první start systému SLS. Mise Artemis I má pomocí rakety SLS vyslat loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce. Při tomto letu se ověří všechny podstatné prvky architektury celého systému. Pokud tato mise proběhne bez problémů, očekává se, že první pilotovaná výprava Artemis II proběhne v roce 2023, s tím, že rok 2024 je vyhrazen pro třetí výpravu, při které by mělo dojít k přistání na povrchu Měsíce. Dodejme ještě, že start mise Artemis I je sice stále plánován na konec roku 2021, nicméně se zdá velmi pravděpodobné, že dojde k odkladu na začátek roku 2022.

V návrhu současného rozpočtu je alokováno 1,2 miliardy dolarů pro financování první části smlouvy mezi NASA a firmou SpaceX, která jako jediná získala kontrakt na vývoj první generace landerů pro Měsíc, které mají v podobě lunární verze lodi Starship dopravit na Měsíc nové astronauty. Zakázka má celkovou hodnotu 2,89 miliardy dolarů. První polovina je vázána jako „Zakázka A“, která zahrnuje krom vývoje dvě demonstrační mise (nepilotovanou a pilotovanou).

Tato smlouva je však nyní pozastavena, protože Blue Origin a Dynetics – dvě firmy, které nebyly v rámci soutěže o vývoj HLS vybrány, podaly stížnost, která je nyní vyšetřována. V senátu se však nyní diskutuje novela zákona, která by NASA nařídila financovat alespoň ještě jeden další přistávací systém. V rámci této novely by se zvýšila i částka určená k programu HLS. Místo sedmi miliard schválených na čtyři roky, by nově bylo k dispozici miliard deset na stejné období. Nikdo se však zatím nevyjádřil jasně a tato novela je zatím nejistá.

Bill Nelson nakonec ještě dodal, že současný rozpočet zajišťuje pokračování dlouhodobého cíle agentury, kterým je se přes Měsíc dostat s lidskou posádkou na Mars.

Kosmický přehled týdne:

Podle tohoto Twertu se objevila informace, že těžký nosič New Glenn, který je vyvíjen společností Blue Origin, přešel z hliníkových slitin, které byly využívány pro stavbu nádrží a pláště na nerezovou ocel. Stejný materiál je nyní používán pro stavbu lodí Starship a nosiče Super Heavy společností SpaceX. Blue Origin tak přizpůsobuje výrobu svého nosiče aktuálnímu vývoji. Zpráva to není zcela ověřená, berme ji proto jen jako pravděpodobnou. Po nedávném oznámení zpoždění prvního letu New Glennu (2023) a rozsáhlých aktivitách před branami jejich výrobní továrny, by se skutečně mohlo zdát, že k nějaké takové velké změně došlo.

Doporučujeme ke zhlédnutí tohle skvělé video ze startu ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynášela dalších 36 družic konstelace OneWeb. Video obsahuje řadu moc pěkných záběrů, včetně kamery umístěné takřka u motorů startující rakety.

Пусковой день на космодроме #Восточный — 28 мая 2021 года.

И ваши самые любимые ракурсы — всё в этом видео 😉 pic.twitter.com/MKcOivDzyJ

— РОСКОСМОС (@roscosmos) May 28, 2021

Evropská astronautka Samantha Christoforetti, která má za sebou již jeden pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, byla vybrána jako členka letu Crew-4 na palubě Crew Dragonu. Stane se součástí expedice 67/68 a novinkou je oznámení, že expedici 68 bude dokonce velet!

Na Starbase Boca Chica aktuálně probíhají práce na stavbě orbitální rampy – reprezentované zejména stavbou obslužné věže. Pracuje se také na zásobnících paliva, které jsou vyráběny stejnou metodou jako lodě Starship. Nádrže jsou svařovány ve výrobní oblasti z nerezové oceli. Následně jsou pak převáženy do startovní oblasti, kde jsou postupně instalovány. Vše má za cíl jediné – co nejdříve uskutečnit orbitální let Starship s nosičem Super Heavy, který dle SpaceX má stále proběhnout v létě. Mezitím byla Starship SN-15 převezena zpět do výrobní oblasti, kde se čeká, co se s tímto exemplářem, který jako první uskutečnil let a přistání do výšky 10 km, nakonec stane. Hotová je také Starship SN-16. Je však možné, že patnáctka už nepoletí a možná bude vystavena. Šestnáctka může klidně skončit ve šrotu, jako rozestavěná SN-17 před ní. Všechny síly se nyní obrací k Super Heavy BN-3 a Starship SN-20, které mají uskutečnit orbitální let.

Přehled z Kosmonautixu:

Nyní je ten správný čas si připomenout, kterým tématům jsme se v uplynulém týdnu věnovali v rámci vydaných článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme spektakulárním pohledem na Zemi skrz fotografie nové komerční snímkovací družice Pleiades Neo 3, kterou vynesla evropská raketa Vega. V dalším článku jsme se věnovali nejen novému čínskému marsovskému vozítku. NASA a společnost Aerojet Rocketdyne spojily síly v rámci výzkumu a zkoušek 3D tištěných částí raketových motorů. V úterý pak vyšel dvanáctý díl seriálu o plánované americké vojenské stanici MOL. Věnovali jsme se také důležitému mezníku ve stavbě amerického přístroje TEMPO, který bude sledovat znečištění atmosféry Země. Podstatnou zprávou minulého týdne byly také zveřejněné výsledky z průzkumu marsovských solí, které obsahují organické prvky. Ani tento týden jste nebyli ochuzeni o další várku parádních fotografií, které pořídil evropský astronaut Thomas Pesquet. Tento týden startoval další Falcon 9, který vynášel již dvacátou osmou várku družic konstelace Starlink. Start jsme sledovali Živě a česky. Umělá inteligence se dá aplikovat leckde a jedno velmi zajímavé užití se nabízí pro diagnostiku chyb družic. S jednodenním zpožděním jsme se dočkali také start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynášela další várku družic konstelace OneWeb. Start jsme opět sledovali Živě a česky. Dále proběhl již šestý let vrtulníčku Ingenutiy, který byl tentokrát okořeněn o drobnou chybu v navigačním softwaru, která však neznamenala fatální chybu a vrtulníček bezpečně přistál na povrchu Marsu. Poslední pátek v měsíci byl i tentokrát ve znamení pravidelného Pokecu s Kosmonautixem. Podívali jsme se na další zajímavé téma v rámci série článků Kosmonautika pomáhá a zaměřili jsme se na lunární prach. V sobotu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-7, která vynášela automatickou zásobovací loď k nové čínské stanici. Chtěli jsme sice vysílat start s českým komentářem, ale nakonec nebyl k dispozici přímý přenos a tak jsme jej neuskutečnili. Sobotní večer byl již tradičně ve znamení seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Během 91. solu proběhl na Marsu šestý let vrtulníčku Ingenuity, který byl zatím ze všech nejdelší, a okořenila jej jedna anomálie. O té jsme psali podrobněji zde. Každopádně při letu došlo k vyfotografování horizontu z paluby vrtulníčku a máme tu tak pěkný letecký pohled na povrch Rudé planety.

Video týdne:

V sobotu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-7, která vynášela automatickou nákladní loď Tianzhou 2, která vyrazila k nové čínské kosmické stanici. Tyto lodě jsou odvozeny od první generace čínských kosmických stanic a jsou tak v současnosti největšími nákladními loděmi. Větší byla již jen evropská ATV a raketoplány – ani jedna z těchto lodí však již nelétá. Video ze startu Tianzhou 2 se stává videem týdne.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://mars.nasa.gov/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/04/EW3eU9BU8AA0HYr-2.jpeg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2021/04/starship_moon.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/../05/51130284748_3d50b885a0_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…crew_in_fligh_srb_nasaworm_eas_r4.jpg
https://postlmg.cc/1V51YSfk
https://postlmg.cc/yWGQ2rTZ
https://i.ibb.co/CQP4Ysk/BB22-EC40-4621-4-D88-9-CA0-CFE9-B9-A88-AE8.png