Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.
V roce 2018 začala mít NASA obavy ze stárnoucích komponentů na sondě a proto odborníci navrhli změnit její oběžnou dráhu. MRO se nachází na sun-synchronní oběžné dráze, takže nad povrchem Marsu přelétává zhruba uprostřed odpoledne. NASA navrhla, aby se dráha upravila a sonda tak přelétávala nad povrchem v pozdější části solu (marsovského dne), aby se omezila doba, kterou sonda tráví ve stínu planety. Tím se mělo odlehčit palubním akumulátorům, kterým by se prodloužila životnost.
V té době také NASA uvedla, že definitivní rozhodnutí o případné změně dráhy odloží na později – rozhodnutí mělo padnout až po přistání landeru InSight v listopadu 2018 a Mars 2020 v únoru 2021. Jelikož do druhé události nezbývá mnoho času, rozhodnutí o tom, zda dojde k změně dráhy MRO, tedy již klepe na dveře. „Máme zájem učinit rozhodnutí po přistání a prvotních činnostech Mars 2020,“ sdělil Eric Ianson, ředitel programu pro výzkum Marsu v NASA, 27. ledna na setkání skupiny MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group).
Ačkoliv se má změna oběžné dráhy udělat za účelem prodloužení služby MRO, někteří vědci jsou znepokojeni tím, že by mohlo dojít k narušení vědeckých měření. Odlišná oběžná dráha by totiž mohla způsobit, že nově získaná měření by nemusela být dobře porovnatelná s měřeními ze staré dráhy. Mohla by být také ovlivněna schopnost MRO poskytovat služby dalším misím, jako je třeba vozítko Curiosity. „Chceme se ujistit, že plně porozumíme výhodám setrvání na stávající dráze i její úpravě,“ oznámil Ianson a dodal: „Myslím si, že lidé o tom mají povědomí, ale nemyslím si, že jsme to úplně prozkoumali a že jsme o tom vedli opravdu důkladnou diskusi.“
Michael Meyer, hlavní vědecký pracovník Programu pro průzkum Marsu, uvedl na zasedání MEPAG, že potenciální změna oběžné dráhy by mohla přinést „pár dalších komplikací“ jako je třeba podpora misí Curiosity a ExoMars. Druhá jmenovaná má odstartovat v roce 2022, jelikož se nestihla připravit do startovního okna v roce 2020. „Chceme se k tomu vrátit po přistání Mars 2020,“ uvedl Meyer a dodal: „Chceme zhodnotit, jaké jsou skutečné přínosy, abychom se mohli rozhodnout, co je vlastně pro celkový průzkum Marsu vlastně to nejlepší.“
Komunikační infrastruktura u Marsu představuje pro vědce i plánovače misí stále většího strašáka. NASA v tomto ohledu spoléhá na sondy obíhající Mars, které byly vypuštěny hlavně proto, aby dělaly vědu a nyní se stále častěji používají jako retranslační. Nejde přitom jen o MRO, ale i o Mars Odyssey vypuštěnou v roce 2001, nebo o MAVEN, která odstartovala v roce 2013. Objevily se sice návrhy na nové oběžnice, které měly být vyhrazeny čistě pro komunikaci, případně měla být komunikace jedním z jejich hlavních úkolů. Nedočkaly s však příliš velké podpory.
Nejnovější návrh byl představen koncem roku 2020 a počítá s družicovou sítí tvořenou třemi sondami, které by společně navzájem komunikovaly. Tím by vznikla nepřetržitá širokopásmová komunikační linka, kterou by mohly využít nejen sondy na povrchu, ale i na nižší oběžné dráze. Zatím není vyloučeno, že by takové sondy mohly vzniknout i formou spolupráce s komerčním sektorem. Tento návrh je poměrně těsně spojen s projektem Mars (Exploration) Ice Mapper, který je zatím v časné fázi vývoje. Program počítá s vypuštěním sondy vybavené radarem, který by měl zmapovat rozložení podpovrchových zásobníků ledu, které by mohly sloužit budoucím pilotovaným či robotickým misím. Zmíněná komunikační síť by podle slov NASA mohla zvýšit množství dat přenesených na Zemi až o dva řády! Jenže podle aktuálního stavu se zdá, že Mars Ice Mapper i navržená komunikační síť odstartují nejdříve na konci této dekády – a to ještě musí být oba projekty schváleny! Oproti tomu rozhodnutí o změně oběžné dráhy MRO, aby mohla lépe podporovat misi Mars 2020, by podle Iansona mělo přijít v nejbližších měsících.
Přeloženo z:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1280px-Mars_Reconnaissance_Orbiter.jpg
https://mars.nasa.gov/imgs/2016/05/Mars-RelayNetwork-MRO-full2.jpg
http://spaceflightnow.com/…odyssey-reconnaissance-opportunity-full.jpg
https://mepag.jpl.nasa.gov/…%20April%20152020_Final%20v2_post.pdf
Jak se tedy mají případně změnit parametry oběžné dráhy?
To bohužel nevím, jinak bych to v článku určitě uvedl.
Možná dotaz trochu mimo mísu, ale jaké jsou nyní přenosové rychlosti, když by se s novými satelity zvedla o dva řády?
To musí být momentálně kilobajty, nebo dokonce kilobity za sec?!
Momentalne je to 0.5 – 4 Mbit/s.
Zalezi jestli je Mars Zemi blizko, anebo uz uz schovany za Sluncem. Pokud je uplne schovany bude asi prenosova rychlost nulova.
Pokud je Mars (a obecně jakákoliv sonda) schován z pohledu Země za Sluncem nebo těsně vedle něj, žádná komunikace z bezpečnostních důvodů neprobíhá. Rádiové paprsky mohou být po průchodu v blízkosti Slunce silně narušeny a nelze riskovat, jak by takový pochroumaný signál sonda přežvýkala.
Docela se divím, že Mars Ice Mapper nemá větší podporu, vzhledem k tomu, jak moc jsou zásobníky vody (ledu) důležité pro pilotovaný program. Ten je sice ještě stále spíše futuristickou vizí, ale určitě se toho dožijeme. Navíc i bez toho je přítomnost vody na Marsu nebo kdekoliv vědecky zajímavá.
Nez NASA postavi zakladnu na Marsu, to jeste potrva. Ale kdyby podobnou misi chtela pripravit nejaka soukroma spolecnost, urcite se s NASA dohodne.
No ja bych spis rekl ze se toho doziji nase deti… (snad).
Pilotované přistání na Marsu ještě dáme, tomu věřím (pokud se to zvládne dejme tomu do 20 let).
No, spíš 30 let a to k mým 100 narozeninám. Už se těším.
Další družici by měl Mars dostat podle mého propočtu, neb jsem datový údaj nikde nenašel, za čtyři dny 09.02 v 00.37 UT. Emiráty – HOPE. Dnes ráno 06.30 ji chybělo k místu setkání s Marsem 9 mil.km.
Dvě ze tří sond, které se blíží k Marsu se stanou jeho družicemi. Třetí přistane „z chodu“. Podíval jsem se na to jak asi „vidí“ ze současných poloh planetu.
HOPE – Emiráty je cca 700.000 km vzdálena – asi jako my Měsíc.
Tianwej – Čína je asi 1.150.000 km vzdálena – asi jako my 2/3 Měsíce. PER – USA je 3 mil.km vzdálena – asi jako my 1/5 Měsíce.
Oprava : HOPE se setká s Marsem 09.02 v 15.45 SEČ.