Dne 9. února NASA oznámila, že pro vynesení spojených modulů PPE a HALO lunární orbitální stanice Gateway vybrala raketu Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem. Smlouva na poskytnutí startovní služby se SpaceX včetně souvisejících přípravných a podpůrných služeb a profinancování nákladů je uzavřena v hodnotě přibližně 332 milionů dolarů. Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024 z komplexu 39A. Bližším podrobnostem, jako patnáctitunová hmotnost sestavy, doručovací subsynchronní přechodová dráha ke geostacionární, následná desetiměsíční přeletová fáze na cílovou dráhu NRHO a dalším technickým informacím o konstrukci obou modulů jsme se věnovali v listopadovém dílu tohoto seriálu. Podle aktuální informace jsou však parametry počáteční oběžné dráhy Země stále předmětem přezkumu.
Zdroj: https://www.nasa.gov
V den, kdy vyšel lednový díl, NASA zveřejnila fotografii ze svařování tří panelů kuželové části primární struktury Orionu pro Artemis 3. Orion je svařován ve výrobním závodě Michoud Assembly Facility v New Orleans. Svařování ještě čeká horní část s přechodovým tunelem a spodní válcovou část se dnem hermetizované kabiny. Dodání kabiny do montážní budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku je plánováno na letošní rok, dodání evropského servisního modulu na říjen 2022.
Loni definovaným primárním cílem Orionu pro Artemis 3 bylo přímé připojení k lunárnímu landeru v roce 2024, protože Gateway bude na dráze NRHO k dispozici nejdříve k březnu 2025. Vývoj lunárního landeru má však vzhledem k nedostatečnému financování skluz. Stále je tedy ve hře nikdy zcela neopuštěná varianta, že Gateway bude mít při misi Artemis 3 určitou roli.
Zdroj: https://pic.clubic.com/
Náklad pro čtvrtou raketu SLS nebyl až dosud jistý. Dne 25. ledna však tým pracující na projektu sondy Europa Clipper obdržel formální pokyn k ukončení úsilí o podporu kompatibility s raketou SLS a k pokračování vývoje konfigurace sondy pro start na komerční nosné raketě. SLS je tak uvolněna pro misi Artemis 4. V soupisu uzavřených kontraktů jsme v lednovém dílu uvedli, že pro mise Artemis 4 až 6 zbývá uzavřít smlouvu mezi Evropskou kosmickou agenturou a společností Airbus na výrobu evropských servisních modulů ESM-4 až 6 pro Oriony. Tato smlouva v hodnotě 650 milionů EUR byla podepsána 2. února. Při prvních dvou z těchto tří pilotovaných misí má být Gateway rozšířena o mezinárodní moduly I-Hab a ESPRIT.
ESA zvažuje i možnost vývoje vlastního nákladního dopravního systému pro potenciální zásobování stanice Gateway. V lednu proto pověřila společnosti Airbus a Thales Alenia Space vypracováním dvou nezávislých studií nákladní kosmické lodi CLTV (Cis-Lunar Transfer Vehicle). Předběžné přezkumy návrhů PDR proběhnou v polovině letošního roku. Studie prováděné v rámci paralelních fází A/B1 mají být ukončeny před příští ministerskou radou na konci roku 2022 přezkumem návrhů systémů a jejich cílem je ověřit možnosti prováděcích fází B2/C/D se záměrem prvního startu v roce 2027.
Zdroj: https://airbus-h.assetsadobe2.com
Koncept CLTV od Airbusu, pojmenovaný Moon Cruiser, je založen na technologiích ATV a servisního modulu Orionu. Je navržen pro přepravu nákladu nebo paliva pro doplnění nádrží stanice Gateway nebo pro přesun lunárního landeru od Gateway na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, případně vzletového stupně opačným směrem. Může však podporovat i mise na nízké oběžné dráze Země a obsluhovat geostacionární družice. CLTV lze vynášet raketami Ariane 6 a na Gateway by mohl dopravit modul o hmotnosti více než 4,5 tuny.
Studie Thales Alenia Space v hodnotě 4,5 milionu EUR bude také prověřovat schopnost různých misí CLTV od zásobování stanice Gateway po přepravní služby na nízké oběžné dráze Země a potenciální využití v podpoře evropského nákladního landeru EL3. Cílem studie je poskytnout Evropské kosmické agentuře kosmickou loď použitelnou pro zásobovací mise v různých destinacích. Thales Alenia Space spolupracuje na studii s OHB a se společností ALTEC.
Zdroj: https://www.thalesgroup.com
ESA zadala oběma společnostem i studium prvních dvou prioritních misí landeru EL3 – dodávky nákladu na podporu amerického programu Artemis a evropské vědecké mise roveru v jižní polární oblasti Měsíce.
NASA bude nadále pokračovat v úsilí o návrat astronautů na povrch Měsíce. Už to nejsou jen pozitivní signály ve formě lunárního kamenu v Oválné pracovně nebo společného prohlášení úřadujícího administrátora NASA a členky přechodového týmu Bidenovy administrativy v NASA. I tisková tajemnice Bílého domu Jen Psaki vyjádřila na dotaz reportérky televizního kanálu Fox News silnou podporu Bidenovy administrativy návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Četla z předem připravené a odsouhlasené písemné odpovědi: „Prostřednictvím programu Artemis bude vláda Spojených států spolupracovat s průmyslem a mezinárodními partnery na vyslání astronautů na povrch Měsíce. Další muž a žena na Měsíci, což je velmi vzrušující, provedou novou a vzrušující vědu v přípravě na budoucí mise na Mars a demonstrují americké hodnoty.“ Do skládačky tak zbývá poslední díl – prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2022. Předběžně se očekává, že žádost bude doručena Kongresu přibližně na přelomu března a dubna.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
NASA oznámila 27. ledna společnostem, které zaslaly nabídky do soutěže o vývoj pilotovaného lunárního landeru, že výběr bude odložen z původně plánovaného února až o dva měsíce, maximálně do 30. dubna. Hlavním důvodem odkladu je nutnost vyhodnocení návrhů uchazečů v podmínkách nižšího rozpočtu programu pro fiskální rok 2021 a vyčkávání na zveřejnění požadované částky na financování vývoje landerů z připravované prezidentské žádosti pro fiskální rok 2022. Tyto informace jsou nezbytné pro účely přeplánování časové osy vývoje. V reakci na odklad zaslalo jedenáct demokratických senátorů dopis adresovaný prezidentovi Spojených států, v němž naléhají na masivní financování landerů v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2022 a na rychlý výběr společností pro postup do fáze vývojových a demonstračních smluv. NASA chtěla vybrat dva z nynějších tří týmů, aby udržela konkurenci a aby měla zálohu pro případ, že jeden tým zaostane nebo selže. I tento záměr však NASA ještě přezkoumá.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Současně NASA bez poskytnutí dodatečného financování prodloužila společnostem stávající základní smluvní období do 30. dubna pro zachování schopnosti hladkého přechodu do fáze vývojových a demonstračních smluv. Zatímco SpaceX o průběhu prací na svém návrhu lunárního landeru odvozeného od vyvíjeného dopravního systému Starship v podstatě neinformuje, ostatní týmy průběžně poskytují podrobnosti o dosaženém pokroku.
Společnost Dynetics předložila svůj návrh pilotovaného landeru pro program Artemis dne 6. ledna. Kromě již dříve vyrobené makety landeru s nízkou věrností byla dokončena instalace makety se střední věrností. Ta se nachází v budově Space Vehicle Mockup Facility v Johnsonově středisku NASA v Houstonu. I tento exemplář bude využíván astronauty a operátory NASA k doladění designu kabiny a ostatních částí landeru.
Zdroj: https://huntsvillebusinessjournal.com
Tým Dynetics má několik subdodavatelů. Draper Laboratory poskytla pro počáteční testování zkušební software naváděcího, navigačního a řídicího softwaru landeru. Sierra Nevada vytvořila simulátor virtuální reality, na kterém bylo vyhodnocováno, jak by při přistávání byl vidět povrch Měsíce včetně místa přistání. Společnost Oceaneering demonstrovala technologie zmírňování vlivu prašnosti na systémy landeru pomocí hardwaru Debris Vacuum Assembly. Paragon Space Development Corporation provedl v Glennově výzkumném středisku testy komponent ECLSS. Maxar Technologies dokončil předběžné návrhy subsystémů zásobování energií, avioniky, komunikace a aktivní regulace tepla. Všechny tyto předběžné návrhy subsystémů prošly v lednu předběžným přezkumem PDR, který byl proveden týmem Dynetics ve spolupráci s NASA.
Zdroj: https://huntsvillebusinessjournal.com
Dynetics uskutečnil testy hlavních motorů landeru na kyslík a metan jak na svém zkušebním stanovišti v Huntsville, tak i v nedalekém Marshallově středisku NASA. Tyto testy poskytly údaje o výkonu a stabilitě motorů za účelem vylepšení konečných návrhů. Dynetics také ve vlastních zařízeních provedl testy svých korekčních motorů systému RCS.
Tým Dynetics provedl i podrobné analýzy široké škály specifických fenoménů, jako je interakce spalin z hlavních motorů s lunárním regolitem, výpočty dynamiky kapalin a analýza proudění vzduchu v kabině za účelem vylepšení konstrukce a umístění systému revitalizace vzduchu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Na základě účasti Thales Alenia Space v týmu Dynetics v soutěži o lunární lander a díky mezinárodním vztahům mezi Spojenými státy a Itálií a jejich kosmickými agenturami NASA a ASI se zrodila smlouva mezi italskou kosmickou agenturou a Thales Alenia Space Italia o studii proveditelnosti a předběžném návrhu (fáze A/B) víceúčelového modulu pro americký program Artemis. ASI chápe účast Itálie v programu Artemis jako velkou strategickou hodnotu pro italský průmysl.
Studie proveditelnosti bude trvat deset měsíců a měla by vést k návrhu víceúčelové hermetizované struktury, která by byla schopna se přizpůsobit široké škále aplikací. První z nich je hermetizovaná kabina pro posádku landeru, který vyvíjí tým vedený společností Dynetics. Další referenční programy se budou týkat hermetizovaných kabin pro povrchový habitat, rover a nákladní lunární logistiku.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Národní tým pod vedením společnosti Blue Origin dodal v srpnu do budovy Space Vehicle Mockup Facility maketu lunárního landeru s nízkou věrností. Sestupový prvek makety využíval sedmimetrový aerodynamický kryt rakety New Glenn. Později Blue Origin sestupový prvek přepracovala, aby se vešel do pětimetrového aerodynamického krytu rakety Vulcan Centaur.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Také Northrop Grumman aktualizoval návrh svého přeletového prvku landeru Národního týmu. Prvek poskytne setkávací, přibližovací a spojovací schopnosti potřebné pro integraci celého landeru na dráze NRHO, stejně jako další nezbytné služby, které budou potřebné pro let, ale nebudou nutné na povrchu Měsíce. To umožní eliminovat množství paliva v sestupovém a vzletovém prvku. Podle současného plánu by byl přeletový prvek vynesen jako první a s pomocí kryogenního motoru BE-7 by se přesunul do NRHO. Jako druhý by byl vynesen sestupový prvek od Blue Origin. Na dráze NRHO by přeletový prvek aktivně provedl automatizované přibližovací a spojovací operace. Nakonec by byl připojen vzletový prvek od společnosti Lockheed Martin.
Přeletový prvek je určen pro počáteční sestup na nízkou oběžnou dráhu Měsíce i pro první část počátečního sestupu z nízké oběžné dráhy na Měsíc. Projektová životnost přeletového prvku s kapalným vodíkem a kapalným kyslíkem v kosmickém prostoru je maximálně pět až šest měsíců. Plánovaná nominální časová osa je výrazně kratší, respektuje však požadavek NASA na devadesátidenní připravenost integrovaného landeru na dráze NRHO kvůli případnému zpoždění ve vynesení Orionu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
V Marshallově středisku NASA v Huntsville byly úspěšně provedeny čtyři série zážehových testů kyslíkovodíkového motoru BE-7 společnosti Blue Origin.
Northrop Grumman provedl ve svém zařízení v Dulles ve Virginii pozemní demonstrace dokování s prototypem zachycovacího mechanismu odvozeného od družice MEV (Mission Extension Vehicle), navržené k autonomnímu připojení ke stárnoucím družicím na geostacionární dráze a k prodloužení jejich životnosti. Prototyp použitý při demonstracích používal systém, který je navržen pro spojení přeletového a sestupového prvku lunárního landeru a který je navržen i pro připojení vzletového prvku k této sestavě.
Zdroje informací
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://spacenews.com/
https://www.airbus.com/
https://www.thalesgroup.com/
https://www.dynetics.com/
https://www.asi.it/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Et9OynAXcAAjlHm?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis_iii_orion_weld_maf.jpg
https://pic.clubic.com/…1200&hash=1154163e0a766bb17ed4ba58956290a1092dd59c
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…/CLTV-Moon-Cruiser-Gateway-Copyright-Airbus.jpg
https://www.thalesgroup.com/…/files/database/assets/images/2021-01/CLTV_2_1100.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsmxJFpXAAERRSR?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsmxGsQXAAMYzbW?format=jpg
https://huntsvillebusinessjournal.com/…Layout-at-Rapid-Prototyping-Lab-at-JSC1.jpg
https://huntsvillebusinessjournal.com/…Testing-at-TS115-at-NASA-MSFC-hi-res.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsmxIY8XMAAFYaK?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsmxHjbWMAAF9PZ?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/42455.0/2011640.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/11/LDS-PT0-Pic1-1536×1070.jpeg
Parádní souhrn! Díky.
Mám radost, že se Vám článek líbil!
Komu dáváte největší šanci?
Neumím odpovědět na otázku, který z návrhů je v nejpokročilejší fázi. Neznáme ani objem financí na příští fiskální rok ani počet týmů, které si NASA bude moci dovolit vybrat. Neznáme upřesněné cenové nabídky v nedávno podaných návrzích ani to, jestli NASA využije dodatečný čas k vyzvání společností ke snížení cenových nabídek. Nevím, nakolik může pomoci podpora italské kosmické agentury společnosti Thales Alenia Space z týmu Dynetics, jejíž výše byla v italských médiích odhadnuta až na miliardu EUR. Nevím, jaký podíl vlastního financování byly společnosti ochotny vepsat do svých nabídek. Důvěřuji však tomu, že vývoj vybraného landeru se nezastaví, bude postupovat dál a ponese naše naděje na návrat astronautů na Měsíc.
SpaceX a Dynetics. Proč? Kvůli ceně a vyspělosti návrhu.
National team dal zhruba před rokem suverénně nejvyšší cenu na následující fázi.
SpaceX – 2,252 mld USD
Dynetics – 5,273 mld USD
National team – 10,182 mld USD
Myslím, že uchazeči nyní mohli upravit cenové nabídky směrem dolů. Viz třetí věta v mém komentáři výše.
Ano, souhlasím, ale pochybuji, že by se National team dostal v druhém nabídkovém kole na méně než polovinu své původní nabídky, tj. pod původní cenu druhého v pořadí – Dynetics. Asi by to vzbudilo vážné otázky, jak je možné, že původně nabídli X a v druhém kole 1/2 X. SpX je tradičně nejlevnější a proto jim dávám největší šanci na výhru kontraktu. Ne že by automaticky to nejlevnější mělo být to nejlepší, nicméně SpaceX už myslím dost jasně prokázala v programech COTS a CCP že „umí“ a umí relativně levně.
Já osobně bych si na SpaceX nevsadil. Momentálně tipuju na vítěze Dynetics – cenově zlatá střední cesta, podrobně rozpracovaný a prezentovaný návrh, jednoduchost a v neposlední řadě, což se mi na tomto návrhu líbí nejvíc, bude oproti zbývajícím kandidátům na nerovném povrchu mnohem stabilnější a bezpečnější. Vzpomeňme na fotky LM Apolla 15. Chápu, že jsme dnes technologicky jinde, než v 60. letech, umíme vyřešit přistání na nerovném povrchu, ale je to komplikace a obrovské riziko navíc. V tom je pro mě návrh Dynetics geniální. Plus jednoduchý nástup a výstup lidí – žádná potřeba další technologie (a potenciální závady) v podobě výtahu nebo rizika pádu na vysokém žebříku (byť by určitě byli jištění). Ale to je jen čistě osobní tip a laická úvaha.
Mě se ještě Dynetics lander líbí v tom, že by mohl na Měsíci jednoduše vysadit i jiný náklad, než posádku – někde jsem viděl, jak na Měsíci vysazuje hermetický rover. Podle mě by mohl být i celkem těžký, protože by musel šetřit méně paliva pro návrat. SpaceX lander mi pro nejbližší budoucnost přijde moc megalomanský a předimenzovaný.
Můj osobní tip je, že NASA nebude riskovat a nevybere pouze 1 dodavatele. Vybere 2 systémy, podobně jako v programech COTS a CCP a tam vidím výsledek jak jsem už psal na dva vítěze: SpaceX a Dynetics. Skoro bych si na tento výsledek vsadil. 🙂 Uvidíme v dubnu.
V tomto pořadí? Cena není jediné kritérium. Nezapomínejme na odůvodnění loňského výběru, v němž bylo uvedeno toto hodnocení došlých nabídek:
technický rating / manažerský rating
Dynetics – velmi dobrý / velmi dobrý
Blue Origin – akceptovatelný / velmi dobrý
SpaceX – akceptovatelný / akceptovatelný
Co je technický rating chápu. Ale co je manažerský rating?
Pro pochopení manažerského ratingu se podívejme na nález faktoru managementu u hodnocení nabídky společnosti Dynetics. Nález vyzdvihuje dvě významně silné stránky.
1) Komerční přístup, který zahrnuje spolupráci s potenciálními mezinárodními a komerčními partnery, kdy Dynetics zahájil diskusi o přepravě nákladu na povrch Měsíce s mezinárodními partnery a spojil se se dvěma dodavateli NASA CLPS, aby zajistil, že trh s komerčním nákladem pro malé komerční účely nebude nepříznivě ovlivněn jeho landerem, poskytujícím velké kapacity užitečného zatížení. Významná síla v oblasti managementu je v zaměření plánu subdodávek pro malé podniky, který znatelně překračuje požadavky. Procenta subdodavatelů navrhovaná společností Dynetics překračují stanovené cíle ve všech kategoriích kromě jedné, u níž však Dynetics navrhuje splnit stanovený cíl. Návrh jasně popisuje velmi silný manažerský závazek využívat malé podniky, zejména v oblastech špičkových technologií. Tento závazek k využívání malých podniků smysluplně přispěje k dalšímu rozvoji technologické základny malých podniků.
2) Návrh společnosti Dynetics demonstruje komplexní přístup k právům na data, který v mnoha případech překračuje požadavky vlády způsobem, který bude pro NASA výhodný. Tato jasnost umožňuje oběma stranám porozumět jejich právům k duševnímu vlastnictví v době zadání zakázky, čímž se zabrání časově náročným a často nákladným jednáním o duševním vlastnictví a sporům, ke kterým často dochází během plnění smlouvy. Společnost Dynetics navíc spolupracovala s dvanácti hlavními subdodavateli na zajištění práv k datům z jejich příspěvků. Přístup společnosti Dynetics k právům na data je mimořádně důkladný a je výjimečný v tom, že navrhuje poskytnout licenci GPR (Government Purpose Rights) pro data a software, která přesahuje licenční práva vyžadovaná zadáním. Společnost Dynetics navrhla vyvinout většinu těchto dat na vlastní náklady, ale přesto je dodat NASA. Tato data zahrnují naváděcí algoritmy a software, data ze simulací lunárního landeru a modely navigačních senzorů.
Ano v tomto pořadí.
U CCP byl Boeing při výběru také hodnocen lépe, že má lepší metody řízení a projektový management, více zkušenosti a kdovícoještě lepší než SpaceX a jak dopadli se Starlinerem…
Možná se to někomu nemusí líbit, ale já věřím, že SpaceX má momentálně nejkvalitnější agilní způsob vedení projektů a špičkové progresivní konstruktéry, kteří se nebojí inovovat.
To Saturn: pod pojmem „manažerský rating“ si můžeme představit hodnocení způsobu vedení celé společnosti, potažmo projektů – jaká je organizační struktura, metodika projektového řízení, nastavené zpětné vazby, fázování, metody testování, způsob vedení dokumentace, řízení a rozvoj lidských zdrojů, atd. Je to široký komplex aktivit spojený s řízením chodu společnosti a projektů.
Jiří Hošek: To je parádní věc, klidně bych to zapojil do článku.
Miroslav Pospíšil: –
Loňské hodnocení manažerského ratingu „akceptovatelný“ u SpaceX v odůvodnění výběru kontraktorů pro studijní fázi HLS obsahovalo významné plus za podstatný firemní finanční příspěvek do vývojového úsilí, plán poskytovat služby širokému spektru komerčních zákazníků a záměr dodávat velká užitečná zatížení na povrch Měsíce. Avšak jako významný nedostatek byla vyhodnocena minulá výkonnost SpaceX u dvou relevantních kontraktů – ve vývoji lodi Crew Dragon pro Commercial Crew a ve vývoji rakety Falcon Heavy v rámci plnění smlouvy OSP-3 pro Air Force s odůvodněním, že obě vykazovaly značná zpoždění oproti plánu. Tato zpoždění snížila důvěru ve schopnost SpaceX úspěšně plnit podle navrhovaného harmonogramu vývoje HLS.
Zdroj informace:
https://beta.sam.gov/api/prod/opps/v3/opportunities/resources/files/3488c1f1556745cb87c046135d8ffe00/download?api_key=null&token=
To negativní hodnocení SpX ohledně (ne)dodržování termínového plánu CCP není od NASA tak úplně košér, že ano.
Jedním z hlavních důvodů zpoždění bylo nedostatečné financování CCP Kongresem v prvních 2/3 programu a dalším důvodem dodatečné požadavky a změny zadání přímo od NASA, které si vyžádaly úpravy konstrukce Crew Dragona a neplánované vícepráce. I přesto SpX splnilo více milníků a dříve než konkurenční Boeing a už se chystá třetí posádka CD na ISS.
Neřekl bych, že má NASA potřeba nekale znevýhodňovat SpaceX. U dragona se také vyskytlo se spoustu technických potíží.
Taky že Boeing už vyřadili.
Košér nekošér, jasně to ukazuje, jak velkou roli v rozhodování hrají obavy z nedodržení harmonogramu vývoje lunární Starship. K lunárnímu landeru na bázi Crew Dragonu by možná Steve Jurczyk nebyl tak ostražitý.
K pochybnostem, že by se Národní tým dostal ve druhém nabídkovém kole na méně než polovinu své původní částky: V odkazovaném odůvodnění výběru Jurczyk v podstatě pochválil Blue Origin za to, že s ním NASA vyjednala pro základní období snížení ceny o více než 300 milionů USD bez jakéhokoli snížení kvality technického ani manažerského přístupu. Konečný návrh byl 579 milionů. Pokud byl původní návrh 890 milionů, pak byla cena snížena o 35 % a Blue Origin byl pochválený.
No výborně. National team snížil cenu o 35% „bez jakéhokoli snížení kvality technického ani manažerského přístupu“. Tomu říkám velmi krásný příklad toho, jak dělat z NASA dojnou krávu. Jen tak dál. 🙂
Po SLS a Orionu by to byl další vysavač na peníze, který bude z NASA vysávat 2x-3x prostředků víc, než by bylo potřeba.
Pokud by byl tento dodavatel zvolen, budu se moc těšit na další zprávu OIG, jak NASA hospodárně nakládá s prostředky daňových poplatníků.
Pospisil: Druha , z pohledu kosmonautiky mozna i dulezitejsi vec, aby usetrene penize v NASA resp. kosmonautice zustaly a ti co rozhoduji o rozpoctu tuto snahu ocenili a usetrene penize pridelili treba na jiny projekt.
Aby to nebylo jako za sociku, kdy podnik usetril napr. el. energii t.j. spotreboval ji mene nez mel prideleno v planu a „za odmenu“ dostal na pristi rok nizsi planovaci kvotu pro spotrebu el. energie.
Samozřejmě. Téma každoroční tvorby rozpočtu NASA je velmi zajímavé a poučné. NASA něco chce a plánuje dělat, svůj návrh předá administrativě v Bílém domě, ta to upraví nebo ne a předloží to Kongresu. Tam vzniknou další dva návrhy ze Senátu a Sněmovny reprezentantů a z těchto tří návrhů se několikakolově vytvoří finální návrh, který se schvaluje. V drtivé většině případů Kongres schválí rozpočet NASA v odlišné podobě, než jej navrhna NASA/prezident.
S odchodem republikána Richarda Shelbyho v příštím roce by se mohl politický přístup ve tvorbě NASA rozpočtů snad trochu změnit z doposud protěžovaných velmi drahých a nepružných „old space“ postupů a dodavatelů k více moderním a levnějším komerčním „new space“ postupům a dodavatelům.
Chápu, že pro některé lidi v Kongresu USA, NASA i tady na kosmonautixu je tato změna nepříjemná, ale je nevyhnutelná a správná. Jedině s touto změnou se NASA může dostat dále a rychleji, než tomu bylo v posledních 20-30 letech.
K Národnímu týmu: Mirku, chápu, že se Ti to nelíbí, ale Blue Origin snížil před rokem cenovou nabídku až poté, co mu bylo sděleno, že je stejná jako celý rozpočet HLS pro základní období a že NASA trvá na výběru tří týmů.
V článku jsem dal odkaz na dopis jedenácti demokratických senátorů, kteří lobbovali u Joe Bidena za masivní financování HLS. Zkus si udělat korelaci mezi jejich domovskými státy a výrobními středisky členů Národního týmu. Začnu hned od začátku. Patty Murray za Washington (= ředitelství Blue Origin), Benjamin Cardin za Maryland (= sídlo Lockheed Martin), …..
K naději na změnu po odchodu republikána R. Shelbyho do důchodu:
Není to tak, že by pro někoho tady na kosmonautixu byla změna nepříjemná. Vezmi ale v potaz realitu. Položka SLS pro fiskální rok 2021 byla v prezidentské žádosti 2,257 mld USD. Následná verze rozpočtového zákona zpracovaná Senátem pod kontrolou Republikánské strany obsahovala pro SLS 2,586 mld USD, verze zpracovaná Sněmovnou reprezentantů pod kontrolou Demokratické strany obsahovala pro SLS 2,600 mld USD (ano, verze zpracovaná demokraty byla o 0,5 % vyšší než verze zpracovaná republikány). Sněmovna i Senát současně shodně odmítly požadavek Bílého domu na nulové investice do vývoje horního stupně EUS. Ve schváleném rozpočtovém zákoně na fiskální rok 2021 je nakonec vepsána částka 2,586 mld USD, z čehož je 0,4 mld USD výslovně vyčleněno na EUS.
Jirko, Saturn V se ptal: „komu dáváte největší šanci?“. Odpověděl jsem mu na to svým tipem a přidal k němu zdůvodnění proč zrovna takto. Samozřejmě mohu se mýlit, nevidím zcela do hlav a zákulisních jednání členů komise, která toto rozhodnutí provede, nicméně výsledek uvidíme poměrně brzy, do 2 měsíců.
Oba víme, že naše názory na US kosmonautiku jsou odlišné, v lecčems až protichůdné, takže se v této diskusi nejspíš neshodneme.
Ty čerpáš informace z oficiálně zveřejňovaných dokumentů, což je úplně v pořádku. Já to většinou dělám podobně, nicméně mám ještě jeden, neveřejný zdroj, kde se čas od času objevují neoficiální informace a názory lidí přímo z US kosmonautiky (NASA i průmysl), které se ovšem z různých důvodů veřejně neříkají.
Že kosmonautiku USA velmi silně ovlivňuje politika asi není třeba opakovat, jde většinou o to, kdo je zrovna u vesla v Kongresu.
Mirku, jsem moc rád, že jsi se zapojil do diskuse a věřím, že právě odlišnost našich pohledů na problematiku, oboustranně podložených fakty, je pro čtenáře kosmonautixu mimořádně zajímavá.
Za ty peníze vynaložené na studie a soutěže o imaginární / zatím/ LEM se mohl již stavět, kdyby směřovaly ke konkrétnímu výrobci. Bez váhových limitů, které trápily Apollo by neměl být žádný problém. Hlava mi nebere jak mohli na tento „účel“ vyhodit, či darovat miliony Muskovi.
NASA dopředu řekla, že chce financovat tři týmy. Všechny tři týmy dokázaly porazit Boeing, jehož nabídka byla vyřazena, protože nesplnila zadané podmínky. Ty tři návrhy představují tři naprosto odlišné přístupy. Hlavním účelem pomalu končící fáze bylo seznámit se všemi třemi přístupy, které vzešly díky potenciálu průmyslového odvětví. Do doby předběžného přezkumu těchto návrhů nemohl nikdo v NASA zodpovědně předpokládat, zda jednotlivé týmy skutečně dokážou své návrhy dovést v určeném čase do realizace. Cenová nabídka SpaceX pro nyní končící fázi představovala pouhých 14 % ze součtu všech nabídek.
Pro projekt HLS bude na následujících 5 let NASA od Kongresu požadovat souhrnnou částku kolem 21,3 mld USD. Máte pocit, že státní agentura, jakou NASA je, může takovou sumu přidělit jednomu konkrétnímu dodavateli bez výběrového řízení?
Dále zřejmě nechápete, že v otevřeném výběrovém řízení může být přihlášen kdokoli, kdo splňuje vstupní kritéria, tzn. i Space Exploration Technologies, která je mimochodem s vývojem lunárního landeru zatím nejdále, viz testovací lety prototypů Starship v jižním Texasu.
Jen drobné upřesnění k částce 21,3 mld USD. Jde o součet částky požadované na HLS v prezidentské žádosti z února 2020 na FY2021 a výhledu financování na následující roky, který byl uveden tamtéž. V té době byla Artemis 3 plánována na rok 2024 a Artemis 4 na rok 2025. Částky napíšu v prvním sloupci tabulky.
Kongres následně požadoval vyčíslit náklady jen na první přistání na Měsíci. Na podzim 2020 proto obdržel od NASA plánovací dokument s částkou 16,2 mld USD. Artemis 4 byla tou dobou již odložena na rok 2026. Roční částky napíšu ve druhém sloupci tabulky.
Ve třetím sloupci napíšu částku, kterou NASA skutečně obdržela na FY2021.
Situace se vyvíjí a částky, které jsou uvedeny v dalších řádcích, nelze automaticky předjímat jako ty, které budou uvedeny v nových žádostech.
FY2021 – 3,370 – 3,223 – 0,850
FY2022 – 4,388 – 3,553
FY2023 – 5,100 – 4,100
FY2024 – 4,971 – 3,571
FY2025 – 3,428 – 1,719
Částku 21,3 mld USD uvádím na základně výsledku šetření OIG (Office Inspector General) k programu Artemis z tohoto týdne.
Viz údaje k HLS v pravé části obrázku tady:
Ten obrázek znám. V jeho pravé části nahoře je uvedeno, že jde o analýzu k červnu 2020. Proto jsem k tomu napsal doplňující komentář.
Už jste někdy někoho slyšel říkat: “Nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku.”? Asi ne. Stejně tak asi nemáte ponětí o pojmu výběrové řízení, který vysvětloval pan Pospíšil. Všichni vás tady dobře známe a víme, že jen trollíte a máte vše vymyšleno “lépe” než NASA, SpaceX nebo kdokoliv jiný. Na trolly by se reagovat nemělo, protože je to jen přiživuje. Jenže tady na vás bohužel vždy lidé reagují, jelikož by byli neradi, kdyby nějaký nový, neznalý čtenář, vzal vaše komentáře za validní. Mohl bych vás tedy v zájmu tohoto webu požádat, abyste už konečně žádné komentáře tohoto ražení nepsal? Ušetřil byste tím dost lidem spoustu času a nervů.
Díky za další parádní článek ! Téma Gatewaye a měsíčních misí je jedno z nejatraktivnějších.
Jak to bude se skluzy hodne napovi prvni premiera SLS-Orion, v pripade problemu se muze nabrat zpozdeni mesice/roky, viz. Starliner nebo Crew Dragon, pravda nekdo muze namitnout, ze lod a raketa je rozdil, ale porad spolu tvori v prvni fazi jeden dopravni system.
Skoda ze ciste pro potreby Gateway se zcela opustila myslenka FH-Orion:
https://kosmonautix.cz/2019/04/orion-na-falconu-heavy/
Tam uz se,ale nabizi otazka proc rovnou nesahnout po lehci variante FH-CDragon
„Prazdne“ hmotnosti:
CDragon – 9.5 tuny
Orion – 15.5 tun
Preci jen FH uz 3x startoval a Crew Dragon je tez odzkouseny, navic Elon jeden cas uvazoval o obletech Mesice pomoci FH-Dragon, takze Dragon v „hlubokem“ kosmu bude spise otazka homologacnich razitek nez realny technicky problem.
Také se mi vždycky líbila myšlenka Draka pro hluboký vesmír, ale jsou tu určité problémy:
1 – Výměna servisního modulu, podpora života musí být ztrojnásobena a pohonná hmota zvýšena (je zapotřebí alespoň jeden km / s delta-v);
2 – Zvýšené magnetické stínění (musí fungovat mimo magnetické pole Země), a to platí jak pro posádku, tak pro elektroniku;
3 – Lepší tepelný štít díky vyšší rychlosti opětovného vstupu. Nevím, zda to lze plně napravit jiným provozním režimem, který zahrnuje odskok v atmosféře.
Problémy nejsou nepřekonatelné, ale nejsou ani triviální.
Nevím, jak je to vhodné, ale nová čínská kapsle má tyto vlastnosti:
– 5600 kg, přistávací hmotnost;
– 14000 kg, vzletová hmotnost pro mise na nízké oběžné dráze;
– 2 600 kg, vzletová hmotnost pro mise v lunární konfiguraci (má větší deltu V než Orion);
– 23000 kg, maximální vzletová hmotnost
https://en.wikipedia.org/wiki/Next-generation_crewed_spacecraft
Rozdíl v hmotnosti mezi konfigurací nízké a měsíční oběžné dráhy je asi o 55% větší. Takže si myslím, že by mohl existovat hromadný problém, který by mohl překročit kapacity FH (rovnající se 15,5 tuny u brány, NHRO). Tento problém lze napravit novou druhou fází, která zahrnuje přijetí Raptora (hlavního poskytovatele internetových služeb)
****
Pravděpodobně jsou příliš skromní na to, aby drakovi umožnili cestovat na Měsíc přes FH.
V obou řešeních musíme počkat ještě několik let, než uvidíme astronauty na měsíční oběžné dráze
Upřímně řečeno, dávám přednost FH + Dragon před klasickým SLS + Orion
Ano, verze CD pro lety k měsíci by nebyla úplná hračka, i když by se mi taky líbila a byla by určitě rychleji než pilotovaný Starship, který stejně s lidmi v dohledné době jen tak nepoletí.
Škoda že zatím NASA ani jiná agentura nepoptává soukromé dopravní služby ke GW. Možná by to pak SPACEX vyvinula, kdyby na to dostala peníze, jako nákladní měsíční Dragon. Start FH je zatím zkrátka cenově bezkonkurenční.
Je to tedy jen z diskuse, brat s rezervou, ale docela podrobne to tam probiraji, treba tepelny stit je pry uz ted predimenzovany:
„Dragon’s heat shield is already massively over-designed “
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=53087.20
Let na stanici Gateway by mel tvat cca 3 dny, kdyby se neco zhatilo, tak s rezervou na navrat + radeji jeden den, tak by LSS mely udrzet prostredi pro zivot cca 7 dni. Nevim jak jsou navrzeny treba pro pripravovane mise mimo ISS.
Jen pro upresneni, pouziti FH- Dragon jsem nadhodil je pro mise Gateway.
Vždy se těším na další pokračování vývoje Gateway. Velmi dobrá práce, p. Hošek. A navíc, mile mi překvapila i Vaše perfektní argumentace v diskusi. Velký přehled :-))
Moc děkuji za pochvalu Vám i KarloviT o pár komentářů výše. Jsem rád, že jsem se před dvěma roky rozhodl psát tento seriál s měsíční frekvencí a že si seriál našel své pravidelné čtenáře. Je pravda, že k argumentaci v diskusi mi zpětně slouží použité zdroje informací, které díky jejich uložení na portálu není těžké dohledat.
„Další muž a žena na Měsíci, což je velmi vzrušující, provedou novou a vzrušující vědu v přípravě na budoucí mise na Mars a demonstrují americké hodnoty.“
No poteš koště, jestli si Bílý dům takhle představuje kosmonautiku.
Je to veřejné prohlášení, které má za úkol spíše motivovat.
Jen Psaki původně odpověděla na dotaz korespondentky Fox News Kristin Fisher, dcery astronautů Billa a Anny Fisherových, že osobně považuje vesmírný program za fascinující, ale že o Artemis „s naším týmem“ ještě nemluvila. Druhý den se na další tiskové konferenci k tématu vrátila povzbuzujícími slovy, která vyjadřují silnou podporu programu Artemis. Jen Psaki na úvod neformálně hovořila o tom, jakou skvělou otázku Kristin položila a že je z toho teď velmi nadšená a poví o tom své dceři. Na závěr hovořila o tom, že program Artemis má v Kongresu širokou nadstranickou podporu.
Fantastický článok! :):)
Mal by som otázku (vlastne dve):
-Aký ťah má hlavný motor navrhovaného motoru spoločnosti Dynetics?
-Koľko takých motorov má byť na landeri?
Díky!
Pod každou stranou landeru mají být čtyři hlavní motory. Jejich tah neznám.
Vypuštění PPE+HALO bude výrazně později než v květnu 2024. NASA si však z politických důvodů zatím nepřeje termín zveřejnit 🙂
O tom přesně mluvím. Jsou informace oficiální a pak ty druhé, které více odrážejí realitu, ale nesmí se o nich (zatím) mluvit. 😉
Mirku, nevím, kam tím míříš. V článku jsem v souladu s týden starou oficiální informací z NASA napsal „Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024“. Dobrá, bude to výrazně později. Mohu jen spekulovavat o důvodech (pár možných důvodů mě napadá). Ale i kdybych z placené sekce L2 o skluzu věděl, stejně bych tuto informaci v článku nepoužil.
Muzete prosim „vyrazne pozdeji“ blize specifikovat, mesice, roky…
Jde i o to, co by bylo potom naplni Artemis-3, protoze pristani na Mesici je tez v roce 2024 iluzorni, a kdyz nebude ani Gateway…