2. dubna 2019
Administrátor NASA, Jim Bridenstine před dvěma týdny oznámil, že agentura vzhledem ke zpožděním při vývoji rakety SLS čelí zpožděním, která by znemožnila start lodi Orion a evropského servisního modulu k Měsíci v roce 2020, jak bylo původně slibováno. Dále uvedl, že NASA připravuje několik záložních řešení, přičemž jedním z nich byla i studie proveditelnosti záložní mise. Podle dva týdny starého oznámení měly být využity dvě soukromé rakety, přičemž jedna z nich by vynesla loď Orion, druhá pak horní stupeň. Obě části by se na oběžné dráze spojily a vyrazily k Měsíci. Dva týdny uplynuly a na světě se objevily výsledky analýzy.
Ukázalo se, že bude jednodušší sáhnout po úpravě harmonogramu zkoušek rakety SLS a některé testy vyřadit (třeba zkoušku centrální stupně na Stennisově středisku). Pak by se měl start SLS v roce 2020 stihnout. Ale analýza ukázala velmi zajímavé možnosti. Pokud by měl Orion skutečně sáhnout po službách komerčního sektoru, pak jako nejlepší možnost vychází využití rakety Falcon Heavy od SpaceX. Samotný scénář průběhu této (zatím neschválené!) mise se však změnil. Jak jsme již upozorňovali před dvěma týdny, původní plán počítající s dvojicí raket měl největší problém se spojením obou těles na oběžné dráze Země. Z technologického hlediska se nejedná o snadný úkol a navíc by bylo nutné oba objekty vybavit příslušnými technologiemi, což se v horizontu roku a půl do konce roku 2020 prakticky nedá stihnout.
Neoficiální fanouškovská vizualizace, jak by vypadala sestava FH + ICPS + ESM + Orion.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Analýza tyto úvahy potvrdila a proto již NASA neuvažuje o dvou komerčních raketách – raketa SLS by měla v příštím roce letět. Pokud by to bylo potřeba, naskytla by se zajímavá příležitost. Na horní stupeň Falconu Heavy by nebyla umístěna přímo loď Orion – mezi nimi by byl ještě horní stupeň ICPS. Zatím neexistuje žádná oficiální vizualizace, ale internetová veřejnost se již pustila do práce. Představená raketa by tak trochu připomínala dílo nějakého „šíleného vědátora“, který vytvořil monstrum podobné legendárnímu Frankensteinovi – horní část je z rakety SLS, spodní pak tvoří klasický Falcon Heavy bez aerodynamického krytu.
Podle analýzy by tato kombinace mohla sloužit jako záloha do dalších let při plánovaném letu lidské posádky na Měsíc do roku 2024. V případě nutnosti by mohla dokonce nahradit raketu SLS ve verzi Block 1 a tak by tato verze zůstala primárně jakožto nákladní pro stanici Gateway.
Samotná sestava lodi Orion, evropského servisního modulu a horního stupně ICPS váží 45 tun, což znamená, že Falcon Heavy by se při této misi zřejmě nemohl pokusit o záchranu žádného stupně. Jsou tu ale jiné (větší) komplikace, které celé myšlence brání, přičemž dvě ční nad ostatní. V první řadě jde o odlišnou metodu integrace rakety s nákladem – SLS se měla s Orionem spojovat vertikálně – raketa by stála svisle a na její špičku by se posadila loď Orion. Falcony se však integrují horizontálně – raketa v montážní hale leží a v této pozici se k ní připojuje náklad. Druhým problémem je pohonná směs horního stupně ICPS – kapalný kyslík a vodík. SpaceX nedisponuje infrastrukturou pro tankování vodíku. Falcony totiž létají na kapalný kyslík a letecký petrolej. Další komplikací je výška celé sestavy – pro tankování stupně ICPS by bylo potřeba nainstalovat na obslužnou věž dodatečná spojovací ramena.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/06/Orion_Earth_selife_DRO2_web.30pct.jpg
https://i.imgur.com/0BHfNP1.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
priamo od sefa
https://youtu.be/Y81vx__JngY
Ja se v tom trosku ztracim. Jak tady pisete ,ze FH by se nehodil ani k zasobovani Gateway Dragonem.
FH je schopen dopravit na Mars naklad skoro 17 tun(pokud je mu preklad Trans Mars Injection ) spravny.
https://space.stackexchange.com/questions/26155/what-is-falcon-heavys-payload-capacity-to-trans-lunar-injection
A Dragon ma pri startu necelych 8 tun. A pokud budu treba chtit, aby se zaparkoval na nejake draze u Mesice, treba u Gateway, tak akorat potrebuju palivo navic na zpomaleni. Navic defacto se o zpomaleni castecne postara gravitace Mesice.
Ten údaj nosnosti na dráhu k Marsu ve výši 16.8 t je v literatuře uváděný, ale jak píšu je to stále teoretická nosnost. Je rozdíl, pokud uvádím nějakou vypočtenou, tedy teoretickou nosnost a nosnost, která je prakticky prokázána vynesením skutečného nákladu. Tím neříkám, že teoretická nosnost je nepravdivá, jen říkám, že je neprokázána. I sama SpaceX zaručuje ve své oficiální uživatelské příručce nosnost na LEO pro FH jen ve výši 11 t. Je to dáno pravděpodobně nosností adaptéru, ale jak se říká – „co psáno to je dáno“.
Samozřejmě 2° rakety FH je velmi pravděpodobně schopen vynést Dragon o hmotnosti cca 8 t na oběžnou dráhu kolem Měsíce, je to jen nepraktické. Je to však zásadní rozdíl proti tomu vynést na tuto dráhu Orion+SM+urychlovací stupeň, kde se jedná o hmotnost blízkou teoretické nosnosti na LEO ve výši 63,8 t.
DeltaHeavy tiez nikdy nevyniesla na LEO 25ton, takze je to len teoreticky udaj… Touto metodou sa k nicomu nedoberieme
Víte někdo, prosím, čím je tedy dán tak velký rozdíl „teoretické“ a „reálné“ nosnosti u FH (nebo zde uváděné Delta heavy)? Chápal bych rozdíly v desítkách procent, ale 60t vs 11t opravdu nechápu.
Taky jsem již několikrát narazil na argument, že druhý stupeň Falconů je špatný a pro lety mimo LEO přímo nevhodný. Zde také netuším, co za tím je, jediné, co mě napadá, je že nespaluje vodík a kyslík jaké jiné horní stupně, a má tedy nižší Isp. Je to tak nebo jsou tam i další faktory?
60t na LEO je nosnost vypoctena a teoreticky mozna. V praxi vsak je omezena 2. stupnem a adapterem uzitecneho zatizeni, ktere byly konstruovane pro F9 a max. zatizeni 11t. Proste tezsi naklad raketa vynese, ale stavajici struktura to nemusi vydrzet.
2. stupen F9/FH je na kerosin. Coz je palivo ktere pod nulou zamrza, narozdil od tekuteho vodiku ci metanu. Takze udrzet delsi dobu palivo v pouzitelnem stavu ve vesmiru je jednosussi, kdyz ma nizkou teplotu.
Pokud jsem to přečetl správně, tak žádné konkrétní údaje o skutečné nosnosti F5, jen obecná tvrzení, neprokázaná faktickou realizací. Takže žádná změna na našich úvahách.
„obecná tvrzení, neprokázaná faktickou realizací“ – jako kdyby u posledne leticiho FH byla faktickou realizaci prokazana nosnost 64 tun
ach jo
Ten první a prozatím poslední start FH prokázal schopnost vynést vynést mimo zemskou přitažlivost cca 2 t, což by taky dokázala Delta IV HU, Atlas V, Ariane 5 i Proton M a dokonce samotná F9. Nedokazuje to však proklamovanou nosnost 63 t na LEO.
A to je co jako „mimo zemskou pritazlivost“? Mate to trochu zmateny, srovnavate LEO s heliocentrickou drahou…?
Mimo zemskou přitažlivost je raketa, které je udělená rychlost vyšší než úniková. Já samozřejmě nesrovnávám nosnost rakety při únikové rychlosti a nosnosti na LEO. Jen píšu, že FH při svém letu prokázala nosnost při únikové rychlosti cca 2 t, uváděnou nosnost 64 t na LEO tím neprokázala.
Tak to mate tu uvahu od zacatku naprosto blbe. Vynest 2t na LEO a vynest 2t na heliocentrickou drahu s afeliem za obeznou drahou Marsu jsou dva naprosto konkretni a srovatelne udaje, pokud byste to umel prepocitat.
K Jarda a hotovson:
To diskutujete sami ze sebou? Já jsem totiž nic takového nenapsal.
Jancura Ale? Napsla jste „Ten první a prozatím poslední start FH prokázal schopnost vynést vynést mimo zemskou přitažlivost cca 2 t, což by taky dokázala Delta IV HU, Atlas V, Ariane 5 i Proton M a dokonce samotná F9.“
Coz je od zacatku blbe, protoze definice „mimo zemskou pritazlivost“ je naprosto vagni a nic nedefinuje, takze operujete s vyrazem ktery nema relevanci.
A dale, pokud pominu tenhle nonsens, srovnavate 2t vynesene na heliocentrickou drahu s 2t vynesenyma na LEO, coz by asi vetsina jmenovanych nosicu dokazala, narozdil od toho prvniho pripadu, co by vetsina jmenovanych nosicu nedokazala.
Cili michate hrusky s lokomotivou a je jen otazka jestli z neznalosti nebo ucelove…
„FH prokázal schopnost vynést vynést mimo zemskou přitažlivost cca 2 t“ – takze zaver by mel znit, ze FH ma mensi nosnost nez F9?
„mimo zemskou přitažlivost“ – ehm, to jako vazne?
„To diskutujete sami ze sebou? Já jsem totiž nic takového nenapsal.“ – to je pak tezke, kdyz ani presne citace nestaci
pozadujete dokazovanie uvadzanej nosnosti iba u FH, alebo u vsetkych nosicov? Nosnosti DeltyHeavy verite? Ak ano, preco?
Alebo taky SLS – pocitate s tym ze dokaze vyniest Orion na obeznu drahu mesiaca? Preco? Momentalne preukazana nosnost je nula ton.
panove, berete pri tech uvahach o FH+Orion do uvahy tento tweet?
https://twitter.com/elonmusk/status/1111803711766970368
Nezmizelo, systém jen kvůli vyššímu počtu odkazů schoval komentář na manuální schválení adminem, aby to nebyl spam. Komentář je již zobrazen.
Tenhle prosim smazat. Když jsem po cca hodine nevidel svůj první příspěvek s odkazy na Zubrina, tak jsem myslel, ze jsem to spatne nahral … a az když jsem zkusil nahrat druhy podobny, tak mi to ukazalo, ze oba cekaji na schvaleni. Dik
Hmm, před hodkou jsem sem napsal příspěvek a dosud nebylo schvaleno jeho zverejneni. Ze by „ban“ od redakce? No vida, nova zivotni zkušenost 😉
Žádný ban, systém jen odeslal komentář automaticky na manuální kontrolu adminem, zda ten vyšší počet odkazů není spam. Komentář je již zobrazen.
Ok, jasny
Koho zaujaly posledni zmeny v prioritách NASA po projevu Mika Pence z 26. brezna 2019, toho by mohly zajímat i projevy/clanky Roberta Zubrina z lonskeho roku.
Když jsem loni cetl jeho clanky jak se efektivněji a rychleji dostat na Mesic, tak jsem myslel ze jde o boj proti vetrnym mlynum a vida, soucasne ukoly od vlády a zmeny ve strategii NASA se tem jeho navrhum cim dal tim vic blizi.
Takze pro zajemce – podrobna studie Moon Direct, prezentovana loni v rijnu v New Atlantis:
https://www.thenewatlantis.com/publications/moon-direct
Strucnejsi verze s durazem na vyuziti Falconu Heavy z listopadu 2018:
https://www.nextbigfuture.com/2018/11/m … -nasa.html
A spousta jinych clanku vcetne reakce na projev Mika Pence na jednom ze Zubrinovych domovskych webu:
http://www.marssociety.org/
Já se divím, že se nechtějí pouštět do spojování na orbitě. Tyhle znalosti by nebylo od věci osvěžit, přece jen nás jejich osvěžování stejně čeká, není reálné očekávat, že výstavba kosmických lodí bude probíhat na zemi a ty budou ze země startovat. Třeba výprava na Mars mi dává smysl jenom v lodi sestavené na oběžné dráze z modulů a to i v případě, že bude plně funkční Starship nebo New Glenn.
riesenie je uplne proste – zmenit letovy plan EM-1.
FH sice nestaci na Orion, ktory sa ma dostat na obeznu drahu mesiaca, ale bohate staci na Orion, ktory urobi iba oblet. Kedze ide o testovaci let, staci upravit (a urychlit) harmonogram testov systemov. Pokial je zámerom stihnut EM-1 za kazdu cenu, tak toto je najrealistickejsie riesenie.
Dalsia moznost je nepouzit ICPS, ale nejaky seriovy horny stupen na tuhe palivo. Zase by muselo dojst k uprave letového planu, ale zostava by mala vyssie celkove dV, co dava viac moznosti. Vyhoda je, ze horny stupen na THP by si nevyzadoval upravy rampy, takze zase je to pomerne realisticke v danom casovom ramci.
Vycházíte z chybných předpokladů.
Současné úvahy o přesunu Orionu na Falcon Heavy se NETÝKAJÍ mise EM-1. V prohlášení z 26. března Jim Bridenstine napsal, že podle výsledků studie jsou sice některé z alternativních možností pro EM-1 proveditelné, žádná z nich ale nedokáže dostat Orion na oběžnou dráhu Měsíce v rámci požadovaného časového harmonogramu a přiděleného rozpočtu.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-administrator-statement-on-return-to-moon-in-next-five-years
Podmínkou případného použití Falconu Heavy v plánu pro rok 2024 je navedení Orionu na oběžnou dráhu Měsíce. Důvod spočívá ve zhuštěném harmonogramu misí, kdyby byl SLS použit pro jiný náklad (původně plánovaný na pozdější dobu). V nové žádosti o rozpočet na FY 2020 se uvažuje o financování silného stupně EUS, aby byl pro SLS k dispozici již v roce 2024.
O horním stupni na TPH se neuvažuje. Výhodou ICPS je možnost restartů.
vychadzam z toho, ze diskutujeme k clanku.
Clanok rozobera citujem: „Ukázalo se, že bude jednodušší sáhnout po úpravě harmonogramu zkoušek rakety SLS a některé testy vyřadit (třeba zkoušku centrální stupně na Stennisově středisku). Pak by se měl start SLS v roce 2020 stihnout. Ale analýza ukázala velmi zajímavé možnosti. Pokud by měl Orion skutečně sáhnout po službách komerčního sektoru, pak jako nejlepší možnost vychází využití rakety Falcon Heavy od SpaceX.“
Takze diskutujeme presun Orionu pri EM-1.
Dalsie plany na rok 2024 uz samozrejme pocitaju s navedenim na obeznu drahu. Ja som hovoril iba a len o pripadnom rieseni pre EM-1.
Jen pro ujištění. Bavíme se podle vás o dvojité misi expendable Falconu Heavy (1x s lodí + 1 x s urychlovacím stupněm) ?
Protože v kuse nedostane Orion (a ani jinou loď s potřebnými schopnostmi), byť na pouhý balistický oblet Měsíce, nic slabšího než SLS block 1.
Pokud vím, tak se bavíme o koncepci navržené internetovou veřejností, která je popisována v tomto článku, k němuž vedeme tuto diskuzi. Ta předpokládá, že FH vynese současně Orion+SM+ICPS. To je technicky možné, pokud platí obecně uváděná nosnost 63,8 t na LEO.
Tú možnosť preberala samotná NASA to nieje niečo od internetovej verejnosti.
zabúdate ze servisny modul Orionu ma zasobu dV 1855 m/s. Takze by posluzil ako „treti stupen“. FH+SM Orionu by mala na oblet stacit.
Ne, nikoli. Použití komerčních nosičů pro EM-1 nebude realizováno. NASA nyní zvažuje aplikaci výsledků 14denní studie pro další mise.
nepisal som ze bude realizovano. Pisal som iba o tom, ktora moznost realizacie by bola podla mna najrealistickejsia.
Díky za upřesnění. Nemám nic proti fanouškovskému porovnávání alternativ k SLS pro EM-1. Jen jsem z věty „Takze diskutujeme presun Orionu pri EM-1“ usoudil, že nevíte, že NASA tuto diskusi uzavřela již minulý týden.
aha tak :)) samozrejme viem, ale asi niekedy pri mojich uvahach nie je uplne jasne, ze su to len moje uvahy
Em1 myslim mela prioritne otestovat sestavu SLS Orion, s FH to nedava smysl, protoze je pro Gateway nepouzitelna. Mozna jedine jako zasobovaci mise s Dragonem, ale jen „strilim od boku“.
Urychleni navratu na Mesic je super, ale jedina rozumna cesta je co nejrychlejsi dokonceni vykonejsich verzi SLS.
Žádná ze stávajících velkých raket není schopna komerčních letů na oběžnou dráhu Měsíce resp. zavést náklad přímo na Měsíc. Každá z nich se totiž musí dovybavit dalším stupněm, který ji navede na dráhu k Měsíci a hlavně na dráhu stanice Gateway kolem Měsíce, případně k přistání na Měsíci. Zda se k tomu připojí SpaceX, nevím.
Změnit letový plán EM-1 znamená odstoupit od zkoušek Orionu na parkovací dráze Měsíce a tím zvětšené riziko pro expedici EM-2. Použít urychlovací stupeň na tuhé palivo není cesta, poněvadž s ohledem na téměř poloviční specifický impulz oproti ICPS s kryogenním LOH2/LOX by tento stupeň měl více než dvojnásobnou hmotnost než ICPS.
Problém s použitím FH pro misi EM-1 je hlubší. Jednak stupeň ICPS asi nedokáže udělit Orionu vč. SM potřebnou rychlost k dosažení parkovací dráhy u Měsíce a také celá raketa FH asi není schopna tuto sestavu vynést na parkovací dráhu u Země. Píšu asi, poněvadž je to na hraně obou nosností.
To vše by znamenalo velké zásahy do konstrukce rakety FH, vč. jak píše p. D. Majer, i do odpalovací rampy a dalšího zařízení. Jednak by to vyžadovalo značný čas a dosti značné náklady, ale hlavně ochotu SpaceX k tomu vůbec přistoupit. Pro SpaceX to znamená odvedení části jejich kapacit od priority SHS a tím kolonizace Marsu a Starlinku. Navíc si tím vytvoří sama sobě konkurenci v účasti na přistání lidí na Měsíci. Totiž takto upravený nosič FH daleko lépe zapadne do stávající koncepce NASA než použití SHS s nosností 100 t pro Měsíc. SHS se svou velkou nosností zcela změní možnosti budování lidské základny na Měsíci, což zcela zásadně naruší koncepci NASA. Jenže tu stojí otázka – kdy bude a zda vůbec bude SHS – a co do té doby? Čekat na SHS a nic jiného nepodnikat?
Když už šílené nápady, dovoluji si přijít s dalším. FH je v podstatě placatý. Co tak připláckout ještě další FH a spojit je dohromady? První stupně 54 motorů, druhé 2 motory, nosnost 128 tun – to už je jako SLS
Takhle to nefunguje, musela by se kompletně předělat rampa, integrační infrastruktura i centrální stupeň, na který by se přenášely větší síly.
No byla by to práce na několik let, ale s ohledem na to, že by tam byly 4 boční stupně, 2 centrální a 2 druhé stupně, tak by se na ně přenášela stejná zátěž jak dnes, Ale vím, že je to plácnutí do vody.
Jo, a ještě s ohledem na to, že by boční ani centrální stupně v této konfiguraci nepřistávaly, tak by se to trošičku zjednodušilo.
A kdyz se na prvni pokus nepodari, aby se odhozene bocni stupne nesrazily jeste u rakety a nenarazily do rakety, tak dokonce nebude ani abort. O tom, jak na dvojici hornich stupnu vedle sebe (ktere na to nikdy nebyly stavene) pridelat jeden naklad bych snad pomlcel.
Postupne odhazovani bocnich stupnu nepomuze – maji se odhazovat do volneho poloprostoru a najednou tam je dalsi booster a dalsi centralni stupen. O asymetrii tahu ani nemluvim.
Muj odhad je, ze by to bylo slozitejsi odladit, nez prechod F9->FH.
Podle me je jen jedina rozumna a realna moznost: nechat to na sebe zadokovat. Je v zasade jedno, jestli se na orion prida navic pasivni adapter a na nej zadokuje upraveny a narychlo otestovany booster, nebo jestli se rychle dodela dokovaci SW Orionu a zadokuje svym normalnim adapterem aktivne na pasivni adapter na urychlovacim stupni. Bude s tim prace. Budou s tim testy. Asi bude muset nejmene jedna vec (mozna obe) letet nahoru a zkusit to. Ale je to udelatelne, kdyz se na tom zacne delat. Vsechno ostatni (krome urychleni vyroby SLS, nebo nejakeho zazraku s New Glennem) je bud naproste sci-fi, nebo obrovske riziko.
Takže to každopádně vypadá, že sestava Orion + ICPS bude zachována a mezi nimi zůstane i adaptér s cubesaty. I když se o nich ve stínu komplikací s raketou moc nemluví.
Ohledně EM-1 se nic nemění. Vše zůstává na SLS, tj. včetně cubesatů.
A jo. Vždyť jde o misi s prvním modulem Gateway. Nějak jsem se v tom ztratil. To ten rok 2020 v textu. Měl jsem pocit, že EM-1 sklouzne právě do tohoto roku a EM-2 bude později.
Pro pořádek, aktuální plán:
konec 2020 EM-1 (SLS + nepilotovaný Orion)
2.pol.2022 EM-2 (SLS + pilotovaný Orion)
konec 2022 PPE (komerční nosič)
No jo. Jsem pako. Už to vidím. „Start lodi Orion a evropského servisního modulu v roce 2020“. Servisní modul se mi v mozku nějak přetransformoval na modul PPE Gateway, což tedy překvapivě nějak nevycházelo 🙂
Trochu se bojím, aby si nakonec nevyvzdorovali oblet Měsíce v Dragonu na FH (což je reálné, rychle proveditelné a levné, ale na víc nemá) a pak celou SLS i s Orionem a Gateway nesmetli ze stolu.
A je vůbec potřeba mít na Falconu Heavy poddimenzovany druhý stupeň, který je identický s druhým stupněm Falconu 9? Jak by si vedla sestava prvního stupně z Falconu Heavy přímo s kryogenním ICPS? Jak by na tom byl ve srovnání s Delta IV Heavy, na které Orion letěl.
Problém s větším průměrem a nedostatečná nosnost (ICPS by se musel postaral o dosažení oběžné dráhy a pak i odlet k Měsíci, což je na něj moc) jsou dvě věci, které mi vyskočily v hlavě okamžitě po přečtení tohohle komentáře. Možná bude překážek i více.
Namatkou mi napada, ze rozhranie medzi prvym a druhym stupnom je pevne dane, kedze sa tam nepocita s variabilitou, kdezto rozhranie pre druhy stupen je (ako sme videli pri misii Zuma) schopne nejakej variability a mozno tam usadit rozne dokovacie adaptery. Vo vysledku by sa tak pre tuto misiu musel vyvinut, otestovat a vyrobit unikatny prvy centralny prvy stupen.
No, neni podle me nerealne pro SpaceX modifikovat 2. stupen na vetsi objem nadrzi a tim padem vetsi vykon, zaroven s rozsirenim na kompatibilni rozhrani pro Orion s krytem a zaroven strukturalni posileni pro tezsi naklady.
Je to sice zase o dalsich aerodynamickych testech a letovych testech, ale ziskali by pro FH dost velkou posilu, nehlede na moznost prebirat naklady ktere dela z principu (prumer krytu) ULA.
Jj, taky mne to napadlo, ze pokud bude potencial pro vyuziti FH, tak by mozna stalo za hrich predelat druhy stupeň (mozna prodlouzit, urcite vetsi nadrze, zpevneni atd.).
Uprime, me by se docela líbila spolupráce NASA + SpaceX + ULA pri návratu na měsíc. Byla by ro krasna ukázka toho, ze kdyz se chce tak se da spolupracovat napříč spektrem různých společnosti…
ještě lepsi by byla spoluprace NASA + ULA + SpaceX + ESA 😉
Spojeni na orbitu neni az takovy problem, Orion ma stykovaci aktivninuzel. Staci na ICPS pridat pasivni adapter. Akorat bude opacny vektor tahu pro posadku…
To je problém, Orion do 2024 nebude vedieť autonómne dokovať. Jediný stroj ktorý to v USA zatiaľ zvládne je Crew Dragon.
A to je odkud opsane? Proc by neumel? Ta technologie je vyresena, kdyz bude moci letet, neni zadny problem v tom aby dokoval.
Pretože nevie a tú schopnosť majú mať Oriony až po 2024. Lockheed zožral za Orion neskutočné peniaze aj keď he to neuveriteľné ale nevie to spraviť aj keď na ňom pracujú už 8. rok (ak nepočitame Orion z programu Constelation) a nebude to vedieť ešte 5 rokov narozdiel od SpaceX ktorá oficiálne na Crew Dragone pracuje od 2014 a už má túto funkciu aj overenenú… Je to od NASA a je to aj priamo v tom videu ktoré je v článku.
Sledujete se vubec co pisete?
Jestlize ma Orion letet, musi mit mimo jine funkcni i dokovaci adater. To je v tom celkem marginalie, davno vyvinuta a otestovana. Takze pokud poleti, bude moci dokovat. Pokud nepoleti, tak je to stejne vsechno jedno.
To že Orion má NDS podľa štandardu IDSS znamená len a len HW kompatibilitu samotného dokovacieho prstenca. Orion dokovací port má no riadiaci počítač lode nemá funkciu automatického priblíženia a dokovania je hlúpy a bez pilota to nezvládne. V skratke neexistuje kód pre počítač lode aby vedela sama dokovať.
trosku volte slova, hlavne ked zjavne nevidite rozdiel medzi dokovacim adaptérom a automatickym dokovanim. To druhe je do znacnej miery otazka senzorov a softwaru.
Jako ze bych mel byt trochu jednodussi ve vyjadrovani, aby to pochopili i lidi co vubec netusi o cem je rec?
No pokud je to pro vas nutne, zkusim to polopate – IDSS (to je ten adapter a s nim suvisejici zalezitosti) je normalizovany a soucasti teto normy je system vizualnich metod a prislusneho hw vybaveni pro automaticke dokovani. Tento system je overeny a otestovany v soucasne platne revizi E.
Adaptery IDA pro ISS vyrobil Boeing. ICPS vyrabi Boeing. Pridat pasivni IDSS na ICPS muze Boeing kdykoliv.
Aktivni IDSS ma SpaceX, ma ho ESA, ma ho kazdy…
Dokovaci adapter je marginalie (a to uz se opakuju, ale kdyz to holt je nutne aby to konecne prorazilo do vedomi) v ramci programu Orion, takze dokovaci adapter NENI polozka ktera by cokoliv brzdila.
Cili (a znovu se opakuju ze stejneho duvodu) pokud Orion muze letet, muze i dokovat.
takze vy tvrdite, ze staci namontovat IDSS na hocijaku lod, a ono sa to samo nainstaluje do riadiaceho softwaru lode ako ked pripojite tlaciaren k pocitacu.
A zrazu ta hocijaka lod je vybavena vsetkymi potrebnymi senzormi a algoritmami, aby dokazala najst na obeznej drahe pasivne teleso, priblizit sa k nemu a bezpecne sa pripojit. Bez jedineho testu.
To tvrdite?
To tvrdite vy. Netusil jsem ze je to az tak spatne, takze jsem nezachazel do zcela zjevnych banalit.
Takze tedy jeste vice polopate:
ICPS neni hocijake pasivni teleso, ale aktivni manevrovatelny urychlovaci stupen, ktery zna svoji pozici v prostoru. Z principu musi, ;rotoze je to urychlovaci stupen, a jeho ukolem je dopravit pasivni naklad na spravne misto nebo na spravnou trajektorii.
Orion je take aktivni teleso, ktere zna svoji pozici v prostoru a dokaze manevrovat.
Pridelat na ICPS pasivni adapter IDSS je v podstate ciste mechanicka zalezitost a zadny software s tim nema nic spolecneho.
Na Orion neni treba nic instalovat, jak hw tak sw ma v sobe uz jaksi z principu.
Jeste nejake otazky?
Napadá mne, zda by nebyl problém s kryogenním palivem ICPS. Sice to s aktuálním vláknem nesouvisí, ale teď mi došlo, že by ke spojení muselo dojít relativně krátce po startu, řekněme v řádu hodin, aby se pohonné látky moc neohřály.
„Although Orion has autonomous docking capabilities, it is expected that final approach and docking operations with the ISS will initially be performed manually. “
Orion Handling Qualities During ISSProximity Operations and Docking
NASA
„This new docking navigation system prototype consists of an eye-safe lidar Vision Navigation Sensor, or VNS, and a high-defi nition docking camera, as well as the avionics and fl ight software. The STORRM docking camera provides a resolution 16 times higher than the current shuttle docking camera. This next-generation system also provides data from as far away as three miles – three times the range of the current shuttle navigation sensor. STORRM resulted from a collaborative technology demonstration development effort led by the Orion Project Offi ce at Johnson Space Center with Langley Research Center, Lockheed Martin Space Systems and Ball Aerospace Technologies Corp. The project is also a fi rst technology development collaboration of NASA’s three human spacefl ight initiatives: space shuttle, space station and Orion.“
ORION – AMERICA’S NEXT GENERATION SPACECRAFT
NASA
Sám cituješ “Although Orion has autonomous docking capabilities, it is expected that final approach and docking operations with the ISS will initially be performed manually.” Jednak z ISS sa spájať Orion nikdy nebude takže to je citované z pôvodného Orionu programu Constelation a druhak je tam jasne napísané že finálny dokovaný nanéver má byť robený manuálne takže sa neočakáva spájanie automatkcky ale ľudským pilotom a pri EM-1 potrebný pilot nebude.
to co popisujete je finalny stav. Akosi nechcete pochopit, ze dostat sa k finálnemu stavu, s tak komplikovanou technikou ako je vesmirna lod, chvilu trva a vyzaduje si kopec prace. Aj ked mate „zo skladu“ poruke nejaky certifikovany standard. Skratka musite tie veci dat dokopy, rozchodit a otestovat.
Preto sa pri prvých Orionoch pocita s manualnym dokovanim, hoci ma zabudovanu danu technologiu.
A „prisrobovat“ to na ICPS, to je este dalsi level.
Ja chapem ze to mate nacitane a teoreticky by to vsetko malo pekne dokopy fungovat, ale realita byva ina nez technicky popis. Existuje dovod, preco realizacia vesmirnych projektov obvykle trva roky az desatrocia.
Je neco sloziteho na pochopeni vety „Prestoze ma moznost automatickeho dokovani…“? Ze je v protikladu k vasemu puvodnimu „Orion dokovací port má no riadiaci počítač lode nemá funkciu automatického priblíženia a dokovania je hlúpy a bez pilota to nezvládne“?
Pokud tu funkci ma tak to zvladne bez pilota. To ze se v dokumentu mluvi o rucnim rizeni pri dokovani na ISSS je bezpecnostni ficura, ne nutnost.
Co se tyce tech nesmyslu s finalnim stavem – to je finalni stav a take je to to nejmensi, co je na Orionu potreba dodelat. Cili pokud bude Orion letuschopny, bude umet dokovat, v tom neni zadny problem. Mate tam konkretni firmy a konkretni casti systemu. Mate pocit, ze to bude slozite, kdyz to zvladlo napoprve SpaceX a ESA ma taky svoji verzi pripravenou?
Co se tyce ICPS – kdyz nevite o co se jedna proc se to snazite komentovat? Pridelat pasivni IDSS jde skutecne snadno a na cokoliv, Hubble mel jeho ciste pasivniho predchudce taky na hrbete, na ISS je jeden na centralnim nosniku. Co mate za problem s instalaci ciste pasivniho kusu kovu a par zrcadel kamkoliv?
Vite proc se tomu rika pasivni port? Protoze je pasivni. Nic nedela a nic nepotrebuje, neportebuje elektrinu, nepotrebuje pocitac, nepotrebuje vubec nic. A funguje.
Ako som správne tušil cituješ informácie ešte z doby progrmu Constelation od vtedy sa veľa zmenilo. Najmä úplne iný servisný modul pre ktorý je potrebné vytvoriť SW a úplne inak sa správa ako základ tebou citovaného dokumentu ktorý vychádzal z programu Constelation. https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20110014077.pdf
ESA a SpaceX to zvladly napoprve, pretoze sa pocitalo s tym ze to maju zvladnut. Priprava trvala roky, ako som pisal, s tym ze uz od zaciatku sa pocitalo s automatickym dokovanim.
My sa tu teraz bavime o nejakom narychlo zbuchnutom alternatívnom plane, ktory ma fungovat do jedneho roka.
Porovnávate neporovnatelne a pomerne arogantnym spôsobom ignorujete to, co sa vam snazia vsetci ostatni vysvetlit. Ak mate pocit ze vsetko viete, nerozumiem preco diskutujete na forach.
Panove. Oba dva. Melete kraviny.
Orion ma dokovaci schopnost. Pokud mate dukozy o opaku, sem s nimi. Jinak kecate blbosti a ze zahadneho duvodu se snazite delat z komara velblouda.
https://twitter.com/rocketrepreneur/status/1110285406770089984
Jarda dufam ze anglictinu vies aspon tak dobre jak vies urazat ludi.
Pokud pokladas objektivni zhodnoceni tvych nicim nepodlozenych plku za urazku, pak ano, urazim te. A celkem opravnene.
Co to je tohleto? Zase jedna pani povidala? Ja jsem predlozil (krom jiste elementarni logiky, kterou ty zjevne neuznavas, a mozna ani netusis co je takova vec zac) dokumenty NASA. Oficialni dokumenty.
Takze si svoje amaterske tweety strc vis kam.
Varování, tahle debata začíná směřovat výrazně mimo naše standardy!
tak pokial pokladas za amatera cloveka, ktory sa raketami zivi a fungoval vo firmách ako Masten, tak potom nie je o com. Predpokladam ze ty osobne si postavil uz 4 medzihviezdne krizniky z lega, takze teba nebude nikto poucovat.
Vidim to takto – precital si si nejaky dokument z NASA, ktory opisuje nejake vyvinute systemy. Na zaklade toho predpokladas ze uz vies vsetko o vsetkom, a kazdy kto ti protireci je blb. Pravdepodobne si sa nikdy nepokusal nic zlozitejsieho implementovat do praxe, a sudiac podla tvojho prejavu by ma neprekvapilo ak by ta este zivila maminka.
Viac nez tvoje dalsie prskanie k tejto teme ma zaujima kedy tvoj prejav narazi na hranicu citlivosti admina.
Si pletes pojmy s dojmy, jediny kdo tady prska jsi ty, vis o problematice kulovy a jediny na cem se neustale a naprosto nesmyslne otacis je jakysi tweet. Presne podle hesla Cim min o tom vim, tim vic budu prudit.
Az budes mit nejaka RELEVANTNI data k tomu co tvrdis, resp. ke vsem tem vecem ktere jsi postupne tvrdil, tak dej vedet.
Dugi: klidek, tohle neni debata, ta uz davno skoncila, akorat ten clovek neustale omila ty svaje fake news.
O tom, jestli si má dát někdo klídek, bych s dovolením rád rozhodoval sám, děkuji. Jde mi o to, že diskuse má mít svá pravidla a útočení na druhého mezi ně nepatří.
Fajn, Dugi, tak si srovnej yamata. Ja rozporuju jeho projevy, on resi moje personalie.
Řekněme, že obě diskutující strany mají větší či menší prohřešky, nikdo tu není bez poskrvnky.
http://daily-news-media.com/nasa-will-not-use-a-commercial-rocket-for-2020-moon-mission-agency-confirms-its-sticking-with-sls/
„But, Bridenstine noted, we don’t yet have the ability to dock Orion with anything in orbit. ‘So between now and 2020 we would have to make that a reality,’ he says.“
Situacia je presne taka ako sa snazime Jardovi vysvetlit, a potvrdil to priamo sef NASA. Co by Jarda davno vedel, keby sa zaujimal o skutocny stav veci, a nie o nadavanie ostatnym diskuterom. Tymto koncim z mojej strany tuto nezmyselnu debatu s trollom.
Takze jeste jednou, pro natvrdle, tezko chapajici a yamato:
Napsal jsem „Ta technologie je vyresena, kdyz bude moci letet, neni zadny problem v tom aby dokoval.“
Letet ma 2020.
Bridenstone pred 2 tydny na slyseni v senatu rekl „So between now and 2020 we would have to make that a reality“
Takze mily yamato, sam jsi trol, nebo opozdenej, tezko rict, ale neschopnost proste logicke uvahy a porozumneni psanemu textu jsi prokazal naprosto dostatecne.
Nebudu tady pitvat teorie o tom kolik ti je let a jestli bydlis u rodicu, to ponecham podobnym typum jako jsi ty sam.
To by bylo k tematu asi tak vsechno.
Anebo to nechat na SHS 🙂
Kombinace FH + ICPS + Orion mi tvarem připomněla Ares I. I když boční stupně přebývají 🙂
Jeste 2 komenty. Ti co mysli, ze se jedna o aprilovy zertik zjevne nezkoukli to video a projev Bridestina. A druha vec a prijemna drobnost, co jsem se prave tam dozvedel – Bridenstine je byvaly pilot. Vzdycky mam radeji, kdyz firmu/agenturu/apod vede clovek se zkusenostmi z odborne praxe … a ne jen urednik nebo ekonom nebo pravnik 😉
Dik za zajimavy clanek, jeste lepsi video … a taky za to, ze zacinate v redakci kosmonautix.cz brat projev Pence za mozna vic nez placnuti do vody 😉 Docela by se mi libilo, kdyby to Amici mysleli vazne nyni i po prezidentskych volbach. A taky by se mi libilo, kdyby NASA dostala vic prostredku a mohla podporovat 2 linie dopravy k Mesici – jak zrychleni vyvoje SLS, tak konfiguraci FalkonHeavy-ICPS-Orion.
Zatím pořád je to bohužel jen plácnutí do vody, byť se zajímavými výsledky. NASA nutně potřebuje navýšit rozpočet, aby ta slova mohla přetavit v činy.
Bridenstine mluví o nutnosti pozměňovacího návrhu rozpočtu, protože ten původní byl koncipován na přistání v roce 2028. Momentálně probíhá kompilace potřebných dat ke zjištění nákladů na nový plán.
Věřte, že projev viceprezidenta chápeme jako šanci a další vývoj pozorně sledujeme. 🙂
Nemám z toho urychlení dobrý pocit, mám obavy, aby to spíš celý program nakonec nezkomplikovalo a nezbrzdilo. NASA se totiž stává hříčkou politiků. Musí předložit program na urychlení návratu na Měsíc, který musí postavit na nereálných slibech dodavatelů, kteří slíbí cokoliv, aby dostali větší peníze. Samozřejmě, kdyby to vyšlo, bylo by to urychlení vítané, pokud by však neskončilo jednou návštěvou Měsíce, ale založením trvalé lidské stanice.
Podle wikipedie a Spacelaunchreport sestava Orionu a servisního modulu má hmotnost 25,8 t a horní stupeň SLS tj. horní stupeň rakety Delta IV HU SA 31 tun, takže dohromady 56,8 t. Otázkou je skutečná nosnost rakety FH. Obvykle se uvádí se jako 63,8 t na LEO, ale v uživatelské příručce je uvedená nosnost na LEO pouze 11 t asi z důvodů omezené strukturální pevnosti 2°.
Takže bych souhlasil s názorem předchozího komentáře, že se asi jedná o opožděný aprílový žert.
Díky za upřesnění čísel. Ale ten limit se nevztahoval podle všeho na nosnost horního stupně, ale na nosnost adaptéru nákladu. Ten by v tomto případě na FH nebyl.
Přesněji má Delta IV HU SA hmotnost 30,55-30,7 t, takže celkem 56,35 až 56,5 t.
Navíc mám určité pochybnosti o reálnosti údajů o nosností uváděných u raket F9, FH a SHS. Podle stejného výpočtové metody (raketové rovnice vč. započtení gravitačních ztrát a ztrát z odporu atmosféry) mi vychází jejich delta v pod 8 km/s (SLS 7,6 km/s, FH 7,8 km/s a F9 7,9 km/s) u všech ostatních amerických raket je vždy větší než 8 km/s.
63 t to byť nemusí nutne, dnes som na subreddite SpaceX videl podobný „rozbor“ založený na delta v no úprimne vychádza z F9 čo nieje ideálne, nepočíta s lepším TWR FH a teda aj menšími gravitačnými stratami a iba odhaduje aké delta v bude mať core po oddelení. Jednoduchá kalkulácia delta-v jednoducho nestačí. Navyše prečo by klamali? SpaceX nieje zavislá od investorov, FH je tak či onak najsilnejšia raketa súčastnosti a pri F9 číslach uvádzaných na stránke SpaceX delta-v výpočet cca. sedí keďže F9 je jednoduchší model prečo by nemohol sedieť aj FH?
Mně je to osobně jedno zda je to raketa SpaceX nebo jiného amerického výrobce, prostě používám stejnou metodu na všechny americké rakety a je skutečně podivné, jak uvádím, že jen rakety SpaceX mají delta v menší než 8 km/s. Takovou okolnost nelze jednoduše omluvit jednoduchostí výpočtu. To prostě jen dokládá, že údaje SpaceX jsou „na hraně“ bez rezervy, neznamená to však, že by podváděli. U SHS, kde jsou údaje nejhorší, to je asi způsobeno tím, že parametry rakety uváděné v pro mne dostupných zdrojích, jsou pouze orientační, což je pochopitelné, když raketa se prozatím jen vyvíjí.
Máte v tom i záchrannou věžičku? Sice nepoletí až na orbitu, ale je to znatelná zátěž. Taky je třeba počítat s adaptérem mezi FH a „třetím stupněm“, ale zase by se ušetřilo na aerodynamickém krytu a standardním adaptéru pro družice. Bylo by to hodně těsné.
Pak je tu certifikace na human rated nosič, které se SpaceX chtěla vyhnout. Asi i proto, že pro certifikaci F9 NASA vyžadovala sedm letů v nezměněné konfiguraci a to FH jen tak mít nebude. Do té doby se Starship už bude blížit do finále a SLS bude dávno létat. Samozřejmě to jde přeskočit, ale je to rozumné?
Máte pravdu „ty drobnosti (záchranná věžička, adaptéry mezi 2° a 3° a 3° a Orionem a větší kryt)“ jsem do toho nezapočítal, poněvadž bych je musel odhadovat, takže to bude, jak píšete, „o fous“.
Jinak urychlení přistání Američanů na Měsíci bude záležet, jak i píše p. Majer, na ochotě kongresu zvýšit rozpočet. Pochybuji, že demokratická většina bude ochotna podpořit růst prestiže D. Trumpa.
Upravit FH, aby tento úkol mohl splnit, by trvalo déle než samotná SLS. Smysl by dávalo využití už připravených a human rated Delta IV Heavy a Ariane 5, a složění sestavy na orbitě.
A když už upravovat jednu raketu, aby vynesla celou sestavu, tak by to dávalo daleko větší smysl u Delta IV Heavy než u FH.
Delta IV HU (má nosnost na LEO jen 24 t) a žádná jiná ze současných raket by tuto sestavu neunesla, snad jen FH, ale po rozsáhlejších úpravách, které by si vyžádaly čas a vícenáklady. Takže asi proto NASA nakonec rozhodla, tak jak rozhodla.
Právě to skládání na oběžné dráze je hodně velká překážka, která ten původní plán pohřbila.
ad „složění sestavy na orbitě.“
tomu se asi chteji vyhnout nejvice
Máte bravurní sloh, Dušane! Skutečný básník.
Děkuji za pochvalu, ale já sám bych to tak neviděl.
Jen technicka – aprila bylo vcera 🙂