Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.
Zdroj: https://www.emaratalyoum.com/
Co považujete za nejdůležitější události na ISS v roce 2019?
To, že ISS naplno pracuje a plní svoji hlavní roli unikátní vědecké laboratoře. Velice pozitivní je pokračování široké mezinárodní spolupráce reprezentované například s krátkodobou návštěvou Hazzy Al Mansouriho – prvního kosmonauta Spojených arabských emirátů – na přelomu září a října. Taktéž rozvoj komerčních a soukromých aktivit spojených s provozem a využíváním ISS ukazuje, že tyto nové směry jsou životaschopné a v nepříliš vzdálené budoucnosti se třeba setkáme s plně komerčními kosmickými stanicemi. Uvidíme, zda budou určeny vědeckému bádání nebo rekreačním aktivitám, ale pro tu první variantu je současná situace příznivější.
Na ISS probíhají každý den desítky různých experimentů. Bylo by možné vypíchnout pár nejvýznamnějších, které se váží k roku 2019?
To je strašně těžká otázka. Na ISS se provádí experimenty z tolika různých oblastí, že není možné s klidným srdcem vypíchnout jeden nebo dva a ostatní zatratit. Proto si dovolím spíš uveřejnit malou statistiku platnou ke konci Expedice 58, tj. 15. března 2019 (zpracování údajů trvá více než půl roku, a proto novější statistika není prozatím k dispozici). Od zahájení provozu bylo na ISS provedeno 2 775 experimentů (včetně běžících), na kterých posádka strávila celkem 43 099 hodin. Pouze pro potřeby vědeckých experimentů bylo na ISS vyneseno 78 514 kg nákladu a z ISS dopraveno na Zemi 23 559 kg. Na těchto experimentech se podíleli a podílejí vědci z téměř 90 států světa, mezi nimi také z České republiky.
Zdroj: Michal Václavík
Významná byla třeba oprava přístroje AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy v kosmickém prostoru. Jak si s úkolem astronauti poradili?
Přístroj AMS-02 má velmi komplikovanou minulost, ale i sám o sobě je velmi složitou vědeckou aparaturou. Před 2,5 lety ale bohužel pracovala pouze jedna ze čtyř pump zajišťující proudění chladícího média, jejíž selhání by vedlo k odstavení spektrometru. V polovině roku 2017 tedy začala příprava na opravu přístroje, kde se počítalo s hlavní rolí kosmonautů Luca Parmitana a Andrewa Morgana a musela být vyrobena řada speciálních nástrojů a vyvinuty nové pracovní postupy. V listopadu a prosinci letošního roku proběhly tři výstupy této dvojice do volného kosmického prostoru za účelem instalace nových chladících pump. V současnosti probíhá hodnocení opravy a na konci ledna 2020 bude proveden v pořadí již čtvrtý výstup, při kterém budou dokončeny zbývající úkoly a odstraněny případně úniky chladiva.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Na začátku roku 2019 se očekávalo, že ke stanici v dalších měsících přiletí jak Crew Dragon tak Starliner hned dvakrát – jednou bez posádky podruhé s posádkou. Nakonec se s ISS v roce 2019 spojil pouze bezpilotní Crew Dragon. Představuje to pro NASA problém?
NASA včetně ostatních partnerů ISS průběžně reagovali na postupné odklady letů nových dopravních lodí k ISS. To s sebou přinášelo a přinášet bude i v roce příštím problémy s plánováním logistických, ale hlavních vědeckých aktivit na palubě kosmické stanice. Vědecký program na ISS se obecně plánuje přibližně s rok a půl velkým předstihem a i když jsou změny možné a dějí se, není snadnou záležitostí upravit program prací na ISS tak, aby vždy byl k dispozici potřebný materiál, čas posádky nebo dokonce vhodný konkrétní člen posádky, čas na vědecké aparatuře, vhodné podmínky na palubě atd. A zároveň, aby nebyl člen posádky, co by neměl nic na práci nebo aby byla vědecká aparatura co zahálí apod. Čili toto plánování je velmi komplikované a já osobně k osobám, které toto plánování mají na starost, vzhlížím s nesmírným obdivem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zastavme se ještě u aktuální mise OFT, tedy u nepilotovaného testovacího letu lodi Starliner, která se vinou chyby časovače nespojila s ISS. Jak tato událost ovlivní další starty? Můžeme čekat odklad kvůli vyšetřování nebo dokonce opakování mise?
Prozatím k žádným výrazným změnám v harmonogramu letů kosmických lodí k ISS v roce 2020 nedošlo. Je ale ještě brzy a musíme si počkat na zevrubné zhodnocení mise Boe-OFT (Starliner) a zejména softwarové závady, která vedla k předčasnému ukončení letu. S informacemi, které mám k dispozici, to vidím spíše na zopakování mise a já jsem také zastáncem tohoto scénáře.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
V roce 2020 by měly ke stanici vyrazit Crew Dragon a Starliner na pilotované testovací mise. SpaceX prý svou misi chystá už na únor – je tento termín reálný?
Prozatím předběžný únorový termín letu SpaceX Demo-2 platí, ale ještě není oficiálně potvrzen. Může tedy velmi snadno dojít k posunutí. Bude také záležet, jak dopadnou chybějící testy záchranného systému lodi Crew Dragon. U Starlineru se s mísí Boe-CFT stále počítá v polovině roku 2020, ale bude velmi záležet na výsledcích vyšetřování mise Boe-OFT a případné nutnosti opakování nepilotované mise. Takže prozatím je start pilotovaného Starlineru v první polovině roku 2020 velmi nejistý a možná nakonec budeme rádi, pokud se uskuteční do konce roku 2020. NASA samozřejmě tlačí na co nejrychlejší zavedení obou kosmických lodí do pravidelného provozu, ale nikdy nepřistoupí na to, aby se tak stalo na úkor bezpečnosti posádky těchto kosmických lodí nebo stanice ISS.
NASA musí na zpoždění soukromých lodí pro posádku reagovat, aby měla zajištěno, že na palubě stanice bude vždy alespoň jeden Američan. Nabízí se prodloužení pobytu posádek testovacích misí, ale přesto – bude to, podle Vás, stačit, nebo bude potřeba dokoupit další místa v Sojuzech?
Prodloužení pobytu testovacích posádek na ISS je nyní v podstatě jistá věc, se kterou se v plánech pracuje. Bude však záležet na konkrétních termínech, kdy by se tyto lety uskutečnily. Jak jsem uvedl v jedné z předešlých odpovědí, je plánování logistiky na ISS velmi složitou záležitostí. Případná možnost využití dodatečných míst v Sojuzech je řešením a Roskosmos je s touto eventualitou seznámen.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Na internetu se objevily informace o složení pilotovaných misí roku 2020 – Sojuz MS-16 (Nikolaj Tichonov, Andrej Babkin, Christopher Cassidy), Sojuz MS-17 (Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner, Nikolaj Čub), USCV-1 (Michael Hopkins, Victor Glover, Sojči Noguči) a USCV-2 (Sunita Williams, Josh Cassada, Thomas Pesquet a Andrej Borisenko). Nakolik můžeme tyto nominace považovat za definitivní a kde se dají očekávat změny vinou nejistoty kolem soukromých pilotovaných kosmických lodí?
Definitivní není v kosmonautice téměř nic, proto i tyto posádky mají nominovány posádky záložní. Složení posádek uvedené v otázce ale je aktuálně platné s tím, že v případě Sojuzu MS-17 může dojít k uvolnění jednoho místa pro kosmonauta NASA, kdy by Nikolaje Čuba nahradil Stephen Bowen. Stejná záměna jednoho kosmonauta Roskosmosu za kosmonauta NASA by se mohla týkat také Sojuzu MS-18 a bude záležet na vývoji situace amerických soukromých pilotovaných lodí. Nominace pro USCV-1 a USCV-2 jsou platné s výjimkou nominace Andreje Borisenka.
Zdroj: https://i.imgur.com
Dlouho to vypadalo, že se v roce 2020 dočkáme dlouhé roky odkládaného vypuštění ruského vědeckého modulu Nauka, ale nakonec jeho start sklouznul na rok 2021. V čem byl problém?
Vypuštění modulu Nauka již bohužel není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně vedly k odkladu na první polovinu roku 2021. Důvodem je zejména nutná kontrola a recertifikace částí modulu, kterým již skončila životnost. V případě nutnosti také jejich výměna, co při větším počtu může vést k opětovnému zpoždění.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
I přesto se ISS v roce 2020 dočká instalace nových prvků – od přístrojů na vnějším plášti až po malou přechodovou komoru Bishop. Na co se nejvíc těšíte Vy?
Já osobně se těším na další bezproblémový rok provozu a využívání ISS. Přál bych si také, aby se co nejdříve stabilizovaly harmonogramy letů nových pilotovaných kosmických lodí a rotace posádek. I když se to nezdá, tyto (a nejenom tyto) přílety a odlety od ISS velmi narušují vědecký program a unikátní podmínky na palubě kosmické stanice. Samozřejmě, bez posádky by ISS nefungovala, ale pro fungující plánování experimentů je nutné dopředu vědět, co a kdo kdy přiletí nebo odletí od stanice.
Děkujeme za rozhovor
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1960/31744330428_c9450d92f9_k.jpg
https://www.emaratalyoum.com/…/image.jpg_gen/derivatives/original_640/image.jpg
https://upload.wikimedia.org/…ISS_for_Demo_Mission_1_%28cropped%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMZ2FxVW4AAytxW?format=jpg&name=large
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://i.imgur.com/VOq9Pqa.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1924/45566091032_296d7b1fc4_k.jpg
Díky za skvělý článek. Chtěl bych se jen zeptat, zda by nebylo možné položit prostřednictvím Kosmonautixu panu Václavíkovi jednu nebo dvě otázky, týkající se ISS. Odpovědi by jistě zajímaly i další čtenáře.
Michal Václavík běžně prochází diskuse na našem webu a odpovídá na dotazy. Takže stačí Vaši otázku napsat normálně do diskuse a je poměrně pravděpodobné, že se dočkáte odpovědí. 😉
Vdaka za clanok, ale zarazil ma posun modulu MLM Nauka. Zatial ma start naplanovany na 30.11.2020. Z akych zdrojov ste cerpali informacie o posune na 1H 2021?
Jelikož je Michal Václavík přímým účastníkem jednání, mívá přístup k informacím, které budou oficiální cestou zveřejněny až později.
Rogozin už připravuje půdu pro oficiální potvrzení dalšího odkladu https://tass.ru/kosmos/7353903
Nauka bohužel nebude asi nikdy. Rusové jen mlží. Zřejmě je ve stavu který je neletový a není dost peněz aby to ho do letového stavu dostali. Navíc ani není dost vědeckého programu pro tento modul.
Jsem toho samého názoru. Bohužel v mentalitě Rusů je zakódováno nikdy nepřiznat porážku nebo neúspěch a proto budou raději odkládat termín pro Nauku donekonečna, než aby přiznali, že v Nauka prostě nikdy nebude a že selhali. Jak se říká, slibem neurazíš. Nicméně z toho, jakou roli Rusové dostali na stanici Gateway u Měsíce je jasné, že tuto jejich taktiku už dávno v NASA prokoukli.
Dobry den, jak to vypadá s délkou/prodloužením pobytu astronautů u mise DM-2? Byla možnost prodloužení na “plnohodnotnou” misi, ale nikde jsem nenašel nějaké oficiální rozhodnutí. Děkuji
V článku se o tom píše. A oficiální rozhodnutí nejspíš nepřijde dříve, než bude znám datum startu.
Osobně jsem moc rád, že někdo řekl na plnou pusu, že bude dobré zopakovat Boe-OFT. Ano, bude to určitě znamenat náklady navíc.
Mimochodem, asi to bude znamenat vyrobení nové kapsle pro posádku spolu s realokací těch existujících. Tím myslím že ta pro první pilotovaný let se přesune na druhý OFT a ta na druhý let půjde pro první, až se vyrobí. Ale tady bych si dovolil souhlasit s NASA, v první řadě jde o bezpečnost a až v druhé řadě o peníze.
Jinak moc bych chtěl poděkovat panu Václavíkovi za zajímavé informace a Dušanovi za rozhovor s ním.
Já se přidávám k poděkování Michalovi, protože v tomhle případě jsem si na něj vymyslel šibeniční termín. Dopoledne jsem se ho zeptal, zda by měl čas a chuť udělat rozhovor, který by vyšel zítra. Klobouk dolů za jeho vstřícnost a flexibilitu.
Ačkoli Starliner v posledním letu zjevně neuspěl, tak bych na základě toho co bylo zveřejněno do toho lidi posadil. Tedy za předpokladu, že problém byl pouze v SW.
Zdůvodnění:
– loď a nosič prokázali schopnost dosáhnout LEO i za ztížených podmínek
– loď i nosič prokázali schopnost přistát z LEO na určeném místě i za ztížených podmínek
– problémy s sw by byla s největší pravděpodobností vyřešeny náhradním řešením dosažitelným posádkouu uvnitř lodi
– nevyzkoušené stykování s ISS by mohlo být vyzkoušeno s posádkou uvnitř Starlineru. V případě problémů by došlo k přerušení a již vyzkouešenému přistání na Zemi.
– poslední let Starlineru nevykázal nebezpečnost pro lidskou posádku
Můj názor. Vesmír se dobývá činy a ne stahováním kalhot daleko před brodem.
u druhého bodu zdůvodnění je navíc ta loď … prokletý CTRL+C & V
Cilem nebylo zkouset pilotovane pripojeni, ale nepilotovane pripojeni, jeho abort a opetovne priblizeni. Vis, kdyz se rusi hecnou pri letu s posadkou, ze se pripojovat proste nebude…. Ze to neni odzkousene..
I s posádkou se dá přece „odjet“ bezpilotní připojení.
Rusové hlavně ať nepřipojujou Nauku. Křáp kterýmu už komplet vypršela trvanlivost všeho. Viz problémy s uskladněnýma ruskýma motorama a zestárnutí materiálu i když jen ležel.
Já bych je po téhle zkušenosti klidně nechal udělat ještě jeden automatický let bez připojení k ISS. A pak teprve s připojením, a radši rovnou s posádkou.
Ten časovač to taky mohl podělat až před brzděním u ISS a mohli jsme teď mít nejdražší vrak, co kdy lidstvo poslalo do vesmíru.
Podle informací, které jsou k dispozici se Vámi popisovaná možnost selhání časovače u ISS zřejmě stát nemůže. On měl z nějakého důvodu špatně synchronizovaný čas. A to se projeví jen na začátku.
Bez ohledu na jakékoli další informace, pokud někdo spáchá takovouhle neuvěřitelnou botu v tak primitivní věci, nedivil bych se vůbec ničemu.
Ale i Vy jste koukám pro jistotu použil „zřejmě stát nemůže“. 🙂
V technice není nikdy nic stoprocentní, ale tady se ta pravděpodobnost zřejmě limitně blíží nule.
Ja bych to udelal jednoduse 🙂 Tedy pokud to neni jasne dane smlouvou.
Vzal bych ty 3 astronauty co v tom maji letet, k tomu pridal dalsi posadky co jsou naplanovane a zname uz ted vcetne nahradniku.
At anonymne hlasuji zda by do toho vlezli nebo ne. Kdyz se najde byt jen jeden listek s NE tak opakovat. Pokud jsou vsichni spokojeni s tim letet a veri tomu, pak neni o cem, jsou to jejich zivoty, ne nejakych reditelu.
Faktem je ze pred 50 lety lide sedali do hodne neodzkousenych veci 🙂
Tak dobré by ji bylo zopakovat určitě, ale otázka spíš zní, zda je to nutné. Když jsem četl poletové vyjádření Bridensteina, tak mi připadalo, že on s opakováním bezpilotního letu moc nepočítá. Ale směrodatné to samozřejmě teď není, má se rozhodnout po pečlivém zhodnocení všech dat, které bude hotové během ledna.
Proč Starliner přistává na vacích. Rusi už dlouho přistávají v konečné fázi pomocí raketových brzdících motorů. Podle mne je přece nejsnadnější cesta právě tyto raketové motory, které jsou na TPH a jsou jednoúčelové a jednorázové, malé a léta prověřené např. při shozu tanků a obrněné techniky z letadel či podobně při katapultáži u vojenských letadel. Vaky mi připadají docela těžkopádné. Jaké jsou tedy klady a zápory?
Děkuji Jirka
Vaky by podle dostupných informací měly nabídnout měkčí přistání.
No jo, ale kde je to psáno? Při rychlosti cca 24 km/h si nejsem jistý, jestli je vak lepší a ekonomičtější řešení než malé raketové motorky. Výhodu já osobně vidím jen v přistání na nerovném či hrbolatém terénu, což asi poušť zrovna není. Zajímá mne nějaký odkaz nebo profi názor. Děkuji.
Prohledal jsem hodně stránek, ale nikde jsem nenašel, proč se návrháři rozhodli pro toto řešení, odlišné od ruského, které je odzkoušeno a používáno. Zřejmě je to tajemství ….
Zase na druhou stranu si myslím, že není potřeba „kopírovat“ vše jen proto, že se to již dlouho používá a je to ozkoušené. Inovace jsou nezbytné.
V případě sedání na vaky nedojde ke kotrmelci jako udělá sojuz když jeden z motoru selže.
Zase ale ty rakety by možná šly použít jako nouzové retrorakety..
tak moze zlyhat aj niektory vak a potom tiez moze prist k nejakemu kotrmelci
Jinak samozřejmě moc děkuji za odpověď.
Rádo se stalo, ale odkaz ani profi názor bohužel nemám.
Já jsem na youtube našel alespoň odkazy, že Rusové používají oba dva způsoby. Tudíž na těch vacích opravdu něco bude:
https://www.youtube.com/watch?v=A-NXEksMDbE
Zde nekvalitní video – na konci:
https://www.youtube.com/watch?v=DjbCNIfVudQ
Zde je asi vidět konkrétní nevýhoda – podle mne nutnost jednoho velkého padáku, čímž po přistání vítr s modulem pěkně cloumá (cca po 3 tí minutě videa):
https://www.youtube.com/watch?v=hFgV2KW3crw
Jedna nevýhoda raketových motorků je to, že mohou zapálit okolní vegetaci, což se už i v minulosti stalo.
Budou 4 výstupy na opravu AMS stačit? V plánu jich bylo přeci pět.
A co výměna baterií? Kdy se obnoví?
Pokusím se zde zeptat, a to buď pana Václavíka, nebo snad někoho i jiného, kdo má excelentní znalosti o ISS. Předčassem byl zrušen projekt instalace motorů VASIMR na ISS. Oficiální odůvodnění bylo dosti nekonkrétní, spekulací o důvodech mnoho. Osobně si myslím, že hrály roli i velmi staré akumulátory stanice, ale to už není podstatné. Nadále se tedy navyšuje dráha poněkud prehistorickými prostředky, ale chápu, že to má i výhody (využije se mj. palivová rezerva Progresů, která by jinak přišla nazmar).
Můj dotaz tedy míří k tomu, proč ISS nemá ani neplánuje mít nějaký iontový pohon. Odhaduji, že na kompenzaci tření by stačil nějaký osvědčený kousek ze sériově vyráběných satelitů. Odběr by byl snesitelný, a mikrogravitace by tím neutrpěla – spíše naopak. A nakonec, ačkoli to není právě veselý argument, deorbitace tohoto kolosu jednou také spotřebuje hodně paliva.
Ad kosmonautické povídky: ISS je modulární, proč se prostě nepřidají další moduly a staré odhodí, takhle by se dala udržet relativně neomezeně…
To je hezká představa. V realitě rusové nejsou schopni dodělat Nauku, američani se pořád ještě učí na ISS jen doletět. I výměna baterií je komplikovaný problém. A vy na ně rovnou s náhradou celých modulů.
Navíc se teď poletí k Měsíci. Tedy pardon, na Měsíc. Nebo obojí? Velká sláva to bude, první žena tak. Tedy aspoň do přespříštích voleb.