Máme tu nedělní oběd, tedy ideální čas pořádně se nacpat kosmonautikou. V pravidelném souhrnu kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, se tentokrát podíváme na dvojici čínských startů, které dělily jen tři hodiny. Nevynecháme však dění ani na Mezinárodní kosmické stanici, či si ukážeme pěkné fotografie z posledního startu Falconu 9. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dva čínské starty v jeden den
Jen tři hodiny dělily ve středu 13. listopadu dva čínské starty. Každý start probíhal z jiného kosmodromu a jiným typem rakety. Není úplně jednoduché sehnat informace o nákladech a v případě startu rakety Kuaizhou 1A ani o samotné raketě, přesto je známo několik zajímavých skutečností, které naleznete níže. Jedním z nákladů byla pozorovací „komerční“ družice Jilin-1 Gaofen-2A a druhým neurčená zpravodajská družice.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Oba starty původně nebyly plánovány na jeden den, nicméně kvůli neuveřejněným technickým obtížím byl před měsícem odsunut start malé čtyřstupňové rakety Kuaizhou 1A. Oba starty se tak sešly v jeden den náhodně. Startovalo se ze dvou kosmodromů na severu Číny. Kuaizhou 1A je raketa poháněné tuhými palivy a vychází zřejmě z některé z čínských balistických střel. Je schopná vynést až 300 kilogramů na LEO. Druhá raketa je větší kapalinová CZ-6, která je schopná vynést až jednu tunu na LEO.
Kuaizhou 1A vynášela „komerční“ družici pro pozorování Země, kterou vyvinula a postavila společnost Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd., komerční oddělení čínské akademie věd. Proto máme to slovíčko komerční v uvozovkách. Optika byla vyvinuta v Changchunském institutu optiky, jemné mechaniky a fyziky v Changchunu. Vynášená družice je už čtrnáctou družicí konstelace firmy Guang zaměřené na snímkování a natáčení Země ve vysokém rozlišení.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Družice konstelace firmy Guang jsou určeny ke shromažďování videa a snímků ve vysokém rozlišení a to jednak barevně ale také multispektrálně. Data jsou poskytována čínské armádě, civilním agenturám a také komerčním uživatelům. Jilin-1 obíhá na polární dráze ve výšce 535 kilometrů. Maximální rozlišení pořízených snímků je 0,76 metru na pixel. Multispektrální snímky pak dosahují rozlišení 3,1 metru na pixel. Šířka pořizovaných záběrů je pak zhruba 40 kilometrů. Snímky jsou online přenášeny k pozemním stanicím rychlostí 1,8 Gbit/s.
Celá síť Chang Guang by měla být plně dokončena v roce 2030, kdy bude na oběžné dráze 137 družic (V roce 2020 jich bude 60), které budou poskytovat online snímky z každého místa na Zemi. Aktualizace každého možného místa na povrchu bude možná každých deset minut. Každých deset minut totiž bude nad daným místem prolétat některá z družic.
Jako druhý start ve středu vylétla raketa CZ-6, která startovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüanv provincii Shanxi v severní Číně. Kolem nákladu není úplně jasno, ale raketa zamířila na jihovýchod a podle pozdějšího prohlášení oficiální čínské tiskové agentury, vynesla pět družic Ningxia 1. Družice se dle této zprávy mají zaměřit na detekci pro dálkový průzkum. Zpráva také uvádí, že těchto pět družic je součástí komerčního družicového projektu společnosti Ningxia.
Další zprávy odhalily, že družice byly vyrobeny firmou DFH Satellite Co. Ltd., která se v Číně zaměřuje na výrobu speciálních platforem pro malé družice v rámci státního leteckého a kosmického aparátu. Podle všeho se tedy zdá, že družice jsou určené ke zpravodajsky výzvědné činnosti.
Kosmický přehled týdne:
Na začátku týdne vynesl Falcon 9 prvních šedesát operačních družic konstelace Starlink. Start byl zajímavý jednak tím, že vůbec poprvé letěl jeden stupeň už na čtvrtou misi, ale zajímavé bylo také to, že aerodynamický kryt byl poprvé znovupoužitý a pocházel z mise Arabsat-6A, při které kryty přistály měkce na mořskou hladinu. Při tomto startu jsme se však kvůli počasí v přistávací oblasti nedočkali pokusu o zachycení obou polovin krytu do sítí lodí. Níže naleznete fotografie ze samotného startu, i přivezení čtyřikrát použitého prvního stupně zpět do přístavu na Floridě.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Planetka 2014 MU69, kterou prvního ledna 2019 navštívila sonda New Horizons, má nyní oficiální jméno. Možná jste o ní už slyšeli jako o Ultima Thule, ale to bylo od počátku jméno dočasné, než bude schváleno nové, oficiální. Nově se tento vzdálený objekt nazývá Arrokoth, což v řeči původních obyvatel Virginie znamená Nebe.
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Evropský astronaut Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan provedli v pátek 15. listopadu první z řady kosmických vycházek, jejichž úkolem je oprava přístroje AMS-02, který ovšem nebyl konstruován na opravy v kosmickém prostoru astronauty. Vycházka skončila úspěšným splněným všech plánovaných úkolů a navíc i některých úkolů plánovaných až na druhou EVA. Krom celkové složitosti operací, které budou astronauti u přístroje provádět, to bude také vůbec poprvé, kdy dojde na propojování trubek určených na transport tekutiny. Vycházka trvala 6 hodin a 39 minut. Záznam celé vycházky si můžete prohlédnout zde.
Posádka Mezinárodní kosmické stanice si připomněla padesáté výročí od startu druhé lunární mise Apollo 12 opravdu stylově. Oblékli se do oblečení připomínající oděvy pracovníků řídicího centra v Houstonu z doby konání výpravy Apollo 12. Jessica Meir má dokonce i logaritmické pravítko.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přehled z Kosmonautixu:
Na serveru Kosmonautix se můžete každý den těšit na minimálně dva články o kosmonautice denně. Na tomto místě v Kosmotýdeníku si pak všechny vydané články uplynulého týdne shrneme. Začali jsme velkolepě, startem Falconu 9, který vynesl první operační dávku družic konstelace Starlink. Start jsme vysílali Živě a česky. Informovali jsme vás také o nabídce firmy Boeing pro NASA, která zahrnuje lunární modul, který bude využívat raketu SLS. Evropská sonda Proba 2, která pozoruje Slunce, oslavila deset let. V úterý vyšel další díl oblíbeného seriálu Svět nad planetou. Objevila se další zpráva o ruském vědeckém modulu Nauka. Jeho start bude možná o pár měsíců odložen, ale už se začínají hýbat přípravy na ISS. Připravili jsme pro vás také článek, který vám pomůže udělat Vánoce tak trošku kosmické. Zajímavý je také vývoj kolem projektu OneWeb. Start jejich družic pomocí rakety Sojuz byl odložen. V těchto dnech slavíme padesáté výročí od startu mise Apollo 12. Tato výprava nabrala zajímavý vývoj hned pár sekund po startu, kdy do Saturnu 5 udeřil blesk. Japonská sonda Hayabusa 2 po dvou (snad úspěšných) odběrech regolitu z Ryugu, opouští tuto planetku a začíná její cesta zpět k Zemi. Nečekané zprávy dorazily od vozítka Curiosity z Marsu. Zdá se, že atmosféra Marsu je doplňována o kyslík. Živě jsme mohli sledovat první ze série EVA, jejichž úkolem je oprava přístroje ASM-02. Podívali jsme se také na první várku dat, která dorazila ze sondy PSP. Na závěr jsme se podívali na vývoz druhé nejsilnější rakety současnosti – Delta IV Heavy.
Snímek týdne:
SpaceX úspěšně provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon. Jednalo se o opakování nezdařené zkoušky z jara letošního roku, kdy Crew Dragon při zkoušce explodoval. Příčina havárie byla detekována, motory SuperDraco prodělaly změnu v konstrukci. Tato změna je sice připravila o znovupoužitelnost v rámci jednoho letu, nicméně poté, co bylo zrušeno motorické přistávání Crew Dragonu není jejich znovupoužitelnost potřeba. Nyní již test proběhl dle očekávání. SpaceX tak může přikročit k testu úniku lodi za letu rakety, který by snad měl proběhnout v prosinci a pokud ten dopadne dobře, má společnost otevřenou cestu k prvnímu pilotovanému letu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
A jako malý bonus nabízíme dvě skvělé fotografie z tohoto Twittrového účtu, které zobrazují aktuální stav na Boca Chica, kde SpaceX připravuje první exemplář lodě Starship.
Zdroj: https://twitter.com/BocaChicaGal/
Zdroj: https://twitter.com/BocaChicaGal/
Video týdne:
Ve videu týdne se netradičně podíváme do vod astronomie, ale kosmonautika v nich hraje velkou roli. Sluneční observatoř – americká sonda SDO nasnímala sekvenci snímků, které ukazují přechod Merkuru přes sluneční disk z perspektivy opravdu kosmické. Navíc si přechod můžete užít hned v několika spektrech.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/johnkrausphotos/status/1193969645176446978/photo/1
https://www.flickr.com/photos/spacex/49051477088/in/photostream/
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/10/NSF-2019-10-29-03-23-09-348.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/11/138551735_15736348445141n.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/11/138552029_15736445332671n.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EJWitI5W4AItBOB?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EJHVDz4WwAQK_qu?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EJanO-CXsAQ5Oxp.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EJdlyN4XsAAnbUy?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EJamvXoXUAITgAy.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EJdly2vW4AEm9Ns?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…0f9884752b113a5585fde3da32cbd876&oe=5E8B8707
https://blogs.nasa.gov/…alpha-magnetic-spectrometer-on-new-nasa-tv-2-media-_wa.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/EJSWeNzVUAANQ34.jpeg
Ohledně přejmenované planetky bych navrhoval držet se starého a známého jména Ultima Thule, i když to Arrokoth zní docela zajímavě 🙂
Od začátku se říkalo, že je to jen dočasné pojmenování, aby se nemuselo používat její kódové označení. Bylo jasné, že ke změně názvu na oficiální jednou dojde. 😉
Ak Falconu 9 vysadí 1 motor myslím že sa nejedná o tragédiu, zvyšnú prácu a palivo si rozdelia ostatné motory. Pri 4. štarte toho istého 1. stupňa sa šanca, že motor vysadí zrejme zvyšuje. Je známy počet doposiaľ zlyhaných motorov? Pri opakovanom pristáti – reentry burn, landing burn – sa vždy používajú tie isté motory, alebo naštartujú tie menej použité?
Motory se nemění, takže se používají stále ty samé. Technice, která již jednou letěla se začíná říct, že je letem prověřená, což značí zvyšující se důvěru vůči těmto kusům techniky. Pokud bychom počítali selhání motorů, tak kromě Vámi zmíněného prvního operačního startu s lodí Dragon k ISS, tak mne napadá už jen selhání vektorovacího systému trysky centrálního motoru centrálního stupně třetího Falconu Heavy před přistávacím zážehem na mořskou plošinu. Tam šlo o novou techniku, ale průchod atmosférou byl příliš náročný a poškodil vektorovací systém. Jinak si na žádné selhání motoru Merlin nevzpomínám.
Tyto motory jsou velmi slušná práce:
„Běžné“ motory uvažované na jeden let se stavěly s životností několik minut.
Pokud si pamatuji, tak největší životnost se uvažovala u SSME (hlavní motory raketoplánu) a to asi 20 hodin s vydatnou údržbou.
Zatím jsem to nikde nečetl, ale se vším tím testováním a opakovanými lety se Merliny taky dostanou do životnosti v hodinách a určitě s menší potřebou údržby.
Uvidíme, jaké budou v tomhle směru Raptory – motor s uzavřeným cyklem a čerpadla dostanou víc zabrat…
Plánuje se (aspoň teoreticky) možnost, že by se motory superdraco mohly nouzově použít při selhání padákového systému?
Navržené na to jsou, teď jen, jak jsou na tom se software.
Máte to přímo v článku:
„motory SuperDraco prodělaly změnu v konstrukci. Tato změna je sice připravila o znovupoužitelnost v rámci jednoho letu, nicméně poté, co bylo zrušeno motorické přistávání Crew Dragonu není jejich znovupoužitelnost potřeba.“
Z článku to ale nevyplývá. Za normální situace se přece vůbec nepoužijí.
V rámci jednoho letu by tedy mohly být použity buď pro únik od rakety (na což jsou teď plánovány), nebo (teoreticky) na nouzové přistání, pokud by se Dragon vracel u oběžné dráhy.
Mluvíte mi z duše. Zastávám naprosto stejný názor. Bylo by nelogické takto systém Superdraco motorů nevyužít pro případ selhání padáků, jakkoliv nepravděpodobný. Nota bene u Spacex, kteří většinou takto přemýšlejí. Navíc mají reálnou zkušenost – u mise CRS-7, po explozi 2. stupně Falconu 9, bylo s největší pravděpodobností možné, aby Dragon prostě využil systému RCS pro orientaci, vytáhl padáky a přistál. Nikoho to však před nehodou nenapadlo, proto chyběl potřebný kód v řídícím sw. Nemyslím, že by dělali stejnou chybu dvakrát.
To je sice všechno pravda, ale jen v případě, že by ta implementace závisela od SpaceX. Ale když zákazník řekne „motorické přistávání nechci“, tak to tam prostě nebude.
Bavíme se o záložním systému, nikoliv primárním. NASA také nebude jediný zákazník pro Crew Dragon.