Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.

NASA představila plán komercionalizace LEO

Již dříve oznámila administrativa prezidenta Donalda Trumpa, že by ráda ukončila státní financování Mezinárodní kosmické stanice po roce 2025. S tím, že do té doby by měla stanice naběhnout na komerční režim a soukromý sektor by měl její možnosti využít a následně její provoz také financovat. Stanice má dle prognóz bezpečně fungovat minimálně do roku 2028, nicméně smlouvy jsou nyní uzavřené do roku 2024. Je to také sotva pár měsíců, co byl ohlášen návrat amerických astronautů na Měsíc a vznik projektu Artemis. NASA však plány misí Artemis nemá plně finančně zastřešené a předání ISS a následná komercionalizace celé nízké oběžné dráhy, by agentuře mohla uvolnit ruce. Také jí nějaké finance mohou rovnou přijít z poskytování komerčních služeb na ISS již v příštích letech. NASA vzhledem k této situaci v pátek oznámila pětibodový plán pro tyto aktivity.

Zmíněný pětibodový plán zavazuje NASA k tomu, aby vyvinula technologie a postupy, které umožní volný pobyt na nízké oběžné dráze, na Mezinárodní vesmírné stanici, poskytne zájemcům vědecké vybavení, nebo připraví půdu pro komerční výrobu přímo ve vesmíru. Dále se pak plán zaměřuje na průběžnou stimulaci komerčního trhu tak, aby zájem o využívání kosmického prostoru pro komerční aktivity sám postupně rostl a byl udržitelný – jinak řečeno, aby se všem vyplatil.

Příjmy z využití Mezinárodní kosmické stanice pro komerční účely mají pak postupně krýt náklady na její provoz a tím uvolnit finance na plánovaný návrat na Měsíc, v rámci kterého NASA plánuje vyslat na Měsíc první ženu a dalšího muže. „Oslovujeme postupně soukromý sektor, abychom zjistili, zda dokáže využít ekonomický potenciál vesmíru,“ řekl Bill Gerstenmaier, ředitel kosmických operací NASA. „Jedná se o významný krok pro celou NASA, který bude přínosný pro americkou ekonomiku i pro americké občany. Komercializace nízkých oběžných drah umožní NASA soustředit zdroje na vyslání první ženy a dalšího muže na Měsíc do roku 2024 a také vytváření první fáze udržitelné a dlouhodobé přítomnosti lidí u Měsíce a přípravu projektu letu k Marsu.“

Dle dalších vyjádření NASA také zjistila, že v současnosti je již dostatečně vysoká poptávka komerčních astronautů, kteří nespadají pod NASA a kteří by případný pobyt na ISS využili. Navíc se postupně uvádí do provozu soukromé lodě společností SpaceX a Boeing, které by měly zajistit dopravu a také vlastní ceny za vynesení takových zájemců. NASA se pak postará hlavně o ubytování a přípravu prostředků a možností, které budou noví „turisté“ moci na ISS využít. Aktuálně se pracuje s cestami na ISS do třiceti dnů. Slovo turisté je v textu v uvozovkách schválně. Dostaneme se k tomu později.

Dále NASA plánuje, že přenechá až 90 pracovních hodin v rámci aktuálních misí svých astronautů pro komerční aktivity, které si u nich budou moci objednat firmy a zájemci na Zemi a které pak astronauti využijí pro práci na komerčních projektech na vědeckých zařízeních ISS. Společně s tímto plánem se také počítá s možností vynesení až 175 kilogramů nákladu pro tyto aktivity v rámci jedné mise.

NASA však neplánuje, že by navázala na již existujících osm kosmických turistů, kteří na stanici pobývali v letech 2001 – 2009 a které na průměrných osm dní dopravovalo na ISS Rusko. Naopak se chce soustředit na komerční výzkumné a výrobní zakázky, popřípadě mise s biologickým přesahem. V každém případě bude pobyt na stanici levnější, než u zmíněných osmi předešlých turistů. Agentura plánuje účtovat 11 250 dolarů za komerční využití stávajícího člena posádky za den, popřípadě 22 500 USD na den pro plnohodnotného člena posádky – komerčního, včetně pokrytí nákladů na spotřebu vzduchu a vody. Datové spojení se bude účtovat za 50 dolarů za gigabajt. Celkové náklady by představovaly přibližně 35 000 USD za den, nebo více než 1 milion dolarů pro plnou 30 denní návštěvu. Tyto ceny nezahrnují dopravu na a ze stanice. „Každých šest měsíců budeme přehodnocovat ceny,“ řekl Jeff DeWit, finanční ředitel agentury NASA. „Pokud bude na stanici soukromý astronaut, bude platit za svou životní podporu, jídlo, vodu a spotřební materiál.“

Dopravu si případní komerční členové posádky zajistí u soukromých firem Boeing a SpaceX. Zatímco Rusové účtují více jak 80 milionů dolarů za jednoho astronauta NASA, cena u komerčních provozovatelů bude zcela na nich. Aktuálně je cena přivezení a odvezení jednoho amerického astronauta plánovaná na 58 milionů dolarů pro NASA. Jaké ceny si určí soukromí dopravci pro soukromé členy posádky, bude již zcela na zmíněných firmách. Případní zájemci si pak i sami obstarají smlouvu mezi nimi a soukromou společností, která je na stanici vynese. NASA pak dostane požadavky, jaké vybavení by rádi využili a kolik hodin budou potřebovat součinnosti od astronautů NASA.

Ne každý však může tyto služby využít. Například běžné turisty, kteří poletí jen za zážitkem, NASA podporovat nemůže. Dokumenty a pravidla agentury říkají, že všechny aktivity musí mít vědecký, výrobní či výzkumný plán a musí být spojeny s probíhajícími výzkumy na ISS, či mít výrazný vědecký přesah. To samé pak platí i pro využití astronautů NASA. Jejich služby budou moct být využity pro: „Koordinované, plánované a refundovatelné komerční a marketingové aktivity splňující požadavky vládní etiky a pravidla agentury NASA na palubě stanice,“ uvedla agentura během konference.

NASA se také postará o přípravu soukromých dopravců na stanici, aby zvládly všechny bezpečnostní a provozní pravidla tak, aby tento plán byl bezpečně splnitelný. Bude kontrolovat dodržování bezpečnostní procedur a dohlížet nad výběrem případných zájemců.

Kosmický přehled týdne:

Portál Windy.com implementoval informace o kvalitě ovzduší po celém světě, které poskytuje evropská organizace Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) – Copernicus má na starosti například evropské environmentální družice Sentinel. Nyní tak máte k dispozici údaje o koncentraci oxidu dusičitého, drobných pevných částic (PM2.5, Aerosol) a stavu ozonové vrstvy. Nicméně pokud kliknete na „více vrstev“, budete moci prozkoumat opravdu hodně dalších údajů. Doporučujeme si na tuto mapku vyhradit alespoň dvacet minut.

Japonská sonda Hayabusa 2 je u planetky Ryugu již téměř rok a v únoru provedla první odběr vzorků z povrchu tohoto tělesa. Původně bylo naplánováno, že se provedou celkem tři odběry, nicméně se nyní zdá, že dojde jen ke dvěma a i ten druhý, který se právě chystá, je dle některých členů týmu mise rizikový. Na vině je velmi nečekaně kamenitý povrch planetky. Odběr proběhne z kráteru, který vytvořila sonda vysláním vlastního projektilu. Sondě se nyní také podařilo umístit navigační terčík na povrch. To je důležitý krok k úspěšnému odběru. O umístění terčíku se sonda pokusila již v polovině května, ale kvůli nesprávně pracujícímu laserovému výškoměru sonda v padesáti metrech nad povrchem sestup ukončila. Pokud se odběr povede, získá sonda materiál, který se až do nárazu impaktoru nacházel skryt komickému záření a zachovává si tak původní složení.

NASA a americký prezident si vyměnili tweety, které hovořily o tom, jak má NASA prezentovat její další plány. Dle tweetu Donalda Trumpa, by NASA neměla mluvit o návratu na Měsíc, kde USA byly již před 50 lety, ale o dlouhodobějším a ambicióznějším cíli, kterým je Mars a kteréhož je součástí i Měsíc. Administrátor NASA Jim Bridenstine pak reagoval tweetem, že NASA se samozřejmě na Mars také zaměřuje a že zůstává jejím dlouhodobým cílem. Upozornil také na probíhající marsovské mise na povrchu planety i na jejích oběžných drahách. Uvnitř komunikace se zřejmě skrývá snaha některých skupin uvnitř NASA soustředit se více na výzkum a využití Měsíce před tím, než se agentura více zaměří na Mars.

Přehled z Kosmonautixu:

Zde již tradičně naleznete souhrn článků, které vyšly na portálu Kosmonautix.cz. Dva články o kosmonautice denně jsou porcí, kterou vám servírujeme z vesmíru. Pojďme se do ní zakousnout. Začali jsme pozitivní zprávou o dalekohledu Jamese Webba, který prošel důležitou zkouškou. NASA vybrala hned tři firmy, které mají v následujících letech dopravit vědecké přístroje a náklady na povrch Měsíce. Americká sonda Juno, která stále obíhá největší planetu sluneční soustavy, objevila změny magnetického pole Jupiteru. Úterý vám již tradičně zpříjemnil další díl seriálu Svět nad planetou. Společnost Bigelow Aerospace, která je známá výrobou nafukovacích kosmických modulů, představila model malé měsíční základny s nafukovacím modulem zvaný First Base. V rámci návratu na Měsíc NASA plánuje, že při misích Artemis stane na povrchu první žena. Kdo by jí mohl být? Telekomunikační družice Jamal 601 letěla do vesmíru 30. května na raketě Proton-M z Bajkonuru a následně ji potkaly problémy s motorem. Nyní je však již situace vyřešena. Evropa se pomalu připravuje na první start vylepšené verze rakety Vega, která nese označení Vega-C. Připravované americké vozítko pro Mars, které k rudé planetě zamíří v roce 2020, dostalo kamery s vysokým rozlišením. Čína provedla vizuálně i technicky velmi zajímavý start z plovoucí plošiny. V laboratořích JPL se pomalu rodí vozítko Mars Rover 2020, jeho stavbu nyní můžete ve vysokém rozlišené sledovat živě. NASA se také připravuje na důležitý krok v programu SLS-Orion. Loď Orion se totiž pomalu ale jistě připravuje ke startu, při kterém dojde k testu záchranného systému lodi. Na závěr jsme se podívali na přípravy na závěrečný start středně těžké rakety Delta IV.

Snímek týdne:

Objevila se fotografie z první dokončené poloviny aerodynamického krytu pro novou připravovanou evropskou raketu Ariane 6. Na přiloženém snímku můžete spatřit, jak velký ten kryt je. První start rakety je plánován na rok 2021.

Video týdne:

Ve videu týdne vás přesměrujeme na Twitter, kde Virgin Orbit představila pěkné video z letové zkoušky jejího letadla, kde v podvěsu byl umístěn testovací nosič Launcher One. Později by takto mělo probíhat posílání menších nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

https://twitter.com/Virgin_Orbit/status/1137134593444798465

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://amp.businessinsider.com/images/5cfab04611e20534914af6c9-1536-768.png
https://images.newscientist.com/wp-content/uploads/2019/04/05161517/iss056e097421.jpg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/08/starliner-crewdragon-Aug2018-879×485.jpg
https://www.thesun.co.uk/wp-content/uploads/2019/06/NINTCHDBPICT000493896628.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/06/48019643938_5c0831181d_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D8YFzrCW4AAq41e.jpg:large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/06/D8S13F1V4AA_7_H.jpeg