Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Velké plány s lodí Cygnus

Ačkoli tak nějak obecně panuje představa, že soukromá zásobovací loď Cygnus, je ta jednodušší a méně zajímavá v porovnání se zásobovacím Dragonem od SpaceX, tak se možná tento pohled po aktuální misi Cygnus NG-11 výrazně změní. Loď má sice standardní primární misi, při které doručí náklad na Mezinárodní vesmírnou stanici, ale jinak je obohacena o několik technologických novinek a po odpojení od stanice ji čeká minimálně rok dlouhá mise na oběžné dráze. Proč to všechno? Odpověď je jednoduchá. I připravovaná stanice u Měsíce by měla být zásobována a provozovatel lodi Cygnus věří, že by to loď mohla zvládnout.

Sedmnáctého dubna ve 22:45 SELČ úspěšně odstartovala americká soukromá raketa Antares 230 s ruskými motory RD-181 a vynesla automatickou zásobovací loď Cygnus NG-11. Pro firmu Northrop Grumman, která nyní rakety Antares a lodě Cygnus provozuje, započala jedna z nejdůležitějších a nejkomplikovanějších misí. Zde si můžete pustit Živě a česky komentovaný záznam startu. Devatenáctého dubna doletěla loď k ISS, kde byla chycena robotickou paží a společně s 3 162 kilogramů vážícím nákladem připojena ke stanici. Doposud tedy mise probíhá zcela standardně. Tak bude probíhat až do odpojení, které přijde za přibližně jeden měsíc. Při běžné misi by loď byla naplněna odpadem a čekal by jí krátký let do atmosféry, kde by i s odpadem shořela. Tentokrát odpad sice také poveze, ale na oběžné dráze si pobude delší dobu.

První a hlavní vylepšení lodi je, že je to první exemplář, který je osazen čtyřmi gyroskopy, které budou pomáhat s orientací lodě a jejím natáčením v prostoru. Díky tomu loď výrazně šetří omezené zásoby paliva a dokáže být v operačním módu mnohem delší dobu. Gyroskopy jsou umístěné v přístrojové sekci lodě a jsou ukryty v krabičce o hraně 43 centimetrů. Jsou kompaktní a mají poměrně nízkou spotřebu energie. Právě gyroskopy umožní výrazné prodloužení celé mise. Ta může trvat jeden rok, ale jak uvedl Frank DeMauro, viceprezident a generální ředitel divize vesmírných systémů společnosti Northrop Grumman, vše záleží na tom, jak rychle se podaří splnit všechny připravené inženýrské úkoly. Doba se tak může o něco zkrátit, ale také prodloužit.

„Chceme dosáhnout několika věcí,“ řekl DeMauro. „Nejdříve chceme vyzkoušet, jak kosmická loď pracuje s CMG (gyroskopy) a doložit, že naše platforma může používat CMG nejen na lodi Cygnus, ale i na dalších platformách Northrop Grumman.“

„Druhou věcí, kterou chceme prověřit, je ukázat, že nyní použitá letová elektronika může fungovat delší dobu ve vesmíru,“ řekl DeMauro. „Obvykle ji provozujeme několik měsíců, při běžné misi až čtyři měsíce v závislosti na tom, jak dlouho trvá daná mise. Tentokrát chceme testovat ještě delší dobu, po které by elektronika měla bezchybně pracovat, a také že systém řízení orientace a počítačové vybavení funguje tak, jak jsme očekávali. “

Samotné gyroskopy byly navrženy a postaveny firmou Honeywell, novou technologií, která umožnila výraznou miniaturizaci celého systému. Tato technologie má ambice, aby byla později použita i na budoucích menších družicích.

Northrop Grumman si dále chce vyzkoušet i komplikovanější řízení více misí. V říjnu totiž odstartuje loď Cygnus NG-12 a v té době bude stále ještě na oběžné dráze aktuální jedenáctka. Navíc firma chce loď Cygnus dále nabízet jako platformu pro provádění vědeckých experimentů. DeMauro například řekl, že samostatně letící loď Cygnus nabízí výrazně klidnější prostředí stavu mikrogravitace než ISS, kde posádka způsobuje vibrace. K lepšímu prostředí mikrogravitace ostatně přispějí i gyroskopy, které nepotřebují chvilkové impulsy klasických motorků, které prostředí výrazně narušují. „Myšlenka je, že pro budoucí mise můžeme připravit Cygnus tak, aby poté, co dokončí primární misi u ISS, se oddělila a s prodlouženou životností dále zůstala na oběžné dráze. Loď nabídneme buď vládním, nebo komerčním subjektům,“ řekl DeMauro v rozhovoru pro Spaceflight Now. „Chceme případným zájemcům dát dostatek času na oběžné dráze, který byl nebyl omezen případnou další misí další lodě. Schopnost odbavit dvě mise zároveň je pro nás proto kritická.“

Je nutné však doplnit, že stejně jako všechny mise lodi Cygnus, skončí i případné vědecké nástavby v ohnivém pekle vstupu do atmosféry, kdy loď není vybavena tepelným štítem a tudíž není schopná žádný experiment dopravit zpět na Zemi. To však není výrazná překážka pro případné experimenty, které proběhnou na oběžné dráze a výsledky budou poslány formou dat zpět na Zemi.

Dodejme ještě, že mise NG-11 je posledním letem Cygnusu v rámci první smlouvy Northrop Grumman o přepravě nákladu na ISS s NASA, která byla původně podepsána v roce 2008. Společnost nyní naváže na nový kontrakt Resupply Services – CRS-2, kde smlouva obsahuje nejméně šest dalších misí do roku 2024, počínaje misí NG-12 koncem tohoto roku.

Podívejme se ještě na vylepšení rakety Antares 230. Nově se již používá nový typ aerodynamického krytu, který umožňuje naložit kritický náklad i pouhých 24 hodin před startem. Nos krytu je možné odklopit a tím se dostat k nákladní lodi a naložit do ní náklad, který se třeba po delší době může znehodnotit. V rámci letu NG-11 byl také použit vylepšený navigační software rakety. Dále byla konstrukce rakety Antares zesílena, aby motory RD-181 mohly i v době maximálního dynamického namáhání jet naplno. Doposud se v době překročení této meze snižoval jejich tah až na 55%. Dále byla odstraněna přebytečná izolace z horního stupně Castor 30XL a aerodynamický kryt má nyní mnohem subtilnější konstrukci. Celá raketa má tak nyní vyšší nosnost, kterou je možné využít pro doručení většího množství nákladu. DeMauro k tomu dodal, že vyšší kapacita rakety Antares může být využita nejen pro doručení většího nákladu k ISS, ale v budoucnosti může posloužit i NASA v jejích plánech na stavbu malé stanice u Měsíce, kam by Cygnus mohl vozit zásoby. Raketa by samozřejmě musela ještě projít dalšími vylepšeními. „Myslíme si, že jsme na dobré cestě, abychom nabídli NASA osvědčenou, ale výrazně inovovanou nákladní loď třídy Cygnus, která poskytne všechny druhy služeb v cislunárním prostoru ať už jde o logistické služby, vědu, a dokonce i systémy dodávky energie a služby dodatečného pohonu. Z tohoto pohledu je Cygnus dobrým odrazovým můstkem,“ řekl DeMauro.

Na závěr se podívejte ještě na video ze startu Antaresu s lodí Cygnus, kde je krásně synchronizované video a pěkný zvuk motorů.

Kosmický přehled týdne:

Aktuálně: Při testovacím zážehu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon, který probíhal na standu poblíž floridské Landing Zone 1, došlo ze zatím neznámých důvodů k havárii, která zničila celou loď. Jednalo se o loď, která letěla v rámci mise DM-1 a měla být použit pro In-Flight abort test.

Včera ve 16:44 SELČ úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-3B, která vynesla další z družic globálního navigačního systému Beidou. Konkrétně byla vynesena družice Beidou-3IG.

Centrální stupeň Falconu Heavy z mise Arabsat 6A se bohužel po úspěšném přistání na plovoucí plošině převrhl, protože s lodí zmítaly velké vlny. K jeho zajištění nebylo možné použít robota, který sice byl na palubě, ale spodní část centrálního stupně Falconu Heavy neumožňuje jeho připojení. To by se mělo při následujících letech upravit. Na fotografiích níže se můžete podívat, jak část stupně, která zůstala na palubě, vypadá. Poškozené jsou i motory Merlin 1D.

Během solu 2376 vyfotografovalo na povrchu Marsu vozítko Curiosity zajímavý kámen, který bude pravděpodobně kovovým meteoritem.

Přehled z Kosmonautixu:

Zde již tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme za posledních sedm dní vydali. Začneme zprávou z České republiky, konkrétně od brněnské firmy SAB Aerospace, která vyrobila velmi zajímavý dispenzer určený pro raketu Vega. Podívali jsme se také na mírně netradiční využití kosmické techniky, kterou se dá například sledovat stav životního prostředí, či pytláctví slonů afrických. Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu. Ve dvacátém sedmém díle seriálu Svět na planetou jsme pokračovali v mapování dění na stanici Mir. První mise schopná zmapovat globální vzdušné proudění se jmenuje Aeolus a je na dobré cestě. Pozvali jsme vás také na dubnovou Kosmoschůzku. Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Jak se pozměnily v souvislosti s tímto plány stanice Gateway? Živě a česky jsme tento týden sledovali start soukromé rakety Antares 230, která vynesla zásobovací loď Cygnus NG-11. Druhým dílem jsme uzavřeli článek o tak trochu jiném raketovém motoru. Dva členové posádky ISS si střihnou delší takřka roční misi. Jednou z nich je i Christina Koch, která se díky tomu zapíše i do tabulky rekordů. Při tiskové konferenci 10. dubna DARPA oznámila, že se společnosti Vector, Vox Space a zatím utajená další společnost kvalifikovaly k účasti na soutěži “DARPA Launch Challenge”. Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci, a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů… Angara A3 však zůstane jen na papíře. Na závěr jsme se podívali na jeden malý, ale pro vědce stále přínosný teleskop WISE. Noc ze soboty na neděli rozhodně nebyla klidná. Na testovacím standu u Landing Zone 1 měl Crew Dragon závažnou anomálii.

Snímek týdne:

Ještě jednou se vrátíme k Cygnusu NG-11. Brady Kenniston totiž vyfotografoval níže přiložený perfektní snímek, na kterém vidíme práci motorů RD-181 na prvním stupni rakety Antares 230.

Video týdne:

Video tentokrát bude sice s anglickým komentářem, ale snímky, které v něm uvidíte, vás jistě zaujmou. Video pochází z přípravy druhé mise evropského astronauta, kterého čeká mise na ISS. V rámci přípravy na ní se ve videu dozvíte, jak se Luca Parmitano připravuje na opravu přístroje AMS-2, který je na ISS umístěn.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/TheFavoritist
https://pbs.twimg.com/media/D4ZPduDWwAE7_PU.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4egujhX4AUlwDO.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D4egwOEXkAA6gfY.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D4egvN6XkAYayh_.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D4eK9MtX4AIpJOO.jpg:large
http://www.midnightplanets.com/…/CR0_608430428PRC_F0751386CCAM05376L1.JPG
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/04/47580197362_6c96c6dd36_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/40659647513_000ebd78f2_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/32133694877_7857e50bf9_k-768×432.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/04/DSCN1927.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/D4TwU04WkAACj4i.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/nextstep-ng-concept_3.jpg