Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.

Dvojí měření říká: Na Marsu je metan

Detekce metanu v atmosféře Marsu je poslední roky hojně diskutované téma, které vždy rozvíří otázku, zda na Marsu je život, který je jedním ze zdrojů, jenž může metan do atmosféry Marsu doplňovat. Zatím se však podařilo vždy detekovat metan jen jedním vědeckým přístrojem. Tentokrát se však podařilo měření vozítka Curiosity potvrdit i druhý den měřením evropské sondy Mars Express z oběžné dráhy. Dvojí měření je samozřejmě mnohem vědecky cennější a eliminuje případné chyby.

Metan v atmosféře Marsu detekovala například evropská sonda Mars Express v roce 2004. Vždy se však jednalo o jednotlivá měření, která nebyla potvrzena měřením dalším. Metan se totiž v atmosféře Marsu vyskytuje nahodile a zdá se, že není kontinuálně doplňován. Jen jednou za čas dojde ke zvýšení koncentrace z nějakého zřejmě podpovrchového zdroje. Otázka, zda ten zdroj je organického původu, či se jedná o geologický proces, při kterém metan taktéž může vznikat (například přeměna olivínu), zatím nemůže být zodpovězena.

Ale zpět k aktuálnímu měření. V červnu roku 2013 zaznamenalo vozítko Curiosity v kráteru Gale nízkou koncentraci metanu. Mluvíme o šesti dílech metanu na miliardu jiných dílů atmosféry. O den později přelétala nad kráterem Gale evropská sonda Mars Express, která svým měřením metan v atmosféře nad kráterem potvrdila. Ta naměřila koncentraci 15 částic na miliardu ostatních. Významný objev samozřejmě ihned vyprodukoval spoustu otázek. Například jakého je metan původu, o jaké přesně molekuly metanu jde a odkud pochází. Na některé z nich nyní odpovídají výsledky podrobných studií.

Na Mars Express prováděl detekci přístroj Planetary Fourier Spectrometer (PFS). „Obecně se dá říct, že jsme vlastně nedetekovali žádný metan, kromě jednoho skutečně jednoznačného měření, které detekovalo asi 15 dílů metanu na miliardu, což se stalo jeden den poté, co vozítko Curiosity ohlásilo detekci asi šest dílů metanu na miliardu,“ řekl Marco Giuranna z Národního institutu pro astrofyziku – oddělení pro astrofyziku vesmíru a planetologii v Římě v Itálii a hlavní řešitel experimentu PFS. Právě on nyní na mezinárodní konferenci představil aktuální stav bádání těchto výsledků. „I když pár částic na miliardu obecně znamenají relativně malé množství, je to pro Mars poměrně zajímavý výsledek – naše měření odpovídá přibližně asi 46 tunám metanu, který se nacházel v objemu 49 000 kilometrů krychlových pozorovaným z oběžné dráhy během měření PFS.“

Dalších deset měření z oběžné dráhy potvrdilo, že stejně jako Curiosity již další koncentrace metanu naměřeny nebyly. Tím se potvrzuje periodické náhlé zvýšení obsahu metanu, který pak postupně zmizí a čeká na další okamžité doplnění. Tým vozítka Curiosity krátce po detekci metanu vyslovil domněnku, že se zdroj metanu nacházel přímo v kráteru Gale a to na sever od vozítka a to na základě měření směru větru. Aktuálně je však tato teorie vyvrácena právě díky práci evropských týmů.

„Naše nově prověřená data z Mars Expressu, pořízená jeden den poté, co metan zaznamenalo Curiosity, mění interpretaci, odkud pochází metan, zejména když do procesu započítáme globální cirkulaci celé atmosféry spolu s místními geologickými poměry,“ dodává Marco. „Na základě geologických důkazů a množství metanu, které jsme změřili, si myslíme, že zdroj pravděpodobně nebude přímo v kráteru.“

Marco a jeho kolegové provedli dvě nezávislé analýzy, které pracovaly s různými zdrojovými místy metanu a rozdělili širokou oblast kolem kráteru Gale do sítě o velikosti 250 × 250 kilometrů. V jedné studii spolupracovníci z Královského belgického institutu pro kosmickou aeronomii v Bruselu aplikovali počítačové simulace na vytvoření jednoho milionu zdrojových míst průsaku metanu pro každý čtverec s cílem předpovědět pravděpodobnost množství emisí metanu v každém tomto místě. Simulace zohledňovaly naměřená data, tedy naměřené globální cirkulace atmosféry a naměřenou intenzitu uvolňování metanu.

Další nezávislá studie vznikla ve spolupráci Národního institutu geofyziky a vulkanologie v Římě v Itálii a Institutu planetárních věd v Tucsonu v Arizoně, v níž zkoumali region kolem kráteru Gale s cílem najít geologicky podezřelá místa, která by mohla být zdrojem průsaku metanu. Hledaly se například útvary podobné aktivní bahenní sopce, či trhliny v povrchu v místech, kde se nacházel led.

Právě zmíněné bahenní sopky jsou jedním z možných a žhavých kandidátů na periodické doplňování metanu. Jejich činnost je stejná i na Zemi, kdy se pod povrchem pomalu hromadí plyny, až dojde k rychlému uvolnění těchto plynů. Na Marsu se k tomuto scénáři mohou ještě přičíst asteroidy a uvolnění metanu z podzemních zásob. Ve hře je však hlavně trhlina v místech, kde se nachází zásoby ledu. „Identifikovali jsme tektonické zlomy, které by se mohly rozkládat v regionu, který by dle našeho měření měl obsahovat mělce uložený led. Vzhledem k tomu, že permafrost je výborným prostředkem pro konzervaci metanu, je možné, že by právě led mohl zachytit podpovrchový metan a epizodicky ho uvolňovat podél zlomů, které prostupují tento led,“ říká spoluautor studie Giuseppe Etiope z Národního institutu geofyziky a vulkanologie v Římě.

Hlavně se však ukázala jedna podstatná věc. Obě nezávislé studie předpověděly stejné místo nejpravděpodobnějšího zdroje metanu během měření v roce 2013. „Pozoruhodné bylo, že simulace atmosféry a geologické hodnocení, prováděné nezávisle na sobě, naznačují stejnou oblast zdroje metanu. Naše výsledky podporují myšlenku, že uvolňování metanu na Marsu může být charakterizováno spíše malými, přechodnými geologickými událostmi než neustálým doplňováním, ale také musíme lépe porozumět tomu, jak metan z atmosféry zase mizí a jak konfrontovat naměřené údaje mise Mars Express s výsledky jiných misí,“ dodává spoluautor studie Frank Daerden z Královského belgického institutu pro kosmickou aeronomii v Bruselu.

Dodejme ještě, že metan má poměrně krátkou životnost a jeho molekuly se poměrně rychle rozpadají. Naměřený metan na Marsu tak byl vytvořen nedávno, anebo se dlouho nacházel konzervovaný ve zmíněném ledu. Může být tak výsledkem geologických procesů, aktuálně existujícího života, anebo života, který vymřel již před miliardami let. Na tyto otázky nám může pomoct například výzkum nové evropské sondy TGO, která právě na oběžné dráze Marsu provádí svá měření atmosféry.

Kosmický přehled týdne:

Na začátek doporučujeme podívat se na záznam posledního dílu pořadu Hyde Park Civilizace, kde byl hostem americký astronaut Andrew Feustel a jeho žena Indira. Oba mluvili o svém životě, životě na Mezinárodní kosmické stanici, autech a závodních okruzích. Řeč přišla i na incident díry v orbitálním modulu Sojuzu anebo na plán do pěti let opět přistát na Měsíci.

Podívejte se na aktuální fotografii přeletového modulu evropské mise ExoMars 2020, který zajistí přelet celé sestavy k Marsu v meziplanetárním prostoru.

V rámci úspěšného startu rakety Sojuz 2-1A, která z Bajkonuru úspěšně vynesla ruskou automatickou zásobovací loď Progress MS-11, vznikla opravdu povedená fotografie. Vidíme na ní čtyři postranní boostery a centrální stupeň při opouštění startovní rampy s aktivními motory.

Podívejte se na zajímavé porovnání stavu solárních panelů landeru InSight během solu 10, tedy krátce po přistání a solu 122. Na panelech je vidět zaprášení, nicméně je třeba počítat s tím, že fotografie byly pořízeny v jinou denní dobu a pohled z boku poněkud zkresluje představu o skutečném stavu zaprášení. Pro panely sondy však není tento stav nijak problematický. Jsou totiž opravdu účinné a předimenzované i plochou, aby dokázaly dodávat dostatek energie přístrojům sondy i pokud budou hodně zaprášeny. Navíc se počítá i s tím, že stejně jako v případě vozítek Opportunity a Spirit se o občasné očištění postará marsovský vítr.

Hlavní událostí na floridském kosmodromu je aktuálně příprava startu první komerční mise Falconu Heavy. Nejsilnější raketa současnosti se chystá na svůj první let ve vývojové verzi Block 5, předchozí start ještě využíval starší verze Falconu 9. V rámci příprav bylo vytvořeno pěkné video, které ukazuje, jak se FH skládá v hangáru HIF. Přípravě mise, jejímu nákladu a všemu, co raketu aktuálně čeká, jsme se věnovali v tomto článku. Níže naleznete pěkné fotografie z přípravy rakety a úspěšného statického zážehu. Ke startu by mělo dojít 10. dubna v 0:36 SELČ, ale počasí na tento termín zatím vypadá velmi špatně.

Přehled z Kosmonautixu:

V kosmonautice je to jako na houpačce, alespoň poslední dobu. Jeden týden se toho příliš neděje a druhý týden nevíme, zda psát dříve články, pouštět Živě a česky, nebo házet příspěvky na sociální sítě. Příkladem toho druhého týdne byl ten, co právě končí. Pojďme si zrekapitulovat, o čem všem jsme tentokrát psali. Ještě v neděli jsme se podívali na přípravu evropského přeletového modulu pro Mars. I v tomto čtvrtletí jsme pro vás připravili další přehled aktuálních pokroků a informací v rámci přípravy prvních dvou misí rakety SLS a lodi Orion. Vyšly také březnové Vesmírné výzvy plné událostí z kosmonautiky, na které byl březen bohatý. V úterý jste se dočkali již dvacátého pátého pokračování seriálu o kosmické stanici Mir. Velmi zajímavá zpráva přišla i z příprav americké mise k měsíci Europa. Testovala se její anténa. Podívali jsme se také na spekulace kolem toho, zda by Falcon Heavy mohl vynášet loď Orion. Připravovaný evropský průzkumník exoplanet, teleskop CHEOPS je připraven k letu! Zprostředkovali jsme pro vás start ruské rakety Sojuz s automatickou zásobovací lodí Progress MS-11. Samozřejmě Živě a česky. Zpětně jsme pro vás připravili rekapitulaci nových členů posádky ISS, kteří dorazili v Sojuzu MS-12. Další Živě a česky komentovaný přenos byl z evropského kosmodromu v jižní Americe, ze kterého startovala ruská raketa Sojuz. Došlo také k očekávanému a nakonec úspěšnému bombardování planetky Ryugu japonskou sondou Hayabusa 2. Sledovali jsme také další přípravu evropské mise ke Slunci. Po úspěšném statickém zážehu se raketa Falcon Heavy chystá ke své první komerční misi. A nakonec jsme se podívali na misi Athena, která využije pokročilý 3D tisk.

Snímek týdne:

Se snímkem týdne se tentokrát vypravíme do jižního Texasu, kde se uskutečnily již dva úspěšné zážehy motoru Raptor umístěném na pokusném zařízení Starhopper. Při obou zážezích byl stroj přivázán k rampě, přesto je to velmi důležitý milník v přípravách ambiciózní lodě Starship a rakety Superheavy. První snímek pochází z prvního zážehu, při kterém byl na krátkou chvíli aktivován jediný motor Raptor. Druhý snímek je z doby po druhém zážehu a ukazuje, že celý stroj je i po dvou zážezích bez viditelného poškození. Můžete se také podívat na video z druhého zážehu. Třetí snímek zveřejnil dnes ráno Elon Musk.

Video týdne:

Čtvrtého dubna se izraelský lander stal prvním soukromým výtvorem, který se sám dokázal dostat na oběžnou dráhu Měsíce. V tento den provedl svůj důležitý šest minut dlouhý zážeh, při kterém upravil svoji dráhu tak, že se ocitl na oběžné dráze Měsíce. Pro malou zemi je to velkolepý úspěch. Podívejte se na záznam celého zážehu z pohledu řídicího střediska mise. Samotné přistání na Měsíci by mělo proběhnout 12. dubna. Fotografie níže zase ukazuje fotografii, kterou Beresheet pořídil za odvrácenou stranou Měsíce.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/04/Mars_Express
https://www.esa.int/spaceinimages/…Express_matches_methane_spike_measured_by_Curiosity
https://www.esa.int/spaceinimages/…/How_to_create_and_destroy_methane_at_Mars
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…51e5ae8320c6adca8086f9300da1f524&oe=5D0B569F
https://pbs.twimg.com/media/D3UO_xvW4AEw3q6.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…8209a896fd2642ea78ac0397fa39913e&oe=5D4796C8
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=44534
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/rje4nPrsMto8cgRZdzCktK.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D3es4wHWsAEVMJT.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D3h0Ot3U0AAoX7j.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D3Z56vGW0AAPbM8.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D3gbd0EWAAUeicv.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D3T0rMiX4AEMZ8v.jpg