Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

RHESSI byla cíleně vyřazena z funkce

Slunce je naší nejbližší a pro nás v zásadě nejdůležitější hvězdou, díky které může existovat vlastně úplně vše, co máte kolem sebe, včetně vás. Znalost této hvězdy a pochopení jejího fungování je tedy pro lidstvo naprosto zásadní. Slunce zkoumala již celá řada sond a svůj významný podíl na jeho poznání mají i čeští vědci. My se však nyní podíváme na jednu sondu, která studiu Slunce věnovala dlouhých šestnáct let a to společně s celým týmem vědců a inženýrů. Její mise však byla nyní cíleně ukončena. Jde o sondu RHESSI.

Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic (RHESSI) byla vypuštěna 5. února 2002 nám dobře známou malou raketou Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. 293 kilogramů vážící družice stabilizovaná rotací a osazená čtyřmi solárními panely, byla určena k pozorování slunečních erupcí v oblasti rentgenového spektra a gama záření. Spektrometr určený k tomuto pozorování byl v té době špičkovou aparaturou, která využívala jemné mřížky a germaniového detektoru k velmi přesnému zjištění energie jednotlivých fotonů (rozsah energií 3 keV až 20 MeV).

Detektor byl chlazen na -196 stupňů Celsia.

Aktuálně byl k družici vyslán signál, který cíleně ukončil její práci. Na vině byla jednak stárnoucí aparatura, ale také fakt, že Slunce se nyní blíží minimu svého jedenáctiletého cyklu a RHESSI by následující dva až tři roky posílala poměrně nezajímavá data. „Vyslání příkazu na deaktivaci RHESSI výrazně ovlivní můj dosavadní život,“ řekl sluneční fyzik Säm Krucker. „Další dva až tři roky by byly ale docela nudné a přístroje sondy na tom nejsou nejlépe, zejména komunikační aparatura.“

Právě Säm Krucker za posledních šestnáct let téměř každé ráno usedl ke svému počítači, aby zjistil, co obsahuje nová várka dat z RHESSI. Každá nová zaznamenaná erupce byla vzrušující a první roky každá taková erupce doslova posouvala vědecké poznání o Slunci. Během erupce se plyn v atmosféře Slunce rychle zahřeje na miliony stupňů Celsia a posílá k Zemi částice, které k nám putují rychlostí blízké rychlosti světla. Částice zase vyzařují emise vysoké energie, jako je rentgenové záření a dokonce i záření gama. Toto záření však nemůžeme měřit přímo na Zemi, protože neprojde skrz naši atmosféru, takže je RHESSI pozorovala z výhodné pozice ve vesmíru. Tímto způsobem nám RHESSI napomáhala pochopit, jak fungují erupce a jejich fyzika, jejíž pochopení je klíčem k procesům, jak erupce na Slunci vlastně vznikají.

„Požádejte kteréhokoliv vědce, který kdy pracoval na datech RHESSI, jaká je jeho oblíbená erupce a on ihned vyřkne nějaké datum, jako by to bylo jeho datum narození,“ řekl Krucker a uvedl, že jeho nejoblíbenější erupce je buď ta z 20. ledna 2005 nebo 19. července 2012. Jeden z vědců mise Brian Dennis z Goddardova vesmírného střediska NASA v Greenbeltu v Marylandu uvedl, že jeho nejoblíbenější je z 21. dubna 2002, tedy první erupce, kterou RHESSI zaznamenala. „Je to pro mě zvláštní termín, protože RHESSI nás toho dne naučila něco zcela nového,“ řekl a Krucker k tomu dodal, „Když jsem se poprvé podíval na erupci z 20. ledna a uviděl, odkud pochází naměřené energie, doslova to posunulo mé chápání na novou úroveň,“

Během své mise RHESSI zaznamenala více než 75 000 slunečních erupcí. Tato pozorování pomohla vědcům vytvořit a zpřesnit model, jak se erupce tvoří. Družice zahájila svoji misi v roce 2002, těsně po dosažení slunečního maxima v roce 2001, díky čemuž bylo RHESSI umožněno vidět celý průběh slunečního cyklu a velké množství erupcí.

Dlouhodobé pozorování Slunce družicí RHESSI také vedlo k závěrům, které vůbec nemají nic společného s erupcemi. Jeden významný poznatek se týkal tvaru samotného Slunce. Protože se Slunce neustále točí, vědci očekávali, že stejně jako Země, bude mít mírně zploštělý tvar s vypuklým rovníkem. Měření Slunce před RHESSI však zjistila, že je mnohem více zploštělé než předpokládaly výpočty a teorie, což vyvolávalo otázky, zda vědci ve svých výpočtech nepřehlédli nějakou důležitou informaci.

RHESSI však během svého měření šestnáctkrát každou sekundu hledala střed Slunce kvůli určování přesné polohy vhodné pro přesné měření. Takto nashromážděná vlastně téměř odpadní data, dala vědcům nejucelenější měření polohy a tvaru Slunce, které doposud bylo pořízeno. Tato měření vědce uklidnila, protože konstatovala, že zploštění Slunce poměrně přesně odpovídá původním výpočtům a teoriím.

Kosmický přehled týdne:

Podle této informace, podala SpaceX žádost o povolení pro komunikaci s testovacími loděmi BFS (Starship) během jejich zkušebních skoků z texaského kosmodromu. To znamená, že bychom se zkušebních skoků Starship mohli dočkat skutečně příští rok. Mimochodem, testy mají zahrnovat krátké lety v délce kolem 100 sekund a do výšky 500 metrů. Následně pak navážou testy v délce trvání 6 minut při letech do pěti kilometrů nad zemí. Máme se jistě nač těšit. Mějme však na paměti, že toto povolení je jen jedním z řady formálních kroků před skutečným přikročením k reálným letům.

Ke SpaceX ještě jedna krátká informace. Start dalšího Falconu 9, který má z Vandenbergovy základny vynést přes šedesát malých družic a cubesatů byl odložen na 28. listopadu. Připomínáme, že při tomto startu má vůbec poprvé dojít k použití jednoho stupně potřetí. Zatím byly všechny první stupně použity jen maximálně dvakrát.

Podívejte se na záznam startu nejslabší rakety Evropské kosmické agentury. Vega 21. listopadu úspěšně vynesla marockou družici Mohammed VI-B, která je vybavena kamerou pro snímání zemského povrchu s vysokým rozlišením. Cíle družice jsou hospodářské, bude mapovat zemědělské aktivity, zdroje a stav půdy v Maroku a okolí.

https://www.youtube.com/watch?v=e5XEdH0AmJw&fbclid=IwAR1v9WO2Xs1c1y9ThcENNaclZppLNGINKjq_nBfKp_e_qM1j_9Yja3SFNww

Výjimečně v Kosmotýdeníku upozorníme na budoucí událost. Již v pondělí večer našeho času by se mělo uskutečnit přistání landeru InSight na Marsu. Můžete se těšit na psaný online přenos, který pro vás během pondělka budeme psát.

Přehled z Kosmonautixu:

Dva články denně o kosmonautice. To je pravidelná nadílka, kterou vám každý den servírujeme na Kosmonautixu. Pojďme si shrnout, co za články v uplynulém týdnu vyšlo. Začali jsme pohledem na to, jak zjistíme, zda InSight úspěšně přistál. Blíže jsme se podívali na chystaný start Falconu 9, při kterém první stupeň této rakety vůbec poprvé poletí již potřetí. Jinak řečeno, vůbec poprvé bude jeden první stupeň použit třikrát. Fascinující záběry jsme mohli spatřit díky videu, které bylo natočeno z ISS a poskytlo nám nejdelší nonstop časosběr z vesmíru. Úterý již tradičně přineslo další seriálový díl série o sovětské stanici MIR. V dalším z námi otitulkovaných videí jsme vám poskytli pohled na to, jak je složité přistát s Curiosity na Marsu. Na Marsu jsme tematicky zůstali a to s nástupcem vozítka Curiosity. Mars Rover 2020 totiž definitivně přistane v kráteru Jezero. Vyhlásili jsme novou anketu, kde se vás ptáme, na jaký moment se v roce 2019 nejvíce těšíte. Na myslí máme samozřejmě momenty kosmonautické. Potěšující a skvělá zpráva přišla z České republiky, kde se bude testovat špičkový iontový pohon. Sluneční sonda Parker Solar Probe má za sebou první horkou chvíli, při které poprvé proletěla nejbližším bodem své oběžné dráhy ke Slunci. Podívali jsme se také na přípravu očekávané evropské sondy JUICE, jejíž anténa RIME prošla testy v komoře Hertz. Fascinující video si pro nás připravil Alexander Gerst, který z Mezinárodní kosmické stanice nasnímal start rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress. Již osmý díl ze seriálu Návrat k poslovi bohů se zaměřil na detailní pohled vybavení modulu sondy BepiColombo NPO. Na závěr týdne jsme zamířili do Evropy, kde byl zveřejněn termín startu evropského průzkumníka exoplanet – teleskopu CHEOPS.

Snímek týdne:

Snímek týdne bude tentokrát krásná grafika, která sice nic neříká o skutečné realitě, ale skrývá v sobě podstatnou informaci. Z té jsme se dozvěděli, že byl stanoven termín pro první (zatím ještě nepilotovaný) let lodi Crew Dragon od SpaceX, která jednou bude vozit astronauty k ISS. A doufejme, že je bude vozit již příští rok. Grafika, kterou vidíte níže je více umělecká, než faktická, protože například ke startu by mělo dojít hluboko v noci. Nicméně uvidíme, co nám ke krásnému zážitku přibalí ještě příroda.

Video týdne:

Videem týdne se jednoznačně stává to, které natočil evropský astronaut Alexander Gerst z Mezinárodní vesmírné stanice. Je na něm zaznamenán start ruské rakety Sojuz FG, která z Bajkonuru vynášela zásobovací loď Progress MS-10. Z ISS je tak názorně vidět, jak vylétá raketa nad zemským povrchem, oddělení jednotlivých stupňů i ohnivý zánik stupně centrálního. Jedinečný záznam, který byste rozhodně měli vidět.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://astronomia.zcu.cz/
https://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…9cmmkshmPAJJZz1dvKfW58gSERRbpRj8uoLApV5WtmaTa9Y
http://thesuntoday.wpengine.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2011/10/header-rhessi.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a020000/a020100/a020163/HESSIbeauty200052_print.jpg
https://hesperia.gsfc.nasa.gov/hessi/images/L562_1b_lg.gif
https://www.spaceflightinsider.com/…/2018/11/VV13_Decollage-plan-large_015-1280×908.jpg