Start Falconu 9 a start rakety Minotaur C. To byly dvě hlavní kosmonautické události uplynulého týdne. My se však v Kosmotýdeníku podíváme i na další. V hlavním tématu se zaměříme na výzkum krevelu na Marsu a na to, jaké metody k průzkumu používá vozítko Curiosity. Podíváme se také na testování nouzového opuštění lodi Orion, kdyby v ní (nebo v okolí) začalo hořet. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Krevel na Marsu
Dnes zabloudíme do geologie Marsu. Když v roce 2012 přistávalo vozítko Curiosity v kráteru Gale, bylo to přesně vybrané místo, kde se očekávalo, že bude možné zjistit, zda někdy v minulosti byly na Marsu vhodné podmínky pro život. Jedním z podnětů, který lokátory přistání navedl k tomuto kráteru, jenž býval kdysi jezerem, bylo to, že na jeho dně byl z oběžné dráhy detekován hematit, který má krásné české jméno – krevel. Proč je právě hematit tak zajímavý? Může totiž vznikat vysrážením z vody, anebo hydrotermálním vývěrem. Nicméně průzkum z oběžné dráhy není tak přesný, jako přímo na místě. Jak je to s detekcí hematitu vozítkem Curiosity?
Vozítko Curiosity disponuje velkými rozlišovacími schopnostmi, co se vnímání barevných spekter týká. Díky nim mají nyní geologové co dělat. Vozítko v současnosti stoupá po úbočí středové hory kráteru Gale, která nese název Mnt. Sharp a proměnlivé geologické prostředí, které ilustruje dávnou geologickou minulost Rudé planety, poskytuje nepřeberné množství materiálu ke zkoumání. Díky nim se rover přes své přístroje může na povrch Marsu podívat přes mnoho filtrů, které jsou schopny rozebrat světlo na tisíce vlnových délek a to od infračervených po ultrafialové. Tato schopnost je náležitě využívána při plánování další cesty roveru tak, aby se pohyboval těmi nejzajímavějšími oblastmi.
Používají se dva hlavní přístroje. Jednak Mastcam, tedy kamera pro širokospektrální snímání okolí a pak ChemCam, kamera schopná detekovat chemické složení odpařených hornin. Tento přístroj všichni dobře známe, protože součástí je slavný laser, kterým Curiosity střílí kolem sebe až na vzdálenost sedmi metrů. ChemCam však umí pracovat i bez laseru a to díky snímání odraženého slunečního světla od hornin a porovnávání jeho vlnových délek. Mastcam má zase dvě základní kamery. Jedna je vybavena teleobjektivem, druhá je širokoúhlá. Díky kombinaci optických filtrů je kamera schopná pouhou fotografií rozlišit minerály a horniny. Některé filtry jsou dokonce schopné rozlišit, které vlnové délky byly absorbovány, nikoli odraženy. To se hodí například i při zkoumání hematitu, který část světelného spektra pohlcuje a ke kameře se vrací o toto spektrum ochuzený odraz. Právě v posledních měsících byl hematit hlavním zkoumaným minerálem a předmětem zájmu.
Oblast Vera Rubin Ridge je právě na hematit velmi bohatá. Jedná se o nevysoký hřeben vystupující z Mnt. Sharp nepříliš vysoko nad jeho úpatím. Právě toto místo bylo cílem roveru, když před pěti lety přistál na Marsu. Právě zde bylo z oběžné dráhy detekováno velké množství krevelu, tedy hematitu. Během primární mise potvrdilo zkoumání vozítka Curiosity, že na Marsu skutečně byly podmínky vhodné pro život. Jak mise pokračovala, vozítko mělo možnost zkoumat postupně stoupající geologické vrstvy a tím i vývoj Rudé planety v dávné minulosti. A právě současné zkoumání přináší velmi zajímavé výsledky. Složení a prostorové umístění okolních hornin a minerálů jsou v této oblasti mnohem zajímavější, než vše, co doposud vozítko zkoumalo. Alespoň to tvrdí Jeffrey Johnson z vědeckého týmu Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel v Marylandu.
Hematit nalezený v oblasti Vera Rubin Ridge je velmi jemnozrnný a vyskytuje se blízko dávných zlomů v podloží. Tento minerál se na snímcích s různými filtry jeví jako výrazně purpurový, protože absorbuje zelenou část barevného spektra a zvýrazňuje tak modrou a červenou. Díky tomu má na některých snímcích tak výrazně purpurovou barvu. Johnson k tomu řekl: „Používáme tyto multispektrální a hyperspektrální schopnosti pro zkoumání hornin přímo před roverem, ale také pro vzdálený průzkum – dopředu hledáme vhodné lokality, abychom pomohli s výběrem, kam se má vozítko vydat a která oblast se jeví s největším vědeckým potenciálem.“
Například panoramatická fotografie z 12. září pořízená ve falešných barvách a kombinující filtry jak Mastcam, tak i ChemCam, poskytla poměrně přesnou mapu rozložení hematitu pro další dny jízdy vozítka. Potvrdilo se, že hematit je nejvíce soustředěný v místech zlomů skalnatého podloží. Vozítko se proto zaměřilo na průzkum těchto oblastí a následující dny je pečlivě zkoumalo. Cílem bylo potvrdit, nebo vyvrátit, že hematit je skutečně soustředění jen ve zlomech. Podrobné zkoumání ukázalo, že hematit je rozptýlen i ve vzdálenějších oblastech od trhlin, ale díky tomu, že je zakryt prachem, není hned vidět.
Toto zjištění tedy nasvědčuje tomu, že hematit zde vznikl dříve, než v době, kdy voda putovala již pouze v trhlinách podloží. Naznačuje to tedy to, že tento hematit pochází z doby, kdy oblast ležela pod vodou, a hematit se na dně srážel. Vyšší koncentrace v trhlinách pak ukazuje, že hydrotermální prameny přetrvávaly v oblasti ještě dlouho poté, co jezero vyschlo na povrchu.
Výzkum však nadále pokračuje a vědci se stále učí, jak rozpoznávat na Marsu pozůstatky dávných procesů spojených s tekutou vodou. Dřívější průzkumy z oběžné dráhy jsou nyní konfrontovány s výzkumy přímo z povrchu a veškeré interpretace se pomalu zpřesňují a upravují. Jisté je, že v okolí vozítka Curiosity se nachází velké množství minerálů a hornin bohatých na železo, které v minulosti přišly do styku s vodou a reagovaly s ní.
Kosmický přehled týdne:
Zatímco na znuvupoužitelnost prvních stupňů raket Falcon 9 jsme si již pomalu zvykli, další části rakety jsou teprve na řadě. Aktuálně SpaceX testuje záchranu aerodynamických krytů, jejichž výroba je náročná a drahá a klidně by se jednou mohla stát limitujícím prvkem možného počtu uskutečněných startů. Po posledním letu Falconu 9 s KoreaSatem5A se v přístavišti na Floridě objevila loď s podezřelým zabaleným nákladem na palubě, který značně připomíná aerodynamický kryt. Uvidíme, zda se k tomu SpaceX někdy vyjádří.
Ve Space Vehicle Mockup Facility v NASA Johnson Space Center v Houstonu se v tomto týdnu zkoušelo nouzové opuštění posádky z lodi Orion. V maketě lodi Orion byla posádka ve skafandrech připoutaná ve svých křeslech a v tu chvíli se začal v lodi hromadit kouř. Tento scénář měl co nejvíce nasimulovat problémy v době těsně před startem, kdy dojde k poruše v lodi a tu je nutné urychleně opustit. Opuštění lodi komplikoval umělý kouř hlavně tím, že posádka toho před sebou příliš neviděla. Cvičení bylo společným testem pro tým konstruující loď Orion a tým pozemního zabezpečení a operace. Výsledky z tohoto testu mají pomoci provést případné technické úpravy lodi, rampy i nouzových procedur tak, aby až poprvé do lodi zasedne posádka, bylo vše připravené a bezpečné.
Posledního října odstartovala raketa Minotaur-C a vynesla náklad několika družic. Vzhledem k tomu, jak ojedinělé je vidět start tohoto nosiče, přinášíme vám několik fotografií ze startu a ve videu týdne i video z tohoto startu.
Přehled z Kosmonautixu:
Na webu Kosmonautix vám každý den přinášíme minimálně dva články, které mapují dění v kosmonautice. Nejinak tomu bylo i tento týden. Pojďme se podívat na další události, které tento týden utvářely kosmonautiku. Začneme minulou nedělí. Podívali jsme se na nástupce evropského motoru Vulcain s označením 2.1. Kosmonautika je plná posouvání termínů a zdržení. Není se čemu divit, jedná se o náročné technologické aplikace a tak se zdržení nevyhne ani evropská mise Euclid. Tento týden jsme se dočkali startu Falconu 9. Bez větších obtíží vynesl korejskou družici Koreasat 5A a první stupeň rakety bez problémů přistál na plovoucí plošině. Na SpaceX se podíváme ještě jednou. V našem seriálu StatistiX jsme se zevrubně podívali na činnost této společnosti v roce 2014. Netradiční start jsme mohli vidět při vynášení několika družic na heliosynchronní dráhu. Raketou, která vynesla náklad, byla nepříliš často viděná Minotaur-C. Podívali jsme se také k trpasličí planetě Ceres, kde americká sonda Dawn našla náznaky toho, že by se zde v dávné minulosti mohl nacházet oceán tekuté vody. Netradiční a zajímavý projekt, který by vám neměl uniknout. Zavolejte si do vesmíru. SpaceX nadchla fanoušky, když vyšlo najevo, že Falcon Heavy by snad ještě mohl odstartovat tento rok. Do vakuové komory zamířila družice, která má zkoumat vítr. Není to ironie? Připravované vozítko pro Mars, nesoucí poetické pojmenování Mars rover 2020, bude vybaveno celkem 23 kamerami. Tradiční měsíční video souhrn Vesmírné výzvy tentokrát zdokumentovalo kosmonautické události v říjnu. Ačkoli již déle než rok uplynul od chvíle, co mise Rosetta ukončila svoji misi, vědecká data se ještě stále zpracovávají. Rosettě se například povedlo zachytit jeden zajímavý výtrysk. A na závěr pozvání, které se neodmítá. Zažijte Mars!
Snímek týdne:
SpaceX tento týden úspěšně vynesla KoreaSat 5A. Ze startu vznikla kompozičně velmi zdařená fotografie, která se tímto stává snímkem týdne. Náklad byl úspěšně vynesen a první stupeň bezepčně přistál.
Video týdne:
Jelikož vidět raketu Minotaur-C při letu není zrovna běžné, stává se videem týdne záznam z jejího startu, který tento týden proběhl. Raketa vynesla šestici satelitů SkySat a i když záznam není nikterak kvalitní, je vidět, jak rychlou akceleraci tato raketa má.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/38056454431/
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22064.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22066.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22067.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22068.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/38093765071_045d50699f_o.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/11/01050035/IMG_1999.jpg
http://images.spaceref.com/news/2017/MinotaurC-Oct31-launch.jpg
https://cdn.dvidshub.net/media/thumbs/photos/1711/3919738/1000w_q95.jpg
http://www.massarate.ma/wp-content/uploads/2014/12/mars-water.jpg
už se ví proč hořel po přistání 1st. falkonu při posledním letu??
Žádné dodatečné info se neobjevilo, takže asi nešlo o nic významného. Ostatně plameny se objevovaly i po jiných přistáních – tady jich bylo jen trochu víc (nebo byly lépe vidět). Jejich původ je vždy stejný – do motorů ještě tečou zbytky paliva, které se pak snadno vznítí. Ale není to nic nebezpečného – proto jsou na plošině hasící systémy.
Dík za. odpověď
Ešte by som doplnil, že dnes t.j. 5.11.2017 úspešne odštartovala nosná raketa CZ-3B s dvoma navigačnými družicami Beidou 3.
Přesně tak, vydali jsme to i jako krátkou zprávu.