Vulcain 2.1 – Evropský krasavec

Desátého října dorazila na testovací středisko Německé kosmické agentury DLR v Leopoldhausenu speciální zásilka. Jednalo se o demonstrátor letového modelu nového evropského kryogenního motoru Vulcain 2.1, jehož snímek najdete pod tímto odstavcem. Motor je vysoký 3,7 metru a v nejširší části dosahuje průměru 2,5 metru.  Není to tedy žádný drobeček, však také váží skoro dvě tuny. Pro náhledový snímek jsme využili fotku z výroby jeho trysky, která obsahuje 50 kg dílů vyrobených na 3D tiskárně. V ostrém provozu by měl tento motor ve vakuu generovat tah 135 tun. Tento nový motor má létat na nové evropské raketě Ariane 6.

Motor Vulcain 2.1

Motor Vulcain 2.1
Zdroj: http://www.esa.int/

Mimochodem, pokud máte zájem o výše přiloženou fotku v původním rozlišení, navštivte tento odkaz. Dočkáte se snímku s rozměry 4116 × 5337 obrazových bodů. Ve srovnání s tryskou motoru Vulcain 2, který se na raketách Ariane 5 začal používat v roce 2005, má tryska verze 2.1 o celých 90% méně dílů, je o 40% levnější a její výroba trvá pouze třetinu času.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://static1.squarespace.com/…/t/59a6eec9a803bb3c88b6e1c1/1504112338127/
http://www.esa.int/…/images/2017/10/vulcain_2.1/17217857-1-eng-GB/Vulcain_2.1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Vulcain 2.1 – Evropský krasavec”

  1. Štěpán napsal:

    Drobná chybička-průměr se udává v metrech… 😀

  2. Jiný Honza napsal:

    „má verze 2.1 o celých 90% méně dílů, je o 40% levnější a její výroba trvá pouze třetinu času“

    Tohle se týká jen trysky motoru, ne celého Vulcainu. Aspoň tak jsem to pochopil.

  3. Jožka Somík napsal:

    Ty 3D tiskárny mají pořád jen omezené možnosti. Až budou umět tisknout z materiálu, který bude mít stejnou pevnost, houževnatost a tepelnou odolnost jako ocel, a budou tisknout s přesností na mikrometry a s velmi hladkým povrchem, tak to sice bude technická revoluce, ale lidé jako já tím přijdou o práci. Ale momentálně se takové věci dají vyrábět jen prostřednictvím strojního obrábění. Jenže když se nakonec vyrobí takovýto nádherný kousek techniky, je mi pak strašně líto ho po prvním použití jen tak zahodit do vody.

    • gg napsal:

      „Až budou umět tisknout z materiálu, který bude mít stejnou pevnost, houževnatost a tepelnou odolnost jako ocel“

      Myslíte něco jako inconel? Nebo máte na mysli něco ještě lepšího?

      • Jožka Somík napsal:

        Mám na mysli to, až se budou tisknout turbočerpadla i s ložisky tak to bude teprve revoluce v 3D tisku. Zatím nevím o tom, že by šlo kovy tisknout s takovou přesností. Vždy se přesné díry či rozteče dodělávají obráběním. Nebo jaká technologie umí tisknout díry v kovu s tolerancí H6, s drsností povrchu Ra0.8 a s roztečemi +/- 0,005mm? Zrovna u těch turbočerpadel se bez této přesnosti asi neobejdete.

        • JosVerstapen napsal:

          No dle mého názoru tak jak to popisujete je to v tuto chvíli naprostý nesmysl.
          Jak chcete vyrábět různé modifikace třídy oceli (hlavně ty ložiška, která se dělají spec. kalením, kdy na povrchu mají díky rychlému chlazení vyšší tvrdost, ale ve středu musí být houževnaté díky napětí-pnutí).
          To stávající technologií 3D tisku není možné ani teoreticky, to se dostáváme do pozice sci-fi, kdy jako ve Star-treku se replikuje jakýkoliv materiál na atomární úrovni.

  4. akuhtr napsal:

    Sice se snaží, ale pokud něco fakt bolestivě neselže, tak myslím že se do historie zapíše leda jako ten motor který byl zadupán do země Raptorem a BE-4. Evropa je příliš socialistická a přeregulovaná aby zde mohly vznikat miliardáři kteří jsou schopní věci nakopnout správným směrem a zkostnatělé struktury nezvládnou obstát v boji s divokým kapitalismem, jaký představuje Blue Origin a SpaceX.

    • Marw napsal:

      Tak pokial sa podari dotiahnut do konca projekt motora Prometheus, tak by Arianspace mala k dispozicii cca 1000 kN metanovy motor v cene cca 1 milion Eur za kus. Ak to dotiahnu do uspesneho konca, mohol by to byt pre Ariane ekvivalent Merlinov – sice nie to technologicky najdokonalejsie riesenie, ale s vybornym pomerom cena/uzitkova hodnota.

    • KarelTv napsal:

      Nechápu co s tím pořád máte. NASA a ESA se myslím co se byrokracie a lobbování tolik neliší. Neřekl bych že aerokosmický průmysl je v Evropě nějak výraně jinak „přelegulovaný“ než v USA. V první řadě NASA má větší rozpočet a pro Muska byla větší šance uspět s dotacemi od NASA a US armády než ESA, či jinde. Pokud se bude BO ucházet o vládní zakázky, má taky větší šanci v USA než v Evropě. Zatím s čistě komerčními zákazníky nepočítá na 100% ani jedna firma, proto přirovnání s divokým kapitalismem v této oblasti mi nesedí.

      • akuhtr napsal:

        Nemyslel jsem přímo aerokosmický průmysl. USA mají spoustu miliardářů kteří zbohatli na technologiích obecně a IT konkrétně. Musk přes paypal, Bezos přes amazon, Gates, Balmer přes Microsoft, Zuckerberg FB… Oproti tomu z Evropy neznám nikoho. Evropa je přeregulovaná. Zde nejsou podmínky proto aby vznikaly velké firmy kolem pár lidí s vizí skoro z ničeho. Tady se bohatne většinou přes dotace a státní nařízení, viz Babiš. Problém je že se zde k penězům nedostanou lidé ochotni riskovat a to je jeden z důvodů proč tu nevznikla obdoba SpaceX a to je důvod proč evropské firmy nemají šanci. Odvaha je tu sprosté slovo.

        SpaceX i BO jsou firmy prodávající službu. Zákazníkem jsou i vládní subjekty. V rámci armádního vynášení si sice konkurují jen americké firmy, takže divoký kapitalismus jen mezi ULA, SpaceX a BO pokud vím, ale v případě NASA to zas tak moc neplatí. Když jim lidi vynáší rusové, nemyslím že by bylo zcela nepřípustné aby zásoby, či satelity vynášela sem tam evropská raketa.

        • 3,14ranha napsal:

          USA jsou obrovský, bezcelní a víceméně jednotný a jednojazyčný trh. To je obrovská komparativní výhoda. (z téhož důvodu dnes čína po kapitalistických reformách poměrně rychle napravuje svoji zaostalost)
          Byly časy kdy podíl samotných USA na světové ekonomice se blížil jedné třetině !!!

          Evropa byla tahounem světové ekonomiky v 19. století a pak až zhruba do 2. světové války. Zásadní rozdíl je že evropa (potažmo EU) není stát, ale přinejlepším „federace“ menších států.

          Máme v evropě různé kultury, jazyky, zvyky, pracovní morálku. To je dobré pro soutěživost a bylo by dobré pro rozvoj zdravého prostředí kapitalismu (nebýt bruselského centralismu a byrokracie), ale není to ideální pro start miliardářské kariéry. Souhlasím že Evropa je už cca 200 let více socialistická, a byrokratická než USA (kéž by nebyla). Ale je to pouze jeden z faktorů !

          https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/1_AD_to_2008_AD_trends_in_%25_GDP_contribution_by_major_economies_of_the_world.png

  5. maiden napsal:

    Nedokazu si predstavit,ze jako monter dam dohromady takovejhle kus techniky aby vyletel a… Shořel.

    • Milan Bačík napsal:

      To je pěkný nesmysl. Vývoj ve většině oblastí jde přesně opačným směrem. Zkuste dneska například najít opraváře televizí …. Výrobní náklady totiž velice rychle klesají s vyráběným množstvím. Naopak náklady na obnovu/opravu jsou velmi nákladné zejména díky potřebě množství kvalifikované pracovní síly. Pokud by se podařilo ty motory vyrábět extrémě levně, pak se jejich obnova již nevyplatí. A Vulcan 2.1 je o 40% méně výhodné obnovovat než Vulcan 2.0.

    • 3,14ranha napsal:

      Ve vesmíru nejsou na prvním místě city, ale výsledky.

      Vojenský výzkum stál u zrodu kosmonautiky (na západě i na východě !) a dodnes drží první místo v řadě oblastí. Kosmonautika se dodnes pohybuje ve stínu vojenských zájmů (možnost špionáže, využití jako zbraňová platforma). Přitom ironicky by se celý vojenský výzkum mohl definovat jako „výzkum EFEKTIVNÍHO zahazování věcí a lidí“

      Rodina raket Ariane je prostředek jakým ESA a Arianspace udržují odbornost a nezávislost v technologii hydroloxu, konstrukci a výrobě motorů atd. Koneckonců Arianspace založená roku 1980 je první komerční dopravce nákladů do vesmíru v historii lidstva. Úspěch SpaceX nemusí nutně znamenat konec rodiny raket Ariane. V případě raket „i cesta(dovednost) může být cíl“.

  6. zargos napsal:

    Pokud nezachraňujeme,tak další cesta je udělat vše tak levné a jednoduché,jak jen bezpečnost dovolí. Do doby BFR a NG čekat nemohou a uplatnění najdou,pak se uvidí.

    Každopádně články o evoluci evropských nosičů Ariane a třeba i Proton vítám,byť zámoří je zajímavější.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.