Naděje na Falcon Heavy v letošním roce stále žije!

Vizualizace startu Falconu Heavy bez lodi Dragon

Jednou z nejpalčivějších otázek nejbližších týdnů, která láme hlavu mnoha fanouškům kosmonautiky, jsou spekulace o tom, zda SpaceX stihne premiéru své těžkotonážní rakety Falcon Heavy ještě v letošním roce. V minulých měsících se sice zdálo, že už se to nestihne, ale události z posledních týdnů včetně náznaků ze samotné firmy naznačují, že by se to přece jen mohlo podařit. Aktuálně to podle webu nasaspaceflight.com vypadá, že bychom se startu mohli dočkat na konci prosince, což je termín opravdu na hraně, ale naděje, že letos uvidíme start nové nejsilnější rakety současnosti, stále žije. Téměř jisté je, že do konce roku uvidíme fotky sestaveného kolosu na startovní rampě.

Graf zobrazující vývoj odkladů premiérového startu Falconu Heavy.

Graf zobrazující vývoj odkladů premiérového startu Falconu Heavy.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Na aktuálně používané rampě LC-39A proběhne ještě jeden start Falconu 9, tedy mise Zuma a pak už začnou její úpravy pro Falcon Heavy, zatímco Falcony 9 se přesunou na opravenou rampu 40. Důležité je, že už v polovině prosince by mohl přijít statický zážeh Falconu Heavy. Je tedy docela pravděpodobné, že minimálně tuhle událost bychom ještě letos zažít mohli. Start samotný má podle momentálního stavu termín ne dříve než 29. prosince, což už je skutečně šibeniční termín. Navíc v souvislosti s opatrností, která se s novými raketami vždy pojí, můžeme spekulovat, že případný odklad posune tento start na začátek roku 2018.

Termín startu Falconu Heavy se v poslední době odsouval hlavně kvůli nepřipravenosti rampy 40. Její rekonstrukce měla být hotová v srpnu, ale máme tu začátek listopadu a stále se létá z rampy 39A. Ta ale má být v budoucnu určena právě pro Falcony Heavy a mise pro NASA – souhrnně tedy pro projekty, které potřebují více času na přípravu. Všechny klasické komerční mise má odbavovat rampa 40. V letošním roce SpaceX provedla již 12 startů z této historicky velmi významné rampy a do konce roku by odsud měly odstartovat ještě dvě mise – otazníky opředený projekt Zuma a premiérový Falcon Heavy.

Rampa 39A - v popředí vidíme halu HIF, kde se rakety připravují před startem.

Rampa 39A – v popředí vidíme halu HIF, kde se rakety připravují před startem.
Zdroj: https://www.nasa.gov

V současné době se již všechny tři „první stupně“ i horní stupeň pro tuto vyhlíženou misi nachází v montážní hale HIF (Horizontal Integration Facility), která leží v těsné blízkosti rampy 39A na Kennedyho středisku na Floridě. Společnost jim dělá nový první stupeň Falconu 9 pro misi Zuma, která má startovat zhruba za dva týdny (startovní okno se otevře 16. listopadu ve 2:00 a zavře se o dvě hodiny později). Jakmile Zuma odstartuje, Falcony se přesunou na rampu 40, kterou po rekonstrukci otevře start Falconu 9 s lodí Dragon na misi CRS-13 – mimochodem půjde o první znovupoužití prvního stupně rakety v misi pro NASA! K tomuto startu by mělo dojít ne dříve než 4. prosince.

Jakmile se přesune provoz na rampu 40, bude možné provést finální úpravy, které jsou potřebné pro odbavení Falconu Heavy. Jde především o změny konfigurace zařízení TEL (Transporter/Erector/Launcher), které převáží raketu mezi hangárem HIF a rampou a také se stará o její vztyčení do vertikální polohy a před startem zajišťuje propojení nosiče s rampou.

Podle informací z uzavřené sekce L2 na webu nasaspaceflight by tyto úpravy TELu měly obsahovat řezání konstrukce a svařování, ale také vedení nové kabeláže, která bude potřeba pro systém Tail Service Mast (TSM). Dále se budou demontovat východní a západní „čelist“, které pomáhají při statickém zážehu a před startem držet raketu Falcon 9. Zapomínat nesmíme ani na instalaci nových kabelů a potrubí. Dvě výše zmíněné čelisti se musí odstranit, protože jejich pozice koliduje s pozicí bočních urychlovacích bloků Falconu Heavy. V současné době jsou tyto čelisti umístěné na jakýchsi záslepkách, které jsou připojené ke konstrukci TELu – jejich odstranění vytvoří potřebné otvory pro odvod spalin z bočních stupňů obří rakety.

Východní a západní čelist se musí demontovat.

Východní a západní čelist se musí demontovat.
Zdroj: https://i.imgur.com

Vzpěry pro Falcon Heavy vyfocené na floridském kosmodormu - snímek je doplněn o grafiku zobrazující, kde se budou dotýkat Falconu Heavy.

Vzpěry pro Falcon Heavy vyfocené na floridském kosmodormu – snímek je doplněn o grafiku zobrazující, kde se budou dotýkat Falconu Heavy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Jelikož bude Falcon Heavy hodně těžký, potřebuje vzpěry, které jej budou na rampě podpírat. Dvojice těchto vzpěr se připojí na stejná místa konstrukce TELu, kde jsou nyní západní a východní čelist ( to jsou ty, které se musí odstranit). Je ale potřeba říct, že tyto vzpěry nebudou sloužit jako čelisti – jedná se spíše o jakési podstavce, na jejichž horní části budou ležet držáky spojující centrální stupeň s bočním – viz přiložený obrázek.

Tyto zbývající práce zakončí přestavbu TELu, která probíhá už několik měsíců. Ještě na začátku léta SpaceX avizovala, že k úpravám potřebuje šedesát dní. Původně se sice zdálo, že úpravy budou moci začít, až se rampa 39A přestane používat. Postupně se ale ukázalo, že SpaceX využívá pauzy mezi jednotlivými starty k průběžným změnám. V tomto směru hodně pomohla červnová pauza vynucená odstávkou celého floridského kosmodromu.

Červeně vyznačené vzpěry na základně TELu

Červeně vyznačené vzpěry na základně TELu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Práce, které zbývají udělat, by měly podle informací ze sekce L2 z 18. října zabrat zhruba 21 dní, přičemž dnes může být toto číslo ještě nižší, protože SpaceX možná ještě provede nějaké úpravy mezi nedávno odbavenou misí KoreaSat 5A a startem mise Zuma. Je jasné, že nedojde k demontáži dvou čelistí, ale SpaceX by ráda do té doby dokončila instalaci TSM pro Falcon Heavy.

Pro každý postranní stupeň jsou potřeba hned dva TSM – jeden přivádí palivo (letecký petrolej) a druhý se stará o dodávky okysličovadla (kapalného kyslíku). Pokud se podaří nainstalovat čtyři TSM pro Falcon Heavy před misí Zuma, zkrátila by se přestavba o několik dní – zbývalo by jen vyříznout záslepky, odstranit dvě čelisti a přivařit nové vzpěry. Zapomínat ale nesmíme na velké finále, tedy nové palivové a elektrické rozvody – suma sumárum práce na týden a půl.

Grafika zobrazující TEL pro Falcon Heavy včetně jistících čelistí a TSM.

Grafika zobrazující TEL pro Falcon Heavy včetně jistících čelistí a TSM.
Zdroj: http://i.imgur.com

Jakmile bude TEL připraven, vstoupí SpaceX do testovací a ověřovací fáze nové neozkoušené rakety. Tyto zkoušky začnou skládáním všech tří prvních stupňů dohromady a jejich připojováním k TELu. Bude to vůbec poprvé, kdy se tři stupně Falconu spojí do jednoho celku – všechny tyto operace proběhnou uvnitř hangáru HIF, ale třeba se dočkáme nějakých oficiálních fotek. Po dokončení této primární testovací fáze se sestavený Falcon Heavy bez aerodynamického krytu vydá na rampu 39A.

Falcon Heavy na rampě 39A ve starší vizualizaci

Falcon Heavy na rampě 39A ve starší vizualizaci
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

A tady pozor! Podle současného plánu, který je dostupný v sekci L2, by k tomuto vývozu mohlo dojít už na konci listopadu! Na rampě pak Falcon Heavy podstoupí další kolečko zkoušek, při kterých se bude ověřovat kompatibilita rakety se systémy rampy. Postupně se testy přelijí do další fáze, která se označuje jako WDR (Wet Dress Rehearsal). Tato zkratka je fandům SpaceX velmi dobře známá, protože tento proces probíhá před každým startem Falconu 9 a obnáší kompletní simulaci předstartovních příprav.

Falcon Heavy ale bude neozkoušená raketa, takže SpaceX momentálně plánuje provést WDR hned dvakrát. Při WDR 1 by mělo dojít ke kompletnímu naplnění všech tří prvních stupňů i stupně horního leteckým petrolejem a kapalným kyslíkem. Celý proces budou kontrolovat senzory a nasbíraná data poslouží k další analýze. Po kompletním natankování rakety by mělo dojít k odčerpání obsahu nádrží, aby specialisté měli dostatek času na vyhodnocení nasbíraných údajů o chování systémů v raketě i na rampě samotné.

Falcon Heavy

Falcon Heavy
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Informace ze sekce L2 však nevylučují, že pokud se během WDR 1 neobjeví žádné problémy, mohl by řídící tým hned při této zkoušce přistoupit k velkému finále, tedy statickému zážehu všech tří stupňů najednou. Bylo by to vůbec poprvé, kdy by se v jednu chvíli zapálilo 27 motorů Merlin – až doposud se jednotlivé stupně testovaly odděleně. Aby se předešlo tahovému krutu, tedy situaci, kdy by tah motorů způsobil rotaci rakety, která by mohla zničit tzv. octaweb centrálního stupně, ve kterém jsou usazeny motory Merlin, dojde k jejich zapálení postupně.

U klasického Falconu je zážeh simultánní, ale u Falconu Heavy budou zážehy lehce posunuté – jde jen o zlomky sekund, což však stačí. Ostatně u raketoplánů se motory také zapalovaly postupně – vždy po 120 milisekundách. V případě Falconu Heavy se budou motory zapalovat po dvojicích až do chvíle, kdy bude hořet všech 27 pohonných jednotek.

Statický zážeh Falconu Heavy přinese zapálení 27 motorů.

Statický zážeh Falconu Heavy přinese zapálení 27 motorů.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Oficiální plán však počítá s tím, že WDR 1 bude opravdu jen zkouška kompletního natankování rakety. Následovat by měla zkouška WDR 2, při které proběhne stejný proces tankování a pokud se neobjeví žádný problém, přijde statický zážeh. Podle současného plánu by k tomu mělo dojít okolo 15. prosince.

SpaceX nasbírala za poslední roky značné zkušenosti se zapalováním a průběhem hoření devíti motorů Merlin – každý první stupeň podstupuje před odesláním na startovní rampu statický zážeh na základně McGregor. Tento zážeh trvá stejně dlouho, jako kdyby stupeň letěl do vesmíru. Před samotnou misí následuje několikasekundový zážeh na startovní rampě, takže při startu se vlastně stupeň zažehne potřetí. Ale zážeh 27 motorů je něco jiného – pokud pomineme nepříliš úspěšnou sovětskou raketu N-1 s 30 motory na prvním stupni, tak na světě neexistuje žádná kosmická firma, která by měla zkušenost se zážehem takového množství motorů na jednom stroji.

Boční stupeň Falconu Heavy se vrací do přístavu - tehdy ještě jako Falcon 9 z mise Thaicom 8

Boční stupeň Falconu Heavy se vrací do přístavu – tehdy ještě jako Falcon 9 z mise Thaicom 8
Zdroj: https://c6.staticflickr.com

Postranní bloky pro premiérovou misi Falconu Heavy tvoří stupně, které již jednou do vesmíru letěly a dokázaly přistát – jde o stupně B1023 a B1025, které vynášely mise Thaicom-8CRS-9. Centrální stupeň je nový a nese označení B1033. Všechny tři stupně podstoupily v minulých měsících statické zážehy na základně McGregor. Jak už zaznělo výše, zážehy tu probíhaly postupně, protože na texaské základně není vybavení, které by dokázalo najednou pojmout více než jeden stupeň Falconu. To znamená, že SpaceX zatím nemá úplně kompletní představu o chování systémů při zážehu 27 motorů na jedné raketě. Mají sice k dispozici počítačové modely, ale skutečné údaje nenahradí nic.

Jakmile bude statický zážeh dokončený, dojde k vyprázdnění nádrží a opět se budou velmi důkladně studovat všechny nasbírané údaje, což se ostatně dělá i po běžném statickém zážehu Falconu 9. Analýza dat pomůže operačním týmům rozhodnout se, zda dojde k třetímu WDR a druhému statickému zážehu. Dá se očekávat, že v této otázce bude mít své slovo i sám Elon Musk.

Falcon Heavy na startovní rampě - zatím jen jako vizualizace.

Falcon Heavy na startovní rampě – zatím jen jako vizualizace.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Vyloučené ale nejsou ani další dodatečné zkoušky, přičemž se nemusí jednat jen o statický zážeh. Pokud se ukáže, že SpaceX potřebuje další údaje a testy, přistoupí k jejich provedení mezi prvním statickým zážehem a termínem startu. Co se týče druhého statického zážehu, tak pokud bude z jakéhokoliv důvodu potřeba, mohlo by k WDR 3 dojít okolo 20. prosince. Pokud by WDR 2 a první statický zážeh poskytly dostatek údajů, vydal by se Falcon Heavy zpět do montážní haly HIF, kde se spojí s aerodynamickým krytem. Ten bude ukrývat náklad, který stále neznáme.

O několik dní později se již kompletní raketa vydá na rampu 39A a pokud se vše podaří, mohli bychom se 29. prosince dočkat startu. Je ale potřeba říct, že tohle datum je pouze orientační a SpaceX připouští jeho pohyb, ale oběma směry! Kromě odkladu bychom se tedy mohli dočkat i uspíšení podle průběhu příprav a zkoušek. Reálně se tak můžeme bavit o možnosti odstartovat mezi 20. a 31. prosincem. Samozřejmě pak v úvahu připadá i začátek ledna roku nadcházejícího.

Šance, že se dočkáme tohoto startu v roce 2017 stále žije.

Šance, že se dočkáme tohoto startu v roce 2017 stále žije.
Zdroj: https://c.slashgear.com

Při startu vyvine Falcon Heavy tah 2,326 milionu kg a při své cestě vstříc obloze se stane nejsilnější raketou současnosti. Už tak sledovaná mise bude okořeněná tím, že centrální stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině, zatímco postranní bloky by měly téměř souběžně přistát na pevnině. Pokud se tedy všechno podaří, mohli bychom se dočkat krásného, byť lehce opožděného, vánočního dárku.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/2745466_orig.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/SpaceX_Falcon_Heavy_schedule_delays.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-3368.jpg
https://i.imgur.com/kzEN0Kj.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-11-01-at-12.41.04-350×214.png

https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-11-01-at-12.50.14-350×236.png
http://i.imgur.com/EuekDyk.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10156477249620131_4740423486736083826_o.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=40053.0;attach=1112356;image
https://c6.staticflickr.com/8/7420/26814484893_f8051c07f9_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…2017-04-12-at-11.35.37-350×224.png
https://c.slashgear.com/wp-content/uploads/2017/08/falcon-heavy.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

94 komentářů ke článku “Naděje na Falcon Heavy v letošním roce stále žije!”

  1. Jiný Honza napsal:

    Z grafu vývoje odkladů je zřejmé, že ke startu FH dojde až v první polovině roku 2019.
    🙂

  2. Remus Lupin napsal:

    Je slušné u překladu uvádět, že jde o překlad. Kdysi to tak bývalo.

  3. PeterK napsal:

    Na prednaske o Marse sa EM vyjadril, ze aj ked to vyzera lahko, Falcon Heavy museli konstruovat takmer odznova, kedze stredny stupen musi udrzat bocne stupne atd atd. Nevyjadril sa niekedy EM, ze by bolo lahsie konstruovat novu raketu, nieco na sposob vacsieho F9 ? Aby prilisna komplikovanost neznizila spolahlivost.

  4. Alois napsal:

    Pokud se to povede a není důvod pochybovat, zařadí se nosič na třetí místo v historii, za Saturn 5 a Eněrgii co do nosnosti a stane se nejsilnějším nosičem v provozu. 64 tunami na LEO výrazně předstihne současné dvacetitunové nosiče m.j. i vyřazený americký raketoplán, který ani 20 tun zpravidla nedokázal.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      U raketoplánu záleží na tom, zda započítáme i hmotnost samotného orbiteru. Je to přece kosmická loď, která nese posádku, takže nemůžeme počítat jen věci, které byly v jeho nákladovém prostoru, ale i stroj samotný. V takovém případě se raketoplán okamžitě zařadí mezi nejsilnější nosiče.
      Ale chápu, že lidé, kteří jsou proti němu zaujatí se budou snažit argumentovat tím, že by se měl započítávat jen náklad v nákladovém prostoru, aby to náhodou neohrozilo jejich pojetí.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Přesně. Nosností se vyjadřuje váha užitečného nákladu. Celý orbiter byl užitečný náklad, i kdyby jeho nákladový prostor zel prázdnotou.

      • Alois napsal:

        Raketoplán se stavěl aby dopravoval levně náklady do Vesmíru, dokonce řádově levněji než klasické rakety, nikoli sám sebe. Pokud by tuto podmínku splnil, bylo by vše v pořádku, skutečnost však byla právě opačná.
        FH váží při startu o cca 1000 tun méně a do Vesmíru dopraví 3 x tolik.
        Pokud by raketoplán nebyl slepá ulička zcela jistě by se nerušil a naopak zdokonaloval. Lze dovodit, že případné zdokonalování “ skleněného “ stroje by vedlo k dalším nákladům a to rozhodlo.
        FH dokazuje, že 20 tun na LEO je opravdu málo a proto se staví a proto odpadl raketoplán. Po obdobných nosičích touží Rusko a Čína.
        Raketoplán byl efektivní asi jako taxislužba která by pro zákazníka, který si objednal odvoz z vesničky u Prahy na letiště, poslala lehátkový autobus se dvěma řidiči a dvěma stewardkami.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Takže podle vaší logiky má Sojuz FG nosnost na nízkou oběžnou dráhu jen asi 300 kg, což odpovídá třem lidem ve skafandrech. Hmotnost lodi se přece musí započítat. To, co jste tady napsal, je pouze marnou snahou z toho vybruslit. Faktem je, že raketoplán měl nosnost na LEO okolo 70 tun, což mimochodem uvádí i wiki ve výpisu nejsilnějších nosičů – https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_orbital_launch_systems. Takže si sestavujte sám jakékoliv parametry chcete, fakta jsou nastavená jasně a to, že se vám to nelíbí je pouze váš problém.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Jen bych doplnil, ze pri STS-93 dovezl na LEO jen o 18 tun mene nez zminovanych 140 tun Saturnu V.

      • Jiný Honza napsal:

        Celý orbiter samozřejmě nebyl užitečný náklad, protože to byla zároveň nedílná součást druhého (jeden a půltého?) stupně nosiče.

        Osobně si myslím, že nemá smysl vůbec porovnávat koncepci STS s klasickou raketou. A o tom, co je efektivnější už teď nemusíme vést spory…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        V orbiteru byla i posádka, která byla k jeho provozu nezbytná, není možné nezapočítat do nosnosti kosmickou loď. Jak jsem psal výše – v extrému by pak mohl někdo tvrdit, že Sojuz FG vynese jen pár set kg, protože nezapočítáme hmotnost lodi Sojuz, ale jen hmotnost tří lidí ve skafandrech, kteří jsou nákladem v té lodi.

      • Jiný Honza napsal:

        Dušan Majer:

        Raketa sojuz vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď sojuz, progres nebo taky nějaký úplně jiný náklad.

        Orbiter STS byl částečně nosnou raketou (motory) ale taky kosmickou lodí. Nešlo to oddělit, proto moc nemá cenu porovnávat nosnosti s klasickou raketou. Prostě úplně jiná koncepce, která se ve výsledku ukázala méně efektivní než ta klasická. A bez nějakého zásadního průlomu v konstrukci motorů to tak bohužel i zůstane.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, to jste řekl velmi správně, nejde to od sebe oddělit. Proto není možné ani hmotnost orbiteru oddělit z celkové nosnosti systému STS, protože posádka byla její nezbytnou součástí, což platí i pro systémy zajišťující manipulaci s nákladem jako je robotická paže atd.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Dušan Majer: Alois nezahrnuje posádku raketoplánu do užitečného nákladu, podle něj tvořili posádku pouzí řidiči a stevardky. Užitečným nákladem myslí jen náklad v nákladovém prostoru. Podle této logiky je nosnost Sojuz-FG/Sojuz MS nulová. Užitečný náklad Falcon 9/Dragon je pouze v trunku. Reálně dosažená nosnost systému Eněrgija/Buran je nula (tady dodávám, že reálně dosažená nosnost Eněrgije na LEO v roce 1987 byla taky nula, takže podle logiky pana Aloise musím jeho výrok o zařazení Falconu Heavy na třetí místo v nosnosti v historii opravit – ambicí je druhé místo, hned za Saturn V. Do nosnosti BFR nebude pan Alois započítávat hmotnost BFS, ale jen hmotnost družic, vynášených uvnitř BFS.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        A jako jeden z (mnoha!) příkladů lze uvést servisní misi k HST. To si lze jen obtížně představit s jakokouliv jinou lodí, která kdy do vesmíru letěla (kromě Burana :-). Možnost pevného uchycení HST k lodi dostatečně veliké na to, aby část posádky měla výhled a mohla asistovat při opravě zevnitř a řídit robotickou paži, i sama robotická paže a vůbec přítomnost dostatečně početné posádky, to vše jsou věci, které celý orbiter při takovéhle misi činily nepostradatelným.

      • Jiný Honza napsal:

        Zrovna opravy HST bych moc jako příklad užitečnosti neuváděl. Chápu, že HST je pro amíky ikona, ale za cenu servisních misí mohli mít takových dalekohledů několik. A to nemluvím o rizicích pro astronauty.

        Soukromý sektor žádné servisování neřeší a každých 10-15 let prostě pošle novou telekomunikační družici. A ta je navíc vždycky mnohem dokonalejší než ta stará.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Jiný Honza, Alois: jenze tato diskuze neni o cene, neni o efektivite a ani o rizicich, ale o hmotnosti uzitecneho nakladu. STS mel spoustu nevyhod a to nikdo nepopira.

      • Spytihněv napsal:

        Jasně, mákli si pořádně, ale myslím, že riziko velké nebylo. HST byl stavěn podle parametrů raketoplánů, takže byl kompatibilní a o to byly ty servisní mise snadnější. Šlo především o zachycení a když už se stal součástí raketoplánu, pak to nebylo o mnoho náročnější, než práce vně ISS. Navíc když astronauti intenzivně zkoušeli vše už na Zemi.

      • Jiný Honza napsal:

        To riziko bylo hlavně při startu a přistání.
        Samotná oprava mohla být problematická, ale měli aspoň ve svých rukou…

      • tyčka napsal:

        „že HST je pro amíky ikona, ale za cenu servisních misí mohli mít takových dalekohledů několik“
        A to vám jistě řekli odpůrci raketoplánu.
        Servisní mise měla stát zhruba co let raketoplánu – takže tak kolem 1 miliardy. Ať mi někdo dokáže, že nový dalekohled přinejmenším stejných parametrů by vyšel včetně vypuštění levněji.
        Toto jsem již četl – právě od lidí co hanili raketoplán jako celek.

      • tyčka napsal:

        „Soukromý sektor žádné servisování neřeší a každých 10-15 let prostě pošle novou telekomunikační družici. A ta je navíc vždycky mnohem dokonalejší než ta stará.“
        Neberete vůbec v úvahu rozdíl ceny i náročnost výroby telekomunikační družice a dalekohledů parametrů HST. Ty telekomunikační družice se vyrábějí polo-sériovým způsobem.
        Takže,když vám v servisu vaše auto hodím do šrotu místo opravy s tím, že váš mobil taky přece dáte do elektro odpadu místo opraváři – tak to bude v pořádku.

      • Jiný Honza napsal:

        Tyčka:
        Např. dalekohled Herschel (zrcadlo 3,5m) stál komplet včetně vynesesní raketou Ariane 5 1,1 mld.

        HST stál i díky odkladům (katastrofa Challengeru) skoro 5 miliard.
        Dalších minimálně pět stála údržba. V době vynesení už na existovaly pozemské dalekohledy s obdobnými parametry za zlomek ceny. A pak ještě to nešťastné zrcadlo. Myslím, že na HST meli pifku i jiní lidé než odpůrci raketoplánu. 🙂

      • zargos napsal:

        Systém s výkonem HST v době jeho vynesení nebyl. Ostatně proč HST pak vynášet a dále náročně servisovat.

        HST nemá v cestě atmosféru,která mění a blokuje světlo,na což teleskopy na zemi trpí. Byť jsou větší,na HST nedosáhnou. Pokusy s korekcí jsou,ale pořád je lepší být nahoře.

        Aktuálně HST vyfotil nejvzdálenější aktivní kometu,tedy pro nás, a to díky jeho ostrému oku. Smysl má i po letech.

      • tyčka napsal:

        Kdyby nebyl HST tak dobrý jak je, tak by se žádné servisní mise nekonaly. Kromě té první mise. Zde totiž vím velmi dobře, že snímky se považovali za jedinečné a nebylo žádné jiné zařízení, co by je dokázalo pořídit.

      • Jiný Honza napsal:

        HST byl a je skvělý dalekohled. Ale shodou okolností se v době jeho stavby a čekání na start výrazně vylepšily i schopnosti pozemních dalekohledů. Adaptivní optika, velká zrcadla. HST je v elitním pelotonu, ale nic navíc. Tedy kromě toho, že byl řádově dražší než ostatní.

        Je jasné, že za pět miliard dolarů, špatné zrcadlo… No první servisní mise asi byla jediná alternativa. A ty další. Je třeba myslet politicky. 🙂

        Spousta astronomů vám řekne, že HST je fajn, ale za ty prachy mohlo být mnohem více muziky.

      • zargos napsal:

        No zrcadlo bylo vybroušeno správně,ale podle chybného zadání 🙂

        Věřím,že se ostatní HST blížit mohou,ale pokud je nějaké nej foto z Vesmíru,pravidelně je pod tím podepsán právě HST.

        Pokud by nebyl HST, šly by peníze do armády a s ohledem na dobu by asi v zápádní Evropě bylo o pár Pershingů II více,takže to dopadlo dobře.

      • Jiný Honza napsal:

        zargos:

        Lepší je být „nahoře“, ale ne za násobek ceny. Velkou překážku optických dalekohledů v podobě turbulentní atmosféry docela dobře kompenzovala adaptivní optika.
        To co pozemské dalakohledy nikdy nedokáží je infračervené spektrum. Proto JWST…

      • Jiný Honza napsal:

        zargos:

        Uff, chybné zadání, přesné zrcadlo. Skoro jako dobrý král, falešní rádcové. Kolik vám je? 🙂

        Pod fotkami je pravidelně HST, protože
        A) 10 miliard dolarů
        B) spektroskopická data v infračerveném spektrum jsou NUDA

        To druhé je podstatnější. Normální věda je pro 99% lidí NUDA. Dejte jim barevné obrázky, v lepším případě pohyblivé a budou šťastní.

    • ventY napsal:

      Plus, ak sa nad tym zamyslime, tak navyse bude mat prve prvenstvo, ktore sa hned tak nevidi: bude to prvy nosic, ktoreho inauguracny let nebude prvym vzletom z rampy (pretoze ma pouzite postranne bloky).

  5. HnD napsal:

    Jsou to super zprávy, ale nevím zda je nutné spěchat na ten konec roku. Tak důležitá událost by se neměla uspěchat a krom toho, personál by si raději měl užít v klidu vánoce, než se stresovat v práci. Hlavně aby vše dobře dopadlo – tedy ne doslova 🙂 .

  6. Jaro Pudelka napsal:

    Ďakujem za skvelé informácie. Osobne verím, že to bude tento rok a bude to úspešný štart a pristátie.
    Vlastne sa vždy pri raketách hovorilo len o štarte. A teraz viac sledujeme pristávanie – úžasná vec a pokrok. Vďaka aj ľudom okolo STS, oni boli de-facto tí prví.

  7. Rado napsal:

    Díky za super článok.
    Ako ja SpaceX držím palce. To som ešte nikomu takémuto. Ak sa im ten štart podarí tak to bude neuveriteľná technická lahôdka. Podľa mňa bude jásať pol planéty 🙂 Už nech je to tu. Váš navrhnutý termín po Vianociach je ideálny 🙂

  8. PeProch napsal:

    Dík za článek a optimistické informace, už si to živě představuju.
    Na štědrý den ještě ne, to by trochu kazilo tradiční vánoční atmosféru, ale 25. nebo 26.12. odpoledne nebo večer sledovat v přímém přenosu přistání dvou prvních stupňů na pevninu za denního světla, tak to by byl fakt super vánoční dárek. Kéž by se to podařilo!

  9. JaGa napsal:

    ,,Ten bude ukrývat náklad, který stále neznáme.“

    Já bych řekl, že je to jasný: FIG: 2

    http://i.imgur.com/WGIVujv.png

    🙂

  10. VaclavC napsal:

    Tak hlavně abychom neviděli destrukci rampy v přímém přenosu … ani sám Elon v úspěch nejspíš úplně nevěří.

  11. Přemek napsal:

    Ještě přidávám jedno přání k Ježíškovi:

    Přál bych si, aby první let směřoval na dráhu volného návratu kolem měsíce. To by byl panečku dáreček pod stromeček!

  12. Přemek napsal:

    Skvělý článek! Zajímalo by mě, jakým způsobem bude řešeno upevnění na finálně upraveném TELu v případě, že z něj poletí klasická F9.

    Představolal bych si, že vyrobí nějaký snadno nasaditelný adaptér, který půjde lehce na i demontovat.

  13. bill napsal:

    Děkuji za výborný článek. Když jsem to dočetl, tak jsem vzpomněl na ten vtípek s bochníkem sýru. Nevím jak to souvisí, ale mám tušení, že ta hravá část Elonovy duše jde po termínech 24.12. a 31.12. No uvidíme. 😉

  14. Karl napsal:

    Teda ne že bych se netěšil jako malé děcko, ale to letité čekání už zanechalo pocit hořkosti. Je mi jasné, že to není nic jednoduchého spojit tři stupně dohromady. Ale přiznávám, že až tak strašný problém jaký z toho nakonec je jsem nečekal. Nevyšel tu už náhodou nějaký článek, který by tu problematiku trochu popsal? A samozřejmě díky za článek i všechny ostatní.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Takový článek nemáme, ale obecně se dá říct, že to souvisí s mnoha faktory – od přenosu sil na konstrukci, přes chod motorů (eliminace oscilací) až po takové věci jako je řízení velkého počtu motorů.

    • Miroslav Pospíšil Redakce napsal:

      Hlavními důvody odkladů bylo čekání na pozdější vývojové varianty F9 a dvě přestávky kvůli haváriím, kdy byly všechny kapacity alokovány na jejich řešení.

    • 3,14ranha napsal:

      Já to mám spíš naopak – tyhle průtahy SpaceX a Elona polidšťují, když člověk vidí že s tím opravdu měli spoustu práce, že to není jen to pověstné kolumbovo vejce. Svoji roli ve zdrženích měla i loňská havárie, to se v tomto oboru může stát každému.

      Jediná výtka by mohla být k „Muskovu koeficientu“ rozuměj jeho potřebě plácnout termín a až pak pracovat na reálném řešení… ale chápu že jako soukromá firma si musí hledět tvořit okolo svého NOVÉHO produktu tak trochu HYPE. SpaceX zatím pořád ještě jede „z ruky do huby“ a výdělky sype do dalšího vývoje.

      Proto občas i tady na fóru varuji některé SpaceX fandy ohledně ITS (marsovského transportéru). Aby nebyli zklamaní že to třeba bude taky trvat 10, 20 let než poletí první posádka.

      • ventyl napsal:

        Ad Muskov koeficient. Treba sa trocha drzat pri zemi a uvedomit si, ze to nie je harmonogram vydavania noveho modelu iPhonu alebo aktualizacie Windows. Toto je tvrdy vyskum a vyvoj veci o ktorych si ludia donedavna mysleli ze su nemozne, alebo nerentabilne. To bohuzial neodhadnete. Neda sa to, ak neviete, co vsetko ta praca bude obnasat. A ono sa to malo vytahuje na svetlo, ale SpX musela riesit nie len problemy kozmickeho razu, ale aj problemy industrialne, napr. vylepsili mechanizmy zvarania, atd. A asi sa zhodneme, ze to nerobili z dlhej chvile a netrvalo to jedno popoludnie.

  15. jakubv napsal:

    Napadá mě jedna otázka, na kterou jsem ani v originálním článku nenašel odpověď, pokud demontují původní východní a západní čelisti/držáky na TEL a posunou je tak, aby drželi přídavné stupně, jak to pak bude s použitím rampy/TELu v případě startu klasické F9 s Crew Dragonem?

    to pak klasická F9 bude držena jen severním a jížním držákem nebo budou mít „nandavací“ option, že ty dva další držáky tam vždy nasadí jako redukci pro daný start.
    Druhá varianta je mít na jedné rampě dva různé TEL, ale to by se jim tam asi rozumně nevešlo se tím tam šíbovat…

  16. Radim Redakce napsal:

    Jedno slovo hodnocení – vyčerpávající!

  17. Martin Gembec napsal:

    Tak mise Zuma e odbaví řekněme do dvascátého, pak dvacet dní úpravy a tedy sestavení rakety a test sestavení a plnění palivem ne dříve než 15. 12. Takže statický zážeh bych viděl ne dříve než 20. 12. a cokoli dříve mě překvapí. Vánoční dárek zní asi stále reálně, ale smůla je, že jakýkoli problém posouvá start k 1. lednu 🙂

  18. Štěpán napsal:

    Jeden z nejkvalitnější článků tohoto roku. Velice si vážím práce autora a děkuji mu 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Díky za pochvalu, ale šlo prakticky pouze o překlad originálního článku z webu nasaspaceflight. Osobně se domnívám, že letos vydali kolegové z naší redakce spoustu kvalitnějších článků, které navíc museli skládat z mnoha různých zdrojů. Ale díky za pochvalu.

      • zmrzlý musch napsal:

        Nejspíše hraje velkou roli subjektivní atraktivita tématu pro čtenáře. : )

        Nicméně taky jsem po cestě do práce s chutí přečet a práci, jíž jste odvedl, přítomnost jiných zajímavých článků na kvalitě neubírá.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za pochvalu a souhlasím s tím, že atraktivita tématu pro čtenáře jistě hraje svou roli. U tohoto tématu je extrémně vysoká.

      • Miroslav Pospíšil Redakce napsal:

        Nejen atraktivita tématu, ale také výběr správného zdroje a pohotovost / rychlost překladu dělá své. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky moc. Články z NSF mám jako zdroje moc rád, protože jim můžu věřit. A tohle téma se překládalo skoro samo.

      • Tomáš Králik napsal:

        nevadí ale aj tak súhlasím so Števom. a bez Vás by som sa napr. ja k nemu vôbec nedostal. A JA CHCEM VIANOČNÝ DARČEK!!!!! Pri čítaní tohto článku som takmer potreboval synov „brindáček“.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Děkujeme, těší nás, že se Vám článek líbil. Musím se přiznat, že při jeho psaní jsem měl podobné pocity, jaké popisujete.

      • dodiksl napsal:

        Dusan žeby Falcon Heavy Turbo?….:-) https://imgur.com/r/spacex/s2gAx

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        😀 Tak tomu říkám úlet.

      • zvejkal napsal:

        Perfektny odkaz, dik.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.