Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Příval novinek od SpaceX
Tento týden se v hlavním článku dočtete souhrn nových informací od SpaceX. Nebudeme se tak tradičně věnovat jen jednomu tématu, ale vzhledem k přívalu novinek od této společnosti se pokusíme tyto novinky shrnout. A je se na co těšit!
Zdroj: https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/
Začněme u nadcházející zásobovací mise pro Mezinárodní kosmickou stanici, kterou obslouží raketa Falcon 9 a loď Dragon. NASA nově zvažuje využití již jednou použitého prvního stupně rakety. Až doposud byla k této možnosti NASA nedůvěřivá a chtěla vždy na každou z předchozích dvanácti misí novou raketu. Nicméně se zdá, že úspěšnost, s kterou létají již jednou použité první stupně, je natolik přesvědčivá, že během listopadu by se mělo rozhodnout, zda mise Dragon CRS-13 nevyužije již jednou použitý první stupeň. Podmínkou je, že to musí být stupeň z mise, která směřovala pouze na nízkou oběžnou dráhu. Tyto stupně jsou v lepším stavu. Nicméně o této změně a rozhodném kroku musí NASA rozhodnout na její poměry rychle. CRS-13 by měla startovat již 4. prosince a není proto jisté, že se tento záměr stačí schválit. Pokud ne, nový stupeň pro tuto misi je již vyroben. Pokud se to stihne, využije se tento nový stupeň pro tajemnou misi Zuma.
S tímto ještě jedna zajímavá zpráva. Zatímco NASA trochu váhá, armáda má zdá se jasno. Znuvupoužitelnost považuje slovy Generála John W. Raymonda za neodolatelnou a nastavený směr, kterým se bude ubírat trh. Alespoň to zmíněný generál uvedl v tomto rozhovoru. Dále zaznělo, že proces znovupoužití musí ještě projít certifikačním procesem, ale ten již prý probíhá. Do budoucna se zdá být nevyhnutelné, aby takových misí a i raketových nosičů přibývalo.
Když už jsme u NASA. Agentura se rozhodla, že pro vynesení družice Sentinel 6A, na jejíž stavbě se z velké míry podílela ESA a také EUMETSAT, JPL, NOAA a CNES, bude vynesena pomocí rakety Falcon 9 startující z Vandenbergovy základny. Družice bude mapovat a zkoumat hladiny oceánů.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Zajímavá zpráva přišla také ze společnosti Iridium, která se rozhodla pro příští dva starty (Iridium NEXT 4 a 5) využít již jednou použité první stupně. A to i přesto, že původní smlouva mezi SpaceX za Iridium za 492 milionů dolarů počítala při každém startu s novou raketou Falcon 9. Tato smlouva byla uzavřena v roce 2010 a bylo v ní dáno, že když se dostatečně změní úspěšnost použitých stupňů, může dojít ke změně. A právě tři úspěšně lety s již jednou použitým prvním stupněm v letošním roce společnost přesvědčily. A přesvědčily i pojišťovací agenty, kteří akceptovali toto riziko bez změny pojišťovací částky. Důležitou roli však hrály další dva faktory. Byla to rychlost a cena. Rychlost z toho pohledu, že Iridium by rádo dokončilo vynesení všech 75 družic do poloviny roku 2018 a to vyžaduje dalších pět startů. Když se využijí již jednou použité stupně, bude příprava na start rychlejší a může se tak výrazně zkrátit čekání na vynesení. Samozřejmostí je pak sleva, kterou společnost za využití použitých stupňů dostane. Iridium však neprozradilo, o kolik přesně byla cena snížena.
Zdroj: https://media.defense.gov/
Na první start pro Iridium s již jednou použitým stupněm se můžete těšit už 23. prosince letošního roku. Bude se jednat o první stupeň B1036, který ještě patří do starší verze Falconu s označením Block-3 a to je důvod, který pro něj znamená, že bude přistávat na plovoucí plošině. Nebude mít totiž dostatek paliva na přistání na pevnině, které by v té době už bylo možné, jelikož byla přistávací plošina dokončena. Přičemž ještě dodejme, že pro původní misi Iridium NEXT-4 byl plánován nový stupeň, který měl jako první na západním pobřeží Spojených států přistát na pevnině. Doposud všechny starty z Vandenbergu probíhaly na plovoucí plošinu. Při Iridium NEXT-5, který bude startovat v lednu či únoru, bude použit pravděpodobně stupeň B1038, anebo B1041. A stejně jako u čtyřky bude o následném přistání rozhodovat to, zda se použije verze Blok 3 anebo Block 4. Kdyby to byla čtyřka, mohli bychom se dočkat přistání na pevnině.
Udělejme malou odbočku k připravované těžkotonážní raketě BFR, jejíž primární cíl je pomocí ní osídlit Mars. Původně SpaceX plánovala, že jí bude vyrábět ve svém závodě Hawthorne v Los Angeles, nicméně si společnost nechala propočítat, že pokaždé, když by převážela raketu k vodě, odkud by byla transportována dále, musely by se v ulicích LA demontovat lampy a semafory a vyšlo by to na několik milionů. Proto se SpaceX poohlíží po nějakém pozemku u vody, odkud budou rakety BFR transportovány. A když už jsme u BFR, právě armáda udělila SpaceX další finance na vývoj metanového motoru Raptor. Více zde.
A na závěr ještě fotografie převáženého bočního stupně Falconu Heavy, který se stěhuje z McGregoru a směřuje na Floridu. Spatřen byl během týdne. Připomeňme, že společnost by ráda stihla start Falconu Heavy do konce roku 2017, nicméně vše záleží na předělání rampy 39A. Podle jejich prohlášení je nicméně na rampě již vše potřebné připraveno a čeká se, až bude rampa SLC-40 provozuschopná, aby mohlo být vše urychleně namontováno na 39A. Pokud vše půjde dle plánu, stihne se start do konce roku. Je ale pravděpodobné, že se bude startovat až v lednu 2018.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Kosmický přehled týdne:
Tento týden proběhla na Mezinárodní kosmické stanici vycházka do volného prostoru. Účastnili se jí astronauti Randolph Bresnik a Joseph Acaba. Podařilo se jim nainstalovat HD kameru, promazat robotickou paži a uskutečnit řadu dalších dílčích úkolů. Jednalo se o 205. údržbářskou EVA na ISS od roku 1998.
V laboratoři proudových pohonů (JPL) probíhá stavba zařízení Sky Crane, což je raketový stroj, který dostane za úkol umístit na povrch Marsu nástupce vozítka Curiosity. Mars Rover 2020, jak zní jeho prozatímní název, bude hledat a odebírat vhodné vzorky pro budoucí dopravu vzorků z Marsu zpět na Zemi. Sám rover je vybere, odebere a ponechá na povrchu Marsu připravené k vyzvednutí některou budoucí misí. Na přiložené fotografii vidíte stav zařízení Sky Crane v tomto týdnu. Startovat by se mělo v roce 2020.
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Přehled z Kosmonautixu:
Tento týden se toho opět dělo hodně a my jsme vám každý den přinesli minimálně dvě aktuální a zajímavé zprávy z kosmonautiky. Začali jsme pohledem na počátek výroby druhého evropského servisního modulu určeného pro budoucí misi EM-2. Poté jsme zamířili do Evropy, kde jsme byli svědky přípravy evropského rekordního motoru na tuhé pohonné látky. Další ze série přípravných záležitostí je článek o přípravách na start družice ICON, kterou vynese právě připravovaný exemplář rakety Pegasus. A aby toho nebylo málo, už se pomalu můžeme těšit na připravovaný druhý let ruské rakety Angara-5. Ten by mohl přijít už v roce 2018. Další milník v potvrzení a pochopení gravitačních vln, byla detekce jejich zdroje. Nafukovací modul už máme dva roky u ISS a možná se dočkáme nafukování i na oběžné dráze Země. Když už jsme u té ISS. Můžete se podívat na perfektní video, které z její paluby zaznamenalo průlet nad noční Evropou. Do kalendáře startů Falconu 9 přibyla neznámá a tajemná mise. Nese označení Zuma. Veřejnosti byly představeny podrobnosti o přistání Sojuzu MS-02, jehož posádka zažila při sestupu velmi nepříjemné chvilky. Zatímco miniraketoplán X-37B zatím stále nebyl nalezen, nadšenci již nalezli tajnou družici NROL-52. Znovu jsme se vypravili na palubu ISS, tentokrát jsme pozorovali výstup amerických astronautů do otevřeného prostoru. U trpasličí planety Ceres už nějakou dobu obíhá sonda Dawn, nyní byla její mise prodloužena a dočkáme se i rekordně nízkých průletů. Na závěr si ještě přečtěte o tom, jak soukromé sondy budou bombardovat asteroidy.
Snímek týdne:
Na ISS proběhla vycházka do volného prostoru a jeden z astronautů byl zachycen, jak pracuje na promazání kloubů robotického ramene.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Video týdne:
Od letu sondy Deep Impact a jejího zasáhnutí jádra komety v roce 2005 už utekla dlouhá doba. Nyní se k asteroidům chystá vrátit soukromá firma Planetary Resources, která by je ráda využila k těžbě. Flotila jejich sond Arkyd 301 má podobně jako Deep Impacrt zasahovat asteroidy a zasažená místa zkoumat. Více ve videu.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/2017/10/20/iridium-swaps-two-new-falcon-9-rockets-for-flight-proven-boosters/
https://spaceflightnow.com/2017/10/20/eva-46/
Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/ZuG6IVa.png
https://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2017/10/snaps-about-nasa-video-file-on-nasa-tv-backup-public-_7y-2.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/22552763_1736062669738246_1478589284742140949_n.jpg?oh=b68e9bad61cab3b85cf0ded7b68f2580&oe=5A64ADFF
https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/newman/gfx/news/2017/1-amazingspace.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/01/NEXT-1-Fairing.jpg
https://i.ytimg.com/vi/tS_Rb8dMmyA/maxresdefault.jpg
https://media.defense.gov/2013/Sep/29/2000908437/-1/-1/0/130929-F-ET475-012.JPG
To by opravdu block 3 nedokázal po vynesení družic iridium přistát ani na plovoucí plošině, nebo ve SpaceX usoudili, že to nestojí za vynaložené prostředky? Nebo jde o informační šum, a na plošině se přistávat bude?
Tak podle forumnasaspaceflight.com jde o informační šum, a mělo by se přistávat na plošině.
Opravdu? Ty informace jsou diskutované z dobrých zdrojů a týká se to právě i Iridium NEXT 5. Každopádně děkujeme za info a prověříme to.
Tak se omlouvám, chyba byla skutečně na mé straně, jelikož jsme si žádně neověřil informace. Děkuji za upozornění a v článku je to nyní v pořádku. Ještě jednou díky a omlouvám se.
Není zač, asi to vzniklo tak, že si někdo spletl „no RTLS“ s „no landing“.
Dobrý den,
počet vynesených satelitů bude skutečně 81? Já měl za to, že počet vynesených satelitů bude 75 a 6 náhradních satelitů bude připravených na Zemi. Děkuji
Dobrý večer,
máte pravdu, jeden start bude s pěti družicemi a dalšími dvěma jiných zákazníků. Bude tedy vyneseno 75. Informaci jsme upravil, děkuji za upozornění.
Nemáte vůbec za co, já jen jestli to nemám popletené. Děkuji tedy za potvrzení a doupravení 🙂 Hezký večer
Na orbite by ich malo byť po ôsmich letoch ktoré má iridium objednané u SpaceX 75.
Ad spolehlivost znovu použitých stupňů, po třech startech bych byl opatrný, statisticky to začne být relevantní tak po 10ti startech již jednou použitých stupňů.
Zatím se jim daří, nezapomínejme na CRS-7 a Amos-6…
No, je hodně užitečné, že se celý první stupeň můžou zkontrolovat, každý šroubek a hadičku. Takže vědí co od něj čekat i při malém počtu letů, jak a kde dochází k největšímu opotřebování.
„CRS-13 by měla startovat již 4. prosince a není proto jisté, že se tento záměr stačí schválit. Pokud ne, nový stupeň pro tuto misi je již vyroben. Pokud se to stihne, využije se tento nový stupeň pro tajemnou misi Zuma.“
M1390 Zuma má první stupeň už přidělen – v tomto případě není možné čekat jak se NASA nakonec rozhodne, tedy nezávisí na finálním rozhodnutí ohledně CRS-13.
Pokud by CRS-13 měla letět s novým stupněm, použil by se booster původně určený pro misi až následující po CRS-13.
Zaujali ma vety…
A když už jsme u BFR, právě armáda udělila SpaceX další finance na vývoj metanového motoru Raptor..
Už viac raz som upozorňoval na časť podpory alebo nejakej účasti armády na vývoji nových technológii v USA. Určitú účasť na naštartovani SpaceX mala aj polovojenská DARPA. Je to mala skupina supermozgov v ktorej pracovníci musia rotovať. A nepodlieha úplne ekonomickým zákonom v USA. Prepája aj záujmy armády s ekonomikou.
Niečo na štyl DARPA by nezaškodilo založiť aj v našich štátov.Rozpočet štátu by to ani nepocítil. Naši vedci by nemuseli odchádzať do zahraničia, kde sa podieľajú na vývoji nových technológii, ktoré neskôr draho zakúpime, ak nám ich vôbec predaju.
Podľa môjho názoru DARPA stála v pozadí aj za úspechmi niektorých amerických internetových gigantoch a IT spoločnosti. V štýle niečo za niečo.
Mne absentuje väčšie prepojenie našich armád s ekonomikou a firmami a nejakým podielom na vývoji nových technológii v našich štátoch. Veď ani armáda by mala nejaký prospech, ak by sa posunuli naše štáty vo výrobe špičkových technológii a výrazne sa rozšírili možnosti našich štátov presadiť sa vo svete.