NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.
U kosmických agentur probíhá schvalování prodloužených misí prakticky vždy podle jednoduchého vzorce, kdy se zvažuje nejen technický stav sondy, ale i možnost jejího dalšího vědeckého přínosu. Odborníci, kteří za sondou stojí tak musí vždy vypracovat návrh, ve kterém představí úkoly sondy a pokusí se vysvětlit, proč by právě jejich mise měla být financována i nadále.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Týmy starající se o sondu Dawn nyní připravují sérii manévrů, které ji dostanou na novou eliptickou dráhu. Na ní se může Dawn dostat pouhých 200 kilometrů nad povrch trpasličí planety. To se může zdát jako hodně, ale je potřeba si uvědomit, že zatím nejnižší pozorování proběhlo z výšky 385 kilometrů! Vědecký tým mise navrhl, aby Dawn v rámci své druhé prodloužené služby sbírala údaje především ze svého gama a neutronového spektrometru.
Data z tohoto přístroje ukazují množství a energii zachycených paprsků v gama spektru a také neutronů. Převedeno do srozumitelné řeči – s pomocí tohoto spektrometru mohou vědci pochopit složení materiálu, který tvoří nejsvrchnější vrstvy povrchu trpasličí planety Ceres, ale i to, kolik ledu tyto vrstvy obsahují. Sonda bude mít dále za úkol pořizovat snímky ve viditelném spektru, což ocení především vědci studující geologii. Dawn ale má sbírat údaje i ze spektrometru ve viditelné a infračervené oblasti spektra, což se hodí pro mineralogický výzkum.
Zdroj: https://cdn1.vox-cdn.com
Vědci se těší i na to, že budou moci v rámci nastaveného času prozkoumat trpasličí planetu v době, kdy projde perihelem, tedy bodem oběžné dráhy, kdy bude nejblíže ke Slunci. K tomuto momentu dojde příští rok v dubnu. A co přesně vědce na tomto momentu tolik zajímá? Když bude Ceres blízko Slunce, mohlo by z jejího povrchu začít sublimovat více vodní páry, která by mohla kolem trpasličí planety vytvořit velmi slabou atmosféru.
To není navíc jen pouhá teoretická úvaha, ale studie opřená o důkazy, které nám přinesl evropský teleskop Herschel ještě předtím, než Dawn k trpasličí planetě doletěla – viz náš článek z ledna 2014. Na základě měření ze sondy Dawn se její tým domnívá, že vodní pára může být produkována i interakcí ledu uloženého mělko pod povrchem s nabitými kosmickými částicemi. Vědci proto navrhli zkombinovat data z měření pozemskými teleskopy s údaji, které Dawn zjistí přímo na místě. Výsledkem by mělo být hlubší pochopení procesů, které se na Ceres dějí během přiblížení k perihelu.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Odborníci se ale souběžně připravují i na další velký úkol. Takzvaná planetární ochrana se netýká jen planet, ale i dalších kosmických těles včetně trpasličích planet. Tato dohoda má za úkol chránit kosmická tělesa před případnou kontaminací, takže Dawn na povrchu nepřistane ani do něj nenarazí. Usadí se totiž na dráze, která je velmi stabilní, takže po ní bude obíhat i poté, co už nebude schopna komunikovat se Zemí. Limitujícím faktorem pro její životnost je především množství hydrazinu pro trysky stabilizačního systému, které zajistí orientaci sondy v prostoru. Specialisté zatím odhadují, že sonda by mohla fungovat do druhé poloviny roku 2018.
Sonda Dawn se už do historie zapsala tím, že zkoumala z oběžné dráhy hned dvě mimozemská tělesa – kolem obřího asteroidu Vesta kroužila 14 měsíců mezi roky 2011 a 2012, načež se vydala vstříc Ceres, na jejíž orbitu vstoupila v březnu 2015. Mise realizovaná v programu Discovery je oficiálně řízena z kalifornské JPL, přičemž výrobu sondy zajistila společnost Orbital ATK. Na projektu se podílí také Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR), Institut Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy, Italská kosmická agentura (ASI), Italský národní astrofyzikální institut a další mezinárodní partneři.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://singularityhub.com/wp-content/uploads/2015/06/nasa-dawn-ceres-flyover-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19598b-1041.jpg
https://cdn1.vox-cdn.com/…/ceres_planitiaA_3x_birdseyeview_lessshadow_final_lowres.0.0.jpg
http://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_Ceres.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dawn-16.gif
Rozhodně je škoda, že přelet k planetce Adeona už nebude. Na druhou stranu snížit o dalších 50% výšku dráhy je zajímavý nápad. I když ještě nedávno se mluvilo o tom, že níže už Dawn nepůjde. Důvodem měla bý vyšší spotřeba (na té už asi tolik nezáleží) a také snad rozmazané fotky při takové blízkosti od povrchu (?). Pak tu máme už jediný funkční gyroskop z původních čtyř, což by také měla být komplikace. Ale když už to NASA naplánovala, tak ví proč a těším se na výsledky.
S těmi gyroskopy bývají problémy docela často. Možná by to chtělo nějakou inovaci, která prodlouží jejich životnost. Redundance sice pomáhá, ale i ta má své limity.
Dopredu rikam, moc o nich nevim, jen vim, ze se u HST taky rychle porouchaly, ale pak je vymenili pri te posledni servisni misi za nove a je klid uz 8 let, od te doby je tusim status HST OK.
Aj ja som trochu sklamaný že Dawn nepoletí k ďalšiemu asteroidu. My bežný viac-menej laici by sme asi viac uvítali ďalšie fotky z doteraz neznámych objektov slnečnej sústavy, ale takto asi získame cennejšie údaje, tí ktorí tomu rozumejú viac sa akyste rozhodli správne. Myslím, že rozhodol stav tých nešťastných gyroskopov. Moja predstava mi našepkáva, že pri ceste k ďalšiemu asteroidu sú dôležitejšie ako pri obletoch Ceres, a tak hrozilo že pri ďalšej ceste by bola väčšia pravdepodobnosť že zlyhajú a z cesty by nakoniec nebolo nič užitočné.
Jsem naopak nadšen, že sonda Dawn neletěla k jedné trpasličí planetě, ale ke dvěma, což není u misí obvyklé. Pokud vím, své úkoly splnila na jedničku a nyní má ještě možnost předvést, co všecho umí.
Letela k jednej trpasličej planéte a k jednému asteroidu – viď. článok.
Vesta je druhou nejhmotnější planetkou, která kandiduje na přeřazení mezi trpasličí planety.
Ako ste sám napísal – kandiduje. Takže nie je trpasličou planétou.
Podle mého je to dobrá zpráva a uvažované snížení oběžné dráhy ještě lepší. Myslím, že o Cereře ještě zdaleka nevíme vše, co Dawn může zjistit…