Další týden je za námi a proto vychází další díl pravidelného souhrnu novinek z oblasti kosmonautiky – Kosmotýdeník. V dnešním vydání se v hlavním tématu zaměříme na Mars a jeho využití jako učebnice toho, jak vznikal život zde na Zemi. Podíváme se také na novinky kolem české družice VZLUSAT-1 a zamíříme i ke SpaceX, kde se protahují práce na zprovoznění jejich floridské rampy SLC-40. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Prozradí Mars, jak vznikl život na Zemi?

Díky datům ze sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) byla na základně mezinárodní spolupráce sestavena vědecká práce, která říká v podstatě to, že můžeme Mars použít jako učebnici toho, jak vznikal život na Zemi. Krom toho také ukazuje zájmová místa pro případné budoucí mise na povrchu, které by měly jako hlavní cíl hledání pozůstatků dávného života, kdy byl Mars ještě vlhkou planetou.

„I když nikdy nenajdeme důkazy o existenci života na Marsu, můžou nám některá místa na jeho povrchu vyprávět o tom, jak vypadala mladá Země v době, kdy na ní život vznikl.“ řekl Paul Niles z Johnson Space Center v Houstonu. Zpráva mluví zejména o dodnes rozeznatelných pozůstatcích dávné vulkanické a hlavně hydrotermální činnosti. Právě kombinace vývěru horkých plynů do stojaté vody vytvářela podmínky, které se shodují se současným pohledem toho, jak vznikl život na Zemi.

I když dnes Mars již nedisponuje stojatou tekutou vodou na povrchu, tak ještě asi před 3,7 miliardami let takové podmínky hostil. Na rozdíl od Marsu se na Zemi stále obdobné podmínky, které panovaly na obou těchto dávných planetách, vyskytují. Jde především o takzvané černé kuřáky na dně moří, kde bez přístupu slunečního světla může vznikat život díky horkým vývěrům plynů a minerálů ze zemského pláště. Právě takové prostředí i dnes poskytuje podmínky pro vývoj ojedinělých živočišných forem. Obdobné podmínky se v současné době mohou vyskytovat i na měsících jakými jsou třeba Europa, nebo Enceladus.

Ale zpět k Marsu. Sonda MRO a především její přístroj CRISM se zaměřila na průzkum marsovské oblasti Mars Eridania. Na dně této oblasti se nachází rozsáhlá a masivní ložiska vyvřelých minerálů, která se zde s takřka naprostou jistotou ukládala pomocí zmíněných hlubokomořských vývěrů.

„Toto místo nám přináší přesvědčivé důkazy o hlubokém, dlouhotrvajícím moři a hlubinném hydrotermálním prostředí,“ řekl Niles. „Připomíná to hlubinné hydrotermální prostředí na Zemi, podobně jako prostředí, ve kterém může být život nalezen i na jiných světech – život, který nepotřebuje vhodnou atmosféru ani geologicky aktivní povrch, ale pouze skály, teplo a vodu.“

Zpráva uvádí, že zmíněné moře v oblasti Eridania mělo objem asi 50 000 kubických kilometrů vody, což z něj činilo největší moře na starověkém Marsu a obsahovalo tolik vody, co všechna zbylá moře a jezera dobového Marsu. Díky datům nasbíraných spektrometrem sondy MRO bylo zjištěno, že se v této oblasti nachází zbytky velmi mocných vrstev mastku, serpentinu a uhličitanových usazenin. Tato směs mohla vzniknout pouze díky dlouhodobým vývěrům na dně dávného moře. Z toho plyne, že zde v minulosti byla kůra Marsu tak tenká, že mohla být dějištěm dávného vulkanismu.

Díky této zprávě se zase o kousek rozšířila rozmanitost vodních prostředí na povrchu Marsu v dávné historii. Krom delt řek, jezer a mělkých moří tu nyní máme důkaz o existenci velkého hlubokého oceánu, který poskytoval dostatek prostoru pro tvorbu možného života. Oblast Eridania se tak stává novým svatým grálem pro astrobiologický průzkum Marsu a jistě se dočkáme nějaké mise, která se na tuto oblast zaměří.

Kosmický přehled týdne:

Česká nanodružice VZLUSAT-1 má za sebou už více jak sto dní ve vesmíru. Za tu dobu se řešilo mnoho problémů, ale mnohem více se nasbíralo vědeckých dat. Z problémů můžeme jmenovat například problém s nepředvídatelnou pomalou rotací, ale ta už je nyní stabilizována. Tento týden se zase podařilo úspěšně vyklopit optickou část nejmenšího rentgenového dalekohledu, který se kdy podíval do vesmíru. Je to velký úspěch, který dovršil vědecké a konstrukční cíle družice. Nadále pokračuje sběr dat z materiálových experimentů, které by v budoucnu měly napomoci vytvořit odolnější družice i obydlí na Měsíci a Marsu. A VZLUSAT-1 začíná stárnout. Nepříznivé kosmické prostředí se očekávatelně podepisuje na flash paměti družice. Už nyní je dle slov řešitele družice Vladimíra Dániela ze 30 % poškozená. Nadále je však družice schopna práce. Zajímavostí může být, že již nyní se plánují nástupci této družice. Na půdě VZLÚ bude vznikat VZLUSAT-2 a v Plzni, kde probíhá komunikace s družicí, se zase plánuje cubesat, do kterého budou vyrábět studenti plzeňských technických škol vědecké přístroje. Tato družice má již dokonce přislíbené financování. Odkaz VZLUSATu tak bude pokračovat.

SpaceX usilovně pracuje na zprovoznění rampy SLC-40, jejíž funkčnost je nutnou podmínkou pro možnost uskutečnit start Falconu Heavy a posléze i mise s pilotovanou lodí Crew Dragon. Až bude SLC-40 aktivní, bude se moct upravit rampa 39A pro zmíněné starty. Na přiložené fotografii vidíte, kterak v hangáru na Floridě probíhají práce na podpůrné konstrukci TEL pro raketu, určené právě pro rampu SLC-40. Je vidět, že je to pořádný kousek.

Ani čtvrtý pokus o start rakety Atlas 5 s tajnou armádní družicí NROL-52 tento týden nevyšel. Důvodem odkladu ze sobotního rána byl vadný S-band vysílač na raketě. Tato závada si vyžádá jeho výměnu a odsune start o několik dní. Raketa se bude muset vrátit do vertikální montážní haly na kosmodromu, aby se bylo možné k poškozené součástce dostat. Za posledních patnáct let se během 74 letů Atlasu 5 uskutečnily pouze tři lety, které měly více jak dva odklady, ale na třetí pokus vždy ke startu došlo.

Přehled z Kosmonautixu:

Uplynulých sedm dní bylo napěchováno zajímavými událostmi v kosmonautice. Pokoušeli jsme se je vám všechny zprostředkovat. Zde je přehled článků, které za uplynulý týden vyšly. Ještě v neděli jsme se podívali na pokročilý pohon jedné velmi zajímavé budoucí mise.  Tradičně jsme připravili čtvrtletní souhrn činností a událostí kolem přípravy na historicky první misi rakety SLS. Evropský astronaut Paolo Nespoli pro nás připravil velmi zajímavé video. Teoretické zasnění, které pohony bychom jednou mohli používat mezi hvězdami ukázalo, jak náročné a komplikované budou cesty k těmto pokročilým pohonům daleké budoucnosti. Září je za námi a my jsme pro vás připravili video přehled s názvem Vesmírné výzvy. Již potřetí se bude startovat s již jednou letěným prvním stupněm. Snad jste při tom komplikovaném popisu neztratili nitku. Řeč je samozřejmě o Falconu 9. Pozvali jsme vás do Plzně na Noc vědců, kde se mluvilo o kosmonautice. Měli jsme se dočkat startu Atlasu 5 s tajným nákladem, ale byl odložen. Na Mezinárodní kosmické stanici započala série tří kosmických vycházek zacílených na robotickou paži. Na první z těchto tří výstupů jsme se mohli podívat živě a byla při něm vyměněna koncovka robotické paže. Falcon 9 se připravuje na další start. Nákladem bude další várka Iridií. Ani třetí pokus o start Atlasu 5 s tajným nákladem nevyšel. Nafukovací modul BEAM, který je už skoro dva roky připojen k ISS měl po dvou letech ukončit svoji misi a měl být odhozen. Jeho dobrý stav však umožnil prodloužení mise. Národní vesmírná rada rozhodla, že dalším cílem Američanů je přistání na Měsíci a pak let na Mars.

Snímek týdne:

Tento týden zasedala Národní vesmírná rada USA a předsevzala se napomoci uskutečnit návrat Američanů na Měsíc a posléze let k Marsu. Diskutovalo se také o národní bezpečnosti a nenahraditelnosti například satelitů GPS. Diskuze se účastnila i skupina zástupců soukromých firem, které by se do plánů návratu na Měsíc mohly zapojit. Na obrázku vidíte viceprezidenta Mika Pence během svého plamenného projevu. Doufejme, že pro tentokrát budou tato vzletná prohlášení následována reálnými činy.

Video týdne:

Čtvrtého října jsme oslavili 60 let od chvíle, kdy se do vesmíru vydala první umělá družice Země, kterou byl Sputnik 1. Tehdy začala kosmická éra. O šedesát let později se slovenská družice SkCube rozhodla toto výročí oslavit tím, že nám na Zemi simulovala pípání Sputniku. Za tuto originální oslavu děkujeme slovenskému týmu.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/2017/10/02/av075_journal/
http://vzlusat1.cz/cs/4-10-2017-vyklopena-rentgenova-optika/34/a/
http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/technika/203318-ceska-druzice-vzlusat-1-zacina-umirat-ve-vesmiru-je-uz-pres-100-dni/
https://www.nasa.gov/feature/jpl/mars-study-yields-clues-to-possible-cradle-of-life

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/05181908/23661726138_d8adcb197e_k-678×453.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=41060.0;attach=1451485;image
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/thumbnails/image/pia22059-opt.jpg?itok=YTWdKWw0
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/thumbnails/image/pia22058-main_ctx_eridania.jpg?itok=vbPDrx-y
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/thumbnails/image/pia22060-opt.jpg?itok=1X7PCdjE
http://vzlusat1.cz/public/theme/img/content/article-image-placeholder.jpg