V Kosmotýdeníku naleznete každý týden souhrn událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na misi New Horizons. Zdá se, že po průletu kolem 2014 MU69 v roce 2019 bychom se možná mohli dočkat ještě návštěvy dalšího objektu. Zamíříme také na dnešní start Atlasu 5, nebo si shrneme zánik první čínské nákladní automatické lodi. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení.

New Horizons pokukuje po dalším cíli

Sonda New Horizons, která se do historie zapsala jako první lidský výtvor, který doletěl k trpasličí planetě Pluto a provedl její výzkum, se pomalu připravuje na pokoření další historické hranice. V roce 2019 by měla zkoumat zatím nejvzdálenější objekt v dějinách a to romanticky znějící 2014 MU69. A co bude poté? Na průzkum zmíněného objektu i výhled, co bude s misí po jeho průzkumu, se podíváme v následujícím článku.

Po více jak dvou letech od průletu kolem Pluta představila NASA na začátku září podrobnější plán letu k 2014 MU69 a před pár dny i úvahy o dalším cíli celé mise. Po roce 2020 by totiž New Horizons teoreticky mohla prozkoumat ještě nějaký další objekt z Kuiperova pásu (KBO).

Aktuální cíl mise je tmavě načervenalý pozůstatek z materiálu, z kterého se před skoro pěti miliardami let tvořila sluneční soustava. Tento cíl je vzdálený čtyři miliardy kilometrů od Země, tedy o miliardu kilometrů dál, než bylo Pluto. Pozemní pozorování, kterým značně napomohl Hubbleův kosmický teleskop, naznačují, že 2014 MU69 je tvořen dvěma laloky, které jsou buďto navzájem spojené krkem, což by nám mohlo připomínat kometu 67P Churyumov-Gerasimenko, anebo jde o dva okolo sebe těsně obíhající objekty. Pokud jde o druhý příklad, tak každý z dvojice objektů má průměr 18 až 20 kilometrů.

New Horizons by dle současných plánů a propočtů měla ke 2014 MU69 dorazit 1. ledna 2019 v 6:33 SEČ. Hlavní přibližovací fáze pak nastane už na Silvestra. Během samotného průletu nebude New Horizons vůbec komunikovat se Zemí. Podobně jako u Pluta bude hlavní výzkumná fáze probíhat autonomně, aby se sonda mohla otáčet danými vědeckými nástroji. Díky tomuto natáčení nebude anténa směřovat k Zemi. Po dokončení průletu se sonda otočí směrem k Zemi a začne vysílat nasbíraná data. Na ty si počkáme docela dlouho. Signál bude putovat od sondy k Zemi šest hodin, a jak se bude sonda dále vzdalovat, bude se i čas nadále prodlužovat. Rychlost přenosu bude také velmi nízká, asi 1 až 2 kilobity za sekundu. Všechna data se k Zemi budou odesílat rok a půl.

Ředitel mise Alan Stern k průletu řekl: „Poletíme k 2014 MU69 blíže, než tomu bylo při průletu kolem Pluta. Získáme tak snímky s lepším rozlišením. Navíc, můžeme očekávat fascinující vědecké poznatky.“ Dále se vyjádřil jeden z plánovačů letu, John Spencer. „Velmi jsme zvažovali přesné navedení k cíli. Z aktuálně známých faktů, jakými jsou přibližný tvar, rychlost pohybu a perioda otáčení kolem osy objektu, jsme se snažili sondu navést naprosto přesně k cíli. Cílem je získat pokud možno, co nejvíce ostrých a dobře exponovaných snímků a samozřejmě vědeckých dat.“

Sonda by k 2014 MU69 měla prolétávat asi čtyřikrát blíže, než tomu bylo u Pluta. Objekt je samozřejmě mnohem menší, ale i tak se zlepší rozlišení pořizovaných snímků. Zatímco u Pluta dosáhlo maximální rozlišení dosažené kamerou LORRI asi 80 metrů na pixel. U 2014 MU69 by to mělo být 35 m/pix.

2014 MU69 má být podle všeho chemickými a geologickými procesy nejméně dotčeným objektem, jaký kdy lidstvo zkoumalo. Měl by tak uchovávat mnoho cenných dat z doby, kdy vznikala sluneční soustava a možná i z doby, před jejím vznikem. Pro vědce je tak průzkum tohoto tělesa velmi očekávaný. Nehledě k tomu, že podobný průzkum nebude moci být v následujících desítkách let zopakován. Význam mise New Horizons je tak velký a mnozí uvažují, jak s misí pokračovat i poté, co skončí aktuálně prodloužená mise, jejíž financování zajišťuje NASA do roku 2021. Sonda má totiž dostatek energie i pohonných látek alespoň do roku 2035. Začaly se tak rodit plány na další pokračování mise i možný další průlet kolem dalšího tělesa.

Tento fakt se dá využít dvěma způsoby. Sonda může například při příletu k 2014 MU69 narazit na prachový prstenec, nebo další nebezpečné objekty. V takovém případě má dostatek paliva k úhybnému manévru a následujícímu manévru, který by ji mohl poslat k dalšímu objektu v KBO. Druhá možnost je, že půjde vše hladce a sonda dostane další prodloužení mise. V nastaveném čase proběhne další podobné hledání jiných objektů v KBO a pokud bude sonda schopna k takovým objektům doletět, dostane k tomu příležitost. Vše samozřejmě záleží na prodloužení financování od NASA a také na schopnosti naleznout další vhodný objekt. Připomeňme, jak obtížné bylo nalézt další cíl po Plutu a to, že 2014 MU69 byl dlouhou dobu velmi těžko pozorovatelný a i současná pozorování neříkají mnoho konkrétních věcí.

Hledání dalšího objektu v Kuiperově pásu se již připravuje. Využije se k němu opět Hubbleův kosmický dalekohled a samozřejmě kamery na palubě New Horizons. Navíc by se v roce 2022 mohl připojit i LSST (Large Synoptic Survey Telescope, česky Velký celooblohový dalekohled) v Chile a ten by hledání mohl velmi pomoci. Co se týká paliva, tak i když měla mise původně vyhrazeno palivo na několik drobných korekcí, které by zajistily přesné navedení podél osy rotace k objektu 2014 MU69, tak nyní se zdá, že sonda již takto letí a nebude třeba tolik korekcí, díky čemuž se šetří dost paliva. Mise by tak měla mít dost pohonných hmot, aby se po roce 2020 mohla vydat k dalšímu cíli. Ten je však zatím daleko a většina práce se soustředí na přípravu průletu kolem 2014 MU69.

Kosmický přehled týdne:

Dnes v 7:49 SELČ úspěšně odstartovala raketa Atlas 5 s tajným armádním satelitem NROL-42. Noční start byl přenášen živě a mohli jsme tak vidět start druhé nejsilnější verze rakety Atlas. Níže je přiložen záznam ze startu.

První čínská nákladní automatická loď TianZhou 1 ukončila svoji misi a po dvou brzdných zážezích vstoupila do atmosféry. Loď během své pětiměsíční mise provedla celkem třikrát připojení a rozpojení s druhou čínskou orbitální stanicí Tiangong-2. Během těchto experimentálních připojení nebyla na stanici žádná posádka. Loď provedla také přečerpávání paliva a na její palubě proběhly některé automatické experimenty. Lodě TianZhou by měly zásobovat budoucí vícemodulovou čínskou stanici, jejíž první modul, by na orbitální dráhu mohl být vynesen již v roce 2019.

NASA představila přesnější plány na první tři mise lodě Orion. Mise nazývané EM-1 až EM-3 by měly stát u zrodu nové mezinárodní stanice u Měsíce, nazývané Deep Space Gateway. Již mise EM-2 by měla vynést její první modul. Bohužel byl také zveřejněn odklad mise EM-1 na prosinec 2019. Jelikož je to téma velmi zajímavé a rozsáhlé, vyjde v následujících dnech na našem webu podrobný článek.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě si vždy rekapitulujeme, co jsme vám přinesli formou článků během uplynulého týdne. Kosmonautika byla i tento týden štědrá, pojďme si to projít. Na začátek jsme se podívali na parádní video polární záře, kterou z paluby ISS natočil Paolo Nespoli. Při pondělku jsme se podívali na kosmickou gastronomii a zmapovali každé sousto astronautů. Velmi rádi jsme vás pozvali na ojedinělé setkání fanoušků SpaceX, které zároveň i spoluorganizujeme společně s webem ElonX.cz a FE ČVUT. Do Číny nás zvedl článek o aktuálním dění kolem čínských kosmických stanic a aktuální činnosti jejich první automatické zásobovací lodi. Mírně bondovská zápletka nás naučila, jak ulovit fotku Dragonu. Podívali jsme se také na zrození exempláře lodi Orion, který by měl jako první vézt na palubě posádku. Technologie nafukovacích tepelných štítu určených pro vstup velkých objektů do atmosféry planet je velmi zajímavá a stále probíhá její vývoj. Další šanci po další klinické smrti dostal opět ruský pozorovatel Slunce. V pátek ráno se měl vydat k obloze Atlas 5 s tajnou armádní družicí, leč to tento den nevyšlo a start byl odložen. Možná nejočekávanější událostí týdne byl průlet sondy OSIRIS-REx kolem Země. Podívali jsme se na něj zblízka. Fanoušci firmy SpaceX se mají na co těšit, čekají nás totiž doslova dny ve znamení SpaceX, i s tím, že jeden start byl již mírně posunut. Dalekohled Jamese Webba podstoupil důležité zkoušky, při kterých se seřizovalo jeho zrcadlo. A po odkladu přišel i druhý pokus o start Atlasu 5, který jste mohli sledovat živě.

Snímek týdne:

Nad Atlantickým oceánem se utvořil další velký hurikán, tentokrát nese jméno Maria a satelit NASA Aqua jej zachytil 22. září, jak přechází nad karibskými ostrovy Caicos Islands a přesouvá se nad Bahamy.

Video týdne:

Z kosmodromu Plesetsk odstartoval 22. září Sojuz 2-1B s horním stupněm Fregat-M a úspěšně vynesl další satelit z ruského navigačního systému Glonass. Jelikož starty z tohoto kosmodromu nejsou tak všední, jako z Bajkonuru, tak přidáváme video, kde je zajímavý především záběr na raketu stoupající nad zamlženým jehličnatým lesem. Vypuštěný satelit má za úkol nahradit starší zaniklý satelit.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/news/pictures/NH-KBO-path.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/22031427/artistflyby2-2.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/09/24062323/liftoff_homepage-678×380.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/473px-2014MU69_67P_size_comparison.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/22005616/nh_comms.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maria.a2017265.1745.1km.jpg