Krkolomný vývoj ruského pozorovatele Slunce

Už na konci prosince 2010 schválila kosmická rada Ruské akademie věd vývoj projektu MKA-FKI PN5 (Náklad číslo 5), což byla sluneční observatoř Arka. Projekt byl koncipován jako mezinárodní s podílem Spojených států a jeho hlavním úkolem měl být výzkum sluneční koróny z oběžné dráhy Země. V té době byl termín startu stanoven na rok 2015, přičemž sonda měla během tříleté služby sledovat Slunce v rentgenovém spektru. Samotná sonda má nést dvojici teleskopů s velmi vysokým rozlišením, které by na povrchu Slunce mělo činit pouze 100 kilometrů.

O vývoj jednoho z přístrojů se má postarat ruská strana, druhý by měl být americký pod křídly Marshallova střediska. Obě strany zároveň zvažovaly výměnu technologií mezi oběma přístroji – ruský FIAN by se tak postaral o optiku/detektory pro oba přístroje, zatímco Američané by zajistili oběma přístrojům stabilizační systém.

Vizualizace observatoře Arka.

Vizualizace observatoře Arka.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Nové přístroje měly zajistit zlepšení rozlišení solárních pozorování 11,5× ve srovnání s technologickým vybavením na družici Koronas-Foton (vypuštěna v lednu 2009, provoz ukončila kvůli poruše v prosinci téhož roku). Arka byla od začátku projektována tak, aby nesnímala celý sluneční kotouč, ale aby díky velkému zvětšení pořizovala detailní snímky jednotlivých částí.

Jedna z prvních vizualizací observatoře Arka.

Jedna z prvních vizualizací observatoře Arka.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Kromě dvou hlavních teleskopů by podle inženýrů mohlo být na palubě dost místa pro instalování třetího přístroje, který by byl sice menší, ale i tak by měl být užitečný. S velkou pravděpodobností by mohlo jít o zařízení, které by sledovalo Slunce v oblasti tvrdého rentgenového záření a jeho výrobu by zajistila ruská strana. V prosinci 2010 byl časový harmonogram následující:

  • 2011 – Vývoj předběžného návrhu
  • 2012 – Stavba makety
  • Konec 2013 – Dokončení technologického prototypu
  • Konec 2014 – Dokončení letového exempláře
  • 2015 – Předstartovní přípravy a start

Už to byl lehký odklad, protože studie zpracovaná v roce 2008 předpokládala start v roce 2014, ale posun o jeden rok není nic výjimečného. V roce 2012 byly formulovány vědecké cíle projektu Arka, které jsou následující:

  • Studovat tenkou koronární strukturu a přechodovou vrstvu Slunce s rozlišením nejlépe 100 kilometrů, čímž by vznikly velmi podrobné snímky Slunce v úzkém krátkovlnném spektru, které je pro pozorovatele ze Země neviditelné.
  • Detekovat a zkoumat procesy, které probíhají na malém území (mikro- a nanoerupce) v přechodové oblasti mezi koronou a povrchem Slunce s nejlepším rozlišením 100 kilometrů a časovou přesností nejlépe 60 sekund.
  • Studovat tenké struktury a dynamiku magnetických polí a plasmatu v přechodové vrstvě Slunce včetně oscilačních procesů s periodou vyšší než 1 minuta včetně přechodných událostí s rychlostmi nad 1 km/s.
Sluneční koronu můžeme ze Země pozorovat pouze při zatměních Slunce.

Sluneční koronu můžeme ze Země pozorovat pouze při zatměních Slunce.
Zdroj: https://photoshd.files.wordpress.com

Jako konstrukční základ observatoře Arka byla vybrána platforma Karat-200, která by obsáhla jak samotnou družici, tak i adaptér pro spojení s raketou. V té době bylo zároveň oficiálně potvrzeno, že ke startu dojde v roce 2015.

14. března 2014 kosmická rada Ruské akademie věd oficiálně zamítla používání platformy Karat pro všechny mise kromě experimentu Relek, který měl být druhou misí Karatu. Rada tehdy doporučila, aby byla Arka společně s experimentem Konus-M (z třetí mise Karatu) a spektrometrem Monika (provizorně plánován na šesté misi Karatu), přesunuta do projektu Koronas-K, který je určen k výzkumu Slunce. Všechny tyto experimenty však měly být přepracovány na sekundární náklady pro budoucí ruské satelity. V té době bylo jasné, že se start v roce 2015 nestihne a začalo se hovořit o roku 2020.

Vizualizace observatoře Arka z roku 2017.

Vizualizace observatoře Arka z roku 2017.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Naštěstí pro tento projekt byla Arka na poslední chvíli zařazena do nového ruského kosmického programu, který byl formulován na konci roku 2014, ale bylo to něco za něco – start mise byl naplánován až na konec desetiletého plánovacího období. Na druhou stranu se návrh vrátil k původní platformě Karat-200.

V roce 2016 vydala agentura Roskosmos zakázku na projekt, který měl využít technologického odkazu původního projektu Arka, který byl schválen federální smlouvou podepsanou v prosinci 2012. V roce 2016 tak byl časový harmonogram následující:

  • 20. listopadu 2017 – Vývoj předběžného návrhu
  • 2018 – 2020 – Vývoj pracovní dokumentace pro makety a testovací díly
  • 2018 – 2020 – Vývoj maket a zapracování změn do technologické dokumentace
  • 2019 – 2023 – Stavba testovacích dílů, integrační zkoušky, korekce technologické dokumentace
  • 2021 – 2024 – Výroba letového hardwaru a jeho testování
  • 2024 – 2025 – Start a testování na oběžné dráze

V říjnu 2016 Roskosmos oznámil, že NPO Lavočkin uspěla se svou platformou Karat-200 ve výběrovém řízení na vývoj observatoře Arka. Platforma Karat-200 dostala přednost před platformou systému Luč, který navrhla kancelář Rešetněv, nebo před základem satelitu Kanopus, který prosazovala korporace VNIIEM.

Platforma Karat má široké uplatnění.

Platforma Karat má široké uplatnění.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Na začátku letošního srpna organizovala Lavočkinova kancelář setkání vědecké a technologické rady. Odborníci procházeli výsledky předběžného návrhu designu projektu Arka. Alexander Mitkin, který stojí v čele projektového oddělení, informoval o tom, že se startem observatoře se počítá na rok 2024. Ve hře jsou zatím dvě rakety – buďto Proton-M s horním stupněm Briz-M nebo Sojuz s horním stupněm Fregat. Družice by se měla usadit na oběžné dráze kolem země, odkud by měla nerušený výhled na Slunce.

V současné době sice není jisté, zda budou dva hlavní rentgenové teleskopy na palubě doplněny sekundárním nákladem, ale celý projekt se podle všeho již vylízal z nejhoršího a věřme, že už jej nebudou provázet žádné problémy.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
http://i1-news.softpedia-static.com/…Sun-in-Unprecedented-Detail-472794-2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/f/f3/Flag_of_Russia.svg/800px-Flag_of_Russia.svg.png
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/science/karat/ARKA/arka_2016_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/science/karat/ARKA/arka_2.jpg
https://photoshd.files.wordpress.com/2010/08/sun-korona.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/science/karat/ARKA/arka_2017_2.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Krkolomný vývoj ruského pozorovatele Slunce”

  1. Fantasta napsal:

    Ach jo, představa, jak Kosmická rada Akademie věd Ruska 10 let řeší “ Karat jo, či ne “ , a letos se zabývají rámcovým návrhem dizajnu se startem snad v roce 2025 je smutná. Oni nemají nic, jen představy. K tomu téměř žádnou vědeckou sondu, hlavně , že Kosmická rada zasedá. A Nauce budou rozebírat kontaminované nádrže – možná. Zřejmě to fakt bez peněz nepůjde.

  2. Kamil napsal:

    Napadaji mě jen politicky zabarvené komentáře mířící na Putinuv diktátorský režim a těmi nechci zaplevelovat web o kosmonautice

  3. Fantasta napsal:

    Omlouvám se za OT, ale tento článek Anatolyie Zaka mě moc zaujal http://www.russianspaceweb.com/iss-fgb2-mlm-tanks.html . A je to stále jenom představa řešení problému, bohužel.

  4. Jirka Hadač napsal:

    Já bych si přál, aby zase vypouštěli sondy typu Veněra nebo Vega atd, ale mají to takové komplikovanější. Ikdyž, jak to tak čtu znovu, je to mezinárodní project a z toho se vycouvává hůř a v současné chvíli jen 2 leté zpoždění, což není taková hrůza. No, stejně budu držet palce. Jestli před někým, tak před amíky se nebudou chtít nechat zahanbit. Jako nic ve zlém, Nauka je jejich problem a záležitost, zatímco toto je opravdu project, do kterého mají sypat peníze oba.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.