Vítejte v roce 2017 a tradičnímu přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku, připadla ta krásná příležitost, že začínající rok otevře. Toto vydání bude proto trochu výjimečné tím, že se v něm dočkáte mnohem více fotografií, než jste zvyklí. Nicméně hlavním tématem tentokrát bude vozítko Curiosity, které zápasí se svým vrtákem, nyní už se zdá, že víme, proč se vrták chová nestandardně. Podíváme se také na plánované zásobovací mise k ISS v režii SpaceX a na další informace. Pevně věřím, že i v roce 2017 se budeme setkávat u Kosmotýdeníků plných fantastických kosmických událostí. Přeji vám příjemný vstup do nového roku a dobré čtení.
Co stojí za problémy s vrtákem Curiosity
Vozítko Curiosity, které se po dnu marsovského kráteru Gale projíždí už od roku 2012 má už delší dobu problémy se svým vrtákem. Zařízení, které je schopné vyvrtat vzorek horniny a přenést jej do vnitřních vědeckých přístrojů roveru vykazuje od 1. prosince problémy a vozítko proto bylo na nějaký čas – tedy do vyřešení tohoto problému – zastaveno a čeká na řešení, které přijde ze Země. Nyní se zdá, že už známe příčinu, ale řešení je stále ještě nejisté.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zmíněného prvního prosince došlo k přípravě na vrtání. Rameno s vrtákem se přemístilo nad plánované místo odběru a zajistilo se přitisknutím dvou hrotů po stranách vrtného mechanismu tak, aby vrt byl stabilní. Už tehdy vrták nepoužíval příklep, tedy vertikální pohyb vzhůru a dolů proti hornině tak, aby docházelo k lehčímu narušování. Tento mechanismus byl narušen v průběhu roku 2015 a řídicí tým jej používá, jen když je to opravdu nutné. Každopádně v tento den vrták nebyl schopen ani vrtání. Po několika otočkách se zadrhl a týmu dalo velkou práci, aby jej dostal z horniny ven. Při opakování akce se objevil stejný problém. Bylo tedy zastaveno konání jakékoli další akce. Rover dokonce musel setrvat na místě a do této chvíle se nepohybuje.
Inženýři se původně domnívali, že problém může být v enkodéru, který je součástí elektrických senzorů. Ty říkají řídícímu počítači roveru, jak se vrták chová a jak pracuje. Jak uvedl Vasavada podle všeho spíše v brzdě celého mechanismu. To se však nyní nepotvrdilo.
Řešit problém s příklepovou vrtačkou na vzdálenost desítek milionů kilometrů, v podmínkách Marsu s radiovým zpožděním a jen díky datům z počítače a senzorů vozítka není žádný med. Tým v JPL však má s řešením podobných věcí své zkušenosti. Na Zemi se nachází identický model vozítka Curiosity, kde se zkouší aplikace, které potom provede důležitější exemplář na Marsu, nebo se naopak používá pro zkoumání možných poruch. I tentokrát tento model a jeho vrtačka pomohly najít nejpravděpodobnější příčinu problému.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Inženýři se nyní shodují, že se do prostoru motoru vrtáku dostala nějaká nečistota, která se v určité chvíli vzpříčí a bezpečnostní mechanismy vrtáku dají povel k zastavení. Na Zemi bychom tento problém řešili rozebráním motorku a jeho vyčištěním, na Marsu to bude náročnější. Zatím se neví, zda se nečistota dostala do tohoto prostoru už při přípravě na Zemi, nebo jde o materiál, který pronikl dovnitř při vrtech na povrchu Marsu. Přesné umístění nečistoty, nebo kamínku je buďto někde v převodech samotného rotačního motoru, nebo v takzvaném shakeru, což je zařízení, které má za úkol prosít jemný materiál z vrtu a dopravit jej do interiéru vozítka k nějakému vědeckému přístroji.
Curiosity na Marsu zatím provedlo 16 vrtů, přičemž šest v roce 2016 a tento sedmý byl neúspěšný. Z počátku mise vozítko více jezdilo a řídicí tým si vybíral zajímavé kameny k bližšímu prozkoumání a navrtání. V rámci druhé prodloužené mise a cestě vozítka vzhůru po svahu hory Mount Shapr uprostřed kráteru Gale, však probíhá vrtání vždy po vystoupání o určitou výšku. Díky tomuto komplexnímu průzkumu se dá sledovat, jak se mění složení jednotlivých vrstev marsovského povrchu směrem vzhůru, tedy od minulosti bohaté na tekutou vodu po současnou prašnou přítomnost.
A jak se bude nastalá situace řešit? Zatím to není zcela jasné. Na modelu vozítka v JPL se zkouší různé pohyby a postupy, jak případnou nečistotu dostat pryč. Prověřuje se také možnost, že se obejdou některé bezpečnostní mechanismy a bude se vrták používat dále s tím, že bude možné, že se opět někdy zadrhne, nebo se mechanismus opotřebuje. To je však až ta poslední možnost. Situaci budeme i nadále sledovat.
Kosmický přehled týdne:
Uživatel Pospíšil a Raul na našem fóru přinesli oživené informace o dalším osudu zásobovacích misí v režii SpaceX. Mezi roky 2019 a 2020 bude probíhat program CRS-2, během kterého budou uskutečněny nejméně další čtyři zásobovací mise k ISS lodí Dragon. Zajímavostí však je, že se týmy SpaceX a NASA dohodly, že pro tyto mise budou použity Dragony druhé verze. Ty nejen, že dovezou větší objem nákladu a budou schopny se samostatně dokovat, ale také se pokusí přistávat na motorech, na což se jistě těší každý fanoušek této společnosti. Více se dočtete zde.
Po světě se šíří nová výzva, takzvaná Mannequin challenge. Do této výzvy se tentokrát zapojili i astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Podívejte se sami.
Přehled z Kosmonautixu:
Závěrečný týden roku 2016 rozhodně nebyl ve znamení odpočívání mezi svátky a nicnedělání. Kosmické agentury a společnosti tvrdě pracovaly a díky tomu jsme vám i v tento mezisváteční čas mohli přinášet denně minimálně dva články z kosmonautiky. Pondělí jsme již tradičně začali souborem snímků, které nám z Mezinárodní kosmické stanice přinesl evropský astronaut Thomas Pesquet. Sonda Juno u Jupiteru nemá vůbec lehké podmínky k práci. Vysoká radiace kolem obra sluneční soustavy jí dává zabrat, nicméně už nyní víme, co způsobilo, že se před časem uvedla do safe modu. Závěrečný týden roku je tradičně ve znamení různých hodnocení a ohlédnutí. Podívali jsme se například na to, jak pokročily ve vývoji soukromé pilotované lodě. Další z článků o tom, jak nám kosmonautika ovlivňuje normální životy, nám přinesl informaci o tom, jak jednou vaše brýle budou dosahovat kosmických přesností. Raketa Proton se po poslední havárii vrátí do služby až v roce 2017 i přesto, že to bylo plánováno již na letošek. Stejně tak i Falcon 9 si svoji premiéru po poslední nehodě odbyde až v lednu a to snad již příští týden. Poslední čínský start roku 2016 nebyl zcela bez problémů. Raketa se odchýlila od své dráhy. Fanoušky kosmonautiky už dlouho trýzní stále odkládaný start rakety Falcon Heavy, SpaceX však před koncem roku vydala snímek letového hardwaru. Ojedinělá raketa Pegasus možná nebude mít žádné zakázky a její využití tak visí na vlásku. Ve Zlíně se sešli fanoušci společnosti SpaceX a o tom, jak toto ojedinělé setkání probíhalo, si můžete přečíst v článku. A tradiční otázka, která přichází vždy 31. prosince. Jaký byl rok 2016 v kosmonautice? A na Silvestra odpoledne jsme Vám dali tipy, které písničky by se díky svým názvům mohly hodit do kosmonautické tématiky.
Snímky roku 2016
Pro tuto výjimečnou příležitost, kdy Kosmotýdeník vychází prvního ledna, jsem se rozhodl změnit rubriku snímku týdne a místo jediného snímku vám představím výběr snímků roku 2016 tak, jak je představila NASA. Pojďme na to.
Marsovský prašný ďábel
Malé prašné víry jsou na Marsu nazývány dust devil a není z podstaty jejich chování zrovna jednoduché je zaznamenat. Dílo náhody to umožnilo vozítku Opportunity. Snímek byl pořízen 31. března. Vozítko se tehdy ohlíželo do údolí pod sebou za stopami, které vytvořilo. A zrovna na okraji Marathon Valley na svahu Knudsen Ridge se proháněl tento malý marsovský ďáblík.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Mlha nad Plutem
Sonda New Horizons kolem Pluta prolétla již v červenci 2015, nicméně vysoký objem dat, který nastřádala, a velmi obtížná komunikace z tak vzdálené části sluneční soustavy způsobily, že mnohé snímky dorazily až letos. Jedním z těch nejzajímavějších je i tento, který při zákrytu Slunce Plutem zaznamenává mlhavé vrstvy nad trpasličí planetou. Atmosféra krom různých vrstev ukazuje i mlhavé stíny stoupající až do vysokých vrstev tohoto řídkého plynného oparu.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Polární záře na Jupiteru
Kolem Jupiteru v těchto dnech obíhá sonda Juno, ale největší planeta sluneční soustavy není zkoumána jen jí. Na Jupiterovy polární oblasti se letos zaměřil i Hubbleův kosmický dalekohled, který krom jiného zaznamenal tento snímek silně světélkujících polárních září. Snímek je ve viditelném světle, je upraven a složen z několika snímků.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Jupiter z nadhledu
Zmíněná sonda Juno, která letos zakotvila na orbitě této planety, však také přináší fantastické snímky. Tento konkrétně byl pořízen 27. srpna, pouhé dvě hodiny před maximálním přiblížením sondy k planetě.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Předvečer startu
Osmého září odstartovala sonda OSIRIS-REx svoji očekávanou misi k asteroidu Bennu. Její zjištění by mohly zásadním způsobem změnit náš pohled na rané fáze vzniku sluneční soustavy a asteroidy obecně. Sonda by se v roce 2023 měla vrátit k Zemi se vzorky odebranými na zmíněném asteroidu.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Našlo se Philae
Bylo září 2016 a sondě Rosetta zbýval necelý měsíc do ukončení její velkolepé mise. Přesto se jí až doposud stále nepodařilo najít jejího odvážného souputníka Philae. Až nyní. Takřka na poslední chvíli bylo nalezeno místo, kde se poprvé v historii uskutečnilo přistání na kometě.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Světlé skvrny na Ceres
Průzkum trpasličí planety Ceres přinesl hlavně záhadné světlé skvrny. Na snímku je ta, která se nachází uprostřed kráteru Occator. Barvy jsou zvýrazněny tak, aby lépe vynikly detaily uvnitř skvrny.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/
Selfie u písečné duny
Vozítko Curiosity si na tomto snímku pořídilo autoportrét u duny nazývané Namib. Bylo to místo, kde provádělo pokusné najíždění kolečky do písku a pak odebralo vzorek pro analýzu. Snímek je složen z celkem 57 fotografií, které byly pořízeny během 19. ledna 2016.
Zdroj: http://mars.nasa.gov/
Starověká řeka ve větru
Vítr je v současnosti nejaktivnějším činitelem změn na povrchu Marsu. Prohání se i v řečištích bývalých marsovských řek a ukládá zde jemný prach a písek, který je na snímku vidět modře. Snímek z oběžné dráhy pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Ultrafialový Mars
Nováček na oběžné dráze Marsu – sonda Maven nám přinesla nezvyklý pohled na tuto planetu. Vidíme celý Mars v ultrafialovém spektru. Výjimečné je i pořízení snímku, na kterém je vidět celá planeta a ještě k tomu v noci. Sonda jí pořídila z vysoké oběžné dráhy.
Zdroj: http://solarsystem.nasa.gov/
Největší hexagon sluneční soustavy
Snímek severního pólu planety Saturn ukazuje nejen zvláštní šestiúhelníkový útvar, ale především různé pásy mračen, které kolem obíhají. Každý z jinak barevných pásů obíhá v jiné výšce atmosféry této plynné planety a také jinou rychlostí. Proto na okrajích těchto pásem vznikají malé víry a dotváří tak zcela jedinečný vzhled této planety. Snímek pořídila sonda Cassini, která má před sebou už jen pár posledních měsíců během roku 2017, než ukončí svoji misi.
Zdroj: https://saturn.jpl.nasa.gov/
Video týdne:
Americký astronaut Jeff Williams představuje video, které ukazuje záběry Země z paluby ISS ve 4K rozlišení. Není nutné cokoli dodávat. Užijte si to.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://solarsystem.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://solarsystem.nasa.gov/images/galleries/opportunity-devilish-view-ridge-PIA20012-browse1.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/galleries/Pluto_blue_haze1.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/galleries/hs-2016-24_1400.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/pia21030_main_2_north_polar_full-disk_a.png?itok=kppp35Bo
http://solarsystem.nasa.gov/images/galleries/o-rex_nightpad_1400.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/galleries/ESA_Rosetta_PhilaeFound_1400.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20355.jpg
http://mars.nasa.gov/imgs/2016/01/curiosity-mars-rover-self-portrait-martian-sand-dunes-pia20316-br2.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/content/Mars-MRO-orbiter-wind-yardangs-sand-dunes-full.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/images/content/marsbackground.jpg
https://saturn.jpl.nasa.gov/system/resources/detail_files/7552_PIA20507_full.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/news/2016/12/21/intriguing-images-of-2016?linkId=32886836
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/pia19145.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/PIA19104_hires.jpg
http://www.designboom.com/wp-content/uploads/2013/02/nasaCur01.jpg
Hergot Lukáši, to je samé „ďakujem za výborný Kosmotýdeník“ a tady nemáš jediný komentář pod dalším skvělým článkem, nadto poněkud náročnějším, než obvykle. Velká gratulace za tvoji výdrž. Hodně zdraví do roku 2017!
Díky Martine za pěkná slova! Tenhle Kosmotýdeník patřil k těm, které se moc dobře psaly. I tobě přeji vše nejlepší do nového roku. Letos nás toho v kosmonautice a věcech nebeských čeká pořádná fůra, už teď se těším. 🙂