Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.
Právě to je důvodem, proč se v minulých týdnech a měsících objevilo ve specializovaných médiích hned několik návrhů na obydlenou stanici, která by vznikla u Měsíce. Na našem webu vyšel třeba článek „Návrh měsíční stanice od Orbital ATK“, ale těch plánů existuje více – namátkou od ESA. Všechno spolu ale souvisí. Všemi návrhy se jako tenká nit táhne spojnice společného návrhu. To naznačuje, že nejde jen o nárazovou aktivitu, ale o skutečně reálně prověřovanou možnost, na které se podílí NASA, ESA, japonská JAXA a ruská kosmická agentura.
Zdroj: http://jpegshare.net/
Prozatím je ještě předčasné hovořit o tom, jak by měla stanice vypadat, nebo jaký by mohla mít název. Agentury zatím řeší nejzákladnější fázi návrhu, kterou můžeme stručně charakterizovat takto – každá agentura předloží ostatním návrhy, v čem je dobrá a co by mohla do společné stanice nabídnout. Postupem času začne z této skládačky vznikat reálný plán.
Stanice by měla vzniknout v oblasti mezi Zemí a Měsícem, její posádku by mohli tvořit čtyři lidé a o zásobování by se staraly lodě mezinárodních partnerů i se zapojením soukromého sektoru. Stanice by mohla kromě vědeckého výzkumu poskytovat zázemí pro budoucí skládání planetoletů k Marsu, ale zároveň by se z ní daly vykonávat krátkodobé výlety na oběžnou dráhu Měsíce, nebo dokonce na jeho povrch.
Zdroj: http://aviationweek.com/
Možná Vás napadá otázka, jakou výhodu by měla taková stanice oproti ISS. Těch přínosů by bylo hned několik. V první řadě by to lunární stanice měla mnohem těžší z hlediska kosmické radiace. ISS obíhá pod ochrannými křídly van Allenových pásů, které zachytí většinu nebezpečných nabitých částic. Naopak u Měsíce bude stanice vystavena plné síle těchto neviditelných nepřátel. Konstrukce stanice tomu bude muset být přizpůsobena a díky tomu získáme cenné zkušenosti pro dlouhodobé cesty vesmírem – planetolety k Marsu budou potřebovat srovnatelnou ochranu.
Zdroj: http://www.thespacereview.com/
Další výhoda oproti nízké oběžné dráze je spíše psychologická. Když se na ISS něco pokazí, může být posádka do tří hodin na pevné zemi. Od Měsíce by návrat trval několik desítek hodin, možná i dní. Opět to souvisí s chystanou cestou na Mars, při které nebude možné v půli cesty „zatáhnout za ruční brzdu“ a letět zpátky. Posádka bude muset být zvyklá na tento nepříjemný psychologický faktor.
Termín realizace nové stanice je zatím zahalen otazníky. Velmi bude záležet na tom, do kdy bude existovat ISS. Její provoz je drahý a výstavba nové stanice určitě nebude levná. Nebude tedy možné provozovat obě stanice souběžně. Pokud by tedy ISS ukončila svůj provoz v roce 2028, mohla by stanice u Měsíce začít fungovat do roku 2028. Realizace projektu zatím není jistá, ještě bude muset proběhnout mnoho jednání a rádi vás budeme informovat o pokrocích v tomto atraktivním tématu. Nezbývá než doufat, že se tyto plány podaří uskutečnit a myšlenka mezinárodní spolupráce ve vesmíru bude žít i poté, co skončí její současný symbol – ISS.
Zdroje informací:
http://www.telegraph.co.uk/
http://futurism.com/
http://www.sciencealert.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.universetoday.com/
https://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
https://4.bp.blogspot.com/…cGK8FftjgCLcB/s1600/Moon%2Bspace%2Bstation.jpg
http://jpegshare.net/images/b7/41/b741bca4795a417de99a353f239cb4ab.jpg
http://aviationweek.com/site-files/aviationweek.com/files/uploads/2015/04/Habitats3.jpg
http://www.thespacereview.com/archive/1985a.jpg
Byl by zajímavý článek na téma co jsou skutečné limity životnosti ISS a případně jestli by část nešla využít při stavbě nové stanice (pokud už takový článek tady nebyl). Například by mohlo být výhodné využít při stavbě nové stanice stávající solární panely, i když postupně degradují, než podobně množstvé panelů znovu tahat na orbitu.
„Například by mohlo být výhodné využít při stavbě nové stanice stávající solární panely, i když postupně degradují, než podobně množstvé panelů znovu tahat na orbitu.“
Právě jste bezděčně demonstroval scestnost podobných myšlenek. Problém není v tom, že „podobné množství panelů“ musíte „znovu tahat na orbitu“. Vy ty panely chcete na oběžné dráze *Měsíce*! Problém je v tom, že je tam nejprve musíte dostat, což by ve skutečnosti v případě recyklace panelů ISS znamenalo „tahat na orbitu“ množství paliva srovnatelné s jejich hmotností. A ta je bohužel kolem šedesáti tun včetně elektrického příslušenství. Vzhledem k tomu, že současné špičkové kosmické panely mají kolem 100 W/kg, je docela slušná šance, že celé vybavení by vážilo tak desetkrát méně než na ISS. Vynásobte to dvěma kvůli extra palivu pro dopravu k Měsíci, a máte pětinásobnou úsporu při použití nových panelů.
Ze závěru článku vyplývá, že stanice bude u Měsíce jen proto, že je obtížnější ji tam provozovat. Výhodou je však snazší průzkum Měsíce zmíněný výše (pokud o to bude zájem) a menší úniková rychlost pro případné na místě skládané planetolety. Lunární modul pro vícenásobné použití by mohl kotvit u stanice a stačilo by ho mezi lety jen zkontrolovat a dotankovat. Byl by to i dobrý výchozí bod pro budování základny přímo na Měsíci, po které tolik lidí touží.
Tak jako se dobrodruzi museli naučit (rutinně) používat psí spřežení (a další eskymácké technologie) když chtěli dobýt severní a jižní pól, stejně tak se jako lidstvo musíme naučit vymyslet, vytvořit a RUTINNĚ používat technologie mimo ochranný štít zemské magnetosféry…
Prostor okolo měsíce je ideální (stabilní orbita, přijatelná doba evakuace v řádu desítek hodin až dnů, bezproblémové spojení v reálném čase atd.) pro takové zkoušky.
(on zatím i pobyt a PRÁCE na LEO zdaleka není taková samozřejmost jak dokazují i dlouhodobé problémy s „vlhkými“ západními skafandry).
Vše další co jste uvedl je příjemný bonus k tomu
Já dodám že zde například daleko lépe půjdou „lacině“ testovat i skutečně vědecky zapojit různé radiové a pozorovací přístroje, které jsou na LEO stabilně „opékány“ odrazem, vyzařováním či přímo vysíláním ze země (s lidskou rukou na dosah poklesne naléhavost „desateronásobných“ zálohování systémů a miliardových rozpočtů jaké vidíme u JWST ).
U toho lunárního modulu by především dávalo smysl, kdyby bylo možné stanici „dotankovávat“ vodou z povrchu. Ta by mohla přitom i posloužit jako alespoň částečné radiační stínění i regulační tepelná masa (pokud se třeba nádrže na stanici zaintegrují do obytných modulů). *Pak* by celý ten nápad s lunární stanicí začal opravdu dávat smysl.
Osobně by se mi více líbil hlavní komplex na povrchu Měsíce s malou „parkovací“ stanicí na jeho orbitě. Přeci jen stanice už tu je a nějaké zkušenosti přinesla a chtělo by se to posunout o kousek dál. Každopádně ať to bude co chce, bude to paráda ☺️ Žijeme v úžasné době.
Z tej medzinárodnej spolupráce tam chýba Čína, ktorá bude mať vlastnú stanicu, takže bude stále niečo aj na nízkej obežnej dráhe.
čo sa týka tých starých panelov a súčiastok, je to nereálne, pretože v prvom rade je premiestňovanie obtiažne a energeticky náročné a možno aj drahšie ako poslať nové, a použiť opotrebované súčiastky je nezodpovedné…
Zachování kapacit a příležitostí pro výzkum na LEO je důležité a je součástí plánů na výzkum na BLEO (včetně cis-lunární základny). Pro většinu dosavadních partnerů ISS je čínská stanice TG-3 jedním z řešení, jak nahradit kapacity poskytované doposud ISS.
NASA počítá s tím že ISS na LEO nahradí soukromé vesmírné stanice (Bigelow apod.).
Jeden z mnoha konceptů, zatím hodně vzdálený provozní realitě.
Je to pěkné, ale osobně tak tiše doufám, že v té druhé polovině 20. let, kdy by se ty státní molochy mohly tak nějak domluvit na něčem takovémto, už Musk bude mít nějaké osadníky na Marsu.
..leda tak mrtvolky potenciálních osadníků.
Musk je příliš optimistický, neboť často do problémů nedostatečně vidí, což byl i případ Jobse. To sice na jednu stranu tlačí rozvoj („absence předsudků“), ale také dosti všechny zúčastněné ničí (prostě jsou věci, které v daném termínu a s danými prostředky prostě realizovat nelze).
Hlavní problémy spatřuji v dosud nejasných zdrojích vody (prakticky žádné jednoduše dostupné zdroje známy zatím nejsou) a kyslíku (to téměř čisté CO-čko se opravdu dýchat nedá), a také v radiačním stínění (po cestě i s ohledem k absenci magnetosféry).
Pravdou je, že nějaký čas do termínu ještě je, ale s ohledem k aktuálnímu stavu poznání i techniky ho považuji spíše jako nereálný (a moc rád bych se mýlil, ale bez fatálních důsledků na lidské průzkumníky).
Když se podíváme do historie, tak Musk už několikrát dokázal nemožné, jen nikdy ne v termínu 🙂 Takže bych věřil tomu, že ty osadníky tam mít bude (živé) a že tam budou dřív než osadníci NASA. Jen o deset, patnáct let později, než tvrdí.
Ještě je tu další možnost, a to BFS od SpaceX (součást MCT).
Tato meziplanetární loď bude mít takovou objemovou i hmotnostní kapacitu, že by mohla zcela určitě soužit jako dlouhodobá základna na cislunární dráze. Přičemž by měla být schopná se jako jeden kus také vrátit a přistát na Zemi. To by byla paráda, což! 😉
A MCT by zrazu bol Moon Colonian Transporter 🙂
Aj napriek tomu, ze Musk ma skvele plany a viziu, akosi si neviem predstavit, ze sa najdu miliardy dolarov na dopravu. Odhliadnuc od dalsi stoviek milionov do vyvoja potrebnej techniky.
Ano, počáteční investice do vývoje a stavby bude velmi vysoka, jenže obě části MCT budou plně znovupoužitelné. Tj nosič BFR bude po vynesení lodi BFS použit ještě mnohokrát (snad až 100x) a samotná loď-stanice také nebude na 1 použití. Z toho plyne slušně krátká doba návratnosti počáteční investice, kterou by nemuselo SpX financovat jen ze svého. Do projektu mohou vstoupit velmi movití investoři (Page, Gates, atd), nebo banky, nebo dokonce vládní agentury.
Ty už do toho ostatně vstoupili, když DoD spolufinancuje vývoj Raptoru.
Plán každopádně pěkný; ale na druhou stranu by to velmi pravděpodobně znamenalo že se cesta člověka na Mars odsune kdoví na kdy; neboť nejprv budeme sbírat zkušenosti vně VA pásů, bo je to racionální. A nic, kromě naší zvědavosti, lidi dnes na Mars netlačí. Takže, pokrok by to určitě byl, ale zas další mezikrůček místo celého kroku… (Jasně, lepší krůček vpřed než vzad) A veliká otázka je, jak se budou tvářit sponzoři, až zjistí kolik by je to stálo v dlouhodobém horizontu – neboť světová ekonomika imho rozhodně není z krize venku, a jak známe, bližší košile než skafandr.
Toto myslím bude hodně záležet na tom, jak se k vědě a k dobývání vesmíru postaví „mladé velmoci“ typu indie, čína a další. respektive hlavně jejich mladí obyvatelé (v nadcházející generaci se možná staneme svědky zněkolikanásobení potenciálního počtu vizionářů a dalších „mozků“ ve světě a díky propojenosti světa tyto mozky nemusí přijít nazmar tak často jako dřív).
dnes nám to přijde samozřejmé, ale čína začala s tržními reformami teprve v 80. letech a první zahraniční firmy přijala teprve v roce 1993 (přes všechny problémy a nedemokratičnost jejich systému je doslova úžasné co dohnali za těch 20-30 let reforem).
Z hlediska lidstva je tam ten synergický efekt, že poté co lidi nakrmíte (což se lidstvu kromě rozvrácené subsaharské afriky už prakticky povedlo), ošatíte a ubytujete, začnou se lidé sami ptát po vyšších potřebách
PS: co se krize týče, máte pravdu že ta z roku 2008 byla jen ochutnávkou, která nepřiměla mocné k reformám – je ovšem rozdíl mezi reálnou ekonomikou a tou virtuální – zatímco virtuální bude smetena možná kompletně, reálná tolik zasažena nebude (tím spíš že dolar-rezervní měna má dnes menší váhu než kdysi a jeho kolaps už nebude kolapsem celé planety).
Kdo hospodaří rozumně ten s trochou štěstí může z krize nakonec vyjít i posílen (jak se nechal slyšet tuším nějaký rotschield – nakupovat se má, když na ulici teče krev), to platí pro rodiny, firmy, státy i národy
V súčasnosti by som ten dolár tak nepodceňoval a videl by som to na väčšie problémy aj v reálnej ekonomike ale v princípe súhlas.
Líbí se mi váš optimizmus. Avšak neřekl bych, že je většina lidstva nějak moc solidně nakrmená. Těch oblastí, kde je bída je pořád ještě znepokojivě mnoho. Je ale fakt, že se situace hodně zlepšuje.
K vaší tezi bych přidal ještě: když dáte lidem vzdělání, dokáží se sami nakrmit a navíc začnou produkovat hodnoty, mez něž patří i vědecko-technický pokrok. To ovšem vyžaduje stabilní a fungující politický systém. Doufejme, že se Svět bude ubírat převážně právě tímto směrem…
K druhej časťi vášho príspevku by som dodal asi toto:
1. Ten vedecko-technický pokrok ale produkuje len zlomok populácie a je to čím ďalej horšie.
2. Nestačí len samotné vzdelanie ale je potrebné aj kritické myslenie.
3. Fungujúci politický systém nie je nikde na svete. Sú len tie ktoré sa tvária demokraticky a potom tie ktoré sa tak netvária… K tomu by som dodal asi toto – keby mohli voľby niečo zmeniť tak by ich zakázali. Samozrejme že som to použil ako metaforu ale krásne to vystihuje súčasný systém v ktorom žijeme.
4. Ešte by som dodal niečo aj k poslednej vete ale to je už na úplne inú debatu ako témou tak aj rozsahom.
Bál jsem se že to vyzní víc optimisticky než to cítím i já sám (považuji se ve skutečnosti za pravicově založeného skeptika).
Ale je třeba rozlišit mezi skutečnými problémy (to je třeba ta afrika… to ostatně vidíme v italských přístavech) a mezi problémy které jsou zveličené, nebo jsou do značné míry virtuální – odtržené od reality.
– Ještě před 30 lety někteří levicoví ekologové plašili že čína bude potřebovat dovážet víc potravin, než zbytek světa exportuje… dnes potraviny exportuje i sama čína
– Ještě před 50 lety umírala hladem polovina lidstva… dnes už jsou hladomory jen na některých místech afriky a jinak leda ve válečných zónách. (celkově cca 10% lidstva)
K politice jsem vyloženě skeptický, ale jsem optimistický ohledně lidské mysli v čistě materiálních záležitostech (ostatně držet krok se západem, pravda že různými pro nás nepřijatelnými metodami, zvládli někdy i bolševici – což byl asi nejhloupější, nejhorší systém co kdy lidi vymysleli)
…to znamená, že obloha bude o jeden krásny zážitok chudobnejšia. Keď letí nad hlavou ISS je to na nezaplatenie 🙂
3,14ranha – omlouvám se ostatním za OT, ale nedá mi to neodpovědět:
Vždyť já s vámi v zásadě souhlasím, odpovídám právě proto, že si vážím vašeho názoru;
Onehdá jsem viděl hned po sobě dva dokumenty. Jeden byl o krásné, bohaté zemi – moderní města, malebná vinařství na venkově, golfová hřiště, blahobyt a čistota. Druhý byl o obrovských slumech, kde miliony lidí žijí v bídě a bez jakékoli naděje. Oba dokumenty byly ze stejného období a ze stejné země: JAR. Opravdu, věci nejsou vždy takové, jaké se zdají. Neřekl bych ale, že mnohé problémy jsou jen virtuální, namátkou třeba v Jižní Americe je na tom spousta lidí zle, mj. kvůli vlivu drogových mafií, v Asii je také mnohde bída a třeba v Laosu je to ještě umocněno miliony nevybuchlých bomb z války, v Indii je pořád ještě příliš běžné mrzačení dětí aby mohly žebrat, atd.
Je ale fakt, že se situace v mnoha oblastech zlepšuje. Souhlasím s vámi, že velké hladomory (a také epidemie) jsou dnes spíš vzácné oproti minulosti. Mimochodem, věda na tom má nemalý podíl (a politika také).
K výroku Rotschielda, dle mého názoru: když masy strádají, jednotlivci bohatnou. V tom však není velká naděje pro lidstvo.
Pokud jde o Čínu, oni měli málem pravdu. Nebýt vládního programu na omezení porodnosti, hrůzné předpovědi by se nepochybně naplnily.
Jinak ale rozvoj čínské ekonomiky za poslední dekády beru za úžasný úspěch.
Také jsem k politice svým způsobem skeptický, ale věřím že je nezbytná.
Tam, kde stát nedokáže udržet kontrolu, přichází rozvrat a úpadek. Přes všechny problémy evropské politiky žijeme ve skvělém světě a já to nepovažuji za samozřejmost. Nemusí to tak být navždy.
Obecně: Jako vy, věřím že zvýšení životní úrovně přinese lepší využití potenciálu lidí, ale základem není strava, nýbrž vzdělání. Pokud se třeba v Maynmaru narodí mozek typu E. Muska, možná bude mít dostatek jídla i ošacení ale celý svůj potenciál využije, aby se naučil dobře obdělávat své rýžové políčko…
Každopádně je skvělé, že pozitivní vývoj v zemích, jako je Čína, Indie a další, přináší navýšení vědecko-technické produktivity lidstva, které je snad až exponenciální.
Pokud jde o kosmonautiku, naději vidím i v nových technologiích a hlavně v jejich zlevňování (např. Space-X nebo indický program), a také v soukromém financování. Máme se na co těšit…