Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o plánech vozítka Curiosity, které se chystá do oblasti plné písečných dun. Nyní jsme se dočkali. Snímky, které k nám Curiosity posílá pomalu začaly odhalovat působivý terén, se kterým se vozítko zatím nesetkalo – tmavé duny tvořené z velké části olivínem. V dnešním článku Vám přinášíme jen krátký výběr fotek s vyšším rozlišením. pokud byste měli zájem o více snímků, můžete navštívit třeba portál midnightplanets.com, kde najdete mnohem více snímků, leč některé zatím pouze v náhledovém rozlišení, případně můžete využít přímo prohlížeče fotek na oficiálním webu Curiosity.
Plné rozlišení poslední fotky najdete zde.
Zdroje informací:
http://mars.jpl.nasa.gov/
http://www.midnightplanets.com/
Zdroje obrázků:
http://mars.jpl.nasa.gov/…/NLB_501715832EDR_D0510886TRAV00394M_.JPG
http://www.midnightplanets.com/…/NRB_501719594EDR_F0511102NCAM07753M_.JPG
https://lh3.googleusercontent.com/…/cKlY0olCG5o/s2600-Ic42/1173MR-P01.jpg
„Jen Mars a větší duny“ 🙂 (jen houšť a větší kapky). Sice máme přemarsováno, ale co už. Mě se to líbí.
Jen tak dál, děláte to dobře. Mně se Mars jen tak nepřejí. Když jsem jako malý kluk koukal na historicky první záběry z povrchu v podání Vikingů (Mars 3 laskavě promine 🙂 , tak mě nenapadlo, že tehdy přelomové fotky budou v mé dospělosti vypadat ve srovnání se současnými vyloženě retro.
A jak to tak vůbec vzniklo toto? Velmi zajímavá geologie. Ten tmavý materiál je i pod tím světlým nebo na tom světlém jen leží?
Na tom světlém jen leží a překrývá ho. Otázku vzniku raději ani nespekuluju. Pořád mi v hlavě leží ten pondělní zelený olivím, který má v těch dunách být obsažen. Jaká je teda sakra barva těch dun v reálu a co v něm převládá, že jsou tak tmavé 🙂
V odkazovaném článku o dunách se píše:
„the dunes contain olivine, a mineral in dark volcanic rock“
Tedy v materiálu dun je obsažen olivín v tmavé vulkanické hornině.
Něco podobného je k vidění na Havaji. Green sand beach vznikla tak, že tmavá měkká vukanická hornina s malým obsahem drobných zelených zrn olivínu postupně zvětrávala. Tmavý vulkanický materiál se v příboji rozbije na prach a je odplaven. Na pláži zbydou jen zelené olivíny.
https://goo.gl/t3us14
Na Marsu asi nebyl dost silný příboj, proto jsou zatím duny tak tmavé…
http://phys.org/news/2013-10-ua-student-hawaiian-beach-sand.html
To je hrozně hezké, ale jaké pochody vedou ke změně zeleného olivínu na černý na sopečných plážích?
Martine, ne každá utuhlá láva musí obsahovat olivín. Případně jsou jeho zrnka tak malá (záleží na rychlosti tuhnutí lávy), že si toho na písku na pláži člověk ani nevšimne. Takže černý písek na pláži nemá s olivínem nic společného. Stejně tak ty duny. To že obsahují olivín (který je vždy zelený) je zajímavost, ne příčina jejich barvy.
Jedna (moje) fotka z havajské pláže. Zelená zrna jsou olivín, černá basalt („láva“), bílá korál. Výslednou barvu pláže udává zastoupení jednotlivých zrnek.
http://sajri.astronomy.cz/tmp/olivin.jpg
Olivín nečerná ani černou barvu nezpůsobuje. Matoucí (chybná) věta z článku z 23.11.:
„Barva dun je dána tmavým minerálem olivínem, který pochází z vulkanických hornin“ je nepřesným překladem. V originálním článku stojí:
„… the dunes contain olivine, a mineral in dark volcanic rock that is one of the first altered into other minerals by water.“
Olivín je pořád zelený, vulkanická hornina (ztuhlá láva) je tmavá a může za barvu dun.
Snad by to mohl ještě víc objasnit tenhle obrázek:
https://goo.gl/G2JdkH
Právě proto jsem tu diskuzi vyvolal, rád bych to alespoň dodatečně opravil. O názor koho se mohu opřít?
Fakt je, že ty duny taky nejsou černé, tak pokud obsahují mimo jiné olivín, je to jasné, že ta barva se v nich ztratí. http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/01173/mcam/1173MR0053130010602276E01_DXXX.jpg
Přijde mi, že ta anglická věta vám odporuje. Pokud olivín je „pořád zelený“, jak to, že se „jako první mění působením vody“? Maximálně by se pak dal učinit závěr sporem, že pokud platí 1) i 2), voda nebyla přítomna.
Skupina olivínu predstavuje pomerne veľkú skupinu tmavých horninotvorných minerálov. Najrozšírenejšia je vo vyvrelých horninách zmes nazývaná olivín (chryzolit, peridot) (Mg, Fe)2SiO4. Býva podstatnou súčasťou ultrabázických hornín. Je častý aj v gabrách, diabasoch, čadičoch a v niektorých andezitoch. Má žltozelenú farbu, sklený lesk a nerovný lom. Podlieha ľahko sekundárnym premenám, pri ktorých sa mení na serpentín. Nevyskytuje sa v horninách bohatších na SiO2. To všetko, samozrejme, na Zemi.
Fotky z marsu v takejto kvalite … ma vzdy nadchnu, respektive ten pocit, ze tam niekde na Marse sa premava nase vozitko, ktore ich robi… 🙂