Start první části evropsko-ruské mise ExoMars se blíží. Sonda TGO by k Marsu měla vyrazit už v roce 2016 a v roce 2018 by jí mělo následovat očekávané vozítko, vybavené vrtákem pro až dvou metrový průzkum podpovrchových hornin Marsu. My se v dnešním článku zaměříme především na druhou část mise, tedy ExoMars 2018, která má za úkol doručit na povrch Marsu vozítko. Přistávací platforma pro vozítko je v současnosti v režii ruského Roskomosu a ten letos vyhlásil soutěž na osazení této platformy vědeckými přístroji. Zapojit se můžou i české firmy a výzkumné ústavy.
Celá věc má však háček. Na realizaci vědeckého přístroje určeného k práci na povrchu Marsu by měli případní zájemci poměrně málo času. Už 2. června tohoto roku by měl být odeslán projektový návrh a samotný přístroj v podobě letového hardware by měl být k dispozici do května roku 2017. Na vývoj přístroje pro takto specifické podmínky je to opravdu termín šibeniční. Pravděpodobně mají šanci jen ti, kteří měli něco v záloze z jiných projektů, ale těžko může někdo začít od začátku s novým nápadem a stihnout vypracovat včas návrh, natož dostatečně vyzkoušet letový hardware. Nikoho však nechceme odradit, protože nabídka je to velmi lákavá a na dalších řádcích si ukážeme, že zapojit se mohou i ti, kteří by se chtěli případně připojit k již plánovaným experimentům.
Zdroj: http://www.czechspace.cz/
Vraťme se však k přistávací platformě. V době, kdy mise ExoMars měla být realizována ještě v americko-evropské spolupráci, se se žádnými vědeckými přístroji na přistávací platformě nepočítalo. Nicméně Spojené státy od projektu ustoupili a Evropa si našla partnera v Rusku. Za současným přistávacím modulem stojí The Russian Space Research Institute (IKI-RAN) a ten koncepci pozměnil tak, že na platformě zbylo místo pro 45 kg vědeckých přístrojů. Krom již navržených aparátů nabízí místo jak pro nové experimenty, tak i účast na již plánovaných vědeckých experimentech a přístrojích.
Současné vybavení přistávacího modulu obsahuje tyto přístroje: TSPP – sadu kamer pro mapování místa přistání. Dust Suite – sadu přístrojů pro zkoumání prachu v místě přistání a poletujícího v atmosféře. ADRON-EM – aktivní neutronový spektrometr. FAST – infračervený spektrometr. Experiment METEO, což je sada meteorologických přístrojů pro sledování počasí. M-DLS – vícekanálový laserový spektrometr. MGAP – plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr. PAT-M – termometr. SEM – seismometr a přístroj MAIGRET, což je magnetometr.
Instituce IKI-RAN první část své výzvy koncipuje jako pozvánku pro spolupráci na zmíněných přístrojích. Konkrétně jde o přístroj METEO, tedy rozšíření meteostanice o měření vlhkosti, nebo vyhodnocování konkrétních dat. Dále nabízí spolupráci při sestavování a vyhodnocování dat z přístrojů FAST, M-DLS, Dust Suite, MGAP a MAIGRET. Tento výběr nabízí širokou škálu záběru možných oborů a odborníků, kteří tak mají možnost zapojit se do výzkumu dat posílaných přímo z povrchu Marsu pod vedením ruských týmů.
Zdroj: https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/
Druhou část výzvy pak tvoří možnost sestavení vlastního vědeckého přístroje. Podmínkou je, že případný zájemce musí být z Evropy. Omezení je samozřejmě také hmotnostní (do 3,5 kg) a předurčeny jsou i oblasti výzkumu. Předkladatelé mají možnost přispět do těchto oblastí poznání: Rozšíření meteorologických experimentů se zaměřením na dlouhodobé sledování počasí v místě přistání. Vítány jsou i kamery pro snímkování okolí přistání. Dále se žadatelé mohou zaměřit na studium podpovrchové vody, která by se mohla nacházet na místě modulu, studium geologického podloží pod modulem a jeho geofyzikálních vlastností, nebo studium radiace. Celou zadávací dokumentaci si můžete přečíst zde.
Jak již bylo řečeno, dané termíny dávají jen malou šanci těm, kteří by po této výzvě měli začínat z ničeho. Důležité je mít už rozpracované nějaké návrhy, které byly připravovány například na nerealizované mise, nebo nebyly u realizovaných nakonec použity. I tak je to však zajímavá výzva, která nabízí českým firmám a odborníkům zajímavou možnost realizace svého výzkumu na Marsu.
Mise ExoMars zatím počítá se startem na ruské raketě Proton. Místa přistání se po posledním výběru zúžila na lokality, které vidíte na obrázku pod tímto odstavcem. Finální výběr místa přistání proběhne v říjnu 2017, více než půl roku před startem, plánovaným na 18-ti denní startovací okno, které začíná 7. 5. 2018.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zdroje informací:
http://exploration.esa.int/
http://www.czechspace.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.czechspace.cz/sites/default/files/styles/large/public/n20_sp.jpg?itok=RTyT7aag
http://www.agences-spatiales.fr/wp-content/uploads/2015/05/rover-exmars.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2014/10/rover_landing_site_candidates/14947564-1-eng-GB/Rover_landing_site_candidates_large.jpg
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-xta1/v/t1.0-9/11265598_10152774380325667_4073062832958027078_n.jpg?oh=44d8fde14e27a0b4f3632208af81ebd8&oe=55D71A67
Přeji ruským kosmickým vědcům, aby konečně mohli být na něco hrdi a ne jen stále oslavovat úspěchy svých otců a dědů v hluboké minulosti.
třeba si ten nosič ještě rozmyslí…
Tak nosič je jedna věc. Ale doufám, že tomuto konkrétnímu kusu dají maximální prioritu, jako kdyby vynášeli člověka. Jako další tu máme přistávací modul, co má na Mars dopravit evropský rover. Tady je to v podstatě země neoraná a není se vlastně o co opřít. Snad převezmou zkušenosti NASA a nebudou se pokoušet o nějaký vlastní originální přístup.
Jsou na to vypsané nějaké kurzy? Když tak bych si vsadil, že to sebou při přistávání žbuchne, abych to pak aspoň měl z čeho zapít. 😉